Lidé v současné době produkují ohromující množství dat. Neznamená to, že by všechna ta data byla smysluplná nebo dokonce užitečná, ale je jich opravdu hodně. V roce 2020 bylo odhadnuto, že lidstvo generuje asi 2,5 trilionů bajtů digitálních dat denně. Pro rok 2025 odborníci odhadují, že po růstu tohoto závratného čísla zhruba o 61 procent ročně jeho hodnota dosáhne zhruba 175 zettabajtů, což odpovídá triliardám bajtů.
Co to má společného s informační katastrofou? Melvin Vopson z britské University of Portsmouth ve své studii z roku 2020 mluví o informační katastrofě jako o chvíli, kdy objem digitální informace převýší zásobu dostupných atomů. I při solidně konzervativním odhadu by informační katastrofa měla být blíž, než by člověk řekl.
Jak zmiňuje Vopson, v současné době produkujeme asi 1021 digitálních bitů ročně. S přihlédnutím k nárůstu, který neustále probíhá, Vopson konzervativně odhaduje, že asi tak za 350 let by počet generovaných digitálních bitů překročil počet všech atomů na naší planetě, což je zhruba 1050. Při méně konzervativním odhadu může podle Vopsona dojít k informační katastrofě už tak za 150 let. Ještě podstatně dřív, asi za 110 let by podle Vopsona mělo dojít k tomu, že množství energie potřebné pro produkci uvedených objemů digitální informace překročí nynější celkovou produkci energie na planetě.
Vopsony odhady navíc vycházejí z toho, že lidstvo bude v budoucnu velmi efektivní v produkci digitální informace. V dnešní době přitom rozhodně není. S masivním nárůstem množství digitální informace také samozřejmě narůstají nároky na životní prostředí, nejen pokud jde o produkci energie, ale také plochy potřebné pro zařízení, která digitální informaci uchovávají a uskladňují. Zdá se, že produkce digitální informace v současné podobě není příliš udržitelná.
Co s tím? Milan Ćirković ze srbské Astronomical Observatory of Belgrade v nedávné studii doporučuje, že když se lidstvo opravdu bude blížit k limitu počtu dostupných atomů, lze to elegantně řešit tím, že si sežene více dostupných atomů, a také více volného prostoru. Sluneční soustava je podle něj plná prázdných a nevyužitých těles, která by byla vhodná k uskladnění dat – například pro to, že by tam bylo výrazně jednoduší provádět potřebné chlazení zařízení pro práci s daty.
Jak říká Ćirković, budoucí lidská technosféra může zahrnout řadu vhodných oblastí Sluneční soustavy. Pro náš druh bude v řadě ohledů prozíravé, když svou přítomnost rozprostřeme dál než jen na planetu Zemi. Prospělo by to i ochraně pozemské přírody, která je ve Sluneční soustavě unikátní a zaslouží si výjimečnou pozornost i v digitálním věku. Zároveň je jasné, že se objeví nové technologie a postupy, které mohou podstatně změnit naše zacházení s digitální informací. To samozřejmě poněkud kazí apokalyptické nálady.
Zároveň je dobré vzít v úvahu, že náš druh je mimořádně slabý v predikování i blízké budoucnosti. Někteří odborníci se domnívají, že je to dané původní ekologií našeho druhu. Když se utvářela lidská psychika, nijak zvlášť jsme nepotřebovali kvalitně odhadovat budoucnost. Podle některých náznaků jsou v tom podstatně lepší například někteří predátoři, kteří potřebují odhadovat úmysly kořisti, jinak by zašli hlady. Jinými slovy, kdo ví, jak to tu bude vypadat za 100 či 300 let. Problém s objemem digitální informace bychom ale každopádně měli brát v úvahu.
Video: Melvin Vopson - Talking about Information Physics
Literatura
Mohla by hypotéza Simulace anihilovat celý vesmír?
Autor: Stanislav Mihulka (13.08.2019)
Kolik bitů informace obsahuje viditelný vesmír?
Autor: Stanislav Mihulka (21.10.2021)
Pokud žijeme v simulaci, jak bychom to mohli poznat?
Autor: Stanislav Mihulka (23.11.2022)
Diskuze:
Maxwelov demón a informácia
Mikulas Alexík,2023-02-09 08:41:48
Asi pred 25 (15?) rokmi bol vo "Vesmír" článok o Maxwelovom demónovi a ako prebiehalo riešení tohto problému.(doc. Vysoký, ČVUT).
Vyriešil to Leon Brilloin, ktorý dokázal, že energetické nároky na zistenie (informácia) rýchlosti molekuly (to zisťuje ten "demón", ktorý potom otvorí okienko pre rýchlejšie molekuly do inej časti "miestnosti" a neguje tak "entropickú smrť" vesmíru) sú väčšie, ako energia, ktorú získame oddeľovaním rýchlych a pomalých molekúl.
Na konci článku boli úvahy o "informačných bariérach" . Urobil som si poznámky, ktoré sú nižšie.
----------------------------------------------------------
Ale 1951, Leon Brillouin - minim. energetické nároky na zistenie rýchlosti väčšie ako ušetrená energia.
Minim. energia na záznam 1 bitu > 1.38*10-23*T=k*T ; ( Je úmerná teplote, pri ktorej k záznamu dochádza. Konštanta úmernosti “k” = Boltzmanová konštanta).
Ak je potenciálový val 0.5 V, 0.1 [mA], a frekvencia 40 Mhz, energia na záznam jedného bitu 10-12 J. (Tých 40Mhz bola frekf. procesora, v čase publik. článku, tuším Pentium).
Pre teplotu 300 K vychádza hodnota kT = 5.10-21 J. K dobru máme 9 rádov kým dôjde na fyzikálne obmedzenia.
Spracovanie inf. = 1.36*1050 [bit /(kg s)] - Bremermannová limita . (Čo počítač s váhou zeme ?)
1 človek=10 bit/s; 6 miliard ľudí = 6*1010 bit/s; Max. možnosť = 1038 bit/s – teda je k dispozícii Obrovská rezerva. (dnes je to maximum väčšie).
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Zdá sa teda, že veľmi účinným spôsobom hospodárenia s energiou je pretransformovanie činnosti energetickej povahy na činnosti informačnej povahy.
Už
Mojmir Kosco,2023-02-09 07:53:34
To někteří zde nadhodili.Kolik dat se běh roku vymaže anebo ztratí, případně projde skartaci? Příkladem nám můžou být všechny ztracené informace z minulosti.A i když se jednalo o fyzické nosiče (knihy apod.) Tak jeden příklad za všechny kolik knivj svitků
Máme z Alexandrijské knihovny
Došly atomy
Pepa Vondrák,2023-02-08 13:58:43
Dobrý den, rád bych se povznesl nad úvahy o predikované výšce koňského trusu v Londýně v roce 1950. Zajímavou mi přijde úvaha o využití elementárních částic pro ukládání dat jako taková.
No vlastně chci říci, že to asi jen tak nepůjde. A to ani na filozofické úrovni. Protože tam už přece data uložena jsou a mají nějaký význam, že? Jednomu takovému chumlu částic například říkáme jablko. Kdybyste vzali takové jablko a nahráli do jeho elementárních částic další pornofilm, tak jednak to jablko přece pak nebudete jíst (už má funkci datového nosiče) a pak pokud budete manipulovat těmi částicemi, kdoví co z toho jablka nakonec bude, třeba pak bude radioaktivní, bude smrdět a bude hrozit výbuchem.
Takže pokud jednoho dne budete vidět hlášku "došly atomy" namísto "out of memory", berte to tak, že došly jen ty atomy k ukládání dat určené, ale to potom vlastně hrozně zeslabuje vyznění toho článku.
Takže nic.
Re: Došly atomy
Florian Stanislav,2023-02-08 19:54:34
Ano, takže nic. Elementáčrní částic podléhajíHeissenbergovu principou neurčitosti, takže není zrovna jednoduché určit, kde jsou jsou, a kde už ne.
Re: Re: Došly atomy
Petr Mikulášek,2023-02-10 18:33:01
A navíc ty potvory furt někde difundují nebo lítají. To aby si člověk na ten atom napsal fixkou jeho číslo a pak si v tabulkách našel, že ten atom si pamatuje 7. bit z 542687. bytu svatební fotky tchýně...
Re: Re: Došly atomy
Jirka Naxera,2023-02-13 00:39:29
Ale ne. Princip neurčitosti říká, že nelze změžit určit dva nekomutující operátory. Takže třeba pokud máte (qu)bit v podobě průmětu spinu v ose X, tak nemůžete použít průmět spinu v ose Z. Stejně pokud máte přesnou hybnost v ose X, nemůžete libovolně přesně měřit polohu v ose X, ale polohu v ose Y ano. Ale takhle se dá obejít.
Problém vidím jinde. Zapsat a přečíst (qu)bit umí každé malé děcko. Co je problém, čím je ten bit menší, tím víc ho dokáže změnit i blbý pohled. Vesmír je plný vysokoenergetických jevů, které v případě neutrin neodstíní ani celá planeta, takže musíte doufat a použít samoopravné kódy.
Rovněž na přečtení konkrétního bitu potřebujeme použít zařízení jak kráva, které samozžejmě můžeme zmenšovat, ale nějaká hranice tam bude (a dost se bojím že pěkných pár řádů nad teoretickou pro Maxwellova démona - ćím menší, tím víc náchylné na poruchy.
BTW asi tu nezaznělo - maximální hustota informací se vejde do černé díry ("bitem" je tu každá Planckova plocha na horizontu), je trochu ale problém tu informaci z ní vytáhnout.
Pavol Hudák,2023-02-08 08:32:24
Rychlost behu na 100m sa stale skracuje. Co sa stane, ked zacne clovek utekat rychlejsie ako je rychlost svetla? Nic, pretoze sa zrychlovanie zastavi, ked clovek narazi na fyzikalny limit schopnosti tela.
Mne to pride ako nezmysel.
Radoslav Porizek,2023-02-07 20:32:50
Velky narast sa ale netyka dolezitych informaci. Prudko narasta ukladanie blbosti. A tie sa ukladaju preto, ze to ide velmi lahko. Ked to nepojde velmi lahko (a to je este velmi daleko od fyzikalnych limitov), tak sa ukladat nebudu. Ziadna informacna kriza teda nehrozi.
Re: Mne to pride ako nezmysel.
Florian Stanislav,2023-02-08 11:33:03
Chyby, které nikdo neopravuje. Příklad.
https://zoom.iprima.cz/valky/samopal-spagin#/2b1b4939a4410bd7eb90a5dfd64fd26f
Píší : Sovětský samapal s bubínkem z 2. světové PPŠ-41 Špagin má pistolvé náboje a úsťovou rychlost údajně 1600 m/s. Skutečnost je 455 m/s.
A autor to ani po upozornění neopraví.
Re: Mne to pride ako nezmysel.
Petr Mikulášek,2023-02-10 18:29:49
Přesně. Druhá věc je, že data průběžně mizí. Já třeba už nemám semestrálky z programování. Teda diskety bych někde našel, ale přečíst je bez příslušnýho HW by byla fakt výzva... A na novější nosiče / technologie se migruje jenom to, co se vyplatí zálohovat. Zbytek prostě mizí...
No to je zase volovina...
Petr Mikulášek,2023-02-07 18:58:46
Napřed by bylo fajn specifikovat, co za data mysleli. Když dám příklad, mám 8 Mpix čip v mobilu. Zapnu focení, čip začne produkovat třeba 20 snímků/s v rozlišení 2MPx pro hledáček (= 120 MB/s). Ten se v paměti překlopí na vykreslovaný obraz na displeji a přidají se ikonky, zaměřovač,... A to dá, podle obnovovací frekvence a rozlišení displeje, třeba 250 Mb/s. Zmáčknu spoušť, udělá třeba 10 snímků v plným rozlišení (240 MB), z toho poskládá jeden dobrý snímek (24 MB) a ten pak zkomprimuje do JPEGu na řekněme 1.2 MB soubor. Pokud 10 sekund hledám vhodnou kompozici a pak zmáčknu spoušť, vygeneruju tím reálně 3945,2 MB dat a z toho vzejde 1.2 MB uložených dat.
Pošle se to do čmoudu a přibudou k tomu hlavičky paketů při přenosu a handshake, takže přenos klidně 2 MB. Tam s to uloží v několika kopiích. Když si to pak chci prohlídnout, vygeneruje se podle šablony nějaká webová stránka, která žije jenom v prohlížeči a maximálně jako pár dočasných souborů, co se nejpozděj při vypnutí počítače smažou, pokud si je neuložím jinam...
Uložený data mají svou životnost. Když mám malou kapacitu paměťové karty, tak ji promažu. Účetní mají svoje data s nějakou platností, danou zákonem a pak se skartuje, to bylo už v době papírové. Kamerový záznam se taky řídí povolením a asi těžko někdo archivuje záběry bezpečnostní kamery zpětně pět let, maximálně tak uloží kopii části, co zajímá policii nebo soud. Úsekový radar s kamerama taky generuje mrtě dat, ale snímek velikosti několik MPix se redukuje na RZ + čas přejezdu přes čáru, nic jinýho se neuloží. Porovnají se data a co je pomalý, to se zahodí rovnou. Data ze senzoru předzpracováváme přímo v něm a pokud se průměruje pět vzorků kvůli šumu, tak přímo ze senzoru, pokud data nekomprimuje, teče jenom 1/5 dat, co vyprodukuje a surový data před filtrem se zahazují.
Pokud se vysílá přímý přenos nějaké události, je to datový tok několik Mb/s. Do několika set tisíc zařízení. Pro každý z nich se musí nějak vytvořit datový proud (kopírováním), ale po průchodu obrazovkou zbude jenom to, co se uloží do mozku.
Takže co bylo vytvářením dat myšleno? Kolik z toho se bude reálně ukládat? Na jakou dobu? Nepřestane tahle nová hra lidi bavit?
Re: No to je zase volovina...
Florian Stanislav,2023-02-07 19:49:26
Já bych to tak složitě neviděl, nejde o všechna vygenerovaná data, ale o data k uložení trvalému ve smyslu dlouhodobém. Jiná se ani rozumně sledovat nedají. Na uložení těchto dat jsou třeba velké diskové kapacity. Problém je tyto kapacity mít a mít energii na jejich udržování ( hlavně chlazení).
Počítačové modely, třeba počasí, vychází z potřebných dat, při zpracovávání vzniká obrovské množství mezivýsledků, které ani nikdo nesleduje a neukládá, a nakonce máme předpověď, zítra v městě, kde bydlíte, bude od -8°C do -1°C. A to jsou data, která se ukládají.
Re: Re: No to je zase volovina...
Petr Mikulášek,2023-02-10 18:26:20
No nevím, mám doma terabyty záložních dat na záložním disku v šufleti a pokud zrovna nezálohuju, tak to nežere ani nevyzařuje žádnou energii. Ono samo uložení je nenáročný, energie je potřeba na zápis / čtení / mazání / refresh (u některých technologií).
"...lidstvo generuje asi 2,5 trilionů bajtů digitálních dat denně." Cca 2.5 PB. To je skoro 14 000 plných 20TB disků denně. Rotační disky dělá jenom WD a Seagate, to by předpokládalo roční produkci od každé z firem víc jak 2.5 M disků ročně. Pokud do jedné skříně v datacentru narvu 10 serverů po 12 diskách, denně je to 1170 serverů ve 170 skříních, takže každý den tak dva datový sály. Pokud nepočítám zálohy, pracovní kopie atd. A volnou kapacitu na další data, kdyby si zákazník řekl. To se uložit nedá, tam fakt museli započítat náhledy videí, rozkopírování datových streamů, mezivýsledky,...
DDT
Don Quichote,2023-02-07 16:42:55
Dřív než dojde k té, podle Vás, "katastrofě" vychcípáme na rakovinu, která se rozpouští v průlivu Santa Monica v Californii. Ví o tom skoro každý. A kašlou na to všichni. Proti tomu je nějaká informační brumbambule k smíchu.
DDT
Don Quichote,2023-02-07 16:42:51
Dřív než dojde k té, podle Vás, "katastrofě" vychcípáme na rakovinu, která se rozpouští v průlivu Santa Monica v Californii. Ví o tom skoro každý. A kašlou na to všichni. Proti tomu je nějaká informační brumbambule k smíchu.
Informace
David Nečas,2023-02-07 16:12:06
Naivní extrapolace exponenciál je klasický trik moderních věštců. Vždy je třeba se ptát, kdy a jak se to saturuje – protože žádná rostoucí exponenciála netvrá věčně. Někdy se ukáže, že i tak to bude problém. Většinou ne.
Současně s rychlostí produkce dat se snižuje užitečná životnost. A užitečnost obecně – většinou potřebujete zvýšit množství dat řádově, aby to mělo citelný efekt. Což se prostě v jednu chvíli přestane vyplácet – ani ta další data vůbec získávat.
Re: Informace
Otakar Ištvánfy,2023-02-07 18:09:45
Myslím že neviditeľná ruka trhu nás opäť zachráni.
...
Gábor Vlkolinský,2023-02-07 15:41:52
Je najvyšší čas aby sa digitálne informácie najmenej 3x zálohovali.
Proč zrovna počet atomů?
Ivan Polák,2023-02-07 15:15:05
Pravda, pokud bychom byli schopni využívat elementární částice, nebude ten počet o mnoho řádů vyšší.
Mimochodem už teď nepoužíváme atomy, ale elemntární částici elektron. A u většiny prvků je těch elektronů o hodně víc ež jeden...
Re: Proč zrovna počet atomů?
D@1imi1 Hrušk@,2023-02-07 15:39:49
Jak si prosím to ukládání informace pomocí elektronů představujete? Že vysázíte na plotnu harddisku elektrony coby jedničky a ty tam budou poslušně držet na místě? :))
Re: Re: Proč zrovna počet atomů?
Jirka Naxera,2023-02-13 00:47:19
Ale copak o to, jako hypoteticky excitovaný stav elektronu, třeba v podobě spinu, ve vhodném materiálu udržíte libovolně dlouho, pokud ho postavíte tak, že rozdíl energetických hladin se nemá jak vyzářit. (nebo skoro jakkoli dlouho a pak můžete postavit ekvivalent DRAMky).
Co bude problém - jak to uchladit, jak to odstínit od všech (tady nejen vysokoenergetických) částic, jak to zapsat, jak to přečíst.
Jsem pro lepší způsob - data se klasicky nahrajou na harddisk a ten se hodí do blízké černé díry. Ty data tam zcela zjevně uloženy jsou, a jejich přečtení ponechme na další generace ;-). A důležitá data nechť si každý vytřídí a zálohuje sám.
Re: Proč zrovna počet atomů?
Florian Stanislav,2023-02-07 16:51:19
I.Polák píše :
" nepoužíváme atomy, ale elementární částici elektron. A u většiny prvků je těch elektronů o hodně víc než jeden..."
Komentář: Klasika- zase jedna zbytečná a mylná informace je na světě.
SSD disky, polovodičové paměti. Polovodiče mají vodivost elektronovou nebo děrovou ( atomu chybí elektron v poslední vnější vrstvě). Elektrony vnitřních vrstev se neučastní ani ( většiny) chenických reakcí a jejich zapojení do uchování digitálních dat se jeví nemožné.
Re: Re: Proč zrovna počet atomů?
Tomáš Černák,2023-02-07 18:41:33
Elektrony vnitřních vrstev se teoreticky jako nosiče dat dají využít. Lze je různě přehazovat mezi jednotlivými orbitaly pouhou excitací. U těžkých atomů s hodně orbitaly to ani neznamená závažný problém se stabilitou atomu. Čtení je pak prosté vrácení elektronů na jejich klidové orbitaly, při kterém pro změnu zase ty excitační fotony vyzáří a my je můžeme přečíst. Velké atomy by pak mohly mít až desítky stavů, tedy záznamová kapacita by byla nepředstavitelně obrovská.
Atomová paměťová buňka by pak byla typu volatilní paměti, což sice je trochu problém, ale je také teoreticky řešitelný.
Je to samozřejmě jen teorie, prakticky sice umíme elektrony v potřebných orbitalech excitovat, ale asi tak na stejné škále jako vyrábět antičástice. Na praktické využití to není, dekády nebude (a možná taky nikdy).
Jinak souhlas, lidé co moc nerozumí elektřině si fakt myslí, že v obvodu běhají elektrony dokola. A jak fungují polovodiče už neví vůbec. Ale nevyčítám jim to, elektřina, jako ryze abstraktní a neintuitivní věc se učí velmi špatně a mnoho inženýrů elektro jí ve skutečnosti po teoretické stránce nerozumí. Natož pak obyčejní lidé, co to nestudovali.
Re: Re: Re: Proč zrovna počet atomů?
Florian Stanislav,2023-02-07 19:28:23
Píšete :" ty excitační fotony vyzáří a my je můžeme přečíst."
No to je hezké, emisní spektra prvků jsou charakteristické
http://edu.techmania.cz/sites/default/files/styles/extra_large/public/podrobnosti/insert/25.jpg?itok=O82n8-en
jak píšete, dají se přečíst. Z hlediska energetického je to horor. Obrovské energie ( a teploty) pro exitaci stavu (plynu !) a nepatrná účinnost detekce signálu, který se vyzáří všemi směry. A to nemluvím o digitalizaci toho signálu. V 1 cm 3 vduchu je 10 na 19 molekul a plyn vyzařuje tudíž spojitě.
Re: Re: Re: Re: Proč zrovna počet atomů?
Tomáš Černák,2023-02-07 21:23:41
Ano, proto jsem psal teoreticky.
Re: Re: Re: Re: Re: Proč zrovna počet atomů?
Jirka Naxera,2023-02-13 00:53:13
Tak ale počítejte s tím, že když je ta excitační energie někde kolem viditelného světla, tak to čtení nic moc, teoretická přesnost který atom řádově mikrometr což nám hustotu informací dost omezuje, druhák detektor toho jednoho fotonu i teoreticky bude naprosto obrovský, dá se to obejít tím, že máte mikrostrukturu, která udělá, že může deexcitovat právě jediný bit - ale tím už jsme na stejné složitosti jako u klasické DRAM/SSD technologie.
Re: Re: Re: Proč zrovna počet atomů?
Macko Pu1,2023-02-07 20:23:10
Nie ze by som vedel co je to ten elektron, ale v lc obvode tie elektrony behaju doolola aspon nejaky cas predpokladam
Re: Re: Re: Re: Proč zrovna počet atomů?
D@1imi1 Hrušk@,2023-02-07 21:20:03
ANO - elektrony ve stejnosměrném obvodu skutečně obíhají. A dokonce jde lze spočítat na kusy (s nějakou přiměřenou nepřesností). Historicky první komerční elektroměr zkonstruoval Edison. Měřil stejnosměrný proud a fungoval tak, že dvě měděné desky byly ponořené do roztoku síranu měďnatého. Když roztokem procházel proud, jedna deska se rozpouštěla, druhá se zvětšovala. Množství spotřebovaných ampérhodin se vypočítalo z rozdílu hmotností elektrod na začátku a na konci období. Jeden přenesený atom mědi odpovídal dvěma elektronům (měďnatý kation v roztoku přijme dva elektrony, když se vyloučí na katodě).
Re: Re: Re: Re: Re: Proč zrovna počet atomů?
František Kroupa,2023-02-08 20:33:37
Pro zajímavost - modernější obdoba tohoto zařízení se označuje jako chronistor, slouží (spiše sloužila) pro zjišťování doby provozu zařízení, podobně jako počítadlo motohodin. Po roce 1960 byly chronistory vyráběny i u nás, šlo o miniaturní součástky se skleněným pouzdrem, přibližně o rozměrech přístrojové pojistky (délka 25 mm). Na pouzdře měly vyznačenu stupnici, která umožňovala přímé odečítání doby provozu (existovaly dvě varianty, do 1000 hodin a do 10 000 hodin, přesnost 10 %). Chronistor býval zapájen přímo do plošného spoje. Potkal jsem se s ním u raných versí vojenského zařízení JRV1, vyskytl se i v počítačích řady ADT a v měřicích přístrojích Tesly Brno; nevím ale, že někdo někdy zjišťoval onu dobu ;-). Stejnou funkci plnil tzv. mercon, používala se u něj rtuť.
Re: Re: Re: Re: Proč zrovna počet atomů?
Tomáš Černák,2023-02-07 21:32:29
ne, zrovna v harmonickém LC obvodě je výsledná driftová rychlost nulová.
Re: Re: Re: Proč zrovna počet atomů?
Petr Mikulášek,2023-02-10 18:01:20
Teorie je hezká, ale...
1) Atomy driftují teplem. Jak za tři dny poznat, že se dva atomy se záznamem neprohodily?
2) Pokud přehodím elektron ve vnitřní hladině ne vyšší, tak na jeho místo hned skočí jiný.
3) Kdybych nějak teoreticky dokázal přeházet elektrony uvnitř, jak poznám, který je který, když jsou povolený jenom dva spiny a ty se na každé hladině musí lišit?
4) Elektrika je naprosto v pohodě, mnohem jednodušší na vysvětlení, než kvantovka.
Re: Re: Re: Re: Proč zrovna počet atomů?
Jirka Naxera,2023-02-13 01:03:21
1. Musíte to celé ochladit do blízkosti 0K.
2. Pokud je k dispozici.
3. Slabé vnější magnetické pole Vám ty energetické hladiny rozštěpí -> pokud ten elektron dokážete řízeně vytrhnout, tak mikrovarianta Stern-Gerlachova přístroje je to pravé. řípadně klidně to můžete číst destruktivně, když tam nějak přihodíte další elektron se spinem up, tak se chytne jen v případě, že se ten neznámů paměťový elektron nachází v down.
4. Elektrika ale JE kvantovka. Lineární obvody OK, máme Maxwellky, nebo u diskrétních součástek stačí komplexní analýza + Fourierka, ale jak tam dáte cokoli nelineárního, tak už pro pochopení funkce kvantovku prostě potřebujete.
BTW Dokážete třeba konzistentně vysvětlit, co to je zakázaný pás v polovodiči, bez kvantovky?
Re: Re: Re: Proč zrovna počet atomů?
Ivan Polák,2023-02-13 10:51:09
Jen tak pro informaci: Před 50 lety jsem navrhoval integrované obvody. Kolega, který skončil v Silicon Valey mi ujistil, že od té doby se nic nezměnilo, jen je těch tranzistorů mnohem víc. Takže o tom, jak fungují počítače přímo na silikonu fat vím dost. K ničemu mi to samozřejmě není a na kvantovou fyziku už moc nedosáhnu. Ale svým příspěvkem jsem chtěl vyvolat diskusi, který se povedla a líbí se mi. Děkuji všem zúčastněným. I.P.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
