Ve snímku 65, který právě promítají i česká kina, můžeme vidět také podivného čtyřnohého dravce, který měl být zřejmě neobvyklou a bizarní formou teropoda, evolucí přeměněného do podoby kvadrupedního predátora.[1] Ve skutečnosti žádný takový dinosaurus (nebo tak velký terestrický krokodylomorf) nejspíš neexistoval, představa po čtyřech se pohybujících teropodů ale není zase až tak nesmyslná, jak by se mohlo zdát. Samozřejmé je, že například tyranosauridi nebo abelisauridi s jejich obvykle redukovanými předními končetinami určitě jinak než po zadních nekráčeli.[2] To samé se týká i drtivé většiny ostatních teropodních dinosaurů, nevyjímaje ptáky, u nichž se přední končetiny samozřejmě přeměnily v křídla.[3] Jedinou čestnou výjimkou by snad mohl být anatomicky extrémně neobvyklý teropod Spinosaurus aegyptiacus (a snad i jeho blízcí příbuzní), který na počátku období pozdní křídy obýval území dnešního afrického severu.
Spinosauři měli natolik dlouhé přední končetiny, že se svojí délkou prakticky vyrovnaly těm zadním, které byly naopak relativně krátké.[4] Paleontologové se stále přou, zda skutečně musel „obojživelný“ spinosaurus chodit na souši po všech čtyřech nebo zda mohl i při své podivné anatomii kráčet pouze po zadních. Ačkoliv je dnes tento obří teropod s hřbetní plachtou jedinou známou potenciální výjimkou z pravidla teropodí bipedie, nebylo tomu tak vždy. Dalším „podezřelým“ teropodním dinosaurem byl dříve také o 70 milionů let starší čínský zástupce čeledi Metriacanthosauridae, vývojové skupiny relativně primitivních alosauroidů, obývajících území dnešní Evropy a zejména pak Asie v období střední jury až rané křídy (asi před 174 až 125 miliony let).[5]
Zmíněné systematické zařazení není zcela jisté a obecně přijímané – je totiž také možné, že se jednalo o nejprimitivnějšího známého zástupce kladu Allosauroidea mimo čeleď Methriacanthosauridae, jak naznačuje jiný výzkum z roku 2019, to už ale pro nás není podstatné.[6] Tento menší teropod, pojmenovaný Xuanhanosaurus qilixiaensis, byl formálně popsán roku 1984 čínským paleontologem Tung Č’-mingem ze sedimentů souvrství (spodní) Ša-si-miao.[7]
Typový exemplář, dnes označený IVPP V.6729, žil tedy v období střední jury, asi před 167,7 až 161,2 milionu let. Rodové jméno dinosaura odkazuje k místu objevu, tedy k oblasti Süan-chan, druhové zase k městu Čchi-li-sia v provincii Šen-si. Xuanhanosaurus byl menší dravý dinosaurus, dosahující délky asi 4,5 až 6 metrů[8] a odhadované hmotnosti kolem 250 kilogramů[9]. Zhruba stejně velký byl také ve stejných ekosystémech žijící aveteropod Gasosaurus constructus a o trochu větší tetanura Kaijiangosaurus lini, která ale může být ve skutečnosti jen dospělcem teropoda známého jako gasosaurus.[10] Když Tung xuanhanosaura poprvé zkoumal, povšiml si velmi silných a mohutných předních končetin, dlouhých přes 65 centimetrů. Tento méně obvyklý anatomický znak v podobě enormně dlouhých a silných „paží“ paleontologa upoutal, a když si ještě navíc povšiml, že je u nich zachován čtvrtý metakarpál (záprstní kůstka), byla malá senzace na světě. Podle Tunga se totiž mělo jednat o jediného známého teropodního dinosaura, kráčejícího aktivně po všech čtyřech. V dalších letech a desetiletích se pak objevilo množství výtvarných zpodobnění, zobrazující xuanhanosaura jako čtyřnohého dravce podobného například některým suchozemským formám krokodýlovitých plazů.
Jak se ale dalo očekávat, brzy se objevily pochybnosti o Tungově původní hypotéze a většina paleontologů tuto verzi neakceptovala. Až v roce 2019 však byla publikována již zmiňovaná práce, ve které je představa kvadrupedního xuanhanosaura odmítnuta s tím, že ve skutečnosti čínský paleontolog interpretoval anatomii kostí přední končetiny chybně, a navíc pronace (otočení „dlaňové“ části přední končetiny „palcem k tělu“) u ní nebyla možná.[11] Dravý dinosaurus by tedy nebyl schopen otočit distální částí své přední končetiny tak, aby na ni mohl efektivně našlapovat a kráčet tak po čtyřech. Autoři odborné studie naopak navrhli, že relativně dlouhé a silné přední končetiny mohl xuanhanosaurus efektivně využívat při lovu, například zachytáváním nebo přidržováním kořisti menších rozměrů.
Mýtus o kvadrupedním teropodovi se tak nejspíš definitivně rozpadl a zůstaly po něm pouze zastaralé a překonané výtvarné rekonstrukce. Samotný xuanhanosaurus byl ale i tak velmi zajímavým dravým dinosaurem, žijícím v období geologických stupňů (věků) bath až kelloway, představoval tedy současníka například západoevropského megalosaura.[12] Typový exemplář představuje nekompletní postkraniální kostru, konkrétně se jedná jen o čtyři hrudní obratle, dva krční obratle a kostru přední končetiny s lopatkovým pletencem. Kost pažní měří na délku 26,5 cm, kost loketní 24 cm a kost vřetenní 20,2 cm, což neodpovídá jinak obvykle více redukovaným částem skeletu předních končetin u většiny příbuzných teropodů. Čínský teropod z období střední jury měl zkrátka velmi silné a dlouhé přední „pracky“. Je ale jisté, že ani tento dravý dinosaurus po všech čtyřech nechodil.
Napsáno pro weby DinosaurusBlog a OSEL.
Short Summary in English: Xuanhanosaurus was a small to medium-sized Jurassic theropod that had powerful forelimbs. This led paleontologist Dong Zhiming to suggest that Xuanhanosaurus might have walked on all four legs. If so, it would make it the only four-legged theropod dinosaur known to science (except perhaps bizarre Spinosaurus). In later years and decades paleontologists have not agreed with Dong’s original assessment and declared Xuanhanosaurus as more „normally“ looking bipedal theropod with relatively large forelegs.
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Xuanhanosaurus
http://www.prehistoric-wildlife.com/species/x/xuanhanosaurus.html
https://www.mindat.org/taxon-4823394.html
http://www.fossilworks.org/cgi-bin/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=52767
https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_x/xuanhanosaurus.php
[1] Viz například odkaz https://collider.com/65-dinosaur-movies/
[2] Senter, P. (2010). Vestigial skeletal structures in dinosaurs. Journal of Zoology. 280 (1): 60–71.
[3] Baier, D. B.; Gatesy, S. M.; Jenkins, F. A. (2006). A critical ligamentous mechanism in the evolution of avian flight (PDF). Nature. 445 (7125): 307–310.
[4] Ibrahim, N.; et al. (2014). Semiaquatic adaptations in a giant predatory dinosaur. Science. 345 (6204): 1613–1616.
[5] Carrano, M. T.; Benson, R. B. J.; Sampson, S. D. (2012). The phylogeny of Tetanurae (Dinosauria: Theropoda). Journal of Systematic Palaeontology. 10 (2): 211–300.
[6] Rauhut, O. W. M.; Pol, D. (2019). Probable basal allosauroid from the early Middle Jurassic Cañadón Asfalto Formation of Argentina highlights phylogenetic uncertainty in tetanuran theropod dinosaurs. Scientific Reports. 9 (1): 18826.
[7] Dong, Z. (1984). A new theropod dinosaur from the Middle Jurassic of Sichuan Basin. Vertebrata PalAsiatica. 22 (3): 213–218.
[8] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 6). New York: Random House.
[9] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 86.
[10] Brusatte, S. L.; Benson, R. B. J.; Xu, X. (2010). The evolution of large-bodied theropod dinosaurs during the Mesozoic in Asia. Journal of Iberian Geology. 36 (2): 275–296.
[11] Rauhut, O. W. M.; Pol, D. (2019). Probable basal allosauroid from the early Middle Jurassic Cañadón Asfalto Formation of Argentina highlights phylogenetic uncertainty in tetanuran theropod dinosaurs. Scientific Reports. 9 (1): 18826.
[12] Benson, R. B. J. (2009). An assessment of variability in theropod dinosaur remains from the Bathonian (Middle Jurassic) of Stonesfield and New Park Quarry, UK and taxonomic implications for Megalosaurus bucklandii and Iliosuchus incognitus. Palaeontology. 52 (4): 857–877.
Diskuze:
