Odhady vzniku a zániku skupin plancentálů. Kredit: Carlisle et al. (2023), Current Biology.

Když před zhruba 66 miliony let dopadla v oblasti dnešního Chicxulubu na Yucatánu asi 10kilometrová planetka. Tehdejší příroda, už tak dost nalomená masivním soptěním v dnešním Dekkánu a širokém okolí, se zhroutila v apokalypse, která ukončila období křídy a s ním celé druhohory. Masovým vymíráním stále ještě úplně nerozumíme. Paleontologové dodnes nevycházejí z údivu. Mimo jiné se stále dohadují, které skupiny organismů přežily tuhle planetární katastrofu a které nikoliv.

Emily M Carlisle. Kredit: University of Bristol.

Líté spory se vedou i ohledně osudu placentálních savců. Zažili velké neptačí dinosaury na konci křídy anebo se jejich skupina zrodila až v evoluční extázi na úsvitu třetihor? Řeč je o placentálech jako korunové skupině (crown group), což je v kladistické hantýrce vrcholová, solidně definovaná část kladogramu, která obvykle (nikoliv nutně) zahrnuje dnes žijící taxony. Spodní část kladogramu v tom případě tvoří kmenová skupina (stem group), což bývají podivné fosilie bez blízkých příbuzných v dnešní přírodě. Korunová a kmenová skupina tvoří celek s jedním společným předkem, který se někdy označuje jako „celková skupina“ (pan-group nebo total group).

Korunová, kmenová a celková skupina. Kredit: Benton et al. (2009), The Timetree of Life.

Pokud jde o zmíněné placentály, celková skupina Eutheria je samozřejmě mnohem starší než konec křídy. Nejstarším známým zástupcem je myšoidní potvora Juramaia sinensis ze svrchní jury, která žila téměř 100 milionů let před pádem planetky na konci křídy. Juramaia je ale z kmenové skupiny, stejně jako pár mladších „divných“ fosilií.

Nejstarší obecně přijímané placentální savce korunní skupiny (Placentalia) jsme našli až ve vrstvách nejstarších třetihor, krátce po katastrofě. Kdo by ale věřil fosilnímu záznamu? Naproti tomu molekulární biologie, tedy analýzy sekvenci dnešních tvorů, opakovaně tvrdí, že placentálové jsou o něco starší než konec křídy. Nicméně, kdo by bezmezně věřil sekvencím?

Emily Carlisleová z britské University of Bristol s mezinárodním týmem odborníků nedávno detailně analyzovala tisíce známých fosilií placentálních savců a odhadovala vznik, případně zánik jejich jednotlivých skupin. Badatelé k těmto odhadům využívali především údaje o tom, kdy se daná skupina poprvé objevila ve fosilním záznamu a o její diverzitě v průběhu evoluční historie.

Z jejich analýz vyplynulo, že fosilní záznam placentálních savců korunové skupiny je opravdu moc děravý. Carlisleová a spol. dospěli k závěru, že ve skutečnosti vznikli krátce před pádem planetky na Yucatánu, byť rozkvět této linie nastal až ve třetihorách, kdy zmasakrovaná příroda přetékala evolučními příležitostmi. Týká se to většiny dnešních (a řady vymřelých) skupin placentálů, jako jsou třeba zajícovci, šelmy, letouni nebo primáti, pochopitelně včetně nás. Na nejstarší primáty, kteří přežili náraz planetky, můžeme být právem pyšní.

Video: Clint Explains Phylogenetics - There are a million wrong ways to read a phylogenetic tree

Literatura

Current Biology online 27. 6. 2023.

University of Bristol 27. 6. 2023.