Robyn Gatensová, ředitelka divize NASA pro ISS Kredit: NASA

Mezinárodní vesmírná stanice – asi ten největší, nejúspěšnější a nejznámější mezinárodní projekt mírové vědecko-technické spolupráce, do něhož se zapojuje dlouhá řada zemí. Na počátku šlo o plán NASA, k němuž se připojily nejdříve kosmické agentury Kanady (CSA), Japonska (JAXA) a evropská ESA, později pak i ruský Roskosmos, který se díky rozvinutému kosmickému programu a zkušenostmi s vesmírní stanicí Mir (1986 – 2001) stal druhým klíčovým partnerem NASA. I samotná stanice se dělí na dva segmenty – americký a ruský. Každý je sestaven z několika modulů, které byly připojovány postupně. Ten první – modul Zarja (Заря – Úsvit) byl vynesen sovětskou nosnou raketou Proton koncem roku 1998. Po doplnění stanice o dva další, k pobytu lidské posádky nevyhnutné moduly a důležité konstrukce, při jejichž dopravě se střídal Proton s legendárními americkými raketoplány Endeavour (od 1998) a Discovery (od 2000) 2. listopadu 2000 Mezinárodní vesmírnou stanici ISS osídlili členové první Expedice. Do května 2011 pak dopravu zajišťovaly téměř výhradně 3 raketoplány Endeavour Discovery a Atlantis. Poté nastoupila korporace SpaceX, jejíž rakety se střídaly s ruskými.

ISS na snímku z modulu SpaceX Crew Dragon Endeavour během průletu kolem vesmírnou orbitální laboratoře po odpojení z jejího portu na modulu Harmony 8 v listopadu 2021. Kredit: NASA, volné dílo

To jen pro velice stručné připomnění počátků slavné mezinárodní vesmírné laboratoře, provoz které byl původně naplánován do roku 2016. NASA se podařilo zajistit od vlády USA finanční krytí nejdříve do roku 2024, pak ale o dalších 6 let déle, tedy do roku 2030. Již je vypracován plán řízeného zániku ISS v lednu 2031.

Jenže v projektu ISS je zapojených více partnerů a zejména rozpoutání horkého válečného konfliktu na Ukrajině, tedy po 24. únoru loňského roku a uvalení sankci na Ruskou federaci se financování a provoz ruské části ISS stalo nejistým. V létě loňského roku proběhla médii zpráva, že Rusko ohlásilo, že z projektu odejde již v roce 2024. Podle slov šéfa Roskosmosu Jurije Borisova „…před odchodem z projektu agentura splní své závazky vůči ostatním partnerům“. NASA a Roskosmos se však dohodly, že na ISS budou létat i ruští astronauti tak, aby na stanici byl vždy alespoň jeden s odpovědností za chod ruské části stanice.

I v této souvislosti je zajímavý krátký článek, který 27. dubna na svých stránkách zveřejnila NASA a který Vám nabízíme v překladu:

Partneři projektu Mezinárodní vesmírné stanice se zavázali prodloužit provoz této jedinečné platformy na nízké oběžné dráze Země, kde již více než 22 let žijí a pracují lidé ve prospěch lidstva a provádějí špičkovou vědu a výzkum v podmínkách mikrogravitace. Spojené státy, Japonsko, Kanada a zúčastněné země ESA (Evropské kosmické agentury) potvrdily, že budou podporovat pokračování provozu kosmické stanice do roku 2030. Rusko potvrdilo, že bude podporovat pokračování provozu stanice do roku 2028. NASA bude i nadále spolupracovat se svými partnerskými agenturami, aby zajistila nepřerušenou přítomnost (posádky) na nízké oběžné dráze Země, jakož i bezpečný a spořádaný přechod z vesmírné stanice na komerční základny v budoucnosti.

Konfigurace Mezinárodní vesmírné stanice k 20. prosinci 2022 Kredit: NASA, volné dílo

"Mezinárodní vesmírná stanice je neuvěřitelné partnerství se společným cílem, kterým je pokrok ve vědě a výzkumu," uvedla Robyn Gatensová, ředitelka divize Mezinárodní vesmírné stanice v ústředí NASA ve Washingtonu. "Prodloužení našeho pobytu na palubě této úžasné platformy nám umožňuje využívat výhod více než dvou desetiletí experimentů a technologických demonstrací, jako i pokračovat v realizaci ještě větších objevů, které přijdou."

Od svého uvedení do provozu v roce 1998 navštívilo Mezinárodní vesmírnou stanici 266 osob z 20 zemí. Vesmírná stanice je jedinečnou vědeckou základnou, kde členové posádky uskutečňují experimenty z různých oborů výzkumu, včetně věd o Zemi a vesmíru, biologie, fyziologie člověka, fyzikálních věd a technologických demonstrací, které by nebylo možné realizovat na Zemi. Astronauti na palubě stanice jsou rukama tisíců pozemních výzkumníků, kteří na dálku provádějí více než 3 300 experimentů v prostředí mikrogravitace. Nyní, ve třetím desetiletí provozu, je stanice v dekádě výsledků, kdy základna může svůj vědecký přínos maximalizovat. Výsledky se násobí, objevují se nové přínosy, kdy inovativní výzkum a technologické demonstrace mají možnost navazovat na předchozí práci.

Vesmírná stanice je jednou z nejkomplexnějších mezinárodních spoluprací, o jakou se kdo kdy pokusil. Její návrh se opírá o vzájemnou závislost partnerů, všichni přispívají k jejímu fungování a žádný není v současnosti schopen vesmírnou stanici provozovat bez těch ostatních.

ISS představuje oporu na nízké oběžné dráze Země i pro probíhající mise NASA Artemis, kterých cílem je vytváření podmínek pro dlouhodobou přítomnost na Měsíci za účelem vědy a průzkumu.

Tolik nová zpráva z NASA. Když již ve svém závěru zmiňuje projekt Artemis, jenž je kosmickým programem obnovení pilotovaných letů s lidskou posádkou na Měsíc, připojujeme úvodní informaci z oficiální stránky projektu:

V rámci misí NASA Artemis přistane na měsíci i první žena a první barevný člověk (neběloch). Pomocí moderních technologií bude prozkoumána větší část měsíčního povrchu než kdykoli předtím. Budeme spolupracovat s komerčními a mezinárodními partnery a zrealizujeme první dlouhodobou přítomnost lidí na Měsíci. Poté využijeme poznatky získané na Měsíci a v jeho okolí k dalšímu velkému kroku: vyslání prvních astronautů na Mars.

Video: Aktuální video (28. dubna) z ISS: Pracovní vycházka do otevřeného prostoru astronauta NASA Steva Bowena a astronauta Kozmické agentury Spojených arabských emirátů (UAESA) Sultana Alneyadima. Jejich výstup do kosmu trval asi 6 a půl hodiny a cílem bylo rozšířit energetické systémy stanice o nové solární prvky iROSA (International Space Station Roll-Out Solar Array).

Literatura: NASA Space Station, NASA Artemis