Lidé si obvykle myslí, že evoluce je rychlá asi jako ledovec. Že se sice sune vpřed, ale tak pomalu, že si toho během svých životů ani nevšimneme. Jenže lidé mají zvláštní nadání mýlit se téměř ve všem, co si o evoluci myslí. „Evoluce“ zahrnuje řadu rozmanitých mechanismů, které sice mohou být propojené, ale běží do značné míry samy o sobě. Všude kolem nás, každý rok, měsíc, den a v případě bakterií i každou minutu se objevují změny, s nimiž neúnavně pracuje prostý a účinný přírodní výběr. To je mikroevoluce.
Makroevoluce, která zahrnuje vznik a vývoj druhů i celých vývojových linií, je pochopitelně pomalejší. Ale i ona dovede být tak rychlá, až se nám z toho tají dech. Existují případy, kdy nám nové druhy vznikají doslova před očima, během velmi krátké doby. Tenhle „ledovec“ dovede jet jako namydlený blesk, pokud panují vhodné podmínky. Takové situace se objevují spontánně v přírodě a zároveň je s oblibou vytvářejí lidé, ať úmyslně či nikoliv.
Perfektním příkladem je Austrálie, která se nejprve po rozpadu Gondwany stala izolovanou laboratoří evoluce, do které pak lidští kolonisté, pravěcí i moderní, navozili spoustu nových druhů, čímž spustili nové, často velmi nákladné a kontroverzní evoluční experimenty. Dnešní Australané by byli určitě šťastnější, kdyby k biologickým invazím do Austrálie nedošlo nebo alespoň ne v takovém rozsahu. Ale stalo se a my jsme teď svědky rychlé evoluce invazních druhů v novém prostředí.
Psi dingo se dostali do Austrálie před pár tisíci let z jihovýchodní Asie. Jsou to sice stále psi a mohou se křížit s ostatními psy, ale je u nich zřetelné působení unikátních selekčních tlaků, které psy dingo postupně mění. Už teď mají oproti běžným psům širší lebky, ohebnější klouby, jsou mnohem méně vstřícní k člověku a mnohem častěji vyjí, než štěkají.
Příběh velbloudů jednohrbých v Austrálii je velmi podobný, jen se tam dostali mnohem později. Přivezli je v polovině 19. století z Afghánistánu a Pákistánu a ve vyprahlé centrální Austrálii nalezli ráj na Zemi. Dnes tu žije zřejmě největší populace těchto velbloudů, která má velmi malou genetickou diverzitu, protože vznikla z pár původních jedinců. To je příhodná situace pro působení přírodního výběru.
Dalším úspěšným dobyvatelem Austrálie jsou kočky domácí. Jsou tam od 18. století, možná i déle. Rády zdivočí a staly se asi nejvíce obávaným zabijákem původní australské fauny. Zabijí všechno od hmyzu a malých obratlovců až po menší klokany. Zdivočelé kočky se v Austrálii rychle zvětšují a už teď se běžně se tam objevují kočky o 50 procent těžší než klasické kočky domácí. Občas tam narazí na kočičího tygra o váze 12-15 kg a už v roce 2005 tam ulovili kočku o délce 1,5 metru, tedy dvakrát větší než by měla být.
Přírodní výběr zřetelně působí i na další obávané vetřelce v Austrálii – jedovaté ropuchy obrovské ze Střední a Jižní Ameriky. Přivezli je tam ve třicátých letech, aby lovily škůdce na plantážích cukrové třtiny. Ale ošklivě se to zvrhlo. Přírodní výběr jim protahuje nohy, aby se mohly rychleji pohybovat. Některé také přecházejí z nočního způsobu života na denní.
Přírodní výběr a další mikroevoluční mechanismy řádí v Austrálii jako pominuté. Jak se ale sugestivně ptá Bill Bateman z australské Curtin University na webové platformě The Conversation, objeví se v Austrálii časem nové druhy? Zkušenost s jinými případy bleskové makroevoluce říká, že je to docela dobře možné. V podstatě stačí zastavit genový tok mezi australskými velbloudy, kočkami nebo ropuchami a jejich protějšky jinde ve světě. K tomu může dojít velmi rychle, pokud se například objeví vhodné mutace. Jak říká Bateman, časem mohou v Austrálii mít kočky australské.
Video: Feral cat cull in Australia
Literatura
Extrémně rychlá evoluce ředkve v Kalifornii
Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2006)
Rychlost v evoluci nejsou žádné čáry
Autor: Stanislav Mihulka (26.06.2009)
Blesková evoluce: Rybky se svižně přizpůsobují extrémně toxickému prostředí
Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2016)
Evoluce je zřejmě mnohem rychlejší a mocnější, než jsme si mysleli
Autor: Stanislav Mihulka (01.06.2022)
Přírodní výběr v akci: V Černobylu zčernaly rosničky!
Autor: Stanislav Mihulka (01.10.2022)
Diskuze:
Re: evoluce je super
D@1imi1 Hrušk@,2023-02-12 20:00:43
Říkají zhruba to, že přirozený výběr chrání dokonalé stvoření od nefunkčních odchylek. A toto by asi nazvali jako obyčejné šlechtění při kterém nevznikly nové druhy, jen nová plemena (viz příspěvek od Daniela B níže).
Kreacionista nejsem, ale s jejich názory jsem obeznámený.
Jde skutečně o evoluci?
Daniel B.,2023-02-12 16:00:36
Je nějaký důkaz, že ke změnám fenotypu v těchto případech došlo změnou DNA?
Epigenetická přizpůsobivost má totiž v přírozeném výběru výhodu, protože tyto změny jsou vratné, kdežto u změn DNA je velmi nízká pravděpodobnost, že dojde k navrácení původního stavu.
Epigenetickou přizpůsobivost bych evolucí nenazýval. Zobáky "Darwinových pěnkav" reagují na změnu prostředí, změny jsou vratné. To pro tyto pěnkavy představuje z hlediska přirozeného výběru výhodu.
V dnešní době se evolucí nazývá kdeco ...
počítadalo načtení asi ovládla umělá inteligence
Florian Stanislav,2023-02-10 14:33:21
Za 22 hodin asi 179 000 načtení, víc jak 2 za sekundu.
Re: počítadalo načtení asi ovládla umělá inteligence
Redakce .,2023-02-10 18:25:53
Redakce v tom prsty nemá. Počet přístupů zfalšovat neumí. Služba Google Adsence, která sleduje počty návštěv také zaznamenává náhlý nárůst vstupů. Děje se tak zcela nepravidelně. V některém měsíci nic a někdy až dvakrát do měsíce. Tento pík ale neovlivňuje nárůst jedinečných uživatelů, kteří chodí na Osla opakovaně. Příčina jevu nám není známa, třeba to bude umět vysvětlit někdo z čtenářů.
Re: počítadalo načtení asi ovládla umělá inteligence
Jitka Hedencova,2023-02-11 12:11:03
Protože se tento článek objevil v nabídce Seznamu a tím se k němu dostalo víc lidi.u
Re: Re: počítadalo načtení asi ovládla umělá inteligence
Florian Stanislav,2023-02-11 13:53:24
Asi ano.
Vyhledávač Seznam.cz po zadání hesla evoluce nabízí tento článek z osel.cz na pevním místě.
Veľké mačky
Z Z,2023-02-10 00:34:33
Ak majú mačky v Austrálii tendenciu sa evolúciou zväčšovať, tak by sa tu asi darilo aj väčším mačkovitým šelmám.
Asi je šťastie, že neboli pokusy vypustiť do prírody levy, tigre, jaguáry, leopardy, gepardy, pumy...
Re: Veľké mačky
Vít Výmola,2023-02-10 14:42:33
Pokud by si ta zvířata nenašla vlastní ekologické niky, pak by spíš došlo k divergenci - všechny tyto šelmy by nakonec měly podobnou velikost. Jen nevím, jestli by spíš kočky rostly nebo se lvi zmenšovali. :)
evoluce
Jan Chalupa,2023-02-09 21:09:46
zajímavé je, jak evoluce probíhá, co ji způsobuje. Především je to změna DNA, jak probíhá? Mutacemi? Jakými? Největší mutátor jsou virové minfekce vnášející do původní DNA nové ucelené segmenty: přitom ale tyto kódují výstavbu viru. Jak je nová buňka dokáže využít pro sebe? Jiným čtením genetic. kódu? Jak na to působí tlak z okolí? Náhodným výběrem? Je zde řada zajímavých otázek, bylo by zajímavé, kdyby na tyto otázky někdo znal odpověď.
evolučný experiment
Martin Smatana,2023-02-09 20:35:47
Možno ma vysmejete, ale napadol mi taký malý evolučný experiment.
Predstavte si neobývaný ostrov porastený zeleňou, síce s nejakými vtákmi, nie vzácnymi, ale bez cicavcov. Skrátka taký, ktorý by sa dal "obetovať". Na takýto ostrov by sa vypustili králiky, myši/hraboše a čivavy a potom by sa už len počas mnohých generácií sledovalo, ako sa jednotlivé druhy budú vyvíjať. Naučia sa čivavy loviť králikov vo svorke, ako vlci? Zmohutnejú? Zvýši sa im inteligencia? Prejaví sa ostrovný gigantizmus? Alebo sa budú živiť len myšami/hrabošmi a vtáčími vajcami? Ja viem, znie to bláznivo :) Ale ako myšlienkový experiment dobré. Alebo nie?
Re: evolučný experiment
Vojtěch Kocián,2023-02-10 08:24:09
Čivavy by se zvětšily téměř určitě, protože jejich malý vzrůst je dán velmi silným umělým evolučním tlakem. Když tlak povolí a větší jedinci budou mít možnost plodit potomky (a větší se i snáze prosadí), tak je směr vývoje naprosto logický. Nemělo by trvat příliš dlouho (tipl bych 20 generací), aby se zvětšily na velikost běžné "pouliční směsky", tedy tak desetikilové psy. Další vývoj bych si jako laik neodvážil odhadovat.
Zajímavý evoluční experiment probíhá i v Americe. Nikdo tam nedovážel nepůvodní divoká prasata, ale přesto jich tam po lesích běhá spousta. Samozřejmě jde o potomky domácích prasat uprchlých z chovů. Trvá jen pár generací, než se z růžového čuníka změní na divočáka navenek velmi podobného těm původním evropským.
Re: Re: evolučný experiment
Vladimír Bzdušek,2023-02-11 10:58:38
Čivava ... Pred časom bola informácia o rozdieloch DNA psích plemien. Vyšlo, že medzi dogou a čivavou takmer neexistuje rozdiel ... Takže asi by nebol problém vyrobiť dogu z čivavy alebo naopak. Chce to len čas. Zaujímavé bolo, že najodlišnejšiu DNA malo akési plemeno kdesi z Číny či Sibíri, ktoré však navonok vyzeralo ako najobyčajnejšia pouličná zmes aj veľkosťou, aj vzhľadom ...
Re: Re: Re: evolučný experiment
Petr Nováček,2023-02-11 11:57:41
Genetická variabilita mezi rasami psů a rasami lidí je velmi podobná. Ale jako z černocha neuděláš bělocha, tak ani z čivavy neuděláš dogu.
Re: Re: Re: Re: evolučný experiment
Vladimír Bzdušek,2023-02-11 14:18:24
Myslím,že taký Majkl Džekson, keby mohol, tak by silne protestoval. A potom, keby platilo to, čo tvrdíte, tak ako tá doga a čivava vznikli? Takže navrhujem akciu v dvoch krokoch: 1. z dogy aj z čivavy vyrobiť spätne (rovnakého) spoločného predka, a 2. z neho znova vyrobiť dogu aj čivavu. A podotýkam, že som spomenul už predtým, že to chce čas. Rýchlo to ozaj vedel len Majkl.
Re: Re: evolučný experiment
Petr Nováček,2023-02-11 12:11:45
Ono s tím zvětšovánám je to podobné jako u lidí v Nizozemsku. V Evropě 18. století bývali Nizozemci nejmenší: průměrně dorůstali 165 centimetrů. Během 150 let povyrostli o 20 centimetrů. Ukázalo se, že nejvíce dětí měli dlouháni a průměrně vysoké ženy. Nejplodnější muži vyčnívali o sedm centimetrů nad průměr, zatímco menší muži, kterým do průměru chybělo 14 centimetrů, měli méně potomků.
Prostě Nizozemci byli nejmenší a stalo se tam módou, že vyšší je lepší na což ženy slyšely. Výsledkem je za 150 let ženy v Nizozemsku v podstatě provedly genocidu genů mužů nižšího vzrůstu.
Za 20 generací mi přijde z 2kg na 10kg u čivavy moc, ale hodně by záleželo na tom, jestli by na ostrově byly alespoň některé velké čivavy. Hodně by se situace lišila, kdyby na ostrově byly jen 2 čivavy nebo by tam bylo vypuštěno třeba 100 čivav, které by měly velikou variabilitu ve vzrůstu.
Re: Re: Re: evolučný experiment
František Kroupa,2023-02-11 19:42:45
S Nizozemci to tak jednoduché není. To, co uvádíte, je teorie z roku 2015; nicméně existují další taktory, například dostupná a zdravá výživa a také geny. Autorka článku (viz odkaz) souhrnně vidí příčiny růstu v "demokratizaci společnosti", tedy kromě oné dostupnosti potravin také v dostupnosti zdravotní péče. To ovšem stojí peníze, a tak mě napadá, jak moc zde napomohly kolonie.
https://www.iamexpat.nl/expat-info/dutch-expat-news/how-did-dutch-get-so-tall
Re: Re: Re: Re: evolučný experiment
Petr Nováček,2023-02-12 10:28:48
Kolonie asi moc nepomohly, protože v zemích, kde měli Nizozemci kolonie, tak je nižší vzrůst. Co se týče stravy a zdravotní péče, tak to trochu roli hrát mohlo, ale malou. Největší roli hrály právě ty geny, kdy ženy preferovali vyšší muže.
Re: Re: Re: evolučný experiment
Florian Stanislav,2023-02-12 13:35:55
Pro p. Novacek
Asi 3500 př.n.l.(?)
Ukázalo se, že chromozomy Y většiny evropských mužů vedou k pouhým třem jednotlivcům.
https://cesky.radio.cz/jak-vypadal-praveky-zivot-v-cesku-byl-mnohem-barvitejsi-nez-se-predpokladalo-8727457
"Mezi další nová zjištění patří třeba i to, že všichni muži na území dnešních Čech byli po postupném snižování rodových linií v podstatě potomky jediného, geneticky nepříliš vzdáleného předka.
Zatímco po příchodu na území dnešních Čech existovalo nejméně pět různých mužských příbuzenských linií, v pozdějším období už to byla téměř výhradně jen jedna."
Re: evolučný experiment
Ludvík Urban,2023-02-10 09:03:42
K tomu už párkrát došlo. Vždy se ale prosadily krysy.
Re: evolučný experiment
Eva M,2023-02-10 09:05:41
myslím, že do určité míry ppdobný experiment se udál - to souostroví se jmenuje Nový Zéland
Re: Re: evolučný experiment
Martin Smatana,2023-02-10 18:44:58
Neviem o tom, že by na Novom Zélande žila populácia zdivočených čiváv :)
Angličania na Nový Zéland navláčili všeličo, od jeleňov, cez mačky, sekvoje, až po javor mliečny a teraz tam vzniká riadny konkurenčný boj, pričom domáci hráči sú v oslabení.
Ešte k tým čivavám. Zaujímalo by ma, ako sa zmenia, ak nebudú rozmaznávané teplom domova a hotovým žrádielkom pod nos a budú si musieť potravu zaobstarať lovom koristi.
Re: Re: Re: evolučný experiment
Ondra Novák,2023-02-11 10:03:07
Ahoj,
na Novém Zélandu je nepřítel č.1 possum- druh vačice. Bojují tam s nimi pomocí jedu. Místní je rádi přejíždí auty. Občas je i střílí, mají kvalitní kožešinu.
Dovezli tam několik párů z Austrálie, kde byli ohrožení...
vzhled:
https://www.google.com/search?q=possum+new+zealand&tbm=isch&ved=2ahUKEwiNjPrOi439AhXyW6QEHXztAE4Q2-cCegQIABAA
historie rozšíření:
https://en.wikipedia.org/wiki/Common_brushtail_possum_in_New_Zealand#/media/File:NZ_possum_spread_1870_-_1990.jpg
Re: Re: Re: Re: evolučný experiment
Ondra Novák,2023-02-11 10:10:27
Sorry, čtu čivava a odpovídám na vačici :)
S divokými psy je na Zélandu také problém, někde jsem tam četl, že jeden pes zlikvidoval celou populaci kiwi na dost velkém území.
Re: Re: Re: Re: Re: evolučný experiment
Eva M,2023-02-12 23:08:18
ovšem druhy zatím ubývají, nikoli přibývají, přestože tlak je značný.
:) 1 vyžraná kočka asi jaro nedělá...
Re: evolučný experiment
D@1imi1 Hrušk@,2023-02-10 10:49:35
Když už dělat takové cílené experimenty, ještě bych přitvrdil :-) Zajímavé by bylo udělat u nějakého vzorku zvířat cílené genetické modifikace za účelem vylepšení jejich schopností a potom sledovat, jak by se ty "zlepšováky" v té ostrovní poupulaci evolučně doladily. Evoluce je skvělá v tom, že když už má k dispozici nějaký genofond, dokáže se postarat o jemné vyladění - vychytání much a optimalizaci pro konkrétní životní prostředí. Má ale problém s velkými evolučními skoky a s těmi bychom jí mohli pomoci.
Pokud někdy padne tabu genetických modifikací člověka, řekl bych, že podobný přístup by mohl dávat smysl - u některých lidí udělat cílené změny a potom nechat pracovat evoluci, aby si ty změny v lidské populaci "sedly". Pro začátek by to mohla být například schopnost vyrábět si vitamín C, kterou jsme v minulosti ztratili.
Re: Re: evolučný experiment
Radim Křivánek,2023-02-10 11:24:12
Lidi bych asi raději modifikoval až pro potřeby života na jiné planetě.
A to s tím vitamínem C mne už taky napadlo, jen je docela pravděpodobné, že původní gen přeměněný na něco jiného užitečného v našem genomu nepůjde jen tak bez následků vrátit...
Re: Re: Re: evolučný experiment
D@1imi1 Hrušk@,2023-02-10 11:49:34
Jeden problém současné lidské populace je, že díky modernímu zdravotnictví a sociální společnosti zmizelo mnoho přirozených selekčních tlaků. Zatím to trvá jen pár generací a jen ve vyspělejší části světa, ale z dlouhodobého hledisk podle mě bude potřebné nějak zajistit, aby lidská populace nedegeneroval. Genetické modifikace by mohly být přirozeným řešením. A kdyby díky nim navíc šlo například prodloužit aktivní část lidského života, snížit náchylnost k nádorům nebo zvýšit průměrnou inteligenci, proč toho nevyužít?
Re: Re: Re: evolučný experiment
František Liška,2023-02-10 16:24:09
Ten gen kódoval gulonolaktonoxidázu (Gulo) a dnes jsou na tom místě u člověka ještě rozeznatelné nefukční zbytky (část 6 exonů z původních 12). Jiný gen tam není. Takže v nic užitečného se patrně nezměnil.
Re: Re: evolučný experiment
Vojtěch Kocián,2023-02-10 11:49:59
Jako experiment by to nemuselo být špatné.
Ohledně toho genu pro vitamín C bych ale spíš čekal, že časem zase vymizí, jako vymizel už jednou. V současné populaci není problém si zajistit vitamín C z potravy ať už v přírodní nebo syntetické formě. Velkou evoluční výhodu by tak daný gen nepřinášel. Ostatně vymizel ze stejného důvodu - naši předci se živili ve značné míře ovocem a tak ho nepotřebovali. Během rozšiřování našich předků z Afriky by to byla další nezanedbatelná výhoda třeba proti neandrtálcům, ale dnes už to takový význam nemá.
Podobně kdyby se podařilo opravit geny způsobující krátkozrakost, v populaci by to nemělo velký význam, protože jsou jiné metody, jak to řešit a nevyřadí to člověka z genofondu.
Evoluce
Jiří Brtnický,2023-02-09 19:24:42
Vypadá to, že na Flégrově teorii zamrzlé evoluce bude mnoho správných postřehů. Podmínky v dnešní Austrálii u řady druhů nahrávají rozmrznutí původního stavu. Flégrova publikace je výborná, srozumitelná a čtivá, k dovzdělání o mechanizmech evoluce bych ji doporučil jako středoškolskou učebnici.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
