Dnes měla z francouzského kosmodromu Vesmírného centra ve Francouzské Guyaně odstartovat nosná raketa Ariane 5 Evropské kosmické agentury ESA, která měla do vesmíru vynést evropskou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer).
Start mise byl kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám odložen na zítra, 14. dubna ve 14:14 našeho letního času. Přímý přenos na stránce ESA bude zde.
Cílem sondy jsou podrobná pozorování největší planety Sluneční soustavy pojmenované podle nejvyššího starořímského boha Jupitera a tří jeho velkých měsíců nesoucích jména z řecké mytologie: Ganymedes (největší měsíc v Sluneční soustavě) – podle syna trojského krále Tróa, Callisto – byla dcerou arkadského krále Lykáóna a Európa – dcera tyrského krále Agénóra.
Sonda JUICE nepoletí k Jupiteru přímo, nýbrž využije několik „gravitačních praků“ – přeletů kolem systému Země-Měsíc (v srpnu 2024), Venuše (o rok později) a Země (v září 2026 a v lednu 2029). Přelety se musí uskutečnit v jisté vzdálenosti od planet a v určité době tak, aby sondu urychlily a navedly na správnou dráhu k Jupiteru, k němuž doletí až v létě 2031.
Poznámka k účasti českých vědeckých ústavů na projektu: Astronomický ústav Akademie věd České republiky navrhl pro JUICE napájecí systém, který budezískávat ze Slunce energii pro přístroje měřící elektrické proudy, které indukuje voda tekoucí podzamrzlými oceány Jupiterových měsíců. Ústav fyziky atmosféry AV ČR pro JUICE vyvinul měřičradiových a plazmových vln v okolí Jupiteru a jeho měsíců. (Wikipedie)
Informace o úspěšném startu:
Video Juice launch to Jupiter dokládá, že o den odložený start rakety Ariane 5 se podařil, sonda JUICE se úspěšně odpojila a zatím probíhá vše podle plánů. Gratulujeme! Video s českým komentářem ZDE.
Kratší video: Trajektorie sondy JUICE Kredit: ESA
Delší video: O projektu sondy Icy Moons Explorer (JUICE) s vědeckým pracovníkem projektu Olivierem Witassem
Diskuze:
Start
Tomáš Černák,2023-04-14 14:50:14
Start se vydařil. Takže nyní 8 let držet palce, aby to vyšlo.
Nukleární tahače
Tomáš Černák,2023-04-13 16:32:30
Už aby se konečně někomu podařilo dotáhnout do zdárného konce ty nukleární tahače, protože aby sonda 8 let letěla k jedné z nejbližších planet a pak méně než polovinu té doby prováděla vědeckou činnost, je prostě z hlediska lidského života neúnosné. O faktu, že za 8 let může cokoliv na ní nebo celek selhat ani nemluvě.
Pro širší kontext, 2 roky po ukončení mise Galileo evropská vědecká obec začala diskutovat novou misi k Jupiteru. V roce 2008 začali s přípravou požadavků a rámcového způsobu mise, v roce 2012 tu misi ESA přijala a začalo se dělat na hardwaru. v roce 2023 sonda odletí. V roce 2031 dorazí k Jupiteru, v roce 2035 zanikne na jeho Měsíci Ganymede. Vědecké výsledky se obvykle zpracují do uceleného rámce až po ukončení hlavní části mise, tedy po roce 2034 a bude to trvat zhruba 4 roky. Takže někdy v roce 2038. To dobou budou vědci, kteří stáli u zadávání vědeckých požadavků v roce 2008, v lepším případě slintající brambory v LDNkách v horším případě rovnou pod drnem.
Jako nic proti generačním misím, ale tohle musí být pro tehdejší 50tníky (a dnešní důchodce) mezi těmi vědci děsně na hlavu.
Re: Nukleární tahače
Dagmar Gregorová,2023-04-13 17:17:31
Dík za doplnění.
Nuž, musíme to brát jako součást dědictví, jež předáváme další generaci :). Osobně se mi to zdá být pozitivnější než dědictví ještě modernějších a fatálnějších zbraňových systémů, ale to je dnes háklivé téma... :(
Další možností získaní těžko dostupných informací, je vykomunikovat tyto - nám zatím utajené informace z bližšího a vzdálenějšího vesmíru s mimozemšťany (samozřejmě myslím to jako vtip, přesněji zlomyslnost vůči veřejně aktivním lidem, jako je Tonda Baudyš mladší (kráčející v šlépějích toho staršího), nebo prof. Peter Staněk (který dokonce ví, že nějací mimoni osídlili dna oceánů) a mnoho dalších "osvícených" - oni přece s nimi komunikují, dokonce mají vazby na "Galaktickou unii", nebo komisi nebo jak tomu říkají... Já fakt nechápu, proč se tedy nezeptají a mimozemské nebo "nadpozemské" vědomosti lidstvu nezprostředkovávají. Kolik vědeckého snažení bychom si ušetřili! Omlouvám se za tento "výlev", mě ani nes...rdí to, že takoví jedinci existují, ale děsí mě ty tisíce a desetitisíce těch, jimž "vzdělání" neumožňuje prokouknout tyto šílenosti a LŽI).
Re: Re: Nukleární tahače
Tomáš Černák,2023-04-13 22:32:23
Sice nevím, co to je za pány, ale v žaludku ti leží pořádně :-D
Zbraňové systémy často vedou k pokroku i v jiných oblastech vědy. Zbraně a kosmonautika je pak provázána přímo.
Bohužel je třeba zbraňové systémy vyvíjet s přístupem, který Američané zvou "thinking outside the box". A to se moc nenosí, protože jsou rizikové (vývoj stojí obrovské peníze a může vést do slepé uličky) a přitom války nevyhrávají. To ukazuje například i válka na Ukrajině. K čemu je Rusku Zirkon, Buřňák nebo Poseidon, když jim vítězství proti Ukrajincům nezajistí. Přitom každý z těch systémů ke svému vývoji potřeboval technologie, které se můžou aplikovat při vývoji TEMu. Bohužel mám tušení, že Rusko TEM nyní pošle k ledu, protože ve válce s Amerikou bude potřebovat veškeré svoje zdroje.
Doufám, že podobné problémy nepostihnou obdobný (byť ne tak ambiciózní) program na straně Ameriky zvaný DRACO.
Lepší bylo, když válka byla studená. To se vyvíjelo jedna radost a skoro nikdo v ní neumíral.
Re: Nukleární tahače
Vojtěch Kocián,2023-04-14 15:19:14
Zase si ten jaderný tahač neidealizujte. Pokud půjde o termální řešení (jaderná reakce ohřeje pohonné médium, které vyletí tryskou), tak bude specifický impulz zhruba dvojnásobný oproti chemickým motorům. Je to pokrok, ale ne až tak zásadní, když započítáte nárůst hmotnosti pohonného systému. Stejné rychlosti se dá v zásadě dosáhnout posazením sondy na silnější chemickou raketu. Jaderně napájený iontový motor zase naráží na nízký tah a fúzní motory neumíme.
Výzkum vesmíru mimo nejbližší okolí Země je bohužel extrémně časově náročný a předpokládám, že lidé, co se na něm podílejí, to chápou. Pokud by jim to bylo výrazně nepříjemné, zvolili by si jinou práci. Galileo, Kepler ani Newton se nedožili toho, že by viděli praktické využití zákonů nebeské mechaniky, které zformulovali a předpokládám, že v to ani nedoufali. Podobně s dnešními astronomy, kteří zkoumají vzdálené hvězdy a galaxie. A i běžní lidé se snaží vychovávat svá vnoučata, i když už jsou třeba ve věku, kdy je malá šance, že je uvidí dospělá.
Re: Re: Nukleární tahače
Tomáš Černák,2023-04-14 16:52:44
Vidím jasné nepochopení jak funguje exponenciální a logaritmický počet. To pouhé "zdvojnásobení" ISP znamená, že zatímco při použití vodíkového motoru potřebuješ na přímý let k Jupiteru Ck=7,5, v případě toho nejprimitivnějšího NTR postačí Ck=2,7, tedy třetinové. Už při lepších NTR (hraniční pevné jádro nebo už kapalné jádro) se dostáváme na Ck
Re: Re: Nukleární tahače
Tomáš Černák,2023-04-14 16:53:06
Vidím jasné nepochopení jak funguje exponenciální a logaritmický počet. To pouhé "zdvojnásobení" ISP znamená, že zatímco při použití vodíkového motoru potřebuješ na přímý let k Jupiteru Ck=7,5, v případě toho nejprimitivnějšího NTR postačí Ck=2,7, tedy třetinové. Už při lepších NTR (hraniční pevné jádro nebo už kapalné jádro) se dostáváme na Ck
Re: Re: Nukleární tahače
Tomáš Černák,2023-04-14 16:53:54
Vidím jasné nepochopení jak funguje exponenciální a logaritmický počet. To pouhé "zdvojnásobení" ISP znamená, že zatímco při použití vodíkového motoru potřebuješ na přímý let k Jupiteru Ck 7,5, v případě toho nejprimitivnějšího NTR postačí Ck 2,7, tedy třetinové. Už při lepších NTR (hraniční pevné jádro nebo už kapalné jádro) se dostáváme na Ck menší než 1,8.
Také bych nepodceňoval úsporu hmoty okysličovadla. Z 21 tun PHM stupně Centaur tvoří kyslík 18 tun, vodík pouze 3 tuny. Suchá hmotnost stupně je přitom cca 2,2 tuny.
Samozřejmě pak zde máme nukleárně elektrické pohony, jako je TEM, kde je cílový Isp 70 kN/s*kg a tam vychází Ck na pouhých 1,2 (zde již není možné počítat s deltaV 9 km/s, ale 13 km/s, protože nejde využít Oberthův efekt). To je již tak nízké Ck, že můžeme nejen plýtvat PHM na urychlení cesty, ale můžeme klidně jaderný tahač vrátit zpět pro další využití.
Osobně se domnívám, že idálem by byl hybridní motor. Tj. jaderný reaktor je zdrojem tepla, které se předá buď generátoru elektřiny a napájí se jím iontové motory nebo teplo předá termálním motorům, které sice nedosahují tak vysoký Isp, ale zato mají značný tah a jako PHM mohou požít cokoliv, včetně vody. Díky tomu by bylo možné využít pro Oberthův efekt či gravitační manévry termální motory (v případě lidských misí by to umožnilo rychle přeletět Van Allenovy pásy). Případně rovnou využít VASIMR, pokud to tedy kdy vůbec bude spolehlivě fungovat.
Nízký tah pro automatické sondy není problém. Zejména pokud letí za Mars. Jaderně-elektrické systémy zase umožňují škálování. Ano, TEM se zatím vyvíjí jako 1MWe systém s tahem 20N a hmotnosti (plné) 20 tun (15 tun prázdné). Počáteční akcelerace samotného TEMu je pouhých 3,6 m/h^2, ale projektovaná životnost je až 20000 hodin (2,5 roku pohonu), tedy 4 plné cykly. To není sice dost pro Měsíc a už vůbec ne lidskou posádku, ale loni v květnu začali pracovat paralelně na prototypu na vylepšené a větší verzi s výkonem 6MWe, tahem 100N a lehce vyšší plné hmotnosti 22 tun. Pokud by se jim to podařilo dotáhnout do konce (což s ohledem na válku s Amerikou pochybuji), pak by již akcelerace tohoto systému 16m/h^2 byla dostatečná i pro nákladní měsíční mise.
Někde se začít musí a pokud se nebude zbytečně blbnout s "bezpečností", tak ve třetí, nejpozději čtvrté generaci můžeme mít systémy, kde bude akcelerace v tisících m/h^2 a půjde to použít i pro lidské posádky. Je to jen o tom, jak velké energie jsme z reaktoru ochotni zpracovat.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
