Sehraná dvojka křemíku s perovskitem pokračuje ve svém ohromujícím tažení solárním průmyslem. Nejnovějším skalpem v její sbírce je nový světový rekord v účinnosti tandemového solárního článku, který si připsal výzkumný tým saúdskoarabské King Abdullah University of Science and Technology (KAUST).
Navzdory intenzivnímu technologickému pokroku většina komerčních solárních článků stále využívá jako zásadní komponentu křemík. Problém je v tom, že účinnost křemíku v solárních článcích je již na hraně fyzikálních možností. U samotného křemíku již nezbývá mnoho prostoru pro vylepšení, aniž by došlo k zásadní změně používané technologie.
Takovou změnu nabízí použití perovskitu. Solární články s tímto pozoruhodným materiálem během posledních let dosahují stále vyšší účinnosti. A když perovskit spojí síly se svým rivalem křemíkem, je to ještě lepší. Účinnost takových tandemových článků, které využívají dva různé materiály, již přesahuje úctyhodných 30 procent.
Inženýři univerzity KAUST se nedávno stali novými držiteli světového rekordu v účinnosti tandemových článků všeho druhu. Jejich křemíkovo-perovskitový článek dosahuje účinnosti 33,2 procent, při běžném slunečním svitu. Tento rekord byl nezávisle ověřen v zařízení European Solar Test Installation a oficiálně zařazen do tabulky Best Research-cell Efficiency Chart, kterou spravuje americká National Renewable Energy Laboratory (NREL).
Jde o solidní zlepšení tohoto rekordu o 0,7 procent. Předešlým držitelem rekordu byl s účinností 32,5 procent tým německého výzkumného centra Helmholtz Zentrum Berlin, který ho získal teprve loni v prosinci (2022). Hranici 30 procent přitom tyto články překonaly teprve před 2 lety. Rekordy v účinnosti tandemových článků padají jako na běžícím pásu.
Tým KAUST prozatím neupřesnil, jaká vylepšení vedla k rekordní účinnosti tandemového článku. Podobné posuny v účinnosti obvykle pocházejí z dílčích úprav použitých materiálů, výrobních postupů, struktury solárního článku nebo jejich celkového designu. Vývoj rekordní technologie pokračuje. Odborníci KAUST se teď zaměřují na převedení prototypu na průmyslovou velikost článků přes 240 centimetrů čtverečních.
Video: KAUST breaks the tandem photovoltaic world record
Literatura
Noční solární technologie vyrábí elektřinu po západu Slunce
Autor: Stanislav Mihulka (20.05.2022)
Solární článek s kvantovými jámami dosáhl účinnosti téměř 40 procent
Autor: Stanislav Mihulka (26.05.2022)
Další směr fotovoltaiky – tkanina s ultralehkými solárními články
Autor: Dagmar Gregorová (14.12.2022)
Studiem rozsivek k výkonnějším solárním panelům
Autor: Dagmar Gregorová (03.02.2023)
Diskuze:
Užitná hodnota
Kamil Kubu,2023-05-15 08:12:21
A jaká je užitná hodnota takového rekordního článku? Dokáže fungovat v zařízení, které je smysluplným zdrojem elektrické energie? Co třeba taková životnost? Perovskity jsou notoricky známé svou nestabilitou a mají tendenci se rozpadat v řádu několika málo let. Zatím nejslibnější FV články nemají životnost delší než pět let a to za použití příměsí těžkých kovů, které z nich dělají časovanou bombu při typickém způsobu likvidace panelů - vyhození na skládku.
Repetálek Kuzma,2023-05-12 10:21:36
Kolik stojí výroba toho péroviskozitu? Jaká je její náročnost?
Na ytb - leon tv je o tom přednáška a ty čísla také nesedí.
No to je sice hezké....
Jan Strapina,2023-05-12 07:40:51
No to je sice hezké,ale samou podstatu energetické krize to neřeší,na to jsou takzvaně zelené zdroje krátké!!!!!To vyřeší jedině termonuklearní fůze,která se právě těd už prakticky použitelně rozbíhá!!!!
Re: No to je sice hezké....
D@1imi1 Hrušk@,2023-05-12 08:44:30
Akorát jste si spletl diskusi. V článku není o energetické krizi ani zmínka. Rekordně účinné panely jsou pro speciální aplikace (zde čistě pro výzkum). Pro běžné energetické využití je důležitý hlavně poměr cena/výkon.
K fúzi - dejte odkaz na projekt, který by se reálnými testy přiblížil k inženýrskému vyrovnání alespoň na vzdálenost jednoho řádu a nebo nepište fámy, že se prakticky použitelná fúze rozbíhá. Vyvíjí se sice několik desítek koncepcí, ale drtivá většina je v plenkách a průlomu pravděpodobně nikdy nedosáhne.
Re: Re: No to je sice hezké....
David Nečas,2023-05-12 11:14:42
Jen to chvíli přečkejte. Brzy příspěvky Jana Strapiny ztratí veškerý obsah a budou se skládat čistě z vykřičníků. Začínal před několika dny na jednom zhruba za každou druhou větou. Jejich koncentrace ale rychle narůstá – už i na devatenáct vykřičníků v pár větách.
Re: Re: Re: No to je sice hezké....
Martin Zeithaml,2023-05-12 11:58:16
Je to Trol, pokud to bude pokračovat, měl by se bloknout!
Re: No to je sice hezké....
Petr Jíčínský,2023-05-13 01:16:50
Myslíte ten poslední úspěch, kdy 2 MJ z laserových paprsku uvolnilo 3 MJ energie z inerciální fúze?
A na ty 2 MJ lasery padlo přes 300 MJ elektřiny :D.
A to nepočítám s tím, že je třeba několik výstřelů za minutu a zařízení umí max jeden za 8 hodin, typicky však jeden denně. Tomu se nejde ani smát.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
