Pokud jde o vznik a vývoj vesmíru, máme hrubou představu o Velkém třesku a událostech, které následovaly bezprostředně po něm. S detaily je to slabší. Vědci se stále snaží pochopit, jak vznikaly objekty, které známe v našem zestárlém vesmíru, včetně prvních hvězd, galaxií a galaktických kup.
Podle některých názorů hrály ve vývoji vesmíru, když byl ještě opravdu hodně malý, významnou roli kvantové fluktuace (primordial quantum diffusion). Mohly díky nim vzniknout primordiální černé díry, po nichž dnes vědci usilovně, ale zatím marně pátrají.
Jose María Ezquiaga z dánského institutu Niels Bohr Institute v Kodani a jeho spolupracovníci nedávno zkoumali možnost, že kvantové fluktuace vytvořily ještě podstatně masivnější struktury, než by měly být primordiální černé díry, pokud tedy existují.
Jde o obrovské kupy galaxií, jako je například kupa „El Gordo“ (ACT-CL J0102-4915) v souhvězdí Fénixe, největší kupa galaxií ve vzdáleném vesmíru, jakou jsme kdy pozorovali našimi teleskopy.
Jak říká Ezquiaga, s kolegy původně studovali okolnosti vzniku primordiálních černých děr ve velmi raném vesmíru. Dospěli k tomu, že pokud by kvantové fluktuace dominovaly během kosmologické inflace (jestli proběhla), bylo pro mechanismus za těmito fluktuacemi „jednodušší“ vytvořit velké fluktuace, tedy podstatně větší než ty, co by byly nezbytné pro stvoření primordiálních černých děr.
Z jejich výpočtů každopádně vyplynulo, že kvantové fluktuace ve velmi mladém vesmíru mohly vytvořit nejen primordiální černé díry a galaxie běžné velikosti, ale také masivní kupy galaxií, jako je třeba zmíněná kupa „El Gordo“ nebo třeba kupa „Pandora“ (Abell 2744).
Mimo jiné to znamená, že soudobá pozorování vzdálených galaktických kup, někdy považovaná za problematická kvůli kolizím s představami o vývoji vesmíru, lze vysvětlit poměrně jednoduše, bez nutnosti zavádění nějaké „nové fyziky.“
Video: Jose María Ezquiaga: Exploring the Exponential Tail of Inflationary Perturbations
Literatura
Dělají nám temnou hmotu primordiální černé díry zrozené z mnohovesmíru?
Autor: Stanislav Mihulka (29.12.2020)
Vznikly primordiální černé díry jako supermasivní gravitina?
Autor: Stanislav Mihulka (10.01.2021)
Studium nitra neutronových hvězd
Autor: Vladimír Wagner (26.04.2021)
Vznikly zárodky supermasivních černých děr zhroucením hal temné hmoty?
Autor: Stanislav Mihulka (21.06.2021)
Najdeme primordiální supermasivní černé díry s otiskem Velkého třesku?
Autor: Stanislav Mihulka (01.11.2021)
Diskuze:
já chápu jediné
Jaroslav Kalina,2023-05-01 08:18:39
a to že to nepochopím! Obdivuji kam až dohlédneme a to jak do vesmíru tak do mikrosvěta. A nedivil bych se kdyby došlo k dalšímu skoku ve schopnosti "přímo" pozorovat složení nejmenších dnes známých částic. A můj respekt. Jak malé nebo snad neexistující musí být něco (částice či co) co kdysi vybouchlo ve Velkém třesku? To všechno co nyní ve vesmíru pozorujeme už existovalo v jiné formě v té první "kuličce"? Co nakonec vytvořilo a vytváří námi pozorovaný vesmír? To bych si spíš představil něco jako průstřel zdi - stěny dělostřeleckým granátem a za ní teprve jeho výbuch = Velký třesk, který bereme jako začátek. A on je to třeba jen obrovský výron hmoty a energie z jiného??? většího vesmíru. Pozorovatel uvnitř výbuchu asi musí vidět věci trošku jinak než kdyby byl "mimo"
Re: já chápu jediné
Ludvík Urban,2023-05-02 09:24:37
Ehm, tady ani tak nejde o nějaký pokrok v nakoukávání do hlubin všehomíra, ale o početní rozbor jedné, do nedávna, zanedbávané části příslušných rovnic.
Re: Re: já chápu jediné
Jaroslav Kalina,2023-05-02 10:04:31
Však já se nehádám nebo zpochybňuji. Jen jen vím, že Newton to kdysi popsal dobře pro dobu, která disponovala určitými možnosti pozorování a pro její stav to bohatě stačilo. i ten Darwin musel odjet na Galapágy - sopečný ostrov - aby mu blesklo v hlavě. Mám jen pocit, že jsme nyní o úroveň níže (výše), ale co když toto není ta poslední. Kdysi pozoroval Newton (pomocí fotonů o kterých neměl tušení, ale jejich receptor měl v hlavě) padající jablko a svým pozorování "neovlivnil" pozorovanou situaci. Dnes víme, že jsou určité částice, ale pozorujeme je pomocí jich samých a máme princip neurčitosti. Kdyby měl Newton pouze možnost rozeznávat jen do velikosti jablka a naslepo je házet, tak když by strefil a žádné, jedno nebo obě by se roztříštili, k čemu by pak došel? Jako že po srážce mohou nastat tyto jevy plus případně změna dráhy toho co se nerozpadlo.
Tak nějak takhle si ti sumíruji. Myslím, že pokud dojdeme ke zjištění násobně menších částit problém s výkladem se přesune o úroveň níže.
Ještě taková blbost: na co se musí stlačit a rozpadnou hmota v černé díře, když zaujme tak nepatrné místo? Skoro by se chtělo říci , že nanic. Otázka: tu gravitaci si přes to zachová ve stejné míře, resp odpovídá celková gravitace černé díry součtu gravitací hmoty, která do ní "spadla"?
Re: Re: Re: já chápu jediné
Aleš Mikulenčák,2023-05-02 11:57:40
Já si vytvořil teorii, že vše v tomto vesmíru definuje informace. A černá díra hmotě "odejme informací" a hmota prostě není.
Pak jsem ještě ochoten akceptovat teorii bílé díry. Singularitu nejsem schopen strávit.
Re: Re: Re: Re: já chápu jediné
Ludvík Urban,2023-05-03 09:32:53
Osobně si myslím, že singularita tam (a i jinde) nenastává.
Kromě základní školou pěstované chyby a to, že žijeme ve 3D prostoru, je další naší velkou, když už ne chybou, tak koulí na noze jistě, představa, že prostor je v postatě vakuum, prázdnota.
Mluvíme sice o "energii vakua", ale podle mne to není prázdné.
Něco tam je, má to hafo energie, někdy víc, někdy méně, umí jí měnit na hmotu a jeho nějaká nejmenší jednotka, bublina, voxel, struna, fluxgejta, či~jak~se~to~jmenuje je nestlačitelná.
Bude to ale asi trvat, než se začneme bavit o skutečné TEORII PROSTORU, ve kterem žijeme.
Naši předci dlouhá léta bojovali proti éteru, až nechtíc zabouchli dveře (nejspíš docela důkladně), které by nás zavedly dál, než jsme dnes.
Re: Re: Re: Re: Re: já chápu jediné
Petr HÁjek,2023-05-04 01:15:16
Souhlasím ,vliv času a hlavně dilatace času od kosmologických struktur až po mikrosvět je zanedbán , zmiňovaný éter v podobě gravitačního vlňení by vysvětlilo mnohé (cykly neutrin ,superpozice mikročástic-vln ,rozpínání vesmíru a pod) . Připadá mně že relativity nehodlají vědci brát vážně a hlavně dopočítát a tak se uchylují k celkem šílených teoriím s konstantami a předpoklady.Předem se omlouvám za svůj laický přístup .( a přece se točí)
Re: Re: Re: Re: Re: já chápu jediné
David Pešek,2023-05-04 10:03:04
bydlíme pod horizontem událostí našeho vesmíru, na počátku mohl mít rozměr - kolaps a následná expanze kompaktního tělesa, a na počátku mohl mít i jiné množství hmoty než má teď - pád hmoty z vnějšku horizontu. A co by bylo na této teorii nejlepší? že není možné ji potvrdit ani vyvrátit, leda by supermasivní černá díra uvnitř našeho vesmíru dosáhla kritické hmotnosti
Re: Re: Re: Re: Re: Re: já chápu jediné
Petr HÁjek,2023-05-04 19:37:55
Vaši teorii asi lze vyvrátit ,už jenom horizont událostí je v podstatě jen hranice ,jenž určuje rozdíl chodu času lehkého a těžkého tělesa který prostě překonal rychlost světla ,kdybychom žili v mnohem těžší galaxii nebo blíže centra naší galaxie tak by jsme mnohé horizonty nedetekovali a vyděli by jsme hvězdu , pod horizontem se s nevetší pravděpodobností nic zvláštního neděje protože ho z každého místa detekujeme o jiném průměru a od někud není vůbec ,vesmír se s nevetší pravděpodobností nerozpíná v 3d prostoru ale zvětšuje se dilatace času mezi různě hmotnými tělesy čímž se zvětšuje čas potřebný k cestě mezi těmito tělesy viz. rudý posuv - teda podle Alberta kterého zatím nikdo nerozhodil.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: já chápu jediné
David Pešek,2023-05-05 07:03:28
tomu trochu nerozumím, velikost horizontu událotí určuje hmota černé díry, a hmota padající na horizont je rozervána na fotony a ty budou akcelerovány a jejich čas dilatován, potud to jsme schopni pozorovat, ale co se děje dál..? to se nejspíše nejsme schopni dovědět
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: já chápu jediné
Petr HÁjek,2023-05-06 04:51:45
Zkusím vysvětlit ,dle teorie relativity čím těžší těleso tak mu ubíhá čas pomaleji (což je prokázáno) takže jak říkáte horizont černé díry určuje hmotnost “černé díry “ ale z pohledu pozorovatele o mnohem menší hhmotnosti (naše planeta, soustava,trochu Galaxie jsme na okraji)kterému běží čas mnohem rychleji se muže horizont projevit. Kdyby pozorovatel byl na tělese podobně hmotném (třeba v jiné černé díře pozorované ze země) tak by mu Čas běžel podobně jako v té druhé černé díře a světlo by bez problému doputovalo tam i zpět takže by žádný horizont nebyl.Takže čím lehčí je pozorovatel tím víc černých děr bude detekovat protože rozdíl v čase u lehkého pozorovatele a těžké černé díry prostě překoná rychlost světla .Hmota za horizontem asi rozervána nebude ,není jediný důvod .Efekt ohromné gravitace je zatím prokázán jen v podobě změny času , ale ve frontě v obchodáku mezi důchodci relativita neplatí tam se rozervou i kvůli minutě
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
