Amorfní oxid křemičitý, čili sklo, nabízí celou řadu výhod a zajímavých vlastností. Má ale i osudovou slabinu. Sklo je křehké. Inženýři americké Pennsylvania State University po téhle slabině šli a vyvinuli LionGlass, vylepšené sklo, které je nejméně desetkrát odolnější vůči prasklinám a jako bonus se při jeho výrobě spotřebuje podstatně méně energie než obvykle. Jistě není náhodou, že Penn State má ve znaku lva.
Sklo, s nímž se nejčastěji setkáváme v každodenním životě, je sodno-vápenaté křemičité sklo. Při jeho výrobě je nutné dosáhnout teploty až 1 500 °C, což samozřejmě spotřebuje spoustu energie a uvolní množství emisí uhlíku.
Na Penn State vylepšili recept na výrobu skla a vyvinuli nový typ materiálu, který dostal jméno LionGlass. Klíčová byla výměna uhličitanu sodného a vápence buď za oxid hliníku nebo za sloučeninu železa. Obsah oxidu křemičitého v LionGlass je podle konkrétního typu 40 až 90 procent.
Tahle změna receptu na sklo podstatně snížila množství uvolňovaného uhlíku a zároveň vedla ke snížení potřebné teploty až o 400 °C. S tím souvisí pokles potřebného množství energie o zhruba 30 procent.
Pokud jde o vlastnosti skla LionGlass, Nick Clark a jeho kolegové testovali jeho vzorky klasickou zkouškou tvrdosti podle Vickerse s diamantovým indentorem. Běžné sklo praská při zátěži menší než 0,1 kg. Sklo LionGlass vydrželo zátěž 1 kg, aniž by se objevily praskliny. Navíc šlo o maximální hodnotu použitého zařízení, takže je pravděpodobné, že by LionGlass vydrželo ještě víc.
Tvůrci nového skla jsou přesvědčeni, že LionGlass se může uplatnit v nespočtu aplikací. Díky vyšší pevnosti mohou být produkty vyráběné z běžného skla podstatně tenčí a tím i lehčí. To zase znamená méně potřebných surovin a nižší spotřebu energie, jak při zpracování surovin, tak i při jejich transportu. Clark s kolegy si již zažádali o patent a doufají, že se LionGlass brzy dostane na trh.
Literatura
Za písek, sklo a polodrahokamy vděčíme supernovám
Autor: Stanislav Mihulka (30.11.2018)
Samonavozené spinové sklo je novým skupenstvím hmoty
Autor: Stanislav Mihulka (30.05.2020)
Nové uhlíkové sklo je tak tvrdé, že s ním lze poškrábat diamant
Autor: Stanislav Mihulka (11.08.2021)
Záhadné sklo v poušti Atacama zřejmě pochází od výbuchu komety
Autor: Stanislav Mihulka (04.11.2021)
Nové ultratvrdé diamantové sklo vyrobili z rozmačkaných fullerenů
Autor: Stanislav Mihulka (26.11.2021)
Průlom v materiálech: Experimentální peptidové sklo se rozloží v kompostu
Autor: Stanislav Mihulka (21.03.2023)
Diskuze:
Jak vidím někde větu
Jiří Kolumberský,2023-07-06 05:52:31
"Emise uhlíku", ihned zatím vidím ekoklimatickou totalitní ideologii. Šílená doba, šílené ideologie poručíme větru dešti.
Martin Pecka,2023-07-05 11:55:59
Tak hlavne si myslim, ze by to mohl byt dobry konkurent vsemoznych GorillaGlass pouzivanych na displeje mobilu...
40-90% křemíku je nesmysl
Pavel Z,2023-07-05 10:52:13
Prosím o opravu: stačí náhled k originálnímu článku: mluví se o "silica content". Čili přesný překlad je s ohledem na kontext "obsah oxidu křemičitého". Jednak ze strany technologie proto, že křemík se do skla nikdy nepřidával (co by tam také dělal... leda že byste přišli s CVD technologií skelného povlaku - na kterou se ale používá těkavý SiCl2 či SiCl4 - a ten by ze skla vytěkal -... nebo ho křemičité sklo rovnou syntetizoval, což je ekonomický nesmysl) a hlavně z pohledu na periodickou tabulku, kde vidíte relativní atomové hmotnosti kyslíku 16 a křemíku 28 g/mol a jelikož je sklo v podstatě SiO2 + různá aditiva (jako uvedená soda nebo vápenec), tak u 90% křemíku obsahu by se jednalo spíš o ideální surovinu pro výrobu čistého křemíku zonálním tavením.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce