Alois Alzheimer (1864-1915) Psychiatr a neuropatolog, který výzkumu duševních poruch obětoval veškerý svůj profesní i osobní život. Od roku 1903 pracoval na tehdy nejmodernější psychiatrické klinice zřízené Kraepelinem v Mnichově. Ve skutečnosti se věnoval mnohem více progresivní paralýze a cévním onemocněním mozku než chorobě, která po něm byla nakonec pojmenována. (Wikipedie, volné dílo)

Tucet výzkumníků s převážně asijskými jmény si vzal za cíl odhalit případný hendikep, který by očkování mohlo přinášet. Prošel a zpracoval více než dva miliony zdravotních záznamů amerických seniorů. Protože objektem studie byli důchodci z let 2009 až 2019, kdy jsme covid-19 ještě neznali, vzali si na paškál vakcinaci proti chřipce. To co zjistili dali nyní ve všeobecnou známost studií v červnovém čísle časopisu Aging Clin Exp Res. Přikloníme-li se k názoru, že jejich statistika nelže, což vzhledem k dostupnosti zdrojových dat a možnosti každého si vše přepočítat (data dali autoři k dispozici), můžeme vzít za bernou minci zhruba toto: Ti, kteří se nechali „otečkovat“ alespoň jednou dávkou vakcíny proti chřipce, tak v porovnání s vrstevníky získali o 40 % menší pravděpodobnost, že během čtyř let onemocní Alzheimerem.

Avram Bukhbinder, první autor americké studie dokládající ochranný efekt vakcinace proti předčasné demenci. Kredit: UNIVERSITY OF TEXAS HEALTH SCIENCE CENTER AT HOUSTON.

No to je překvapení!

Když se nad tím zamyslíme a vezmeme v úvahu jak fungují naše evolucí prověřené ochranné mechanismy, tak to zase takové překvapení není. Stačí si uvědomit, že chřipka je prevít a že ve skutečnosti není až tak neškodná, za jakou ji většinou považujeme. Novější poznatky dokládají, že chřipkové viry umí pronikat i do periferních nervových tkání a tam páchat škody projevující se ztrátou myelinových ochranných obalů na nervových vláknech. Jsou dokonce i práce objasňující jak chřipková infekce umí překonat přechod mezi mozkovými kapilárami a mozkovou tkání a v nervovém centru navozovat problémy, z nichž odborníci viní chřipkové epitopy. Tím mají na mysli imunitní děje způsobené podobností virových proteinů s těmi patologickými vyvíjejícími se v mozcích s charakteristickými znaky nastupující demence.

Auguste Deter, pacientka, na jejímž případu Alois Alzheimer popsal chorobu, která po něm byla později pojmenována. (Wikipedie, volné dílo).

Zjednodušeně si můžeme říci, že tam, kde je zánět, a ten nám chřipka umí vyvolat par excellence, tam je armáda nabuzených imunitních buněk bažících po boji. A jak už to tak u armád bývá, tak občas mají problém rozpoznat co je nepřítel a co jsou vlastní.

V našem případě se takové válčení s protrženými hrázemi hematoencefalické bariéry umí propracovat až ke komplikacím, kterým specialisté „na hlavu“ říkají kognitivní poruchy.

Námitka

Jak to, že vakcinace, která také vyvolává zánět a připravuje naše bílé krvinky k boji, má ochranný účinek? Jaká v tom je logika?

Je pravdou, že jsou známy případy komplikací (i úmrtí) následkem  vakcinace, ale v naprosté většině jsou reakce na podání imunizační dávky menší, než když chytneme virulentní virus a ten se na nás vyřádí v plné síle jen proto, že náš imunitní systém na něj není připraven a trvá mu dlouho, než zjistí s jakým dezolátem má tu čest. Je nasnadě, že většímu riziku jsou vystaveni senioři, neboť jejich imunitní systém je víc unavený životem a neschopný reagovat tak rychle aby zabránil vážnějšímu zánětlivému procesu. Z toho také plyne, že s větším profitem z vakcinace ve smyslu ochrany před demencí, mohou počítat senioři.

Mechanismus kterým SARS-CoV-2 poškozuje srdce. Kredit: Zubair Akhtar, Eur Heart J Suppl, 2023.

Je nález ojedinělý?

Vlastně není. Něco podobného jako nyní z USA, zaznělo už před třemi lety od Číňanů. Asiaté sice nezmiňují zrovna demenci, ale na velkém souboru popsali ochranný vliv očkování proti chřipce ve smyslu menšího rizika kardiovaskulárního onemocnění a významně nižšího výskytu úmrtí a hospitalizací z důvodu srdečního selhání.

Slovo do pranice

Chřipka a infekce SARS-CoV-2 nemají stejného původce onemocnění. Těžko si ale nevšimnout, že obě virová onemocnění se na našem zdraví podepisují dost podobně. Alespoň pokud jde o poškozování funkce myokardu, kardiovaskulární komplikace včetně myokarditidy, perikarditidy, arytmií, infarktu, tromboembolie i náhlé smrti.

Ať už jde o přímé účinky virů, nebo ty nepřímé, v nichž hraje úlohu uvolňování cytokinů, protrombotické stavy včetně nadměrné koagulace. U obou ochoření mají ty špatné konce na triku imunitní reakce a zánět. Nejde-li zrovna o chřipku španělskou, tak u covidu-19 je riziko těžšího průběhu a neblahých následků větší. U dospělých se uvádí trojnásobné až osminásobné zvýšení akutních infarktů a trojnásobné až sedminásobné zvýšení rizika ischemické cévní mozkové příhody (platí v porovnání s neočkovanými).  Teď se dostáváme k tomu co nás před časem stálo přízeň mnohých čtenářů - propagace vakcinace dospělých. Nejen, že nám ne jedna ale i ta nynější a nejnovější studie australsko-evrospkého kolektivu dává za pravdu, ale okrajově zmiňuje u neočkovaných vyšší ischemické riziko pro mozek. A právě tato noticka se autorovi tohoto článku jeví tak významnou, že si poznatky z obou studií  (americké studie o chřipce a australské o covidu) dovoluje dát do souvislosti a vyvodit z toho závěr.

Teoreticky by americká s tou australskou studií neměly mít nic společného. Jenže tu je ta zmínka sedminásobně zvýšeného rizika ischemické cévní mozkové příhody u hospitalizovaných. Proto můžeme vyjít z toho, že „co se hlavy týče“ obě infekce jsou na tom hodně podobně. Je tudíž také nanejvýš pravděpodobné, že až se nějaký tým nyní pustí do nemocničních záznamů, v nichž bude již zahrnuto kromě očkování na chřipku i očkování proti covidu, prokáže podobnou souvislost, jakou vyjevila statistika u prodělavších chřipku – zvýšené riziko demence u neočkovaných.

Samozřejmě, že vakcinace proti covidu má své mouchy. Nelze jí ale upřít snižování rizika závažných komplikací a také to , že u populace vystavené vysoce infekčnímu agens má protektivní zdravotní efekt. A pokud se tedy u neočkovaných v obou případech častěji vyskytují komplikace spojené s hypoxií a zánětem (na ně je mozek hodně háklivý), je nanejvýš pravděpodobné, že i závěr pro covid bude jako ten nynější pro chřipku. Jinak řečeno, není daleko doba, kdy i na vakcinaci proti covidu-19 začneme pohlížet také jako na prevenci předčasné demence. Tedy alespoň někteří.

Literatura

Bukhbinder Avram S., et al.: „Risk of Alzheimer’s Disease Following Influenza Vaccination: A Claims-Based Cohort Study Using Propensity Score Matching“. Journal of Alzheimer's Disease, vol. 88, no. 3, pp. 1061-1074, 2022

Hao-Hsin Wu, et al.: „Influenza vaccination and secondary prevention of cardiovascular disease among Taiwanese elders-A propensity score-matched follow-up study“. PLoS One. 2019 Jul 1;14(7):e0219172. doi: 10.1371/journal.pone.0219172. eCollection 2019.PMID: 31260487

Zubair Akhtar, et al.: „The impact of COVID-19 and COVID vaccination on cardiovascular outcomes“. European Heart Journal Supplements, Volume 25, Issue Supplement_A, February 2023, Pages A42–A49, 14 February 2023, doi.org/10.1093/eurheartjsupp/suac123