Kalifornská společnost Stratolaunch učinila významný krok ve vývoji hypersonického nosného systému. Před pár dny poslali do vzduchu nosný letoun Roc, čili Ptáka Noha, který pak během letu úspěšně vypustil testovací prototyp TA-0. Vše proběhlo podle plánu.
Nosný letoun Roc je podivuhodný stroj. Tvoří jej dva trupy, které ve vzduchu nese šestice motorů legendárního Boeingu 747. K dispozici má podvozek s celkem 28 koly a křídla, jejichž rozpětí činí 117 metrů. Jde o letoun s největším rozpětí křídel na světě.
Stratolaunch plánují používat nosný letoun Roc k vynášení bezpilotního hypersonického letounu Talon-A (TA-1) do výšky 10 kilometrů. V této výšce by pak letoun TA-1 měl vyrazit na hypersonický let. Raketový pohon mu udělí rychlost přesahující Mach 5 a svůj let by měl TA-1 zakončit autonomním přistáním na ranveji.
Časem by tímto způsobem mělo létat více hypersonických letounů TA-1, které budou k dispozici pro výzkum rozmanitých aspektů hypersonických technologií. Stratolaunch v mezičase zdokonalují nosný letoun Roc a jeho systém pro vypouštění hypersonických letounů.
V tom hraje zásadní roli zmíněný testovací prototyp TA-0, který představuje kluzákovou verzi vyvíjeného letounu TA-1. Nosný letoun Roc startuje s prototypem TA-0, připevněným ke hliníkovému pylonu o celkové výšce 4,3 metrů. Pylon je umístěný na spodní straně Ptáka Noha, pod křídlem.
Nosný letoun už má za sebou první let s prototypem TA-0. Proběhl loni v říjnu (2022) a prototyp se během tohoto letu neoddělil. Nový test se odehrál v sobotu 13. května (2023) v oblasti kalifornské základny USSF Vandenberg Space Force Base. Nosný letoun byl během testu ve vzduchu 4 hodiny a 8 minut.
Prototyp TA-0 se během testu úspěšně oddělil a zůstal v rádiovém kontaktu s nosným letounem i s pozemním řídícím střediskem. Výkonný ředitel Stratolaunchu Zachary Krevor si pochvaluje, jak bylo vzrušující pozorovat oddělení prototypu od nosného letounu a jeho let. Ještě letos v létě by mělo dojít na první let hypersonického letounu TA-1.
Video: Stratolaunch Talon-A Flight Concept
Literatura
Stratolaunch poprvé vyjel z hangáru a představil se veřejnosti
Autor: Josef Pazdera (02.06.2017)
Startup Hermeus vyvíjí dopravní letoun o rychlosti až Mach 5
Autor: Stanislav Mihulka (17.05.2019)
Radian Aerospace míří na orbitu s jednostupňovým kosmoplánem
Autor: Stanislav Mihulka (25.01.2022)
Diskuze:
A k čemu to bude
Jan Strapina,2023-05-16 06:42:54
A k čemu to bude dobré?Pominuli potencíalní úsporu paliva,tak k ničemu!!!!!
Re: A k čemu to bude
Tomáš Černák,2023-05-16 09:01:09
Ke zlevnění startu rakety nebo hypersonického letadla. Když raketa dosáhne transonické rychlosti ve výšce kolem 13km, obvykle už je spotřebováno přes polovinu pohonných hmot prvního stupně. To je důsledek gravitačních, aerodynamický a účinnostních ztrát. Tohle letadlo velmi levně a hlavně snadno opakovatelně urychlí raketu o hmotnosti kolem 250 tun na tuto energeticky nejnáročnější hranici. Kupříkladu v případě rakety proton by toto letadlo zcela nahradilo Proton-K1, tedy první stupeň rakety Proton, při zachování nosnosti na orbitu (příhodně je hmotnost stupně K2 a K3 220 tun a užitečná nosnost 25 tun, dohromady tedy přesně pro maximální nosnost Stratolaunch letadla).
První stupeň je přitom u raket obvykle velmi drahý. A to nejen kvůli motorům, ale i palivu (zejména pokud používá SRB).
Dtto vynesení hypersonického letadla. Neumíme a zřejmě nikdy nebudeme umět vyrobit efektivní hybrid turbojetu a scramjetu. V tuto chvíli jsme schopni vyrobit hybrid turbojetu a ramjetu nebo ramjetu a scramjetu. Pro hypersonické letadlo je podzvuková část motorů po startu jen přítěž (přistávat může jako kluzák, ale startovat musí motoricky) a to nezanedbatelně těžká a aerodynamicky nepřívětivá. Toto mateřské letadlo by tak mohlo vynášet až 250 tun těžké hypersonické ... bombardéry, co jiného, do výšky a rychlosti, kdy už by šlo spustit motory v ramjet režimu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
