Dlouhodobé vztahy mezi lidskými muži a ženami jsou pro biology záhadou. Nejen proto, že jde o lásku, která se někdy vzpírá tvrdě racionálnímu pohledu klasické vědy. Jde o to, že v okruhu našich nejbližších příbuzných, tedy šimpanzů a bonobů, jsme ohledně vztahů až překvapivě výjimeční. Jak k tomu došlo?
Převládající vysvětlení dlouhodobých heterosexuálních partnerských vztahů u lidí počítá s tím, že se tahle láska vyvinula ze vztahu mezi matkou a dítětem, který vznikl u řady druhů savců. Vědci mají tendenci hledat vysvětlení hetero lásky ve výrazně lidských znacích, jako je péče o dítka s velkým mozkem, vzpřímená chůze nebo rozdělávání ohně.
Americký primatolog Aaron Sandel z University of Texas, Austin vyšel ze zkušeností s desetiletým výzkumem šimpanzů v ugandském Národním parku Kibale a navrhl novou pozoruhodnou hypotézu, podle které se partnerské vztahy mezi mužem a ženou vyvinuly z dlouhodobých homosexuálních vztahů u předka lidí a šimpanzů.
Vztahy mužů a žen jsou u lidí komplikované, nepochybně odjakživa. Nelze ale přehlédnout, že se objevují dlouhodobé vztahy tohoto typu, v nichž partneři spolupracují, a které zahrnují emoční komponentu. Šimpanzi a bonobové ale takové dlouhodobě vztahy mezi samci a samicemi nemají. Zároveň je nápadné, že samci šimpanzů vytvářejí homosexuální páry, v nichž jsou partneři spolu řadu let.
Dřívější výzkum potvrdil, že vztahy šimpanzích samců obsahují významnou emoční složku, včetně snižování stresu mezi partnery, chování specifické pro partnery a zřejmě i žárlivosti, když se partner věnuje někomu jinému. Sandel je přesvědčený, že jsme partnerské vztahy u šimpanzů prostě přehlíželi, i když tam vlastně jsou. Důvodem jsou především bohaté sociální nepartnerské vztahy uvnitř šimpanzí tlupy, které překrývají vše ostatní.
Sandel navrhuje, že jsme od společného předka lidí a šimpanzů zdědili trvalé homosexuální vztahy. Časem se u nás z těchto vztahů vyvinula dlouhodobá heterosexuální partnerství, která u šimpanzů a bonobů nepozorujeme.
Literatura
Největší studie gay bratrů poodhaluje původ homosexuality
Autor: Stanislav Mihulka (23.11.2014)
Jak se dědí homosexualita mužů?
Autor: Jaroslav Petr (18.10.2015)
Blíží se doba sexu a svateb s roboty?
Autor: Stanislav Mihulka (31.12.2016)
Diskuze:
Má to logiku?
František Luft,2023-06-09 23:00:16
Mohli jsme po homosexuálních párech něco zdědit, když zrovna tyto páry žádné geny nepředávají?
To jsou věci
Vlasta Holeček,2023-06-09 07:09:12
Laik by řekl, že když už přírodní výběr šel u savců cestou samice-samec, tedy vagína-penis zhruba v poměru 50-50, tak to mělo nějaký hlubší smysl. A vida, asi nemělo, asi je to jen taková legrácka přírody. Na druhou stranu je otázka, jestli takový výzkum a zejména jeho interpretace není taky jen legrácka. I to se ve vědě někdy stává.
Re: To jsou věci
František Luft,2023-06-09 23:59:09
Ten poměr 50:50 nebude úplně "legrácka přírody" ale zákonitost, která jednoduše plyne z faktu, že potomci se plodí v páru. Když se začne šířit např. gen pro víc kluků, tak bude v populaci víc kluků a každý z nich bude mít menší možnost předat geny kvůli nouzi o holky. A naopak, každá holka bude mít větší šanci předat geny. Takže holky budou v předávání svých genů úspěšnější a tedy i rodiče holek budou úspěšnější a geny pro víc kluků v dalších generacích vymizí
Já to věděl,
Jiří Fojt,2023-06-08 19:54:05
LGBT tady byla první a teprve potom přišla ta dnešní majorita. Už ale přichází změna. A bude to povinné!
Harry R,2023-06-08 19:33:49
Zkoumají neexistenci dlouhodobého heterosexuálního párového vztahu u šimpanzů a bonobů, resp. kde na evoluční cestě od společného předka vznikla pozdější preference tohoto stavu.
Chápu to tak, že dominantní samec začne vnímat dospívajícího šimpanze jako konkurenci (koneckonců puberťáci jsou dost otravní) a vytlačí ho na periferii tlupy. Ten se připojí k podobně postiženým výrostkům. A v těchto juvenilních bandách vznikají složité "mezišimpanzí" vztahy.
Chuligáni ztrpčují život dominantnímu samci nebo napadají okolní tlupy. Přebytek sexuální energie ventilují příležitostně vůči samicím a také mezi sebou. A mezi některými z nich vznikne dlouhodobý párový vztah, který mezi samcem a samicí autoři nepozorují - dominantní samec je více pán harému.
Hypotéza zřejmě naznačuje, že u předka člověka v určité etapě evoluce samice preferovali samce, kteří si v juvenilním období, kdy sexualita není tak ostře diferencovaná, nacvičili párový vztah s jiným mladým samcem, aby pak v dospělosti přenesli pozornost na jednu jedinou samici. Tím se narušovala harémová struktura tlupy, přičemž takto přeskupené tlupy se ukázaly evolučně životaschopnějšími.
Re:
Eva M,2023-06-13 21:15:34
... ja mam dojem, ze se Vam ten posledni odstavec nejak "bije" s logikou casove posloupnosti, co se z ceho "vyvinulo" - ;-) nehlede na to, ze homosexualni panove z toho pak vychazeji jako "zastydli, protoze nedokazali v dospělosti přenést pozornost na jednu jedinou samici" -- ;-) toz aby Vam za toto upresneni hypotezy jeste nebylo vycineno ;-)
ze by nakonec Frojde frojde, vzdycky na te dojde?
............... tento zpusob hypotez muze byt ponekud nestatstnym, nebot vetsina sociologu, psychologu a dalsich teoretiku podobnych zanru konci u uvah na zpusob "veprovy rizek je pravicovy, kureci rizek je levicovy, dziny jsou pravicove, ale dzinova bunda je levicova" (omlouvam se, pokud jsem to nekde popletla)..................
Z evolučního hlediska
Tomáš Novák,2023-06-08 10:12:13
...to nedává smysl. Pohlavní výběr tlačí obvykle jen jedním směrem - co nejvíc rozšířit kopie svých genů. To v Modré ústřici prostě nepůjde...
Re: Z evolučního hlediska
Vojtěch Kocián,2023-06-08 11:06:27
Obvykle, ale ne vždy. Záleží, jestli se vývoj vydá cestou kvality nebo kvantity. U společenských tvorů jsou běžní jedinci, kteří se rozmnožování neúčastní. Typicky u hmyzích společenstev, ale i u skupinově žijících savců. Takoví jedinci často podporují své příbuzné a tím vlastně protlačují i své geny (i když jen jejich část). Převedeno do lidské společnosti: Návštěvník Modré ústřice sice vlastní potomky nevychová, ale také se o ně nemusí starat. Může tak volné prostředky využít k podpoře svých bratrů, sester, synovců a neteří (třeba i posmrtně, zdědit dům po strýčkovi se může hodit), zajistit jim o fous kvalitnější život a tím i větší šanci na šíření jejich genů, které jsou zčásti i jeho. Ty pak budou obsahovat genetickou informaci, která podpoří podobné vlastnostmi, jako má on, v dalších generacích, i když nebude mít přímé potomky.
Re: Z evolučního hlediska
D@1imi1 Hrušk@,2023-06-08 11:09:25
Aniž bych se zastával toho podivného výzkumu, s tím šířením kopií genů je složitější. Jsou znaky chování, které zvyšují potenciál genů jedince a znaky, které zvyšují potenciál celého druhu. Když se třeba středověký člověk rozhodl odejít do kláštera, zazdil tím svoje šance na rozmnožení, ale tím, že šířil vzdělanost, zvyšoval potenciál celé populace. Navíc získal postavení a konexe, kterými mohl pomáhat svojí pokrevní rodině.
U tučňáků je zajímavé, že když na hromadném hnízdišti příjdou o svoje vejce, mají snahu nalézt nějaké jiné bezprizorní vejce a pečovat o něj. Klidně kvůli tomu schytají pár ran od pravých rodičů. Přitom se nejedná o přímé kopie jejich genů, ale pudy je k tomu přesto nutí.
U včel je zase zajímavé, že když odvezete úl ze stanoviště, dělnice, které se do něj nestihly vrátit, nejdřív dlouho bloudí kolem, ale nakonec se vprosí do cizího úlu. Což je zvláštní, protože v rámci jednoho včelstva mají všechny včely stejnou matku a několik málo otců. Ta včelí bezdomovkyně má jinou matku i jiného otce, ale ve svém novém společenství už pak do konce svojí životnosti "slouží cizím genům".
Re: Re: Z evolučního hlediska
Vojtěch Kocián,2023-06-08 11:23:39
I ta bezprizorní včelí dělnice bude nakonec pomáhat v cizím úlu svému vlastnímu druhu. Je to sice z genetického hlediska o dost dál než její vlastní rodina, ale v rámci celé živočišné říše je to pořád hodně blízko.
Re: Re: Re: Z evolučního hlediska
Eva M,2023-06-08 12:16:28
i toto lze vykládat různě - :) například G. Durrel má kdesi historku, jak nabídl lemčíkovi v ZOO jízdenku k zabudování do "výstaviště pro samičku"....... :) lemčík byl rád, páč v ZOO to byla skvělá náhradní možnost...
jinak výše zmíněné kalkulace např. rády využívají některé tchýně :).... jest to zřejmě kalkulace u druhu homo společensky oblíbená.
Re: Z evolučního hlediska
Eva M,2023-06-08 12:09:20
"Pohlavní výběr tlačí obvykle jen jedním směrem" - no, ono to asi má nějaká ale, asi např. může záležet i na tom, jaká největší/nejmenší jednotka má v daném prostředí nejvíc šance přežít (za lockdownu jsem vyhrabala starou dětskou četbu - skupina vzájemně si pomáhajících trosečníků v počtu 6 kompletně přežila několik let, zatímco na opačné straně téhož ostrova v podobné době dopadla velmi mizerně početnější skupina, mimo jiné jich prostě bylo moc)............pokud musí být větší než 1, ale je shora dost omezená, asi je nutné, aby se ti samcové nějak omezili - tj. sice zůstali, ale nepobili se z frustrace, už i pro případ, že "hlavní samec" zahyne/znefunkční /sloni toto podle všeho řešit nemusí - tož jdou po dosažení dospělosti po svých..../ - což asi znamená i nějaký zásah do možností rozmnožování a souvisejícího chování...................
...............které je u živočišstva velmi rozmanité......
pak jsou tam všelijaké ty imprintingy, chemie a bůhví, co ještě.......... :) co je momentálně v módě
?
Eva M,2023-06-08 09:08:30
no nevim.
tady to interpretuji takto
https://www.stoplusjednicka.cz/simpanzi-bonobo-mirumilovni-hipici-africkeho-pralesa-ktere-bavi-sex
"Zatímco v tlupách šimpanzů učenlivých stojí samice na pokraji společnosti, u bonobů zaujímají v tlupě dominantní postavení. "
toš jiná (též zkrat(k)ovitá) interpretace by byla, že "samci bonobono tuší, že v takto uspořádané tlupě si nevrznou, tak volí náhradní řešení".
zdá se, že v případě některých věd by byla vhodná jistá opatrnost v činění závěrů.
Re: ?
Pavel Ondrejovic,2023-06-08 09:35:57
to co pred 100 rokmi by si nik netrufol co i len sformulovat, je teraz skvela prilezitost na grant :).
esteze ludia ziju pomerne kratko a akakolvek teoria ma istotu, ze nadsenci i oponenti v rozumnej dobe umru.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
