Zhruba před 2 lety jsme na OSLU psali o převratném rotačním detonačním raketovém pohonu, v tomto případě týmu University of Central Florida, který vyznává filozofii velmi odlišnou od klasických raketových motorů. Stručně řečeno – výbuchy udělají více šťávy než spalování, pokud to ovšem vydrží motor. Mezitím se ukázalo, že NASA tomuto pohonu věří a že s ním počítá pro lety do vzdálenějších končin Sluneční soustavy. Revoluční pohon jim důvěru vrací vynikajícími výsledky v testech.
Spalovací raketové motory prověřil čas. Na první pohled jsou divoké, zvlášť když jedou na plný výkon, ale ve skutečnosti je spalování paliva s okysličovadlem relativně pomalé a spořádané. Detonace, to jsou opravdu výbuchy, se vším všudy. Zběsilé, nepředvídatelné a uvolňující ohromné množství energie v podobě rázových vln, rozpínajících se nadzvukovou rychlostí.
NASA, stejně jako i další zájemci, chce rotační detonační pohon z několika důvodů. Detonační pohon má oproti spalovacímu podstatně vyšší teoretickou účinnost, možná až o 25 procent. Detonační motory by měly vytvořit více tahu s využitím méně paliva. To v letech do vesmíru znamená levnější provoz a větší dosah.
Další výhodou detonačních motorů je, že jsou vstřícné vůči hypersonickým technologiím. Detonace jsou nadzvukové, což kromě zmíněné vyšší účinnosti rovněž příznivě snižuje zahřívání a odpor u hypersonických aplikací. Klasické spalovací pohony musejí při nadzvukových/hypersonických rychlostech brzdit vzduch vstupující do motoru na podzvukovou rychlost, aby vůbec mohlo ke spalování dojít.
V současné době jsou rotační detonační pohony pro kosmické lodě populární a pracuje na nich celá řada aktérů, od americké University of Central Florida ve spolupráci s Air Force Research Laboratory, přes Venus Aerospace nebo Aerojet Rocketdyne, až po australský RMIT spolupracující s DefendTex. Japonská agentura JAXA už dokonce loni otestovala malý rotační detonační pohon za letu japonské výzkumné suborbitální rakety S-520-31.
Pokud jde o zmíněné nedávné testy NASA, v tomto případě spolupracují s americkou společností In Space LLC se sídlem v Indianě. Jejich malý demonstrátor NASA prověřila v pozemních testech v prostoru East Test Area, který je součástí Marshall Space Flight Center v Huntsville, Alabama. Zveřejněné video je příjemně podmanivé.
Pohon by zažehnut více než tucetkrát a byl v provozu celkem téměř 10 minut. Jak lakonicky dodávají komentátoři, tímto rotační detonační pohon prokázal, že si důstojně poradil s hlavní technologickou výzvou tohoto systému – čili neexplodovat a nerozpadnout se na malé kousky. Motor byl v tomto případě postaven 3D tiskem typu spékání práškové vrstvy (powder bed fusion), při němž byla použita slitina mědi GRCop-42. Tuto slitinu přitom vyvinula sama NASA s tím, že musí vydržet extrémní podmínky neustálých detonací, aniž by se příliš přehřívala.
NASA oznámila, že pohon společnosti In Space LLC vyvinul nepřetržitý tah přes 1 800 kilogramů po dobu téměř jedné minuty a vytvořil tlak v komoře cca 4,29 MPa (622 psi), což by měl být rekord pro tento typ designu pohonu. Vzhledem k velmi slibným výsledkům již NASA pracuje na podstatně větším a opětovně použitelném pohonu tohoto typu s tahem přes 4 530 kg. V této velikostní kategorii by měl rotační detonační pohon začít vykazovat přínos oproti konvenčním spalovacím motorům.
Video: Rotating Detonation Rocket Engine Test at Marshall Space Flight Center
Literatura
ESA poprvé na světě spustila elektrický pohon nasávající vzduch
Autor: Stanislav Mihulka (07.03.2018)
Převratný rotační detonační raketový pohon uspěl v prvních experimentech
Autor: Stanislav Mihulka (03.05.2020)
Probublávající jaderný termální pohon by se mohl stát budoucností NASA
Autor: Stanislav Mihulka (04.04.2022)
Diskuze:
principy a data
David Pešek,2023-02-04 18:58:13
ve článku úplně chybí, v čem je lepší a v čem je háček? zde je to pojato ještě hůř než udávat výkon ve fábiích a velikosti ve fotbalových hřištích, naštěstí vyšel článek na stejné téma i na jiných popularizačních serverech, kde se teda dozvíte že se jedná o motor s tryskou aerospike v režimu detonačního hoření a že oněch 25% výkonu navíc je v letu v atmosféře, ve vakuu se rozdíly mažou, motor je tedy vhodné osazovat na první stupně raket, ale zatím je výzva vyrobit nebo vůbec nasimulovat motor rozměrů a tahu co by byl na prvním stupni použitelný, ikdyž vyvíjejí nové metody i slitiny a k simulacím superpočítače, zdroj: kosmonautix
Re: principy a data
Tomáš Černák,2023-02-04 19:30:00
A nebo stačí nakouknout do diskuze. Můj první příspěvek tohle všechno obsahuje.
Od toho by ty diskuze na oslovi vlastně měly být, aby uváděli na pravou míru případně doplňovaly články.
Re: principy a data
Josef Hrncirik,2023-02-08 09:32:15
Těsně před svou přirozenou smrtí von Braun pravil svým mladším partaigenossen:
"Vsadil jsem na špatného koně: V2.
Měli jsme vyšlechtit k dokonalosti hejna V1 s detonačním cyklem a obsadit lebensraumy i WeltRaum. Všechno spálit na místě vzduchem. Zatím nepotřebujeme vždy zkapalňovat a vozit s sebou O2, když na bojišti je ho dost v luftu pro všechny naše Luftwaffe".
Re: Re: principy a data
Josef Hrncirik,2023-02-08 10:05:56
Podle obr.1 se jeví, že N(A)SA V1 Spitfire plivá z ?laděného výfuku oheň v balících vlnové délky? cca 30 cm. Jestliže to = pára + H2 teploty cca 2 kK a rychlosti ?2 km/s, kadence = cca 2000/0,3 = ďá Bellských 6666 Hz.
Re: Re: Re: principy a data. Jak v Americe zde tonovali Hin den burga?
Josef Hrncirik,2023-02-08 10:25:54
Nebyla to ani de flagrace. Shoření mu trvalo cca 20 s. Šlo tedy spíše jen o pomalou de floraci.
Detonace často vyžaduje poměrně silnou iniciaci detonátorem a pokud možno homogenní směs optimálního složení a nadkritický průměr (či tloušťku vrstvy). Nejlépe detonuje 3 H2 + O3. Acetylen, dikyanacetylen, dikyan, H2.
Etylen hůře, CH4 mnohem hůře.
Rostou nutné energie k iniciaci a nezbytné průměry i při poměrně dobrých detonačnách rychlostech.
Ozon nahradáš jen fluorem!.
Ve jménu sv. Barbarosy Pal Hell Fire!
Blba otazka
Radoslav Porizek,2023-02-03 20:58:11
> ...v němž se palivo nespaluje, ale detonuje.
Nie je detonacia rychle spalovanie? Bezny benzinovy spalovaci motor je detonacni alebo spalovaci?
Re: Blba otazka
Tomáš Černák,2023-02-03 22:05:32
Ano je, detonace je nadzvukové hoření. Deflagrace je podzvukové hoření.
Spalovací motor pracuje v deflagrační režimu. Pokud přejde do detonačního režimu (detonace jsou však obvykle jen lokální, nikoliv v celém objemu spalovacího prostoru), tak se jedná o poruchový stav, který může vést až k fatálnímu poškození motoru.
Re: Re: Blba otazka
Mirek Bautsch,2023-02-04 10:07:49
My laikové říkáme, že motor začal klepat. Poučení laikové ví, že to má jakousi souvislost s předstihem a oktanovým číslem.
Re: Re: Re: Blba otazka
Tomáš Černák,2023-02-04 10:44:54
Dosud jsem žil v domnění, že oktanová číslo souvisí s odolností k samozápalu, tj. aby nedošlo k zapálení směsi ještě při kompresi. Tedy, že nejde o zabránění detonaci. Domníval jsem se, že s detonacemi se setkávají pouze tuneři, kteří ženou motor do fyzikálních extrémů, ale že běžné klepání špatně seřízeného motoru nebo nízkého oktanového čísla) je deflagrační hoření, akorát v nevhodnou dobu (zapálení a expanze plynů nastane ještě než píst dojede do vrchní polohy a plyny tak začnou tlačit proti jeho pohybu).
Tak jsem na základě tvého podnětu udělal rychlou rešerši a naučil se něco nového. A pak že jsou diskuze k ničemu :-)
Re: Re: Velmi blbá otázka
Josef Hrncirik,2023-02-04 15:39:16
Není náhodou rychlost detonace rovna právě jen rychlosti zvuku v detonačních zplodinách a tu dím max. právě M1, pochopitelně v ještě neexpandované det. vlně?
Praktického placeného diverzanta však mnohem více zajímá impulz z výbuchu daný rychlostí rozletu zplodin (a boosteru elektroautomobilu).
Re: Re: Re: Velmi blbá otázka
Tomáš Černák,2023-02-04 18:04:58
Ne, rychlost rázové vlny při detonaci je vždy vyšší nežli mach 1, neboli rychlost zvuku. Ano, tato rychlost se odvíjí od místních podmínek v té vlně. Na zemi je tak vždy vyšší, než je rychlost zvuku ve vzduchu, tedy cca 340 m/s, ale pokud je materiál dostatečně hustý, může být její rychlost klidně i 10 a více km/s.
Prostě deflagrace - podzvukové hoření, detonace - nadzvukové.
Tu druhou větu považuji za nějakou nesouvisející šifru, kterou se mně snažíš urazit. Akorát jsem ji nepochopil, to přejdu.
Revoluce v jistém slova smyslu ano
Marek Roubal,2023-02-03 15:56:47
V případě hypersonických střel, kterým to prodlouží dolet a umožní víc kličkovat, létat z opačného směru a jak píšete také měnit rychlost (ta je z pohledu přehřívání hodně limitní) tak to na slušnou revoluci docela vypadá.
Re: Revoluce v jistém slova smyslu ano
Tomáš Černák,2023-02-03 18:04:10
Ne ve smyslu co píšeš. Když letí střela hypersonickou rychlostí, tak rotačně-detonační spalovací komora nepřináší žádnou zásadní výhodu nad scramjetem. Problém scramjetu je, že je třeba raketu/letadlo nejprve urychlit na vysokou nadzvukovou rychlost, aby fungoval. To se u ŘSPDL dělá pomocí raketového stupně. V článku zmiňovaný motor by potřebu takového urychlovacího stupně eliminoval a tím uspořil hmotnost.
Samozřejmě zajímavé to začne být v momentě, kdy se nakombinuje s proudovým motorem, protože pak může být řízená střela taková, že k cíli letí nepozorovaná v nízké výšce podzvukovou rychlostí a překoná velkou vzdálenost a u cíle nebo při průchodu oblastí se silnou PVO zrychlí na hypersonickou rychlost. Něco jako umí protilodní varianta rakety Kalibr, která ale to zrychlení zajišťuje normálním raketovým motorem na TPH a pouze v závěrečné fázi.
Ale pro samotný hypersonický režim ten motor nic revolučního oproti scramjetu nepřinese.
Revoluční by IMHO byl hlavně v civilních raketových nosičích, kdyby bylo možné ho vyrobit v tahové kategorii motorů prvních stupňů, tj. 200+ tun suchého tahu. Hypoteticky, vezměme SLS a nahraďme jeho 4 motory RS-25 hmotnostně ekvivalentními rotačně detonačními a zvedneme nosnost z nějakých 95 tun na 140 tun. To je už hodně revoluční. Navíc stejný motor lze použít i do vyšších stupňů, takže masová výroba a jednoduší logistika. A nakonec pokud by se zvládla ta aerospike varianta, tak by ten motor mohl být mnohem lehčí (regenerativně chlazená tryska RS-25 tvoří cca 45% hmotnosti motoru a bude to druhá nejdražší věc po turbočerpadlech). Což by dále zvedlo nosnost SLS.
jenže jak jsem napsal v příspěvku dole, dostat se na takové škály potrvá ještě hodně dlouho i při pouhých simulacích.
Re: Re: Revoluce v jistém slova smyslu ano
Nicholas Hajek,2023-02-03 18:23:12
Spíš bych se ROubala zastal. To, co by to mělo umožnit je měnit rychlost střel a to je nejen potřebné k prodloužení jejich doletu (kvůli tomu jejich přehřívání, tedy doletu) ale i k možnosti korekcí a domluvy se střelou před dopadem na cíl. Při poklesu rychlosti na jistou dobu lze vysunout antény a čidla. Řeší to přesnost navedení v koncové fázi letu,...
Re: Re: Re: Revoluce v jistém slova smyslu ano
Tomáš Černák,2023-02-03 18:50:45
V komunikaci a senzorech při hypersonických rychlostech není vyloženě problém. Jak Kinžál tak Zirkon umí nejen komunikovat, ale i sledovat cíl. V hypersonických rychlostech. Dtto budou umět americké střely, až se je podaří vyvinout. Zpomalit na podzvukovou rychlost před dopadem by pro takovou střelu bylo vcelku fatální (rychlost je její jediná ochrana, kvůli malé vztlakové ploše budou její schopnosti manévrovat při podzvukové rychlosti slabé a stane se tak snadno kořistí PVO).
Jinak píšeme IMHO to samé. Zásadní výhoda tohoto typu je možnost změny rychlostní kategorie bez nutnosti přídavných typů pohonů.
Re: Re: Re: Re: Revoluce v jistém slova smyslu ano
Pavel 1,2023-02-04 23:18:44
Tak, tak sledovat horu do které se pak taky strefí je hotové umění. Ještě štěstí, že je místní fantastové ujišťují o tom, jak se je Američani snaží dohnat a předehnat. :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Revoluce v jistém slova smyslu ano
Tomáš Černák,2023-02-05 01:50:10
Jasně, já zapomněl. Američané jsou ve všem nejlepší. Nikdo na ně v ničem nemá. A kdo tvrdí něco jiného, je kremelský troll.
Ještě, že máš tu ideologii, když nic jiného.
revoluce se nekoná
Tomáš Černák,2023-02-03 12:12:04
bohužel je zde jedna dost zásadní absentující informace a tou je, že ta až 25% vyšší účinnost je v prostředí s okolním tlakem. Ve vakuu to nepřináší už skoro žádný efekt, protože podzvukové nebo nadzvukové hoření, množství energie získané ze stechiometrické směsi paliva a okysličovadla je stejné.
Klasický raketový motor samozřejmě dosahuje výtokové rychlosti také nadzvukové (běžné přes 3 km/s), ale spaliny urychlí na tuto rychlost až hořením vzniklý tlak v spalovací komoře. Pokud je tedy proti tomuto tlaku působí protitlak (například atmosféry), tak prudce klesá dosažitelná výtoková rychlost. Čím menší je pak setrvačný moment spalin, tím větší je ten poměrový rozdíl výtokové rychlosti ve vakuu a při STP. Proto vodíkové motory, které dosahují běžně 4,5 km/s mají u hladiny moře jen cca 3,6 km/s což dělá právě těch v článku uváděných cca 25%. Motory na paliva s větší molární hmotností ten rozdíl mají menší (například 3,4 vs 3,1 km/s, tedy cca 10% u kerolox KPH).
Je vícero cest jak to řešit, nejen rotačně detonační spalovací komora, ale například i tryska typu aerospike (která je mimochodem na tom videu s detonačně rotační spalovací komorou).
Problém je, že u rotačně-detonační spalovací komory je obrovský problém s predikcí a stabilizací detonační vlny. U malých motorů s malým tahem už to tak nějak umíme nasimulovat/experimentálně analyzovat, ale u motorů, které bychom potřebovali pro první stupně raket na to nemáme a ještě dlouho nebudeme mít superpočítače (komplexnost totiž roste s objemem komory, tedy třetí mocninou velikosti) a testovat to taky není sranda, protože zatímco selhání motoru s tahem dejme tomu 5 tun a Isp 4,5km/s vytvoří explozi o síle 3 kg TNT (což se ještě dá udržet v nějaké testovací komoře z oceli pod pokličkou) tak motor o tahu 800 tun udělá tu explozi 160-200 krát větší a to už fakt v testovacím kontejnmentu udržet nelze.
Rotačně detonační spalovací komora u motoru s tahem v řádu tun nám nic neřeší, protože nenabídne znatelnější účinnost nežli ověřený, spolehlivý a relativně jednoduchý RL-10 (vodíkový motor o tahu cca 10 tun a ISP přes 4,5km/s který vynesl drtivou většinu amerických sond posledních 50 let), zejména pokud zakomponujeme vyšší hmotnost vlastného motoru. A do prvního stupně takové prdítko fakt dávat nebudete.
Jediné využití je tak pro hypersonické ŘSPDL a letadla, kdy místo scramjetu může být takovýto motor, který by v kombinaci s "by-pass" proudovým motorem umožňoval provoz v širokém spektru výšek a rychlostí při vysoké efektivitě. Tam by už motor o tahu tun až nižších desítek tun bohatě stačil.
Re: revoluce se nekoná
Roman Rodak,2023-02-03 15:17:30
jedna poznamka k tomu kubickemu narastu zlozitosti simulacie. skuste pozriet ako to riesia v spacex https://www.youtube.com/watch?v=vYA0f6R5KAI
vedia efektivne komprimovat oblasti kde sa nic zaujimave nedeje a v detailnom rozliseni by bolo v tomto pripade simulovane len celo vlny, co si dovolim odhadnut na kvadraticky narast zlozitosti
Re: Re: revoluce se nekoná
Tomáš Černák,2023-02-03 17:42:20
Njn "komprimují", a dodnes raptor nefunguje.
ne, u detonace IMHO nestačí simulovat pouze čelo. Kdyby šlo o deflagraci, pak ano, v takovém případě by jsi měl pravdu. Ale u detonace je nutné simulovat to všechno najednou, protože se nechová soudržně a předvídatelně a také lokální tlakové výrony mají schopnost překonat soudržnost jakéhokoliv známého materiálu. Detonace se špatně simulují a vyžadují opravdu velmi rychlé superpočítače, aby se to dalo nějak rozumně spočítat. Proto se spíše testují. Výjimkou jsou jaderné detonace, které se testovat nesmí. Los Alamos staví nyní jeden z nejrychlejších superpočítačů světa, který by jim měl umožnit simulovat realistický jaderný výbuch. Přičemž běžně na stávajícím Trinity simulují zjednodušený model cca měsíc, takže bych počítal, že to bude stejná doba, jen místo zjednodušeného modelu získají realistický. Tohle na grafice z roku 2013 za víkend fakt nespočítáš.
Obecně bych doporučil čučkaře ze SPX nebrat jako bernou minci. Marketing jim jde, ale machrovat jak si budou simulovat methanlox hoření na grafice vede k tomu, že 10 let poté jim methan-kyslíkový motor stále nefunguje (ve smyslu, že nevydrží požadovanou dobu a nedodá požadované výkony, proto je vodojem z nerezu stále na zemi a ne na orbitě a fakt za to už FAA, Putin ani skřítkové nemohou).
Re: Re: Re: revoluce se nekoná
Václav Dvořák,2023-02-04 00:20:12
Tohle je snůška polopravd, typické pro nadšence bez hlubšího vhledu do problematiky. Raptor že nefunguje? Takovou blbost slyším poprvé. Problém
Starshipu je v něčem úplně jiném.
Re: Re: Re: Re: revoluce se nekoná
Tomáš Černák,2023-02-04 01:00:46
řekl bych, že o problematice raket a raketových motorů vím hodně, což lze vidět i z předchozích příspěvků. Ale je mi jasné, že jsem se dotkl tvého miláčka, takže to nehodláš vidět jasně. Vkrádá se tak jediná otázka. Už ten raptor, který dle tebe očividně funguje, letěl, aniž by hořel?
Re: Re: Re: Re: Re: revoluce se nekoná
Otakar Ištvánfy,2023-02-06 01:35:58
Čo sa týka reaktívnych motorov tak tipujem, že team menej ako takých 100 odborníkov nemá šancu. Vy ste dobrý, ale ste len jeden.
Re: Re: Re: Re: revoluce se nekoná
Tomáš Černák,2023-02-04 01:22:33
Jinak polopravda je půl pravdy. A za to se nemohu urazit.
Nicméně zcela upřímně by mně zajímal tvůj názor na ty problémy Starshipu. Fakt je, že jsem to přestal sledovat už před více než rokem a tak by se mi podrobnější vhled, aniž bych to musel pracně vyhledávat, hodil.
Re: Re: Re: Re: Re: revoluce se nekoná
Igor Němeček,2023-02-04 08:05:41
Na Oslu machrovat s přiznáním, že stačí polopravda? Tomu říkám zvonek. Půl pravdy je ale taky půl lži. Pro bulvár je ale nepochybně polopravda neskutečný výkon.
Škoda, že se už čučkaři z bulváru nepodělí o své polopravdy, když se SpX nepodařilo vůbec odstartovat (to umí jen státní agentury), přistát (to nejde vůbec), dopravovat materiál na ISS, zachraňovat kryty, dopravovat lidi na ISS.
Třeba Boeing začal na Starlineru pracovat v roce 2010. Cílem měla být relativně tradiční doprava kosmonautů. Boeing se snažil navodit dojem, že se SpX nesoupeří, což je logické, není to přece rovnocenný soupeř. Jenže dřív neuskutečnil ani svůj nakonec neúspěšný test na konci roku 2019. Od té doby to ještě zkusil a nic moc. Takže po 13 letech u firmy, která na ten samý úkol dostala podstatně více peněz, výsledek nula. Osobně si myslím, že to dotáhnou do konce jen z politických důvodů, protože vzhledem k blížícímu se ukončení životnosti ISS už nebudou potřeba. A možná, že ani jejich politická vůle na to stačit nebude. Na druhou stranu blbečci ze SpX, co se jim to nepovedlo na první pokus, zvesela prodlužují smlouvy na další dopravu. Kde by teď NASA byla, kdyby nebylo SpX ...
Metanový motor vyvíjí hromada firem a úplně náhodou je potřeba se otřít o Spx. Jim ten motor víc funguje než nefunguje.
Zatímco SpX pracuje na nových koncepcích, ostatní nestíhají ani tradiční řemeslo. Minulý rok startovali s F9 61x a bez jediné nehody a jen Čína je "trumfla" - 64x, ale 2 nehody. Po nich je dlouho nic a pak ... darmo mluvit. Tento rok začali zostra a jsem moc zvědavý, jestli Čína bude stíhat.
Myslím, že je mnoho dalších, o které je možné se otřít. Třeba takový Bezos staví raketu, jakou svět neviděl. I když to je taky polopravda, po 10 letech byla k vidění maketa se kterou měli nacvičovat předstartovní úkony. A to už je taky pár let. U něj to nevadí, on to totiž všechno tají a ve finále nás všechny překvapí dokonalým strojem. Možná, že by mu pomohlo přestat se věnovat posilovně, žalobám a stížnostem na kdekoho, hlavně tedy na SpX.
Rozumět nějakému zastaralému motoru neznamená schopnost rozumět těm budoucím.
PS: Nápověda: v souvislosti se SpX u slov nepovedlo, nepodařilo odstranit "ne"
Re: revoluce se nekoná
Pavel Hranický,2023-02-05 01:54:18
Ne pane Čermáku. Tento motor nefunguje lépe pouze v prostředí s okolním tlakem. Onen teoretický nárůst o 25% není závislý na okolním tlaku. Tento nárůst je způsobený jiným režimem spalování. Konkrétně v případě detonačního spalování je to v režimu konstantního objemu, kdežto u podzvukového spalování se jedná o režim konstantního tlaku. To mění tvary termodynamických pracovních diagramů a detonační spalování umožnuje získat více práce ze stejného tepelného zdroje. Spalování je tedy efektivnější. Pokud to chcete vysvětlit lépe, doporučuji video Scotta Manley na Youtube k tomuto motoru.
Re: Re: revoluce se nekoná, jen kontrarevoluce
Josef Hrncirik,2023-02-08 09:15:39
Spalovanou směs je nutno objemovou prací proti odporům strašného pr(ou)dění a tlaku v plněné komoře, !ne navýšenému detonačnímu (pak by tlak ev. bylo nutno stále zvyšovat) dopravit = natlačit.
K tomu je nutno vykonat poměrně malou objemovou práci oproti energii uvolnitelné při shoření směsi. S čerpáním kryogenních složek ev. i poněkud proměnlivě ohřívaných hlavně při poměrně proměnlivém chlazení komory a trysky může docházet až k pulzacím tlaku, pulzacím průtoku směsi a spalin až rázům, (pulzacím či lokálním deflargacím ?detonacím ev. kéž by jen strašnému řevu vzpínajících se naštvaných plnokrevných motorů.
Detonačním hořením tlak plynné směsi vlivem ohřevu okolo 4 000°C při jen malé expanzi tlak vzroste řekněme min 15x, zastavením rázu v plynu o stěnu? 100x v kapalině ?1000x a detonací v kapalině ?100 000x. Zastavení rázu o stěnu velmi zvyšuje její tlakové a tepelné namáhání (viz i obligátní klepání automobilového motoru). Proto je snaha směs čerpat izobaricky bez pulzů a vibrací, rychle velmi dobře promísit, co nejrychleji zapálit a spálit, aby se hromadilo co nejméně detonace schopné směsi a nespustily se pulzace zakončené definitivní deflargací dosti podobnou detonaci, možná jen s teplejší ohnivou koulí a méně ostrou vlnou.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
