Zdravý lidský chrup vyžaduje každodenní hygienu. Kredit: dozenist, Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0

Bezpochyby si pamatujete, že v období pandemických covidových vln se v souvislosti s hospitalizovanými pacienty s těžkým zápalem plic často zmiňovala cytokinová bouře. Velice silná reakce imunitního systému, kdy překotně uvolňuje cytokiny. Jde o velkou skupinu malých signálních bílkovin, které produkuje řada buňek (nejen) imunitního systému, například makrofágy, T-lymfocyty, či B-lymfocyty. Stav, kdy se imunitní reakce na například virovou nákazu vymkne kontrole, je životu nebezpečný. Nadměrné množství cytokinů, zejména těch, jež podmiňují zánět jako formu obranného mechanismu, může způsobit selhání postiženého orgánu a smrt pacienta. V případě virů SARS-COV-2, nebo chřipkových H5N1 na cytokinovou bouři doplácely zejména napadené plíce.

Vyšší hladina cytokinů tedy signalizuje, že tělo řeší závažný problém. A tím není zánět, jak si asi mnozí myslí. Zánět je jen důsledek – projev mobilizace imunitního systému, jeho snaha odstranit příčinu a zajistit nápravu. Jenže chronický zánět má svá úskalí a parodontitida je jedním z neblaze známých příkladů. Její primární příčinou jsou zubní povlaky – plaky, osídlené bakteriemi. Ty mají na svědomí zánět dásní časem postupující kolem zubů do hloubky parodontu – závěsného aparátu zubu (dáseň + zubní cement + kostěné lůžko + ozubice (periodont ) + dásňový žlábek).

Schéma lidské stoličky Kredit: KDS4444, Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0 (upraveno z anglické verze)

Parodontitida je tedy chronické zánětlivé onemocnění dásní. Je výsledkem interakce mezi „dobrými“ a škodlivými bakteriemi pod dásní a reakcí imunitního systému. Podle průzkumu v USA jim trpí až 47 % dospělých starších 29 let. Mezi seniory nad 64 let prevalence lehce překračuje 70 %. Postiženi jsou více muži, lidé z nižších příjmových skupin, s nižším vzděláním a samozřejmě kuřáci.

Imunitní reakcí na bakteriální invazi je vyšší hladina cytokinů, zejména těch, jež zánět navozují (například cytokiny IL-8, IL-1β, IL-6 a TNFα). Z počínajícího zánětu dásní si lidé zpravidla těžkou hlavu nedělají, zejména senioři. Doprovodný nepříjemný zápach z úst sice nutí k lepší zubní hygieně, k odstranění příčiny ukryté kolem zubního krčku to ale nestačí. Problém je navíc komplexnější. Vědci se domnívají, že zánět dásní přispívá k rizikům nebo zhoršuje stav dalších závažných zdravotních průšvihů, například kardiovaskulárních nemocí, diabetu nebo Alzheimerovy choroby. Cytokiny, které imunitní systém produkuje na obranu bakteriemi ohrožených dásní, podporují i jiné zánětlivé procesy v těle, případně tím, že kolují, mohou vyvolávat zánětlivou odezvu v jiných orgánech, jako srdce, ledviny nebo mozek. Tyto možné souvislosti si neuvědomují nejen postiženi, ale často ani jejich lékaři.

Ve snaze najít relativně jednoduchý indikátor závažnosti parodontitidy, výzkumníci z Fakulty zubního lékařství Newyorské univerzity navrhli „cytokinové skóre“, které vychází z analýz slin. Je to jednodušší než měření cytokinů v tekutině, která se tvoří hluboko ve váčcích dásní. Studii nazvanou Plocha zaníceného povrchu parodontu souvisí se složkami slinných cytokinů zveřejnil časopis PLOS ONE.

Parodontální onemocnění se projevuje zánětem dásní kolem zubů. Ty na snímku se nezdají být zanedbané, přesto bez odborného stomatologického ošetření jsou odsouzeny na postupné vypadávání. Zanícené oteklé dásně chrání plak osídlený bakteriemi před zubním kartáčkem. Kredit: MilesMadisonDDS, YouTube.

Navržené "cytokinového skóre" také nabízí způsob, jak objektivně posoudit reakci pacienta na probíhající léčbu onemocnění dásní, odhalit jeho případné recidivy. Podle první autorky studie Very Tangové "cytokiny ve slinách jsou oknem do molekulárního složení ústního prostředí". Vědci na vzorku 67 dospělých ve věku 45 let a víc, trpících nějakým stupněm onemocnění parodontu, ale jinak zdravých, hledali souvislost mezi hladinou cytokinů v jejich slinách a klinickým obrazem zánětu dásní charakterizovaným parametrem PISA - periodontal inflamed surface area, tedy plocha zaníceného povrchu parodontu. PISA se vypočítává pomocí naměřené hloubky „škvír“ vytvořených zánětem mezi dásněmi a zuby a míry krvácení při sondování. Vyšší hodnota parametru PISA indikuje pokročilejší zánět.

Vzorky slin od jednotlivých účastníků studie vědci analyzovali na obsah prozánětlivých i protizánětlivých cytokinů (IL-1β, IL-6, IL-8, IL-13, TNF-α a IL-10). Pak ve spolupráci s odborníkem na statistiku použili dva různé způsoby vyhodnocení (index cytokinových složek a kompozitní zánětlivý index), aby výsledky analýz zkombinovali do jediného skóre.

Jistě není velkým překvapením, že parametr PISA významně s novým cytokinovým skóre koreluje, a to nezávisle na dalších faktorech, jako je věk, pohlaví, kouření nebo index tělesné hmotnosti (BMI). Čím vyšší je cytokinové skóre zjišťované ze slin, tím pokročilejší parodontitidou pacient trpí.

První autorka studie, Vera W. L. Tang, klinická asistentka parodontologie a zubní implantologie Stomatologická fakulta Newyorské univerzity Kredit: NYU College of Dentistry

Stanovení cytokinového indexu je pro člověka zcela bezproblémovým vyšetřením a kdyby mělo spolehlivě vypovídací hodnotu jenom o stavu dásní, bylo by asi zajímavým přínosem do stomatologické diagnostiky. Zatím tomu tak není, protože výzkumu se účastnili dobrovolníci bez jiných odhalených nemocí. Samotní vědci tak poukazují na nezbytnost ověření cytokinového skóre u pacientů s různými zdravotními stavy, stejně jako u pacientů s různou mírou zánětu parodontu. A vysledovat, jestli se jeho úspěšná léčba adekvátně projeví i na cytokinovém skóre.

Na závěr okrajově souvisící poznámka – parodontitida se běžně zaměňuje s parodontózou. Nejspíš nejde o stejný problém – rozdíl je právě v zánětlivém procesu jako primárního nebo sekundárního jevu. Jak uvádí česká verze Wikipedie, „parodontóza je označení pro chronické onemocnění parodontu. V řadě příznaků je parodontóza podobná parodontitidě, v klinickém nálezu však chybí zánět… Nezánětlivý charakter a ústup tkání připomínají atrofii parodontu…“. Ale v anglické verzi se také s odkazem na odborný zdroj uvádí: „Parodontóza, která je známá jako vzácné onemocnění, byla údajně pozorována především u mladých pacientů. A navzdory tomu, že byly definovány jako "nezánětlivá destrukce parodontu", téměř všechny případy vykazovaly různé stupně zánětu dásní."

Jakmile se však kvůli atrofii začne zub kývat, těžko lze zabránit proniknutí bakterií podél jeho povrchu do hloubky a vzniku zánětu.

Nicméně asi znáte ve svém okolí někoho, kdo si i bez výjimečné péče uchoval zdravý chrup do vysokého věku, a třeba je i dlouholetým kuřákem. Nebo naopak, kdo se navzdory dodržování ústní hygieny a různým přípravkům neubránil předčasnému vypadávání zubů. Mohou za to dědičné predispozice? Nebo jde o autoimunitní problém? Ovlivňují u žen „parodontózu“ hormonální změny v menopauze? Umělé náhrady vypadlých nebo vytržených zubů sice vypadají na pohled dobře – tedy když se protéza nebo implantace vydaří. Nicméně uchovat si vlastní zdravé zuby je neporovnatelně vyšší výhrou.

Video: Onemocnění parodontu a jeho léčba

Video2: Umírající šimpanz se loučí se starým přítelem. Video dokazuje, že i staří šimpanzi trpí záněty dásní a vypadáváním zubů.

Literatura: New York University news, PLOS ONE