Avi Loeb s jednou z nalezených železných kuliček. Kredit: NewsNation/Youtube, CC BY-SA 4.0.

Léto jede na plné obrátky, teplotní rekordy padají a slovutní odborníci s tequillou v ruce věnují volný čas extravagantnímu výzkumu. Není to ani rok, co jsme na OSLU psali o zajímavém případu „mezihvězdného“ objektu CNEOS 2014-01-08, který 8. ledna 2014 dopadl do Pacifiku u pobřeží Papui-Nové Guineje.

Známý astrofyzik a „vědeckotechnologický provokatér“ Avi Loeb z Harvardu s kolegou propočítali, že by mohlo jít o objekt, který přiletěl z mezihvězdného prostoru. To se klidně mohlo stát, už víme, že takové objekty nejsou ve Sluneční soustavě úplnou výjimkou. Loeb ovšem, jak je jeho zvykem, si příliš nedělal starosti se zdrženlivostí a prohlašoval, že mohlo jít o cizí vesmírnou loď.

Předpokládané místo dopadu „mezihvězdného“ objektu. Kredit: Loeb & Laukien (2023), Wikimedia Commons.

Což o to, letošní rok je plný zábavných žvástů o UFO a nekvalitní snímky se „záhadnými“ šmouhami řeší americké tajné služby i Kongres. Případ objektu CNEOS 2014-01-08, jemuž se dnes rovněž přezdívá IM1 (podle Interstellar meteorite), je ale něco jiného. Opravdu mohlo jít o mezihvězdný objekt a Loeb je sice extravagantní, ale zřejmě stále ještě příčetný vědec.

Eugène Dubois (1902). Kredit: Woudloper, Wikimedia Commons.

V těchto dnech došlo v podivuhodné záležitosti objektu CNEOS 2014-01-08 k dramatickému posunu. Loeb totiž nejen spřádal teorie, ale přikročil k činu. Sebral se, odjel na pobřeží Papui-Nové Guineje a našel tam asi 50 nepatrných železných kuliček. A protože je léto a zábrany padají, Loeb prohlásil, že by mohlo jít o úlomky mezihvězdné kosmické lodi, která se tam v roce 2014 zřítila. A jak se dalo čekat, sklidil dost zdrcující kritiku.

Nalezené kuličky mají velikost kolem půl milimetru. V zásadě mohou být mimozemského původu, podobné kuličky z meteoritů se občas v oceánu najdou. Ale také nemusejí, přičemž možných pozemních zdrojů takových kuliček je celá řada. Jistě nebude od věci přidržet se zdravé skepse a Loebovy železné kuličky pořádně prozkoumat. Detailní analýzy nepochybně prozradí, co jsou zač. První výsledky ukázaly, že jde o téměř čisté železo s pár příměsemi.

Loebovo trojčení s mimozemskou lodí a průzkumné výpravy na Papuu-Novou Guineu nám nejspíš přijdou příjemně letně úsměvné. Existuje ale mimořádně pozoruhodný precedens, který radí k určité obezřetnosti. Jistý belgický anatom a geolog Eugène Dubois byl na sklonku 19. století podobně nadšeným výstředním učencem jako Loeb.

Ryze teoreticky dospěl k závěru, že existoval jeden přechodný článek mezi lidoopy a člověkem a že musel žít v tropech. Pak se sebral, odjel s rodinou na Jávu a v roce 1890 naprosto šokoval celý svět tím, že ho na břehu řeky Solo opravdu našel. Vykopal tam pozůstatky „jávského člověka,“ dnes řazeného k druhu lidské linie Homo erectus. Dubois se téměř ve všech úvahách mýlil, ale „pračlověka“ našel. Poučení zní – ve věci mezihvězdného objektu buďme raději ve střehu.

Video: The Hunt for the Interstellar Meteor: Avi Loeb on Location

Literatura

The Conversation 7. 7. 2023.