Česko s vyznačeným Krnovem. Kredit: Google Maps.

V dubnu 2023 našel sběratel souvků pan Ferdinand Scholz na poli u Pochně, části obce Brumovice, která se nachází cca 8 km jižně od Krnova, souvek horniny stockholmského skvrnitého kvarcitu. Rozměry souvku jsou 5,7 x 3,8 x 5,7 cm. Název horniny není u nás běžně znám (anglický název je Stockholm stain quarzite, německý Stockholm-Fleckenquarzit).

Výřez z geologické mapy představující cca 25 x 30 km. Rozsah maximálního zalednění vyznačen přerušovanou čarou s trojúhelníky. Krnov autorem vyznačen červeně. Převzato z publikace MACKOVČIN, P. – WEISSMANNOVÁ, H: Chráněná území ČR. Ostravsko, svazek X. Agentura ochrany přírody ČR a EkoCentrum Brno, Praha 2004.

Na první pohled byla hornina odlišná od jiných u nás nacházených severských hornin a nepatřila ani mezi místní horniny, které se ve společenství severských souvků vyskytují jako souvky blízkého původu. Podle zobrazení severských hornin v odborné literatuře to mohl být stockholmský skvrnitý kvarcit. Posouzení nálezu geologem z německé Společnosti pro výzkum souvků bylo překvapením. Zcela jednoznačně se jedná o typickou ukázku stockholmského skvrnitého kvarcitu.

Souvek severské horniny stockholmského skvrnitého kvarcitu nalezený u Pochně (5,7 x 3,8 x 5,7 cm). Foto: F. Scholz, 2023.

Nálezy této horniny jsou vzácné i v severním Německu. Podle starší literatury byly u nás tři nálezy souvků „skvrnitých žul od Stockholmu“ s obsahem živce, z čehož je zřejmé, že se nemohlo jednat o kvarcity. Nálezy kvarcitů, které by mohly být s určitostí určeny jako stockholmský skvrnitý kvarcit, nejsou u nás známy. Ani ojedinělé nálezy různých blíže nespecifikovaných „skvrnitých“ hornin pocházejících z jižního Švédska nelze považovat za stockholmský skvrnitý kvarcit. Jednoznačně potvrzený nález souvku stockholmského skvrnitého kvarcitu je proto unikátní a pravděpodobně se u nás jedná o první známý nález.

Stockholmský skvrnitý kvarcit patří mezi metasedimentární horniny. Vznikl silným zahřátím písečných a hlinitých uloženin magmatem a jejich metamorfózou, při níž došlo k rekrystalizaci horniny. Tento proces se uskutečnil před 1,8 – 2 miliardami lety. Hornina může mít zabarvení stříbrně šedé, hnědé nebo načervenalé. Skládá se z křemene a drobných šupinek slídy. V jemnozrnné hornině jsou pravidelně rozptýlena malá bílá, tmavě olemovaná zrna – skvrny velikosti několika milimetrů. Je v nich sillimanit, který se vytvořil během metamorfózy.

Souvek severské horniny stockholmského skvrnitého kvarcitu nalezený u Pochně (5,7 x 3,8 x 5,7 cm). Foto: F. Scholz, 2023.	Souvek severské horniny stockholmského skvrnitého kvarcitu nalezený u Pochně (5,7 x 3,8 x 5,7 cm). Foto: F. Scholz, 2023.
Detail povrchu horniny stockholmského skvrnitého kvarcitu. Foto: F. Scholz, 2023.	Pole u Pochně, kde se vyskytují souvky severských hornin (výška 328-337 m n. m.). Foto: F. Scholz, 2023.

Někdy jsou v hornině patrné původní vrstvy sedimentu. Souvky této horniny patří mezi 5% severských hornin, které představují tzv. „vůdčí souvky“. To jsou souvky, jejichž místem původu je konkrétní ohraničená oblast a jejich hornina je s jinými horninami nezaměnitelná. Nálezy vůdčích souvků mají význam např. pro stanovení směru ledovcového transportu.

Samotný název horniny „stockholmský skvrnitý kvarcit“ je názornou ukázkou toho, jak se dřívější omyl trvale zachoval v pojmenování horniny. Hornina totiž vůbec nepochází z okolí Stockholmu, nýbrž z oblasti kolem města Västervik v jižním Švédsku vzdálené od Stockholmu cca 200 km. Poznámka pod čarou v jedné publikaci z roku 1912 způsobila, že jiný autor v roce 1975 označil za místo původu této horniny okolí Stockholmu. Další autoři nekriticky údaje o místu výskytu horniny přebírali. Teprve nedávno bylo průzkumem potvrzeno, že v okolí Stockholmu se „stockholmský skvrnitý kvarcit“ nevyskytuje. Místní označení „stockholmský“ v názvu tak spočívá na nedorozumění.

Nový nález souvku „stockholmského“ skvrnitého kvarcitu u Brumovic má vědecký význam, neboť rozšiřuje znalosti o výskytu severských hornin v souvcích z České republiky.

Literatura

FRANK, R. et al.: Steine an Fluss, Strand & Küste, Franckh-Kosmos-Verlags-GmbH & Co. KG, s. 78, Stuttgart 2021.

GÁBA, Z. – PEK, I.: Ledovcové souvky moravskoslezské oblasti, Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku, s. 39, 1999.

GEIJER, P.: Zur Petrographie des Stockholm-Granites – GFF 35: s. 123-150, 1912.

HESEMANN, J.: Kristalline Geschiebe der nordischen Vereisungen – GLA Nordhein-Westfalen, s. 191-192, 1975.

HUISMAN, H. - BRAAKSMA, M.: The Great Book of Glacial Boulders, s. 386, 2022.

TORBOHM. M.: Korrektur zum „Stockholm-Fleckenquarzit“. Västervik-Fleckenquarzit. „Stockholm“- Fleckenquarzit aus dem Västervik-Gebiet? Dostupné na: https://www.kristallin.de/Schweden/Vaestervik-Fleckenquarzit/Vaestervik-Fleckenquarzit.html