Amorfní oxid křemičitý, čili sklo, obvykle považujeme za materiál, který se v dnešní době víceméně kompletně recykluje. Jak ale uvádí americká vládní Agentura pro ochranu životního prostředí EPA (Environmental Protection Agency), ve skutečnosti je recyklována asi jen třetina použitého skla. Skleněný odpad má přitom celou řadu hrozných vlastností, včetně toho, že je velmi odolný a zároveň fyzicky nebezpečný.
Odborníci čínské akademie věd vyvinuli novou třídu materiálů, prozatím experimentálních, které představují biomolekulární sklo. Vyrábějí se buď z aminokyselin, nebo peptidů. Výsledné sklo má řadu požadovaných vlastností, které od tohoto materiálu čekáme, a zároveň je biologicky rozložitelné.
Výroba bioskla začíná zahřátím aminokyselinového či peptidového prášku v atmosféře tvořené inertním plynem. Vznikne tavený materiál, který je následně přechlazen (supercooling treatment), čímž se jeho teplota sníží pod bod, kdy by měl ztuhnout a přejít do pevného skupenství, ale neztuhne. Nakonec se biosklo zchladí vodou, díky čemuž se rychle přemění na čirý a pevný materiál, aniž by prošlo krystalizací.
Navazující laboratorní testy zjistily, že biosklo má excelentní optické vlastnosti, slušné mechanické charakteristiky a je dobře zpracovatelné. Lze ho snadno odlít v dostupných formách anebo ho lze použít při 3D tisku. V kompostu půdní mikroorganismy biosklo rozloží za 3 týdny až 7,5 měsíců, podle aminokyselin či peptidů použitých při jeho výrobě.
Studie na laboratorních myších potvrdily, že se toto sklo neškodně rozloží i uvnitř živého těla. Vzhledem k tomu by mohlo nalézt uplatnění i v medicíně, například jako součást biologicky rozložitelných implantátů rozmanitého určení. Vedoucí výzkumu Yan Xuehai považuje biosklo za slibné v rámci rozvoje „zelených technologií.“ Zároveň ale podotýká, že nový materiál je teprve v experimentální fázi a že jeho uplatnění na trhu ještě zabere nějaký čas.
Literatura
Rekordně tenké sklo má tloušťku jen na dva atomy
Autor: Stanislav Mihulka (15.09.2013)
Schránky měkkýšů inspirovaly odolné supersklo
Autor: Stanislav Mihulka (10.02.2014)
Sklo pevné skoro jako ocel
Autor: Stanislav Mihulka (07.11.2015)
Diskuze:
Rozložiteľné fľaše?
Z Z,2023-03-25 10:24:55
Dúfam, že sa po vzoru "rozložiteľných igelitiek" nezačnú vyrábať aj rozložiteľné fľaše.
Mechanické vlastnosti "rozložiteľných igelitiek" majú ďaleko od tých klasických, aj keď výrobcovia tvrdia niečo iné.
Kto si niečo do takýchto igelitiek na dlhší čas uloží, tak zažije nepríjemné prekvapenie, keď to bude chcieť vybaliť.
Radšej nedomýšľať, ak by niekto do takej fľaše nalial riedidlo, kyselinu, hydroxyd...
Lékařství
Petr Jíčínský,2023-03-21 23:19:17
V tom vnitřním lékařství vidím velký potenciál, ale představa, že ty peptidy zachutnají nějakému morbidnímu stafylokokovi je hrozivá.
V chirurgii je spousta věcí, která se nedělá právě kvůli reoperaci - vyjmutí. Počítám, že peptidový materiál nebude tak křehký a tedy vhodný k fixačním účelům.
skleníky
Martin Smatana,2023-03-21 17:46:08
Na okenné tabule, skleníky a fľaše na víno sa to zrejme nedá použiť.
Re: skleníky
David Nečas,2023-03-21 18:45:13
Okenní tabule a skleníky vám – doufejme – vydrží desítky let a netvoří tak významný podíl skleněného odpadu.
Víno není ani zdaleka chemicky inertní, což se může ukázat jako větší problém. Rozložení půdními mikroorganismy za X měsíců moc neříká o rychlosti rozložení za jiných okolností (např. tedy když jste láhev nezahrabal do kompostu). Jestli to bude na víno naprosto nepoužitelné, nebo bez problémů použitelné na jakékoli kromě skutečně archivního, to teď těžko říci…
Re: Re: skleníky
Martin Smatana,2023-03-21 20:04:11
Išlo mi predovšetkým o stabilitu vo vlhkom až mokrom, prípadne vodnom prostredí. Keby som robil skleník, volím polykarbonát. Ľahký, prijateľne /ne/prepúšťa teplo, ak sa nepoškodí, vydrží 20 rokov číry, mal by odolať krupobitiu..
Re: Re: Re: skleníky
Petr Jíčínský,2023-03-21 23:29:19
Skleník od slova sklo. Foliovníky a laminátovníky ve vichřici snadno mění polohu i stav. Skleník starý komunistický na zahradách pořád vidím, protože byl postaven betonováním, svařováním a kytováním skla. Tzn. je na zahradách 40 let. U laminátovníku na to s klidem zapomeňte. Autobusové zastávky mají po deseti letech na slunci střešní laminát na hranici přirozené degradace.
Re: Re: Re: Re: skleníky
D@1imi1 Hrušk@,2023-03-22 08:09:14
Laminát od slova laminovat, vrstvit (spojovat několik různých vrstev materiálu). Polykarbonát od slova polykarbonát. Těžko tedy říct, co jste na těch zastávkách vlastně sledoval.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: skleníky
D@1imi1 Hrušk@,2023-03-23 12:09:14
Ne. Pro Vaši informaci:
Polykarbonát: Čirý, pevný a nárazuvdorný plast (vyrábějí se z něj např. policejní štíty), odolný proti UV záření. Pro výrobu polykarbonátové desky (které se používají mj. na skleníky) se nevyrábějí laminováním. Je to jednosložkový, homogenní materiál a rozhodně ne laminát.
Laminát: Obecně jakýkoliv materiál vzniklý vspojováním více různorodých vrstev. V běžné řeči se "laminátem" nejčastěji myslí sklolaminát, což je polyesterová pryskyřice prokládaná vrstvami skelné tkaniny nebo skelných vláken. Ten je ale nepřůhledný a na výrobu skleníků se nehodí. Zastávka by se z něj ale vyrobit dala.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: skleníky
Petr Jíčínský,2023-03-26 00:13:55
Vždyť to píší, laminátový polykarbonát. To, co se dává na ty stříšky není homogenní, ale vrstvený, čili laminovaný polykarbonát. Díky vrstvení v různých geometriích, typicky, rovinný, vlnovka, rovinný je neprůhledný, ale průsvitný. Sklolaminát s tím nemá co dělat. A slovo "obecně" prosím nevnucovat.
Re: Re: Re: Re: skleníky
Martin Smatana,2023-03-22 10:25:12
Takže "skleník" s peptidového "skla" by sa mal nazývať "peptidovník".
Ak je polykarbonát taký zlý, zaujímalo by ma, prečo ho Botanická záhrada Masarykovej univerzity v Brne, Botanická záhrada Teplice aj Botanická záhrada UPJŠ v Košiciach použili na svoje nové skleníky... Keď som sa v Brne niekedy v roku 2016 (?) pýtal, kedy naposledy menili polykarbonát, povedali mi, že od výstavby nových skleníkov nemenili, tzn. je tam vyše 20 rokov a stále čistý a nepoškodený.
Tretina - v USA
Tempo Rary,2023-03-21 12:14:10
Zaujal ma udaj (len) o tretine recyklacie skla.
"Nastastie" je to udaj vztahujuci sa k USA, vid:
https://cen.acs.org/materials/inorganic-chemistry/glass-recycling-US-broken/97/i6
Vyberam:
And the US’s roughly 33% glass-recycling rate, which pales compared with the 90% recycling rate in Switzerland, Germany, and other European countries, is not the result of a lack of technical know-how.
dalej:
Yet as the percentage of glass recycled in Spain and the UK, for example, has doubled and tripled in the past 25 years, respectively, the numbers in the US have barely budged.
dalej a asi hlavne:
“There are many reasons why more glass isn’t recycled in the US,” says David Rue, an engineer at the Gas Technology Institute near Chicago who recently completed a yearlong study of US glass recycling as a consultant for GMIC. The US glass-recycling shortfall comes down to the interplay between the quality and availability of cullet and the economics of making glass, he explains. And, he says, the recycling rate discrepancies between the US and other countries result mainly from differences in government policy and consumer education and habits. By understanding these hurdles to glass recycling, GMIC, GPI, and other industry groups hope to boost the rate in the US.
Re: Tretina - v USA
Tomáš Černák,2023-03-21 14:14:01
Recyklace skla je drahá. Prodražují ji dopravní náklady, které jsou v globalizovaných SSA prostě mnohem větší, než v malé lokalizované EU. Stejné je to s plasty. Proto tyhle věci končí až příliš často v oceánech. Sklo a stavební suť není na rozdíl od plastů tak profláklá, protože po vysypání na moři to jde ke dnu, zatímco plasty tvoří umělé ostrovy.
Na druhou stranu, recyklace za každou cenu taky není to pravé ořechové. Příkladem budiž zálohování pet lahví, kdy už funkční, relativně ekologický model skrze třídění odpadu nahrazuje EU převážením vzduchu, které je silně neekologické, následované prakticky stejným tříděním jako dosud (pokud si někdo myslí, že jsou PET lahve znovu použity stejně jako skleněné lahve, je dětsky naivní).
Ovšem ne nadarmo jsou tak SSA největší znečišťovatel na světě jak v relativních tak absolutních hodnotách (tzv. čínskou výrobu pro americké a Američany vlastněné firmy totiž odmítám uznávat jako čínskou výrobu, proto i v absolutních číslech).
Re: Re: Tretina - v USA
D@1imi1 Hrušk@,2023-03-21 18:39:02
Dlouhodobě zastávám kacířský názor, že nejekologičtější nakládání s odpadním plastem je vytřídit a spálit. V místech, odkud se směsný odpad sváží do spalovny, samozřejmě třídění není nutné. Důvodů vidím několik:
1. Přepravování vzduchu - zatímco spalovna (případně cementárna) může být v každém větším městě, k recyklaci se musí plast převážet stovky kilometrů daleko. Ještě donedávna dokonce tuším Němci posílali svůj vytříděný plast do Číny k dalšímu zpracování.
2. Náklady na dotřídění - do žlutých kontejnerů se dostane kdejaký bordel, který surovinu znečistí. Ať už z neznalosti lidí a nebo z ignorantství. To potom musí někdo ručně dotřídit. Dále je potřeba roztřídit jednotlivé druhy plastu od sebe. Přitom plastový odpad je objemově lehký, takže na dotříddění jednoho kilogramu plastu je potřeba hodně času lidské práce a provozu linky.
3. Výsledná surovina je vždy horší než nový plast vyrobený z ropy. Velká část skončí jako tzv. směsný recyklát, což je málo jakostní plast použitelný jenom na hodně nenáročné výrobky, které by se jinak dělaly ze dřeva nebo z betonu (lavičky, plaňky, zatravňovací dlaždice). Osobně třeba lavičky ze směsného recyklátu považuji za něco strašného. Prověšují se, v zimě studí, v létě pálí a stejně v sobě mají kus železa jako výztuhu, takže úspora suroviny je sporná. Smysl recyklovat má prakticky jenom čistá surovina ve velkých kusech, kterou lze snadno dotřídit - takže PETky, PE folie používané v logistice a velké kusy polystyrenu. Malé kusy plastu jako např. obaly od potravin se nevyplatí dotřiďovat (a čistit). No a i když máte plast vytříděný na jednotlivé druhy, je z toho vždycky jenom druhá jakost. Nesnáším například ty nové igelitky z 80% recyklovaného polyetylenu. Igelitku obvykle používám tak dlouho, dokud není moc odrbaná. Jenže tyhle recyklované igelitky jsou odrbané skoro od začátku...
Naopak pálení plastu je energeticky výhodné (v podstatě se tím šetří fosilní paliva). Pálit polyetylen je úplně stejně nezávadné jako hoření parafinové svíčky. Chemicky je to prakticky totéž, jen o něco delší molekuly. Pálení složitějších plastů (PET, polystyren) už je problematičtější, ale moderní spalovna nebo dokonce cementárna si s nimi hravě a ekologicky poradí také.
Hlavní překážka pálení plastů je psychologický blok - představa, že věci by se měly znova používat nebo aspoň zrecyklovat. Jenže ono to má často větší ekologickou stopu než když se ta věc vyrobí znova a stará se spálí.
Re: Re: Re: Tretina - v USA
Martin Smatana,2023-03-21 20:05:48
V takom prípade sme tu už dvaja kacíri :) Ani ja nemám morálny problém so spaľovaním plastov vo vhodných zariadeniach.
Re: Re: Re: Tretina - v USA
Petr Jíčínský,2023-03-21 20:48:55
Moderní spalovna je zajímavý pojem. Jak níže píšete, při recyklaci jsou nejdražší energie, doprava, technologie a lidská práce.
Takže teoreticky lze udržovat podmínky, za kterých nevznikají dioxiny, ale je to mnohem dražší, než je nedodržovat ;-)
Re: Re: Re: Re: Tretina - v USA
D@1imi1 Hrušk@,2023-03-21 21:08:33
Rozveďtě prosím, o jaké podmínky jde.
Re: Re: Re: Re: Re: Tretina - v USA
Tomáš Černák,2023-03-21 22:53:08
Primárně velmi vysoké teploty za masivního přístupu (čistého) kyslíku, aby v popílku nezůstával uhlík. Například plazmové spalování.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tretina - v USA
D@1imi1 Hrušk@,2023-03-22 08:02:00
Takže čím víc plastu (=výhřevného paliva), tím vyšší teplota hoření a tím čistší produkty hoření. Mnohem horší je ve spalovně bioodpad, protože je nacucaný vodou a výhřevnost má proto mizernou až zápornou.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tretina - v USA
Tomáš Černák,2023-03-22 08:26:48
No ani tak ne. Při plazmovém spalování se nejprve odpad zplynuje. K tomu se používá obvykle buď elektřina (a přes elektrody hnaný pracovní plyn) nebo i zemní plyn (méně často). A až následně vzniklý syntetický plyn se použije na výrobu tepla.
Celková energetická bilance je tak sice kladná, ale vyžaduje vnější vstup.
Odpady se samozřejmě třídí a ty s vyšším obsahem vody, jako je biomasa nebo odpad z čističek se nejprve kogeneračně vysouší.
Ony se samozřejmě musí připravit i ty plasty - nejprve jsou nadrceny, aby směs byla homogenní.
Nicméně o tom vím pendrek, takže doporučím spíše si to vyhledat na internetu. Možná to najdeš i v češtině.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tretina - v USA
D@1imi1 Hrušk@,2023-03-22 09:14:34
Směsný komunál se samozřejmě před spálením netřídí. Jako že by někdo otevíral pytle s odpadky a vybíral z nich shnilá rajčata? :)) Jen se tuším elektromagneticky odstraňují kovy. Pokud vím, tak hlavní parametry, které se u spaloven řeší, je teplota hoření a doba zdržení spalin v dohořívací komoře, kde je udržována vysoká teplota a přebytek kyslíku. Jak se řeší nespálené organické látky v popelu, nevím. Samozřejmě čím vyšší teplota a čím víc kyslíku, tím lepší, ale jak to dělají v praxi, si budu muset najít.
Re: Re: Re: Tretina - v USA
Petr Sanov,2023-03-22 08:26:53
V Německu jsou petky zálohované, přímo v prodejně se vloží do automatu který je drtí a lisuje - tedy čistý plast bez vození vzduchu.
Re: Re: Re: Re: Tretina - v USA
Tomáš Černák,2023-03-22 09:59:34
Nevím jistě jak je to v Německu, ale na Slovensku se v obchodech nelisují, ale vozí se jako kdyby to byly skleněné lahve. Nicméně o tvém tvrzení mám pochybnosti, protože když jsem v Německu, tak lahve vracím a nutná podmínka je, že musí být čisté a nezmačkané. Vrací se do stejného automatu jako pivní lahve, takže by drcení muselo být zvlášť. Navíc skopčáci mají i pevnější PETky (jdou zmačkat jen velmi obtížně, kdysi se u nás taky prodávaly), u kterých vím, že se vyloženě znovupoužijí jako skleněné láhve. Takže asi tak.
Němci nejsou ani zdaleka takoví třídiči jako my. Češi jsou v dobrovolném třídění odpadů premianti a jakýkoliv zásah do plně fungujícího systému, jen proto, že se to nadutým pokrytcům z Brusele nelíbí, je špatně. O faktu, že vyprodukujeme polovinu odpadu než skopčáci a šestinu toho co Švýcaři, pak ani nemluvě. Hlavně, že kvůli nim pak nemáme igelitky (které jsme znovu používali co to šlo a když už byly potrhané, tak posloužily jako pytle na odpadky) a máme papírová brčka (která jsou neekologická a nefunkční), zatímco náckové od vedle si k nám vesele vyváží svůj odpad na nelegální skládky či ho "pošlou" do Číny, kde ho kapitán složí po cestě do moře (ale náš odpad tam fakt neplave, náš ne).
Re: Re: Re: Re: Re: Tretina - v USA
Matej Lesný,2023-03-22 13:59:40
Divné, u nás na dedine v tesku automat separuje sklo a PET. PET musí byť "nafúknutá" a so štuplom zatvorená (tak píšu inštrukcie). keď aj flašu roztlačím a potom nafúknem tak neni problém. Automat si tú flašu potom prepichne a zlisuje - je to dosť počuť, a už som aj párkrát videl, ako pracovníci vyprázdnujú zásobník.
Re: Re: Re: Re: Re: Tretina - v USA
Z Z,2023-03-25 10:11:38
Bolo by dobré sa na Slovensko aj pozrieť, než budete poučovať, ako to tam vraj je.
Plastové fľaše a aj plechovky sa zlisujú už priamo v stroji a vznikajú dva mechy zlisovaného materiálu - jeden na plast a jeden na plechovky.
Fľaše a plechovky sa majú dávať do stroja nestlačené preto, aby stroj vedel načítať kód, nie preto, že by sa do nich niečo znovu plnilo.
Možno v nejakých "večierkach" to zberá ručne predavač.
Re: Tretina - v USA
D@1imi1 Hrušk@,2023-03-21 16:54:32
Když jsem byl asi před 15 lety na exkurzi na skládce odpadů Celio u Mostu, měli tam linku na ekologické zpracování televizních obrazovek. Jedním z výstupů té linky bylo drcené sklo se zrnitostí asi 1-2cm. Zajímavé bylo, že tohle krásně vytříděné sklo neodváželi k recyklaci do skláren, ale používali ho místo štěrku při vytváření podkladových vrstev skládky. Bylo to ekonomoicky výhodnější.
Vtip je v tom, že křemičitý písek je sám o sobě velmi levná surovina a recyklací skla se tím pádem mnoho neušetří. Navíc je potřeba sklo svážet a dotřiďovat. S vytěženým křemičitým pískem se lépe manipuluje a je od přirozenosti čistší. Největší náklady při výrobě skla nejsou vstupní suroviny, ale energie, provoz technologií, doprava a lidská práce.
Smysl třídění skla nevidím ani tak v tom, že by se ušetřila surovina (tam je celková úspora možná záporná), ale aby nevznikal odpad. Skládky směsného odpadu nejsou nic pozitivního a při spalování tuším, že sklo dělá neplechu kvůli nízké teplotě tání (zacpávání roštů).
Re: Re: Tretina - v USA
Florian Stanislav,2023-03-21 19:13:41
Wikipedie :Příprava sklářského kmene
"Výroba začíná přípravou takzvaného sklářského kmene, což je nejčastěji směs sklářských písků, které obsahují 60–80 % oxidu křemičitého SiO2, vápence, sody a potaše, které snižují teplotu tavení a dodávají směsi potřebné oxidy, což je oxid vápenatý, sodný a draselný, a dalších přísad včetně skleněných střepů, což je drcené odpadní sklo...Důkladně umletá a promíchaná skelná směs neboli kmen se pak roztaví v pánvích nebo vanách ve sklářských pecích. Běžné sklo se taví při teplotě 1450 až 1550 °C "
Nesouhlasím s tím, že recyklace skla je málo výhodná. Suroviny se musí jemně umlít, a to je u křemenného písku problém. Čiré sklo nesmí obsahovat oxidy železa, takže křemnný písek se nehodí každý. Soda nebo potaš nejsou levné a pokud se nepletu tak se dává např T70% SiO2, 20% Na2CO3 ( K2CO3) a 10% CaCO3. Kombinovaná surovuina je živec třeba K2O.Al2O3.6SiO2. Živec těžený u Halámek (poblíž Suchodla n/L) byl desetiletí nutný při výrobě vykuových obrazovek (čelní sklo až 4 cm silné).
Takže souhrn- reyklace je úspora surovin a ušetření krajiny od těžby surovin, úspora mletí, šetří i energii tavení, sklo už jednou tavené bylo a je homogenní. Zrnka křemeného písku nesmí zůstat v tavenině, SiO2 se taví jen spolu s tavidly, alkáliemi. Teplota tání samotného šesterečného křemene je 1610 °C.
Viděl jsem opakovaně kulové mlýny na křemen pro výrobu keramiky (obkladaček), křemenný písek se mele v bubnu i přes 12 hodin.
Ze směsného odpadu bílé + barevné sklo se dá udělat barevné. Takže dodatečné třídění není moc třeba. Nehldě na to, že tabulové sklo sklenářství vrací zvláť k recyklaci a takřka úplně.
Re: Re: Re: Tretina - v USA
D@1imi1 Hrušk@,2023-03-21 19:40:56
Uznávám, že tavení odpadního skla bude výrazně jednodušší než tavení křemenného písku, ale svoz a dotřiďování skla také není snadné. Do kontejnerů na sklo se samozřejmě dostanou i jiné materiály - kovová víčka (ty lze odstranit magneticky), ale i porcelánové nádobí nebo obkladačky, které někdo musí ručně odstranit. Mletí sklářského písku naproti tomu lze alespoň zautomatizovat.
Proti Vaší teorii bohužel stojí ta praxe na Celiu, o které jsem psal. Krásně vytříděné čiré sklo bylo pro ně výhodnější použít jako zásyp a ušetřit štěrk, než tu surovinu prodávat sklárnám.
Pro skenářství je samozřejmě výhodnější vracet odpadní tabulové sklo k recyklaci, protože sami pro něj využití nemají a za jinou likvidaci by museli zaplatit.
Sklo má smysl recyklovat, ale hlavně aby se zamezilo produkci odpadu.
Re: Re: Re: Re: Tretina - v USA
D@1imi1 Hrušk@,2023-03-21 19:55:33
Ještě pro zajímavost jeden údaj. Sklenice 720ml váží lehce přes 1/3KG. V roce 2013 šlo koupit paletu sklenic za cenu 6Kč/ks (kupoval můj známý - včelař). Takže cena zhruba 15Kč/kg. Jenže v tom byla DPH, obalový materiál (paleta, proklady, fólie), doprava a marže obchodníka. Po odečtení odhaduji náklady na výrobu sklenic max. 10Kč/kg. Sklárna má ale velké náklady na energii, dále platí zaměstnance a amortizaci výrobních technologií. Z toho lze hrubě odhadnout, že náklady na suroviny tvoří maximálně jednotky korun na kilogram.
Re: Re: Re: Re: Re: Tretina - v USA
Florian Stanislav,2023-03-22 00:06:20
https://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace_skla
"Při výrobě lahví se používá průměrně 60% starého skla"
.
Popsáno je i třídění skla ( porcelán, kovy, plasty) mimo jiné proto, aby se nepoškodily recyklační stroje.
"Hlavní výhody při výrobě skla-
úspora primárních surovin, zejména pak křemičitého písku (sklářského písku)
úspora výrobních energií – přibližně 1 % střepů snižuje spotřebu energie při tavení skloviny asi 0,25 % na tunu (tedy 10 kilogramů střepů na 1 tunu)
výrazně snížená produkce oxidu uhličitého (nižší emisní faktor), neboť přibližně 22 % jeho produkce pochází ze vstupní suroviny"
Jestliže se uspoří 22% emisí CO2 = zhruba 22% energie.
Re: Re: Re: Tretina - v USA
Tempo Rary,2023-03-21 19:52:05
Ak ste (diskutujuci) citali clanok, tak:
According to Pennsylvania State University’s John C. Mauro, adding cullet to the feed mixture also improves the quality of glass products. Mauro is a materials scientist and glass specialist who spent nearly 20 years at the glassmaker Corning. He explains that melting cullet doesn’t release carbon dioxide or other gases that can form unwanted trapped bubbles in the glass. Also, using cullet limits the deposition of crystals of unmelted starting materials, as well as the formation of streaks and optical imperfections due to incomplete mixing of those materials.
- nuz, chcelo by to nazor nejakeho sklara, inak mozeme teorie vymyslat do aleluja.
Mimochodom, dumam, ci je to Corning, co vyraba gorilla glass na displeje mobilov. :)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
