Číňané sledovali vývoj amerického bezpilotního raketoplánu Boeing X-37, který je od roku 2004 v režii agentury DARPA a utajovaný. Raketoplány X-37B už mají za sebou celkem 6 letů na orbitu, podle všeho se spoustou (tajných) experimentů. Poprvé letěl na orbitu v roce 2010. Zatím poslední let se startem v roce 2020 trval 908 dní.
V reakci na to Čína vyvíjí opakovaně použitelný autonomní raketoplán označovaný jako Shenlong, čili „božský drak.“ Je utajovaný ještě podstatně víc, než americký robotický raketoplán. Do médií bylo vypuštěno jen pár záběrů a ještě méně relevantních informací. Pokud víme, někdy kolem 4. září 2020 proběhl první start programu Shenlong na oběžnou dráhu, ve variantě Chongfu Shiyong Shiyan Hangtian Qi, čili CSSHQ.
Let označovaný jako CSSHQ1 trval necelé dva dny, během nichž raketoplán, jehož délka by měla být asi 8,8 metrů a vzletová hmotnost 21,6 tun, dělal neznámo co.
Druhý let CSSHQ2 započal startem 4. srpna 2022, stejně jako v prvním případě na kosmodromu Ťiou-čchüan (anglicky Jiuquan Satellite Launch Center) v poušti Gobi ve Vnitřním Mongolsku. Raketoplán CSSHQ létal po ve výšce cca 600 kilometrů a 8. května 2023, tedy po 276 dnech na orbitě, podle všeho přistál, zřejměs v areálu vojenské základny Lop Nur v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.
Podle oslavných ód čínských státních médií to byl zásadní úspěch a průlom v čínském kosmickém průlomu. Opět ale není příliš jasné, co tam raketoplán vlastně dělal. Aktivity raketoplánu podle dostupných údajů analyzoval Andrew Jones pro SpaceNews. Zdá se, že CSSHQ uskutečnil celou řadu malých i zásadních orbitálních manévrů. Někteří experti se rovněž domnívají, že lety raketoplánu přispívají k vývoji čínských hypersonických zbraní.
Po 90 dnech na oběžné dráze čínský raketoplán vypustil malý satelit. Jeho role není známá, ale data získaná experty amerických vesmírných sil USSF prozradila, že se dotyčný satelit zdržoval v těsné blízkosti raketoplánu. Pokud je známo, vývoj raketoplánu Shenlong je součástí ambiciózního programu, který zahrnuje supertěžký systém pro lety na oběžnou dráhu, nápadně podobný konceptu Starship.
Video: China’s Secret Spaceplane Mission No One Knows
Literatura
Čína údajně testuje hypersonický zbraňový systém DF-17
Autor: Stanislav Mihulka (31.12.2017)
Čína otestovala hypersonickou střelu Feitan-1 s pokročilým motorem
Autor: Stanislav Mihulka (19.07.2022)
Čína předala umělé inteligenci kontrolu nad průzkumným satelitem. A děly se věci
Autor: Stanislav Mihulka (19.04.2023)
Diskuze:
Jojo,
Ladislav Machala,2023-05-14 19:38:20
to holt bývaly časy, však jsme měli i kosmonauta a mohlo to být na věčné časy, kdybychom jsme si to sami nepokazili
pohon
David Pešek,2023-05-14 17:40:28
raketoplány prováděly menší i zásadnější manévry, nebudou tedy testovat nějaké nové principy pohonu?
Re: pohon
Gábor Vlkolinský,2023-05-15 23:23:01
Lietajú len špionážne raketoplány. Prelet družice sa dá predvídať, dráha raketoplánu sa môže meniť.
Re: Re: pohon
Vojtěch Kocián,2023-05-16 09:00:46
Změny dráhy jsou možné i u klasických družic a u špionážních se to i občas využívá. Jde jen o to, kolik mají paliva a jak silný motor. Jediný rozdíl mezi družicí a raketoplánem je v možnosti návratu na povrch, kde může být podroben inspekci (včetně jeho nákladu), dotankován, opraven, vybaven aktuálně potřebnými přístroji a vyslán na další misi bez nutnosti vyrábět celou platformu znova.
Nejspíš to používají převážně k testování různých přístrojů a třeba i pohonných systémů nebo materiálů, které armáda nechce veřejně testovat na ISS nebo pro test potřebují jinou oběžnou dráhu (nebo i více drah). Teda aspoň Američané, ale i Číňanům se může hodit nepilotovaný návratový vehikl neomezený jen na oběžnou dráhu jejich stanice. Specializovanou družici nahradí jen těžko, protože se mu do nákladového prostoru nevejde ani 2,4 metrový optický teleskop ani drátěná anténa co má po rozložení průměr přes 100 metrů.
A náš apendix Euroasie?
Jiří Kolumberský,2023-05-14 06:37:26
Nás, bohužel, čekají jen v ekoklimatické ideologii vedené temné zítřky. Naše první Československá družice Magion, bývávalo.
Re: A náš apendix Euroasie?
Jiří Frankl,2023-05-14 21:22:39
Nebyl bych takový skeptik, Vždyť tam máme Planetum-1 vysláno 25. května 2022 kosmickou raketou Falcon 9 https://www.planetum.cz/druzice-planetum1/ a bdsat-2 duben 2022 https://kosmonautix.cz/2023/01/dvanacta-ceska-druzice-bdsat-2/
Re: Re: A náš apendix Euroasie?
Vojtěch Kocián,2023-05-15 09:14:36
Je toho mnohem víc, jen je většina projektů spolupráce mnoha zemí. Třeba OHB Czechspace se podílí na komponentech meziplanetárních sond, SAB Aerospace dodává komponenty pro rakety Vega a má v plánu i vlastní družice. A vloni byl vybrán český astronaut do týmu ESA.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce