Nově nalezené viry z permafrostu. Kredit: Alempic et al. (2023).

Dlouhodobě zmrzlá půda, čili permafrost, je plná zajímavých věcí. Kromě mamutů a dalších makroskopických i mikroskopických obyvatel chladných oblastí tam jsou zamrzlé i viry. A co je zamrzlé, může zase rozmrznout. Mezinárodní tým odborníků nedávno rozmrazil gigantické DNA viry ze sibiřského permafrostu a zkusil, jestli nakazí dnešní prvoky.

Jean-Michel Claverie vpravo. Kredit: CNRS.

Jean-Michel Claverie z francouzské Aix-Marseille Université a jeho kolegové navázali na předchozí výzkum, na němž se řada z nich podílela. Odehrál se v roce 2014 a zahrnoval vzorky permafrostu starého 30 tisíc let, nastražené dnešní akantaméby a největší virus světa, Pithovirus sibericum, který stále zůstává držitelem rekordu.

Claverie a spol. už tehdy varovali, že postupující globální oteplování uvolňuje z permafrostu ohromné množství organické hmoty, v níž mohou být nebezpečné patogeny. Jak se ale zdá, badatelé nebyli spokojeni s reakcí, jakou tento objev vzbudil nebo spíše nevzbudil. V roce 2015 přišli s dalším „rozmraženým“ virem Mollivirus sibericum, opět z permafrostu starého 30 tisíc let. A to bylo na dlouhou dobu vše.

Jak výslovně uvádějí ve studii, v těchto dnech zveřejněné v online časopisu Viruses ze stáje MDPI, právě nedostatek rozmražených virů a s ním spojené názory, že jde o výjimečnou záležitost, přivedl Claverieho tým k novému výzkumu. Shodou okolností byly časopisy vydávané MDPI, včetně Viruses, nedávno zařazeny na černou listinu predátorských časopisů, kvůli neetickým praktikám.

Logo. Kredit: Aix-Marseille Université.

V rámci tohoto výzkumu zpracovali 7 vzorků sibiřského permafrostu, odebraných u řeky Leny a na Kamčatce. Opět použili jako návnady akantaméby a ulovili díky nim celkem 13 nových typů gigantických DNA virů, i když tentokrát šlo o již známé rody. Objevili nové zástupce rodů Pandoravirus, Cedratvirus, Megavirus, Pacmanvirus, a také Pithovirus. Podle radiokarbonového datování jde o viry, které zamrzly do permafrostu před 27 až 48,5 tisíci let.

Rozmražené viry a globální oteplování společně představují velmi mediálně atraktivní dvojitou hrozbu. V chladných oblastech se opravdu mohou objevit případy infekcí vyvolaných patogeny z rozmrzlých mršin a podobných zdrojů. Značnou pozornost si získaly desítky případů anthraxu z roku 2016 na sibiřském poloostrově Jamal, které byly spojené se 75 let starou mršinou soba.

Zároveň ale nelze přehlédnout, že polární pustiny nejsou právě ideální oblastí výskytu infekcí nebezpečných lidem. Lidské osídlení je velmi skrovné a nezdá se, že by tu kdy začala nějaká větší epidemie. Návštěva školy očividně představuje hmatatelnější riziko. Pokud jde o zmíněné gigantické DNA viry, o jejich ekologii víme prakticky jenom to, že je lze nalákat do akantaméb. Z dřívějších let je sice známý případ, kdy virus tohoto typu vyvolal onemocnění u člověka, jde ale o zcela výjimečnou situaci.

Bazální opatrnost je u virů samozřejmě vždy na místě a rozhodně se vyplatí je průběžně monitorovat i v oblastech tajícího permafrostu, ale pozici mezi zásadními hrozbami dnešní neklidné doby si rozmrzlé viry teprve musejí zasloužit. Stále platí, co o nich v roce 2014 řekl virolog Curtis Suttle z kanadské University of British Columbia pro Nature. Že lidé každý den svého života vdechnou a pozřou spoustu virů a představa, že do toho mohou nějak zásadně vstoupit viry z permafrostu, podle Suttleho napíná vědeckou racionalitu k prasknutí.

Video: The rapidly expanding universe of giant viruses

Literatura

Phys.org 10. 3. 2023.

Viruses 15: 564.

Nature 3. 3. 2014.