Mají šimpanzí spermie klíč od rakoviny?
Šimpanzi a lidé se na evoluční cestě rozešli před 5 miliony let. A právě tehdy se zřejmě u lidí vyskytla změna, která lidským spermiím umožnila lépe přežívat, ale…
Srovnání šimpanzích a lidských genomů ukázalo na rozdíly v oblastech, které souvisí s tvorbou spermií a s nádory. To naznačuje, že změny, které učinily lidi jedinečnými, je také zároveň učinily náchylné ke zhoubnému bujení. Tvrdí to vědci v časopisu Public Library of Science Biology. „Pokud je naše zjištění pravdivé, může to přispět k objasnění naší vysoké náchylnosti k nádorům,“ tvrdí dánský výzkumník z Kodaně, profesor Rasmus Nielsen , který k těmto závěrům dospěl poté, co vyhodnotil výsledky projektu zaměřeného na rozdíly v genech šimpanze a člověka, který vedl na Cornellově universitě.
Nielsen se svými spolupracovníky studovali genom šimpanzů aby zjistili v čem se od nich lišíme. Použili genetické sekvence, které již dříve zjistila a publikovala společnost se sídlem v Marylandu – Celera. Jednalo se o 13 731 genetických sekvencí, kterými se šimpanzi od nás nejvíce odlišují. Tyto, nejvíce nás vzdalující sekvence mají na starosti vnímání pachů, tvorbu spermií a obranu před bakteriemi a viry.
Překvapením bylo zjištění, že vědci našli velmi dlouhé úseky genů, svázaných s rakovinou, zvláště se jedná o geny hrajících roli v potlačování zhoubného bujení - apoptózu.
Je to překvapení, že to co nás od šimpanzů odlišuje jsou dlouhé úseky, které zřejmě mají souvislost se vznikem nádorů a jejich kontrolou.
Porouchaný systém
U nádorových buněk selhává sebe destrukční systém navozující apoptózu (řízenou buněčnou smrt). Tento obranný systém u buněk, které se rakovinově zvrhnou, přestává fungovat. Poškozen je také buněčný cyklus, který aktivuje buňky aby se začaly dělit a růst.
V zamezení růstu nádorů hraje apoptóza jednu z nejdůležitějších rolí. „Vztah, který jsme zjistili, že totiž zmíněné geny rozhodující o apoptóze, hrají úlohu při tvorbě spermií, je pro nás překvapením,“ říká profesor Andrew Clark, profesor na Cornellově universitě a který je jedním ze spolupracovníků, kteří se na studii podíleli. Vše nasvědčuje tomu, že před zmíněnými pěti miliony let se u nás vyskytla změna, která našim spermiím umožnila lépe přežívat, zároveň nás ale také učinila náchylné ke zhoubnému bujení a rakovině.
Prameny: University of Copenhagen, Cornell University, PLOS
http://www.ku.dk/english/
http://www.cornell.edu/
http://biology.plosjournals.org/perlserv/?request=get-document&doi=10.1371/journal.pbio.0030170
Nielsen se svými spolupracovníky studovali genom šimpanzů aby zjistili v čem se od nich lišíme. Použili genetické sekvence, které již dříve zjistila a publikovala společnost se sídlem v Marylandu – Celera. Jednalo se o 13 731 genetických sekvencí, kterými se šimpanzi od nás nejvíce odlišují. Tyto, nejvíce nás vzdalující sekvence mají na starosti vnímání pachů, tvorbu spermií a obranu před bakteriemi a viry.
Překvapením bylo zjištění, že vědci našli velmi dlouhé úseky genů, svázaných s rakovinou, zvláště se jedná o geny hrajících roli v potlačování zhoubného bujení - apoptózu.
Je to překvapení, že to co nás od šimpanzů odlišuje jsou dlouhé úseky, které zřejmě mají souvislost se vznikem nádorů a jejich kontrolou.
Porouchaný systém
U nádorových buněk selhává sebe destrukční systém navozující apoptózu (řízenou buněčnou smrt). Tento obranný systém u buněk, které se rakovinově zvrhnou, přestává fungovat. Poškozen je také buněčný cyklus, který aktivuje buňky aby se začaly dělit a růst.
V zamezení růstu nádorů hraje apoptóza jednu z nejdůležitějších rolí. „Vztah, který jsme zjistili, že totiž zmíněné geny rozhodující o apoptóze, hrají úlohu při tvorbě spermií, je pro nás překvapením,“ říká profesor Andrew Clark, profesor na Cornellově universitě a který je jedním ze spolupracovníků, kteří se na studii podíleli. Vše nasvědčuje tomu, že před zmíněnými pěti miliony let se u nás vyskytla změna, která našim spermiím umožnila lépe přežívat, zároveň nás ale také učinila náchylné ke zhoubnému bujení a rakovině.
Prameny: University of Copenhagen, Cornell University, PLOS
http://www.ku.dk/english/
http://www.cornell.edu/
http://biology.plosjournals.org/perlserv/?request=get-document&doi=10.1371/journal.pbio.0030170
Autor: Josef Pazdera
Datum: 23.05.2005 01:55
Diskuze:
