V nedávném článku „Jak vypadá Mléčná dráha?“, je zmíněna i galaxie Větrník (označení v astro-katalozích: M101, nebo NGC 5457) jako příklad zajímavé spirální galaxie, která se nám předvádí ánfas. Je rozlehlá, s průměrem asi o polovinu větším, než má Mléčná dráha, a není ani extrémně daleko – „jen“ 21 milionů světelných let. To z ní dělá vděčný objekt výzkumu pro profesionální astronomy a zajímavý cíl pozorování pro ty amatérské. A právě tito neprofesionálové hrají v astronomii důležitou roli. Vyzbrojeni dobrými znalostmi, nadšením, zvídavostí, vytrvalostí a také poměrně výkonnými soukromými optickými dalekohledy s pokročilým programovým vybavením si již mnohokrát připsali na svá konta objevy malých planetek, či včasná pozorování nových komet, případně nečekaných vzplanutí vzdálených hvězd.
Před deseti dny, 19. května, se právě takový objev podařil 76letému Japonci Koičimu Itagakimu, jenž jako první spatřil výbuch supernovy ve vnější oblasti Větrníku, poblíž jedné z tamních velkých emisních mlhovin. Vyzařují díky vodíku, který je ionizován intenzivní UV složkou světla velkých mladých hvězd, jež se v těchto mlhovinách rodí.
Novou supernovu s označení SN 2023ixf spektrální analýza zařadila do kategorie supernovy typu II. Tyto exploze jsou výsledkem vyhoření podstatné části termonukleárního paliva – vodíku, a prudkého kolapsu hvězd minimálně osmkrát a maximálně 50krát hmotnějších, než je Slunce. V průběhu urputného souboje mezi obrovskou dostředivou gravitací a odstředivým tlakem záření je i fáze, v níž dochází k syntéze prvků těžších než železo. V závislosti od hmotnosti původní hvězdy se vnitřní jádro zbylé po odvržení vnějších vrstev zhroutí v neutronovou hvězdu, případně černou díru.
I když SN 2023ixf je za posledních 5 let tou nejbližší supernovou a v desetiletém horizontu je na druhé příčce, za jasné noci ji nezahlédnete ani tím nejbystřejším okem. I kdybyste byli daleko a vysoko od civilizace prosvětlené umělým světlem a měli k dispozici běžný triedr. Protože však svítivost SN 2023ixf se od jejího objevu výrazně zvýšila z 14,9 magnitudy na asi 11. magnitudu (25. 5.), i běžný amatérský astronomický teleskop by nyní měl stačit k jejímu nalezení v domovské spirální galaxii Větrník, která představuje třetí vrchol přibližně rovnostranného trojúhelníku, jehož zbylé dva vrcholy tvoří poslední dvě hvězdy oje Velkého vozu – Benetnaš (Alkaid) a Mizar.
Odkazy na zajímavé snímky:
2 Porovnání dvou snímků Větrníku – z 18. dubna a 21. května 2023
3 Světelná křivka sestavená z údajů různých měření
Krátké video, které porovnává snímky galaxie Větrník před a po výbuchu supernovy SN 2023ixf
Prameny: The Virtual Telescope Project , NASA, Purdue University, Forbes
Oharek supernovy LP 40−365 se řítí obrovskou rychlostí pryč z Galaxie
Autor: Stanislav Mihulka (05.08.2021)
Kataklyzmatická srážka těsné dvojhvězdy odpálila neobvyklou supernovu
Autor: Stanislav Mihulka (05.09.2021)
O naší nesmírné vesmírné bublině
Autor: Dagmar Gregorová (20.01.2022)
Rentgenový signál „ohnivé koule“
Autor: Dagmar Gregorová (09.06.2022)
Jedny hvězdné špagety pro černou díru, prosím
Autor: Dagmar Gregorová (14.07.2022)
FBOT „Kráva“ byl tou nejméně symetrickou vesmírnou explozí
Autor: Dagmar Gregorová (05.04.2023)
Diskuze:
Kdy se rozzářila?
Míla Křížek,2023-05-31 07:38:51
Chápu správně, že nadpis by měl být - před 21 milionů let se rozzářila supernova? :-)
rotace
Vinkler Slavomil,2023-05-30 10:22:21
Nevím jak je vysvětlitelné, že galaxie se točí v úzkém plochém disku, ale každá jinak, takže je vidíme z boku a nebo i shora. A to je neuspořádané ve směru pohledu.
Re: rotace
David Nečas,2023-05-30 18:51:07
Problém doufám není v tom, že se netočí všechny stejně (jak by v tom případě podle vás měly vypadat podmínky na počátku vesmíru?). A překvapivé není doufám ani to, že když už se tedy točí, tak jsou ploché v rovině rotace (jako cokoli jiného, co se točí a nemá pevný tvar – byť v detailech mechaniky jsou odlišnosti).
Jak se stalo, že mají nezanedbatelný moment hybnosti, je asi jediná smysuplné otázka.
Jednak teda galaxie rotují různě. V eliptických je např. pohyb hvězd okolo výrazně chaotičtější než ve spirálních, které jsou skutečně výrazně placaté a rotující… V zásadě je rotace důsledek rozložení hmoty na začátku procesu formování. Každé dvě věci, které letí k sobě, ale ne přesně čelně, mají nenulový moment hybnosti. Ten se musí zachovat a kompaktifikace i relativně malý původní výsledný moment ‚zviditelňuje‘, protože aby se zachoval, menší vzdálenost znamená vyšší úhlovou rychlost. To samozřejmě není ani náhodou přesná odpověď – ale na tu nejspíš potřebujete si proces formování nasimulovat…
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce