Léto jede na plné obrátky, teplotní rekordy padají a slovutní odborníci s tequillou v ruce věnují volný čas extravagantnímu výzkumu. Není to ani rok, co jsme na OSLU psali o zajímavém případu „mezihvězdného“ objektu CNEOS 2014-01-08, který 8. ledna 2014 dopadl do Pacifiku u pobřeží Papui-Nové Guineje.
Známý astrofyzik a „vědeckotechnologický provokatér“ Avi Loeb z Harvardu s kolegou propočítali, že by mohlo jít o objekt, který přiletěl z mezihvězdného prostoru. To se klidně mohlo stát, už víme, že takové objekty nejsou ve Sluneční soustavě úplnou výjimkou. Loeb ovšem, jak je jeho zvykem, si příliš nedělal starosti se zdrženlivostí a prohlašoval, že mohlo jít o cizí vesmírnou loď.
Což o to, letošní rok je plný zábavných žvástů o UFO a nekvalitní snímky se „záhadnými“ šmouhami řeší americké tajné služby i Kongres. Případ objektu CNEOS 2014-01-08, jemuž se dnes rovněž přezdívá IM1 (podle Interstellar meteorite), je ale něco jiného. Opravdu mohlo jít o mezihvězdný objekt a Loeb je sice extravagantní, ale zřejmě stále ještě příčetný vědec.
V těchto dnech došlo v podivuhodné záležitosti objektu CNEOS 2014-01-08 k dramatickému posunu. Loeb totiž nejen spřádal teorie, ale přikročil k činu. Sebral se, odjel na pobřeží Papui-Nové Guineje a našel tam asi 50 nepatrných železných kuliček. A protože je léto a zábrany padají, Loeb prohlásil, že by mohlo jít o úlomky mezihvězdné kosmické lodi, která se tam v roce 2014 zřítila. A jak se dalo čekat, sklidil dost zdrcující kritiku.
Nalezené kuličky mají velikost kolem půl milimetru. V zásadě mohou být mimozemského původu, podobné kuličky z meteoritů se občas v oceánu najdou. Ale také nemusejí, přičemž možných pozemních zdrojů takových kuliček je celá řada. Jistě nebude od věci přidržet se zdravé skepse a Loebovy železné kuličky pořádně prozkoumat. Detailní analýzy nepochybně prozradí, co jsou zač. První výsledky ukázaly, že jde o téměř čisté železo s pár příměsemi.
Loebovo trojčení s mimozemskou lodí a průzkumné výpravy na Papuu-Novou Guineu nám nejspíš přijdou příjemně letně úsměvné. Existuje ale mimořádně pozoruhodný precedens, který radí k určité obezřetnosti. Jistý belgický anatom a geolog Eugène Dubois byl na sklonku 19. století podobně nadšeným výstředním učencem jako Loeb.
Ryze teoreticky dospěl k závěru, že existoval jeden přechodný článek mezi lidoopy a člověkem a že musel žít v tropech. Pak se sebral, odjel s rodinou na Jávu a v roce 1890 naprosto šokoval celý svět tím, že ho na břehu řeky Solo opravdu našel. Vykopal tam pozůstatky „jávského člověka,“ dnes řazeného k druhu lidské linie Homo erectus. Dubois se téměř ve všech úvahách mýlil, ale „pračlověka“ našel. Poučení zní – ve věci mezihvězdného objektu buďme raději ve střehu.
Video: The Hunt for the Interstellar Meteor: Avi Loeb on Location
Literatura
Odkud přiletěla první mezihvězdná planetka ʻOumuamua?
Autor: Stanislav Mihulka (12.11.2017)
Mohl by mezihvězdný objekt 'Oumuamua být mimozemskou plachetnicí?
Autor: Stanislav Mihulka (05.11.2018)
Harvardský astronom považuje Oumuamuu za mimozemskou technologii
Autor: Stanislav Mihulka (08.02.2021)
U pobřeží Papui v roce 2014 zřejmě dopadl mezihvězdný objekt
Autor: Stanislav Mihulka (06.08.2022)
Diskuze:
František Zahálka,2023-07-10 11:50:55
Na pláži asi někdo svařoval ulomené kormidlo. Ještě by mohl najít oklepanou strusku a prohlásit to za zbytky tepelného štítu:-)
Mikrometeority
Hans Voralberg,2023-07-10 07:17:34
Co je na tom zvláštního? Takové mikrometeority se nacházejí celkem běžně i u nás. Kdysi jsem lahvičku "hvězdného prachu" natěžil z dešťové vody jako dárek pro přítelkyni.
Re: Mikrometeority
Florian Stanislav,2023-07-10 15:42:31
Jak se pozná mikropísek ze Sahary od hvězdného prachu?
Re: Re: Mikrometeority
Hans Voralberg,2023-07-14 10:41:52
Řekl bych že písek ze Sahary budou především částice křemene, bude to vypadat jako obyčejný eolický písek třeba z jižní Moravy. Abych tomu říkal mikrometeorit, tak by to měla být relativně přesná kulička z niklu nebo železa, která se dá nabrat z dešťovky magnetem. Ale samozřejmě tam reálně bude směs kovu z vesmíru a kovu ze sousedovy svářečky a z podobných lidských zdrojů. Leccos může být i z té Sahary.
Vyděl jsem UFO 2krát.
Stanislav Mlčoch,2023-07-09 21:10:37
Obě byly určitě z nějakého kovu,to první v roce 1974 bylo světle modrá metalíza(vzhledově mechanicky pěknější i ty vzory na něm,zdrželo se celkem dlouho,odletělo nejdříve nejdříve pomalu postupně do dáli i nahoru nakonec jakoby hvězda na obloze ve dne blikla a zmizela)to druhé v roce 1999 zlatá metalíza (více oválné,vzory více pavidelné,odletělo v mžiku).
tvar kuliček
Florian Stanislav,2023-07-09 11:42:25
Je otázka, jestli železo roztavené ve vzduchu bude mít tvar kuliček, nebo aerodynamicky protáhlý.
Vltavíny jsou oválné a křemen (křemenné sklo) taje při srovnatelné teplotě s železem.
Zbytky nosných raket spálené ve vzduchu železo asi obsahovat budou. A nejsou mimozemského původu, i když kousek na Zemí byly.:).
Re: tvar kuliček
Josef Waters,2023-07-10 08:13:48
Malé a miniaturní kapky tekutiny (taveniny) budou mít tvar kuliček. Větší budou spíš "bochánky":
https://www.meteopress.cz/vysvetleni/jaky-tvar-ma-destova-kapka/
Vltavíny jsou velké a navíc jejich současný tvar bude asi dán i rozpadem pnutím po zchlazení (po dopadu) a hlavně erozí během milionů let. Formovat se snad mohly i mimo atmosféru:
https://www.gli.cas.cz/cs/zpresneni-teorie-vzniku-vltavinu
Re: Re: tvar kuliček
Florian Stanislav,2023-07-10 10:43:00
Ano, děkuji.
https://www-scientificamerican-com.translate.goog/article/spy-satellites-confirmed-our-discovery-of-the-first-meteor-from-beyond-the-solar-system/?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc
"Ve vzdálenosti Země od Slunce se jakýkoli objekt pohybující se rychleji než asi 42 kilometrů za sekundu nachází na neomezené, hyperbolické oběžné dráze vzhledem k naší hvězdě, což znamená, že je příliš rychlý na to, aby jej zachytila sluneční gravitace. Cokoli, co cestuje rychleji, než je tento místní nebeský rychlostní limit, pak může pocházet z mezihvězdného prostoru (a pokud by se do něj bez překážek vrátilo)...Záznam CNEOS pro ohnivou kouli na ostrově Manus z roku 2014 naznačoval, že meteor zasáhl zemskou atmosféru rychlostí asi 45 kilometrů za sekundu, což je velmi slibné...objekt předstihl Zemi zezadu, než narazil na naši atmosféru, a pravděpodobně měl relativní rychlost vůči Slunci blíž k 60 kilometrům za sekundu. Odpovídající orbita, kterou jsem vypočítal, byla zjevně nevázaná na Slunce"
Manus Island je dlouhý asi 100 km, takže podle obrázku je předpokládané místo dopadu přes 100 km daleko. Čili prachové roztavené mikročástice se musely dostat hodně vysoko ( jinak by železo shořelo na Fe203) a pak snad větrem a deštěm na pevninu.
Že malé částečky taveniny budou kulové máte asi pravdu, v případě, že se vznášely s neparnou rychlostí v době tuhnutí v atmosféře nahoře jako asi jako vodní mlha dole."
Že by mimozemšťané nechali svou ( skoro železnou ?) loď havarovat na obrovském objektu Země, když už se předlouho úspěšně kordcala vesmírem s mikrometeority a prachem, to se mi zdá sci-fi.
Re: Re: Re: tvar kuliček
Josef Šoltes,2023-07-11 07:41:50
Vesmírem mohla loď letět docela dlouho jako vrak. Ono ji tam nemá moc co zabrzdit.
Proč zrovna " loď "?
Jiří Kolumberský,2023-07-09 07:08:00
Mimozemšťané se určitě nebudou pachtit vesmírem v nějakých železných plechovkách jako v amerických filmech. Když Evropané okupovali jiné kontinenty, pravda, používali k přepravě lodě. Ale to už je stovky let stará historie a jen v pozemském měřítku. Vyspělá civilizace se nebude hrkat v plechovce, uživatelsky přívětivější je určitě teleportace a další metody... Navíc, proč vůbec někam cestovat? To jen naše primitivní civilizace má takové nutkání. Poznávat lze i bez fyzické přítomnosti. To jen lidská chamtivost nutí k loupežím
Re: Proč zrovna " loď "?
Alyo Sha,2023-07-09 17:33:32
To bolo prve co ma napadlo. Ak by malo ist o skutocne mimozemsku techniku, ocakaval by som skor nejaku zliatinu.
Re: Re: Proč zrovna " loď "?
Jirka Naxera,2023-07-10 12:01:18
Tam zase zalezi, jak takovy ufoun realne funguje. Cim vyspelejsi technologii pouzijete, tim to budete mit horsi pri jakekoli poruse. A pokud ona hypoteticka lod nema (ne)lidskou posadku, tak jedna z moznosti, jak ji udelat, je co nejjednodussi aby dokazala sama sebe zreplikovat z kdekoli dostupnych surovin.
Bohuzel nemame precedenty jine nez nas samotne, ale kdyz se nad tim zamyslite, jedine, co muze byt zatim nedosazitelne, je ridici elektronika. Ktera ale v pripade mimozemske lode zase muze byt nejaky biologicky pocitac.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
