Když si člověk začne uvědomovat znepokojivý pokles kognitivních funkcí, když ho krátkodobá paměť nechává často ve štychu, je čas sebrat odvahu a objednat se na vyšetření. Zejména, když neurologické problémy, běžně spojované s vysokým věkem, se objeví podezřele brzo. Jen zkušený lékař pomocí testů, biochemických analýz a medicínských zobrazovacích přístrojů (PET a MRI) může stanovit správnou diagnózu. Žel, nejednou jí bývá strašák jménem Alzheimer. I v tomto případě ale platí, že včasná diagnóza je základní podmínkou jakž takž úspěšného boje s časem se zhoršujícími příznaky, i když porazit samotnou, doposud ne zcela prozkoumanou příčinu nemoci zatím nedokážeme.
Kromě léků, od nichž nelze očekávat zázraky a účinnost, kterých se vzhledem na individuální průběh nemoci i těžko posuzuje, se v terapii Alzheimerovy nemoci využívají různé podpůrné metody. Základem je vhodný a stabilní denní režim obohacený činnostmi, jež podporují činnost mozku a udržují pokojnou mysl, ale nevyčerpávají. Důležité jsou přiměřené sociální kontakty a různé kognitivní i motorické aktivity. K těmto neinvazivním, nefarmakologickým metodám možná v budoucnu přibude i pravidelná terapie bílým světlem a zvukem s 40Hz frekvencí pulzů.
Proč právě 40 Hz? Jde o charakteristickou frekvenci v gama neuronálních oscilacích s rozsahem přibližně 30 až 100 Hz, které byly identifikovány v elektroencefalografických nebo magnetoencefalografických záznamech. Měly by odpovídat aktivitě neuronové sítě v době poznávacího a tvořivého procesu, jsou spojovány s pracovní pamětí, zvýšenou pozorností, zpracováním smyslových vjemů, prostorovou orientací, aktivním vnímáním apod. Několik studií naznačuje, že u kognitivních poruch, jakou je Alzheimerova nemoc, epilepsie či schizofrenie dochází v této mozkové gama aktivitě ke změnám.
V roce 2018 vyšla v časopisu Journal of Alzheimer’s Disease studie neurovědců z Irské národní univerzity s názvem „Neuronální stimulace v pásmu gama u lidí a příslib nové metody prevence a léčby Alzheimerovy choroby“ (celý článek zde). Poskytuje rešeršní přehled předcházejících výzkumů a v jejím závěru se kromě jiného uvádí: „Navzdory možným omezením představuje terapie založená na vnější stimulaci zajímavý nefarmakologický a minimálně invazivní přístup k terapii Alzheimerovy nemoci… V konečném důsledku by cílem takového výzkumu měl být vývoj terapeutického zařízení, které by prokázalo účinnou prevenci a léčbu Alzheimerovy choroby prostřednictvím robustní objektivní a účelné modulace neuronální aktivity gama u lidí.“
Právě touto cestou se vybrali i vědci v americkém Picowerově ústavu pro učení a paměť, jenž je jedním ze tří neurovědných pracovišť Massachusettského technologického institutu (MIT) v americkém Cambridge. Pro ne zcela související zajímavost na pár řádků odbočme: Picowerův ústav své současné jméno získal v roce 2002 po dotaci ve výšce 50 milionů dolarů určených právě na výzkum Alzheimerovy choroby, schizofrenie a jiných neurodegenerativních onemocnění. Štědrý grant poskytla kontroverzní Nadace Jeffryho M. a Barbary Picowerových. Jednou ze skvrn na pověsti této, v roce 1989 založené nadace a jeho zakladatele je, že její aktiva kdysi zpravoval dlouholetý přítel Picowerových, Bernard Madoff, neblaze proslulý podvodník a finančník, který má na svědomí největší Ponziho schéma v historii. Přátelství se vyplatilo a „Madoffův klient Jeffry Picower získal 5 miliard dolarů – pravděpodobně více než sám Madoff. Picower si ale své jméno pošramotil i jinými, také ne zrovna čestnými finančními machinacemi, a tak část peněz investována na lidumilé účely má i vedlejší, morálku čistící účinky. A tak se dnes jménem dnes již zesnulého Picowera (ⴕ 2009) hrdí jedna z důležitých vědeckých institucí renomovaného MITu.
Což samozřejmě nemá na práci a výsledky vědců žádný vliv, tedy kromě toho finančního, který je pro moderní vědu možná tím nejdůležitějším. V rámci nejen zmíněným grantem podmíněného zaměření na výzkum Alzheimerovy nemoci se tým neurovědců vedený ředitelkou Picowerova institutu, Li-Huei Tsai, vrhl i na podrobnější výzkum možných účinků 40Hz terapie. Již v letech 2016–2019 uskutečnil tři studie na laboratorních myších geneticky modifikovaných tak, aby sloužily jako modelové organismy pro patologii Alzheimerovy choroby. Zjistili, že když jsou myši vystaveny každodenní stimulaci zvukem o frekvenci 40 Hz a s ním synchronizovaným světlem blikajícím ve stejném rytmu, tedy 40 x za sekundu po dobu 3 až 6 týdnů, zlepšila se jejich kognitivní výkonnost, paměť a schopnost učit se, snížila se rychlost atrofie mozku, úbytku neuronů i synapsí a prokázala se nižší hladina charakteristického amyloidu beta a fosforylovaného tau proteinu ve srovnání s kontrolní skupinou myší bez terapie (video pod článkem). Na základě výsledků vědci předpokládají, že 40Hz světelná a zvuková stimulace vede k zintenzivnění neurálních oscilací gama a jejich synchronizaci v různých mozkových oblastech, což zvyšuje aktivitu několika typů mozkových buněk a zlepšuje prokrvení mozku.
Nadějné výsledky na pokusných zvířatech tak otevřely cestu k pokusům s lidskými dobrovolníky. Cílem první fáze preklinické studie, které se účastnilo 43 lidí, mezi nimiž bylo 16 pacientů s mírnou formou Alzheimerovy nemoci a dva s epilepsií, bylo prokázat, že navrhovaná světelně-zvuková terapie nemá žádné prokazatelné negativní účinky. Dobrovolníci podstoupili řadu testů před a po jednom zkušebním sezení a samozřejmě byli monitorování i v jeho průběhu. Ani u dvojice s epilepsií se neobjevily žádné náznaky zhoršení stavu, což je důležité, jde přece jen o pulzující zdroje světla a zvuku. V průběhu 40Hz stimulace byla u většiny účastníků naměřena zvýšená nervová aktivita právě na této frekvenci a její vyšší koherence mezi oblastmi mozkové kůry. U epileptiků byly pozorovány změny v hlubších oblastech mozku, jako je gyrus rectus (přímý závit), amygdala, hipokampus a insulární lalůček.
Do druhé, dlouhodobější fáze pokusu přešlo přísným výběrem jenom 15 lidí s mírným stupněm Alzheimera. Byli rozděleni do dvou skupin, léčenou skutečnou 40Hz stimulací (8 lidí) a kontrolní, vystavené placebo efektu (7 lidí), aniž by sami věděli, v které kdo je. Každý z dobrovolníků měl stejný úkol – po dobu 6 měsíců den co den absolvovat hodinové sezení. Covidový lockdown však plánovaný půlrok zkrátil téměř o polovinu.
Zatímco na šťastlivce osmičlenné léčené skupiny tu nařízenou hodinku působila skutečná testovaná 40Hz terapie, druhá skupina si denně docházela pro fiktivní léčbu. Jaký byl rozdíl? Každý z účastníků si sedl do vzdálenosti asi 1,5 m od bíle zářící světelné obrazovky rozměrů 61 x 61 cm, v jejímž středu byl – kvůli udržení pozornosti – umístěn menší tablet s videi běžícími bez zvuku. Z reproduktorů obrazovky zatím zněl monotónní zvuk. U pokusné skupiny však zdánlivě nepřerušované bílé světlo monitoru o intenzitě kolem 390-400 luxů ve skutečnosti blikalo s frekvencí 40krát za sekundu. Skládalo se tedy z krátkých, 12,5 milisekundových záblesků a stejně dlouhých chvilek temna. V okamžiku začátku každého světelného pulzu se ozval jen milisekundu trvající tón s intenzitou 68 dB, který se synchronně se záblesky také opakoval 40krát za sekundu. Těch zbylých sedm statečných v kontrolní skupině si jen namýšleli, že je ozařuje léčivě blikající světlo a ušní bubínky se rozechvívají v terapeutické frekvenci.
Ve skutečnosti jejich obrazovka svítila nepřerušovaným světlem a vzduchem se šířil náhodný šum. Celé zařízení pro 40Hz stimulaci není ledajakým souborem narychlo pospojovaných jednotlivých elektronických komponent, ale tvoří mobilní systém GENUS (Gamma ENtrainment Using Sensory stimuli) vyvinutý pro výzkumné a později, když se potvrdí účinnost metody, pravděpodobně i komerční účely.
Také vám popsaný léčebný postup přijde poněkud ezoterický? Něco, co by vás u nějakého léčitele nepřekvapilo, ale u lékaře asi ano? Jistá míra skepse bude asi na místě. A nejen proto, že jde zatím o krátkodobý výzkum na velice malém počtu osob. Nakonec i samotní autoři připomínají, že jsou nevyhnutné rozsáhlejší a podrobnější studie. Přesto dosavadní výsledky, které ve volně dostupném článku, zveřejněném v PLOS One, dokumentují, jsou překvapivě nadějné.
Opět připomeňme, že v obě skupiny tvořili dobrovolníci s diagnostikovaným Alzheimerem v raném stádiu. Zatímco u členů „placebo“ skupiny byla při porovnání výsledků z vyšetření před pokusem a po něm potvrzena typická, s časem postupující atrofie mozku (snížený objem hipokampu a zvětšení komor), ve skupině s 40Hz terapií prý v těchto oblastech „nedošlo k významným změnám“. U léčených pacientů, kterým se zmírnily i poruchy spánku, byla naměřena lepší konektivita mezi oblastmi mozku spjatými s poznáváním a zpracováním vizuálních vjemů.
Závěrečné kognitivní testy však neodhalily podstatné rozdíly mezi oběma skupinami. V paměťových, zejména vázaných na vizuální vstupy, jako například asociace tváře a jména, si však lépe vedla léčená skupina. Vědci připomínají, že covidem zkrácená, jenom tříměsíční délka působení světelně-zvukové frekvenční neinvazivní terapie je pro zhodnocení jejich účinků nedostatečná. Přesto v závěru své práce uvádějí: "Celkově tato zjištění naznačují, že (systém) 40Hz GENUS má pozitivní účinky na patologii a symptomy související s Alzheimerovou chorobou a měl by být podrobněji studován, aby se zhodnotil jeho potenciál jako intervence modifikující onemocnění."
Na ovace je příliš brzo. A než byste se v slepé víře v pozitivní účinek vystavovali světlu blikajícímu 40 krát za sekundu a naslouchali při tom klikání o stejné frekvenci, věnujte čas nějakému hodnotnému mentálnímu cvičení – čtěte, studujte, pište nebo diskutujte na smysluplná témata, řešte, plánujte… ku prospěchu nejen svého mozku, protože vědomosti a dovednosti inflaci nepodléhají.
Video: GENUS: Výzkum smyslové stimulace v boji proti Alzheimerově chorobě (video popisuje předcházející výzkumy na myších, zmíněné v úvodu článku)
Literatura
PLOS One (volně dostupný recenzovaný článek, výsledky jsou přehledně graficky zpracované ve „Figures“ pod abstraktem a poskytují rychlý, poměrně srozumitelný přehled), ), Picower Institute News
Dementní mozek se podařilo zotavit dodáním kmenových buněk
Autor: Josef Pazdera (29.04.2021)
Totální válka v mozku: Je Alzheimerova nemoc důsledkem infekce?
Autor: Tomáš Petrásek (27.03.2022)
Alzheimerova choroba souvisí i s poruchou činnosti imunitních buněk
Autor: Dagmar Gregorová (08.06.2022)
Když se výzkum od pravdy odkloní
Autor: Dagmar Gregorová (04.08.2022)
Formaldehyd ako indikátor Alzheimerovej choroby?
Autor: Matej Čiernik (20.12.2022)
Ochota rozdávat peníze koreluje s Alzheimerovou chorobou
Autor: Josef Pazdera (22.12.2022)
Diskuze:
Kdybych tak mohla rozhodnout...
Dagmar Gregorová,2023-02-02 08:40:51
Kdybych mohla,
1/ osobně bych nedoporučila (zatím) 40Hz terapii u pacientů s neurodegenerativními poruchami používat a u těch, kteří se u toho necítí komfortně, bych to zakázala zcela.
2/ Této myšlenky se mohou uchopit (a asi i uchopí) mnozí rádobyléčitelé, kteří zveličí pozitivní, ale nedostatečně prověřené výsledky nejen této studie a budou lákat zejména zdravé lidi na „speciální“ terapeutická sezení na "ozdravení mozku", kde na člověka bude za obrazovkou blikat třeba stará výbojková trubice s frekvencí el. sítě 50 Hz. A 40Hz šum si nahrají z YT, kde je hafo videí s prý s 40Hz tónem… a lidé, schopni uvěřit jakékoli blbosti, i tomu, že Měsíc je dutý a je produktem mimozemšťanů, nebo že jsme jen fiktivní holografickou projekcí apod. (zcela recentní tvrzení od VŠ vzdělaných jednotlivců, jimž lidé tleskají!), se lehce nechají nachytat na něco, co "přece potvrdili vědci z MITu" (!). To pak, jak ukázala praxe, je těžké něco vyvracet. Když společnost dokáže investovat miliony dolarů, eur, korun.. na potlačování politicky nevhodných des/informací, mohl by se najít nějaký ten milion na financování mezinárodního kvalitního výzkumu, který by takovéto, již na první pohled ne zcela důvěryhodné výzkumy prověřil s tím, že případný pozitivní i negativní výsledek budou mít zcela rovnocennou hodnotu. Půjde hlavně o PRAVDU! Kde jinde by měla být prvořadá než ve vědě a soudnictví! Problém je, že peníze se nečestností neušpiní…
Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Bohumír Tichánek,2023-02-02 12:48:01
Diskuse nabídla úplné odmítnutí dutého Měsíce, nebo dokonce produktu mimozemšťanů.
Nabízím do úvahy jen známé zvláštnosti k Měsíci:
~ Dočítám se, že Měsíc je 400x menší oproti Slunci a je Zemi 400x blíž než Slunce. Vědeckému zkoumání tato vzdálenost pomohla:
Důkaz kulatosti Země ~ Geometrické prostředky k odhadu vzdálenosti, která Zemi dělí od Slunce ~ Datování historických událostí v důsledku zatmění ~ Objev hélia roku 1868 dřív, než byl objeven v laboratoři.
~ Pravděpodobnost zachycení Měsíce na oběžné dráze kolem Země, v potřebné vzdálenosti a rychlosti, je nepatrná. Způsob umístění není známý.
~ Stopy kosmického záření na měsíčním kamení Měsíci určují stáří přes 4,5 miliardy let. Nejtěžší horniny se nacházejí na povrchu, opačně než na Zemi. Mnoho železa je na Zemi - nepatrně na Měsíci. Mnoho titanu na Měsíci, oproti Zemi. Pak zřejmě nevznikly společně.
~ Krátery jsou různých průměrů, ale mají mít všechny téměř stejnou hloubku. Je snad na jejich dně vždy něco, co brání hlubšímu průniku meteoroidů?
~ Měsíc nečekaně rezonuje: Roku 1969 narazil do Měsíce nepotřebný LM Apolla 12. Seismografy na povrchu Měsíce pak sledovaly hodinu po nárazu chvění.
Apollo 14 pokus zopakovalo silnějším nárazem. Měsíc rezonoval 12 hodin. To může naznačovat dutost Měsíce. Vždyť na povrchu má měkké materiály a prach, které spíš nárazy tlumí.
~ Zvláštní zmínka: Erupce s červeným zářením, opakovaně, měly posouvat Měsíc blíž k Zemi (Nikolaj Kozyrev, 1958; Lowellova observatoř, 1963).
~ Astronauti Apolla 16 našli vzorky rezavého železa - proč rezaví, když Měsíc má jen prázdná moře?
~ Měsíc nemá magnetické pole, ale horniny mají být zmagnetizované.
~ Změna gravitace při zatmění: Roku 1971 v "Physical Review" zveřejnili experimentální fyzikové Erwin J. Saxl a Mildred Allen: Doba trvání kmitu jednoho z jejich kyvadel během zatmění Slunce 7.3.1970 se z neznámých důvodů krátkodobě prodloužila.
Roku 1959 zveřejnil Maurice F.C. Alllais podobná pozorování. Herbert Pietschmann, prof. teor. fys. ve Vídni: Výsledky měření byly ignorovány.
~ Dvě americké sondy GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory) mapovaly měsíční gravitační pole a nahlížely do hloubky. V prosinci 2012 dopadly na přivrácenou stranu Měsíce.
Údaje nabízejí, že pod povrchem Měsíce jsou široké tunely. Dutiny nabídla už sonda Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter, která našeho kosmického nejbližšího souseda zkoumá od roku 2009. Snad důsledky sopečné činnosti? O které se neví.
Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Dagmar Gregorová,2023-02-02 15:30:32
Mám návrh, pane Tichánku. Nevím, jestli si někdo najde čas Vám Vaše tvrzení uvést na pravou míru, já ho nemám. Ale za uvedení zdroje, z něhož čerpáte a za který Vám předem děkuji, připojuji odkaz na krátký text o Měsíci ze stránek NASA. Alespoň něco snad uvede na pravou míru (třeba to složení našeho satelitu - podle astronomů přirozeného, podle Vás a jiných odborníků od mimozemšťanů...
Tak ten text:
https://moon.nasa.gov/inside-and-out/what-is-inside-the-moon/
Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Jirka Naxera,2023-02-02 16:31:18
Snad zkusím jen jeden bod, o té nepatrné pravděpodobnosti dráhy měsíce, ten je mi krajně podezřelý a nemusím na argument nic dohledávat.
Matematická rozcvička. Máme náhodnou reálnou veličinu V, která má rovnoměrné statistické rozdělení na intervalu (ale klidně můžeme použít i normální, průměr = 1, sigma = 1, výsledek je stejný). Jaká je pravděpodobnost, že při jednom měření dostaneme výsledek V=1? Tady ponechám odpověď na ct. čtenáři.
Pak něco z fyziky urychlovačů - bývá zvykem, že na ohlášení objevu potřebujete jistotu 5sigma (což znamená pravděpodobnost 1:3.5 miliónu, že jde o náhodnou fluktuaci a ne o skutešný jev), i když drtivá většina jiných oborů pracuje na 3 sigmách? (99.87% že je jev skutečný)?
Tady i odpovím - velká část práce tam je dost tvrdé matematické zpracování veličin (u každé částice musíte dopovítat všechny komponenty hybnosti, detektor má omeznou přesnost , dost často máte příliš málo kolizí aby to dalo alespoň trochu hladkou křivku apod.) a porovnáváte jí s výpočtem podle zaběhlé teorie. (často spíš s Monte Carlo modelem, ale nekomplikujme to). No a když Vám vyjde rozdíl větší než nastavená statistická signifikance, tak jste něco objevili, co může být nová částice.
Tedy zopakujeme otázku - v koši 114+-0.2GeV jste objevili o 3.2 sigmy více částic, než podle teorie, tedy je šance, že jde o náhodnou fluktuaci jen 0.13% - proč to sakra nestačí k ohlášení objevu?
Odpověď - jmenuje se Look Elsewhere Effect (LEE). Pokud máte alternativní teorii, která na 114GeV předpovídá Higgse, tak ano, tři sigmy stačí. Jenomže před objevem byla hmotnost Higgse volný parametr! Předpovědi konkrétních modelů byly různé, 96GeV, 114, 250, ... a mohl být kdekoli jinde, protože všechny tyto modely byly spekulace a vůbec nemusely platit. A tady vstupuje do hry LEE.
Pravděpodobnosti, že najdete 3sigmovou fluktuaci na 114GeV je malinká, 0.13%. Ale pravděpodobnost, že najdete 3sigmovou fluktuaci _kdekoli_ je mnohem větší, často pro konkrétní křivku více než 50%. A hlásit "objev" prakticky denně a pak to zase když přijde více dat to odvolávat je nesmysl, proto ze v tomto konkrétním oboru zažila norma, že 3sigmy znamenají "bylo by dobré se sem zaměřit", ale na publikaci objevu potřebujete 5sigma. Není to vždy ideální, ale je to jednoduché a široce uznávané pravidlo.
Zpět k měsíci. Říct, že něco je krajně nepravděpodobné u jevů, které nastávají prévě jednou, ve většině případů vůbec nedává smysl. Ano, když známe PDF a zjistíme, že se Měsíc pohybuje v části Gaussovky kolem 12 sigma od průměru, tak ano, je to vysoce podezřelé. Ale nejsem si vědom, že bychom znali PDF pro dráhy měsíce (pokud ano, měl by dát referenci ten, kdo s ní musí pracovat, ne já jako oponent) která předpokládá jako prerekvizitu znát dobře _všechny_ mechanismy jeho vzniku a/nebo zachycení, což prostě neznáme.
Takže si troufám říct (a každý má možnost ze mě uděla blbce odkazem na práci viz odstavec výše pokud se pletu), že tvrzení, že "dráha měsíce je vysoce nepravděpodobná" má zhruba stejný smysl jako tvrzení "to, že mi teď na kostce padla dvojka je vysoce nepravděpodobné a podezřelé, protože je pětkrát větší pravděpodobnost, že padne číslo jiné".
A současně si myslím, že i jen tenhle samotný bod je dostatečný důvod, (pokud se samozřejmě důvěryhodně nevyjasní), proč se zabývat ostatními tvrzení která působá podezřele "alternativně", je ztráta času.
Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Bohumír Tichánek,2023-02-02 18:12:03
Pane Naxero, díky za propracovanou odpověď. Komentujete i bod "o té nepatrné pravděpodobnosti dráhy měsíce".
V uvozovkách jsou dvě vaše věty: "dráha měsíce je vysoce nepravděpodobná" má zhruba stejný smysl jako tvrzení "to, že mi teď na kostce padla dvojka je vysoce nepravděpodobné a podezřelé, protože je pětkrát větší pravděpodobnost, že padne číslo jiné".
Pád kteréhokoli čísla je zajisté stejně pravděpodobný (Kvalitní kostka se prý vyvažuje, aby 6 důlků oproti 1 důlku neovlivňovalo výsledek hodu, anebo vrstva barvy). Ale opomněl jste jednu souvislost.
Umístění Měsíce na dráze, kdy dochází k úplnému zatmění Slunce, vede k velkému zájmu o tento jev. Výhoda pro bádání historie. Dál právě při zatmění Slunce 1868 bylo nalezeno hélium. I když bylo později objeveno i mimo sluneční protuberance.
Umístění Měsíce právě tak, že vidíme ztotožnění jeho průměru se Sluncem, je záležitostí mimořádnou. Oproti jiným vzdálenostem Měsíce od Země.
Re: Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Jirka Naxera,2023-02-02 18:45:24
Drobna poznamka - slysel jste nekdy o Numerologii? Ted nemyslim tu okultni nauku, ale ve vedeckem smyslu.
Ono pokud mate nejaky jev neznameho puvodu, tak se da predpokladat, ze existuje nejaka (neznama) teorie, ktera ho popisuje. A tedy i kdyz samotnou teorii pod tim neznate, tak nektere jeji aspekty by mely jit odvodit ze samotnych zmerenych cisel. (hloupy priklad - pokud mate neco, co je 6.283 krat vetsi nez neco jineho, tak se da usuzovat, ze v te nezname teorii nejakym zpusobem hraje nejakou roli kruhova geometrie).
Takze byla tu urcita nadeje, ze se podari ziskat prave par hintu z pomeru ruznych konstant, mereni apod.
Nakonec se ukazalo, ze podobna uvaha nikam nevede - velmi rychle zacalo byt zrejme, ze prakticky jakekoli cislo s normalni presnosti, dokazete vyjadrit pomerne velmi malo operacemi s velmi malou mnozinou konstant - proste at vezmete cislo jake vezmete, tak vzdycky tam najdete nejakou souvislost.
To same tady - kdyby ten Mesic byl vizualne 2x vetsi, ptal byste se uplne stejne. Kdyby ten mesic byl treba 1.3247x, 1.465x, 1.618x, 2.24x nebo 2.718x vetsi, tak byste psal jeste verohodnejsi vysvetleni. Kdyby byl 3.14x vetsi, to same. Navic Mesic nema presne kruhovou drahu, ale eliptickou, nekdy je vetsi, nekdy mensi, takze se az tak dobre strefit nemusite (a dalsi vec, diky laserovym pozorovanim vime, ze se mesic pomalu vzdaluje - i to jeste vice zneverohodnuje hypotezu o nenahodnosti). - A to jsem si prave vycucal z prstu jen nekolik z nejznamejsich pojmenovanych cisel. Ono lidsky mozek je vyborny stroj na hledani souvislosti, bohuzel miliony let evoluci optimalizovany na to, aby ony souvislosti nasel, nikoli na presnost, takze je casto nachazi i pres to, ze tam zadna souvislost neni. (proste kdyz 100x vyhodnoti, ze je ve stinech neco nebezpecneho, tak opicka 100x zbytecne utekla. Kdyz jednou jedinkrat spatne vyhodnotil, ze tam nic neni, tak milou opicku sezral tygr a svoje geny nemohla predat dal...). Presne proto je potreba podobne "nahody" brat se znacnou skepsi.
Treba mozna si pamatujete na hudbu sfer a to, ze drahy vnitrnich planet nejsou nahodne, ale maji priblizne nejakou logiku... V podstate to same (i kdyz zrovna tam muze byt i vysvetleni v mechanismu formovani slunecni soustavy)
ad ostatni jevy - na to, abyste pozoroval koronu, tak muze byt ten mesic vetsi jakkoli.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Jirka Naxera,2023-02-02 18:52:51
... a nebo taky ne. Dovolim si cirou spekulaci.
Mesic a jeho slapove pusobeni, je dulezity v mechanismu vzniku magnetickeho pole Zeme. Tedy ciste z antropickeho principu, pokud by byl prilis daleko, tak by tu zivot nikdy nevznikl, a pokud ano, tak by davno zase zanikl (tusim bez geomagnetickeho pole si planeta poradne ani neudrzi atmosferu), tudiz by tu nemohl byt pozorovatel, ktery by se divil, ze je Mesic prilis daleko.
Na stranu druhou, pokud by byl prilis blizko, tak by mel i dost neprijemne slapove pusobeni - opet je otazkou, jestli by v takove situaci zde mohl vzniknout inteligentni pozorovatel naseho typu. A pokud by vubec existoval, tak na planete, kde existovat muze - tedy podle nasi spekulace takove, kde ma Mesic +- ve vhodne vzdalenosti.
tohle vsechno (a spoustu dalsich, dnes naprosto neznamych, veci musite vyloucit, nez vubec muzete mluvit o nejake nenahodnosti)
Re: Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Z Z,2023-02-02 19:17:46
Stále tu "nadhadzujete" približne rovnaký priemer Slnka a Mesiaca na oblohe a "záhadu" obežnej dráhy Mesiaca.
Pri "štúdiu" rôznych ezotericko-ufologicko-záhadologicko-mimozemšťansko... alternatívnych vysvetlení by ste si mohli prečítať aj nejaké normálnejšie vysvetlenia.
Podľa súčasných znalostí sa dráha Mesiaca od jeho vzniku menila tak, že sa od Zeme vzďaľoval (a stále sa vzďaľuje) a spolu s tým sa spomaľovala rotácia Zeme (dĺžka dňa), takže v ďalekej minulosti bol Mesiac na oblohe väčší než Slnko.
A v ďalekej budúcnosti bude menší a úplné zatmenie Slnka už nebude možné.
Ak máte aj nejakú "numerologickú" záhadu súvisiacu s dĺžkou dňa, tak aj táto s týmto vysvetlením "padá".
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Bohumír Tichánek,2023-02-02 20:38:39
Je jen domněnkou, že viděný Měsíc se v minulosti jevil větší než Slunce. Protože jakým způsobem a kdy vznikl Měsíc, nebo kdy se objevil - zachycen k Zemi, vůbec nevíme.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Jirka Naxera,2023-02-02 21:21:21
Obávám se, že ono vzdalování se, není jen doměnkou, laserové dálkoměry jsou poměrně přesné měřící přístroje (navíc potvrzené fosilními nálezy). Se zachycením/jinou formou vzniku to nemá společného lautr nic.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Z Z,2023-02-02 23:05:03
Ako už napísal Jirka Naxera, vzďaľovanie sa Mesiaca od Zeme je meraním potvrdený fakt.
V súčasnosti je najviac vedcami prijímanou hypotézou, sčasti aj faktami podoprenou, to, že Mesiac vznikol po náraze planéty veľkosti približne Marsu do Zeme.
Vysvetľovalo by to aj niektoré "záhady" jeho zloženia, ktoré ste tu opísali z ezotericko-záhadologických zdrojov.
Mohli by ste si prečítať aj nejaké normálne informácie o tom a nie len tie zo svojej záhadologickej bubliny.
Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Bohumír Tichánek,2023-02-02 22:16:09
Pro Dagmar Gregorová,2023-02-02 15:30:32
Díky za odkaz k NASA.
Svůj příspěvek jsem podkládal dávnými citacemi z internetu. Nyní jsem dohledal původní originál:
https://www.learning-mind.com/is-earth-a-prison-planet-and-the-moon-its-guardian/
V něm někteří v diskusi také namítají chybějící odkazy. Takže obhajitelné např. zůstává (dle wikipedie) k nedostatku železa na Měsíci - oproti Zeměkouli. To by odmítalo možnost společného vzniku Země a Měsíce. Také připomíná alternativní teorie, nové poznatky, takže stále bude možné nejen poznávat, ale i vyvracet.
~ "Erupce s červeným zářením, opakovaně"
Wiki souhlasí, uvádí: "O jeho vulkanické aktivitě se ovšem uvažuje i v současnosti: Vysvětlovalo by to sporadicky hlášené červené záblesky na jeho povrchu,"
*
Ke změně gravitace při zatmění: https://journals.aps.org/prd/abstract/10.1103/PhysRevD.3.823
Zde delší pdf:
https://www.researchgate.net/publication/284186911_Torsion_pendulum_Peculiar_diurnal_variations_in_period_by_Saxl_Allen_and_Burns_1980
https://en.wikipedia.org/wiki/Erwin_Saxl
Saxl se nejvíce proslavil sérií kontroverzních experimentů, při nichž měřil neočekávané změny periody torzního kyvadla za různých podmínek.
*
Neuvedl jsem, že by Měsíc byl umístěn na oběžnou dráhu od mimozemšťanů. Možné to však je; obhajitelná virtuální existence našeho světa nabízí ledacos.
Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Jirka Naxera,2023-02-03 05:32:48
K virtualni existenci naseho sveta uvedu jen strucny hint - dobre je se na to podivat ocima CS (Computer Science).
Jedna vec je, ze na to, abyste emuloval nejaky verohodne potrebujete kvantovy pocitac se stejnym mnozstvim qubitu, jaky ma samotny emulovany system. Pokud byste to neudelal, tak bude takovy system odhalitelny zevnitr. Tady velmi dobre muzete argumentovat tridou komplexnosti algoritmu.
Muzete argumentovat, ze bude simulovana jen mala cast systemu, tu, na kterou se nekdo "diva". Pak ale je celkem snadne navrhnout zevnitr experiment, ktery pripadnou simulaci donuti k tomu, ze nasledne musi dopocitavat kdyz se podivate jinam, co mate videt. S trochou snahy a elementarni znalosti kvantovky muzete navrhnout slozitejsi experiment, ktery pokud simulace dopocitava, tak s libovolne vysokou pravdepodobnosti povede ke sporu - tomu se muze simulace branit jen tak, ze kompletni vypocet provadi uz od zacatku, cimz jsme vyloucili moznost zevnitr neodhalitelne optimalizace.
Stejne tak posledni protiargument (simulace bude predikovat, co inteligentni entity mysli a ty casti spocita spravne) pro zmenu velmi snadno prevedete na dobre pochopeny halting problem https://en.wikipedia.org/wiki/Halting_problem (neni to tak uplne pravda, protoze nemame v mozku pasku z Turingova stroje, ale ani tim si nepomuzete, jestli se nepletu tak i tak jde o NP problem s ohromnym mnozstvim stavu i kdyz nepocitate s kvantovymi jevy v mozku)
tl;dr: Neni to samozrejme dukaz, ale velmi silny argument, ze v simulaci s nejvyssi pravdepodobnosti nezijeme.
Re: Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Z Z,2023-02-03 12:12:59
Pre simuláciu ale nemusí platiť, že v "skutočnom svete" - kde sa nachádza simulačný stroj, platia rovnaké prírodné zákony a iné zákonitosti ako v "simulovanom svete".
Takže, ak predpokladáme simuláciu, nedá sa prísne logicky "vnucovať", len zo znalosti simulovaného sveta, aké vlastnosti a parametre musí mať simulačný stroj.
Vaše úvahy sú správne pre výrobcu simulačného stroja, ktorý má napodobovať "skutočný svet" - aké musí mať taký stroj vlastnosti, aby dokázal "oklamať" bytosť vo vnútri simulácie, že "simulovaný svet" je podobný "skutočnému svetu".
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Jirka Naxera,2023-02-03 19:15:33
Tak v casti Vam dam za pravdu, v casti se budu hadat - konkretne v te casti teoreticke. Goodelovy vety (ktere pouzivame neprimo) a treba vetsina dukazu napr. prave kolem halting problemu neni zavisla na fyzikalnich zakonech, ale jen na vlastnostech prirozenych cisel a (spocetneho) nekonecna.
To na co asi narazite (jestli muze existovat nejaky dalsi speedup v rade klasicky - kvantovy pocitac) je dobra otazka do pranice. Vyloucit to v soucasne dobe nikdo nemuze (chybi teorie kvantove gravitace a z ni pripadne no-go teoremy a mozna i neco nad ni, pokud to prave nejaky n-go nevylouci), ale velka skepse je zcela na miste.
Shodou okolnosti zrovna pred par mesici vedlo par odborniku dost zajimavou debatu vicemene na tema tehle povidky https://www.gregegan.net/PLANCK/Complete/Planck.html z pohledu AdS/CFT korespondence a simulace AdS boundary v kvantovem pocitaci, a i pres to, ze vse je hodne v plenkach, tak jedna nadejna "vypocetni zkratka" v podobe cerne diry z toho nedopadla vubec nadejne. Samozrejme ze tady uz velmi puste spekulujeme. No posudte sam https://scottaaronson.blog/?p=6599 (varovani: neni to uplne lehke ctivo a neni toho nejmene, takze jestli brzy rano chcete vstavat, nechte to na jindy ;-) - a je treba cist i diskusi v commentech)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Z Z,2023-02-03 21:49:48
Gödelove vety sú "čistá" matematika - nijako sa z nich nedá odvodiť kvantová mechanika či iné zákony fyziky, fyzikálne konštanty a pod.
Aby bolo jasnejšie, čo som myslel, tak si predstavte tento myšlienkový experiment:
Predstavte si, že sa vytvorí simulácia, kde bude "svet" dvojrozmerný, fyzikálne zákony budú platiť výrazne inak a pod.
A že bude simulácia dostatočne "výpočtovo výkonná", že v nej budú existovať mysliace bytosti.
Ak budú tie bytosti uvažovať, či nežijú v simulácii, tak budú možno uvažovať, podobne ako vy, že hypotetický simulačný stroj bude tiež dvojrozmerný, budú preň platiť tie fyzikálne zákony, ktoré platia v ich "svete", budú počítať aké parametre by musel mať z hľadiska "ich fyziky"...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Jirka Naxera,2023-02-03 22:06:05
Jasně, i když i tady bych docela silně polemizoval, počínaje tím, že 2D je příliš triviální i na možné topologie aby v něm vznikla myslící bytost, nejsou v něm žádné gravitační stupně volnosti.
(ale zase přes AdS3/CFT2 byste z toho 3D bulk vyrobil - i když pak je filosofická otázka, která dimenze je ta pravá ;-) - každopádně i o téhle možnosti se silně uvažuje)
A pak samozřejmě bych Vám oponoval, že těch důvodů je víc, v podstatě 3(+1)D prostor je jediný, kde je např. kruhová orbita v centrálním poli stabilní - tedy jediný prostor, kde mohou vzniknout složitější útvary jako planetární systémy - které zase potřebujete poměrně hodně stabilní, jinak termodynamické zákony pokus o inteligentní život zabijí hodně rychle. (když v 3D šťouchnete do planety, tak se nepatrně změní oběžná dráha. Když to samé provedete v 4D nebo nedejPřírodo >4D, tak planeta buď po spirále odletí do Vesmíru, nebo naopak skončí ve Slunci).
Jistě že na jistotu takový fungující svět vyloučit nemůžete (to by možná mohly ty no-go teorémy které nemáme, pokud tedy existují), spíš jsou to argumenty na Occamově úrovni
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Z Z,2023-02-03 22:44:20
Podstata argumentu ale nebola v tom konkrétnom 2D svete, ale že pri existencii simulácie môže byť okolitý "skutočný svet", v ktorom beží simulačný stroj, hocijako odlišný a nie je "povinný" dodržiavať pravidlá "sveta", ktorý beží v simulácii.
Ak sa vám "nepáči" predstava 2D sveta, tak si predstavte simulovaný 3(+1)D svet, kde platí len Newtonovská fyzika, nie kvantová mechanika, teórie relativity a pod.
Bytosti v takom svete asi nebudú uvažovať, koľko qubitov by mal mať hypotetický simulačný stroj ani iné podrobnosti z vašeho popisu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Jirka Naxera,2023-02-04 06:12:05
ad. > Ak sa vám "nepáči" predstava 2D sveta, tak si predstavte simulovaný 3(+1)D svet, kde platí len Newtonovská fyzika, nie kvantová mechanika, teórie relativity a pod.
Bytosti v takom svete asi nebudú uvažovať, koľko qubitov by mal mať hypotetický simulačný stroj ani iné podrobnosti z vašeho popisu.
Nesouhlasím a o pár řádků výše máte konkrétní protiargument. Konkrétně já jsem bytost, která žije v 3+1D světě ovládaném kvantovkou (Vy také, a zcela nepochybně až na nějakou tu výjímku https://abstrusegoose.com/332 jakbysmet).
Konkrétně já (a naštěstí nejen já, to bych daleko nedošel) uvažuju (a snažíím se v rámci možností sledovat ty, kteří uvažují na mnohem vyšší úrovni), kolik bitů a jak bude vypada případný simulační stroj https://arxiv.org/abs/1405.1548 . Konkrétně já osobně se snažím přemýšlet, jak by takový případný nadsvět vypadal a hlavně nevypadal v jiném počtu rozměrů (viz třeba ten včerejší rozbor velkorozměrových struktur, jestli takový svět bude vůbec vnitřně konzistentní, co to má společného s některými matematickými objekty https://cs.wikipedia.org/wiki/Normovan%C3%A1_algebra_s_d%C4%9Blen%C3%ADm a v ppřevlečené podobě sporadické Lieovy grupy, nebo o operátoru rotace by se dalo dlouze vyprávět - jen v 3D platí že rot(x) je 3D "vektor", že ani tu tkaničku si v 4+D nezavážete https://math.stackexchange.com/questions/1426501/why-are-all-knots-trivial-in-4d apod.) Přestože nežijeme v klasickém světě, tak se zajímám o to, proč v něm žít nemůžeme (např. stabilita atomů je dost nepříjemný problém sám o sobě, stejně tak jako nekonečna, kterých je Newtonova mechanika plná). A co teprve různé exotické světy https://ncatlab.org/nlab/show/D=4+N=4+super+Yang-Mills+theory . K našemu problému se simulací - ano, jsou i lidské kvantové bytosti, které se opravdu snaží řešit výpočetně silnější mechanismy než kvantové počítače - které by asi nebyly v našem Vesmíru realizovatelné, ale stejně jako na klasickém počítači můžete (za cenu exponenciálně rostoucí složitosti) simulovat kvantový, tak by nepochybně je bylo možné simulovat taky.
tl;dr: Snažím se uargumentovat, že minimálně na jednom příkladu (lidstvo) není pravda, že se bytosti nesnaží vážně uvažovat o Vesmírech podstatně odlišných od jejich.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Z Z,2023-02-04 07:02:03
Tak aby to zase nevyzeralo, že sa snažím presvedčiť, že to, že žijeme v umelom virtuálnom vesmíre je pravda.
Odporuje to to Occamovej britve, je to podobné ako pri kreacionistoch, ktorí potrebujú dokonalého všemocného Boha na to, aby vznikli nedokonalé bytosti.
Len "odporujem" to, že z predpokladu existencie mysliacich bytostí v simulovanom svete vyplýva, že v "skutočnom svete", v ktorom beží simulačný stroj, MUSIA platiť tie isté zákonitosti ako v simulovanom svete.
Nemusia, je možných nespočetne odlišných vesmírov s odlišnými zákonitosťami, konštantami a pod. v ktorých môžu bežať simulačné stroje.
A aj v "našom svete" možno môžu existovať počítače aj iné ako "klasické", kvantové, na nejakom úplne odlišnom princípe, takže je nesprávne im vnucovať aktuálnu techniku a znalosti.
Aby sa to "neplietlo" s predstavou "skrytých rozmerov" v našom vesmíre a podobnými teóriami - to nie je nič o "simulácii", to by znamenalo "len" lepšie znalosti o "našom" vesmíre.
"Nekonečná" sú v súčasnej fyzike stále.
Napr. Einstein argumentoval,
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Z Z,2023-02-04 07:20:04
Nejako sa mi to odoslalo nedokončené,
Napr. Einstein argumentoval, že kvantová mechanika je nejaká "neúplná" lebo vzniká "strašidelné pôsobenie na diaľku", no nakoniec sa to akceptovalo, že ak sa pri tom neprenáša informácia, tak to je "v poriadku".
Podobné to môže byť aj pri iných "nemožných" zákonitostiach fyziky.
Re: Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Bohumír Tichánek,2023-02-04 04:50:26
Pro Jirka Naxera,2023-02-03 05:32:48
Odhaduji, že i v materialistickém směru A. Einsteina, přímo Vesmír je tím počítačem.
Nebo jinak, když jsou na nás nachystané vjemy, pak civilizace, jsoucí za nimi, má nesrovnatelně víc možností, kapacit, než my, co žijeme pod vlivem jejího výrobku. Naše vjemy, co do počtu rozměrů, jsou nanejvýš 2D.
K zabezpečení vjemů všeho druhu, i dosud nepoznaných vlastností Vesmíru, jí může stačit dvojková logika.
Co je věda?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdybych ... Věda je právě to, co je vyloučeno. Ostatní je jen vědeckotechnický pokrok - Elefter Andronikašvili
Jirka Naxera,2023-02-04 06:41:04
Co je věda? Matematika není věda. Matematika je matematika, a existuje nezávisle na nějakém hmotném nosiči - když do ní hodíte nějakou množinu axiomů, vždy z ní vypadne stejný výsledek.
Fyzika věda je, konkrétně je to věda, která se snaží co nejpřesněji popsat okolní svět. Fyzikální otázkou je třeba, podle čeho rotují galaxie. Fyzikální otázkou je také otázka "pokud žijeme v simulaci, jaké to bude mít pozorovatelné důsledky?" Naproti tomu nevědeckou otázkou jsou třeba otázky dualit - pokud by byla kosmologická konstanta opačného znaménka, tak by otázka "žijeme ve skutečnosti uvnitř 3D Vesmíru s gravitací, nebo jsme ve skutečnosti 2D bytosti které žijí na okraji a ten 3D jen vnímáme?" nedává fyzikálně smysl.
ad dvojková logika - to jistě, nemožné to není. Ale já tak trochu maličko doufal, že když v diskusi zazní slova jako "exponenciální složitost" (a to je výsledkem matematickým, to žádnou, ani neznámou, technologií nepřebijete), tak se rozsvítí blikající červené světlo, že nejspíš ta úvaha nebude úplně OK.
Re: Kdybych tak mohla rozhodnout...
Jirka Naxera,2023-02-02 15:53:28
Nebyl bych takový pesimista, ono je úplně jedno, jestli ten šarlatán sezení za 2000 bude používat blikající zářivku nebo minerální vyladěný kosmický magnetismus přímo z Tibetu, nebo jiný blábol. Ta skupina lidí za to ty peníze vyhodí tak jako tak.
(na stranu druhou, neměl bych moc proti licencovaným šarlatánům jako takovým - jsou lidé a jsou nemoci, kterým ten příslovečný šaman opravdu pomoci dokáže a objektivně pomůže - placebo efekt je v řadě případů dost silný, a jen tím, že přesvědčíte pacienta aby si myslel, že se jeho stav zlepší, tak mu pomůžete.
(ostatně to mám vyzkoušené i na vlastních dětech, když jim je něco, co evidentně nevyžaduje ani lékaře, ani léky - při teplotě 37.1 nebo když se někde praštěj do nich opravdu nebudu cpát Nurofen, tak obvykle stačí nějaké skoroplacebo jako 100mg Celaskon s tím, že jim to pomůže a ono to tak opravdu funguje - a skutečné léky si schovámám na situace, kdy jsou opravdu potřeba).
Co mi ale v tom vadí je na to navázaná mašina na peníze. Jedna molekula glukózy ve vodě za vyšší stovky korun je hodně daleko za hranou dobrých mravů, a to i přesto, že bylo mnohokráte prokázáno, že síla placeboefektu koreluje s cenou (ať už skutečnou, nebo "drahého vzhledu") podaného placeba.
Mimochodem, binaurální audia jsem párkrát zkoušel, nějak nedokážu poznat jakoukoli změnu, což ale neznamená, že to něco nedělá, jen že nemám doma EEG které by to možná poznalo. Ještě mám v plánu otestovat transkraniální elektrickou stimulaci - zaujala mě před nějakou dobou jiná studie, kdy někde na 400 mikroampérách kolem 40Hz (náhoda?} dostali viditelné (doslova - fosfeny i u lidí které je běžně nevidí) maximum při stimulaci V1 oblasti, tak to musím ověřit ;-)
Poslední odstavec máte, bohužel, velkou pravdu. I když vynecháme negativní lidské vlastnosti, jako vědomá nečestnost nebo přímo podvody, pořád existuje obrovský bias - pokud dojdete k pozitivnímu výsledku (i když pak musíte publikaci po čase stáhnout), tak máte citace, často Vám to pomůže ke grantům, když máte štěstí nebo ostré lokte, tak o Vás v neodborných novinách píší ještě měsíce poté, co musíte práci stáhnout... Pokud po letech výpočtů nad daty z Tevatronu a LHC zpřesníte hmotnost nějaké rezonance nebo zpřesníte, že amplituda nějakého procesu je méně než půl signy od Standardního modelu, tak kromě pár kolegů o Vás neví vůbec nikdo.
Re: Re: Kdybych tak mohla rozhodnout...
Dagmar Gregorová,2023-02-02 16:55:33
jen k tomu celaskonu: u dětí za běžných okolností zdravých, stejně tak dospělých se na nízkou teplotu 37 - 38°C ani nemá podávat antipyretikum, to ten celaskon je rozumnější. Jestli vskutku pomáhá to, že ho podáváte i jako placebo - tedy jenom "jako-lék" - tož otázka. Stejně přece může působit i pozitivní vliv přesvědčení, že teplota není zlá, že pomáhá v boji s nemocí, protože je součástí obranné reakce organismu. Jen velmi vysoká teplota je nebezpečná. Větší děti to pochopí a na menší nevím, jestli v nemoci působí placebo.
K tomu zbytku jen poznámku - změnit systém tak, aby netlačil vědce za "každou cenu" k želanému výsledku, ale k čestné snaze o co nejpravdivější výsledek.
S těmi léčiteli, to je na dlouhou diskuzi. Osobně jsem k nim až nepřátelsky skeptická. Mea culpa, ale je to můj názor. Stejně jako k astrologům, homemopatům apod.
Re: Re: Re: Kdybych tak mohla rozhodnout...
Jirka Naxera,2023-02-02 18:05:44
Tak já to tak taky beru, děcka věděj moc dobře, že nejlepší na zvýšenou teplotu je se vypotit, a léky jsou na závažnější stavy. Bohužel ale taky vědí (za 400mg Ibalgin v 6 letech jsem měl chuť vraždit, ale kdybych povraždil část příbuzenstva, tak by mě zavřeli; Ale i bez tohoto extrému si také pamatují, že když meli opravdové horečky, tak jim ten dětský Nurofen v sirupu pomohl) že prásky jim pomůžou hned, tak ten Celaskon mi přišel jako nejmenší zlo, zvlášť když se do ovoce moc nehrnou a opravdu to na ně fungovalo.
Plus samozřejmě vysvětlení, že prášky mohou hodně škodit tak když jim není dobře, tak ať se ptají. Přecejen i větší děti mají občas kravské nápady, a že jim občas dám o celaskon navíc mi přijde jako menší zlo, než riskovat že jim vysvětlím ze na tohle jim nic nedám a oni pak do sebe natláskají potají pár dospělých Paralenů protože kámoš nebo jůtuber přece říkal jak to pomáhá a fotr tomu stejně nerozumí.
K léčitelům myslím že se shodneme. Pokud to někdo dělá upřímně, tak s ním nemám problém, ale takových lidí je mezi nimi velmi málo, většina z nich to dělá natvrdo pro zisk.
Frekvencia alfa
Pavel Gašperík,2023-02-02 06:33:27
Mentálne cvičenie , na ktoré sme nabádaní v poslednom odstavci je určite namieste . Mne osobne ako rekreačnému vyznavačovi fyzickej aktivity je najbližšia frekvencia Alfa , ktorú si môžeme v podstate "vygenerovať" na želanie . Stačí sa pravidelne venovať športovej ale aj inej záujmovej aktivite ... Samozrejme aj iné frekvencie ako napríklad kozmické á ...
Zajimave
Jirka Naxera,2023-02-02 04:17:00
Mel bych jen jednu pripominku z vlastni praxe - jeste mam CRT monitor, a dokazu dost bezpecne rozpoznat 60Hz (ta me vadi behem par sekund) od 72Hz a jsem v pohode az nekde mezi 75-85Hz podle typu luminoforu, dosvitu, jasu etc - opravdu to bylo (dvojite) slepe?
I kdyz asi ano, pokud zkoumali skupinu s lehkym Alzheimerem, tak asi byli ve veku kdy uz tohle nepoznali. Coz je docela skoda, hodne by me zajimalo, co castejsi pouziti udela se zdravymi jedinci.
ad posledni odstavec - plne souhlas :) Ale pokud by to fungovalo nebo alespon neskodilo, proc si k tomu uceni nesvitit zarivkou/LEDkou buzenou aby blikala na 40Hz ;-)
Re: Zajimave
Miyuki Pateru,2023-02-02 13:02:39
Ta frekvence podle mě musí být dost nízko aby byla vidět, jinak by se odiltrovala už cestou do mozku.
Což ale znemožňuje dvojitě slepou studii.
Re: Re: Zajimave
Jirka Naxera,2023-02-02 17:51:13
Ono je to na druhou stranu s tou filtrací dost složité, do mozku se dostává poměrně dost vyšších frekvencí, některé vznikají i v něm z pohledu zpracování velmi hluboko, které za normálních okolností nevnímáte, přitom je evidentní že ta filtrace je opravdu hodně hluboko, a je otázkou sleposti studie v tom případě je dost netriviální.
Třeba jako příklad, možná jste si všimnul za určitých řekněme halucinogenních okolností (krajní únava po noční, nachlazení spojené s vyšší teplotou a únavou, z těch méně kosher to třeba umí udělat jeden konkrétní prostředek proti kašli v kombinaci s multivitamínem nebo grepovým džusem někdy i při běžné terapeutické dávce), že když se zadíváte na bílou zeď, tak začne jakoby blikat něco kolem tak 25Hz - přitom jde o běžné zpracování smyslových vněmů už někde z pohledu analýzy dost daleko, které je za normálního stavu ještě dál silně vyfiltrováno, takže o nějakém blikání (nebo v případě audia je to vzdálená podoba hall efektu) vůbec nemáte ani zdání - a přes nesporné pokroky v poslední době je těch neznámých pořád mnohem víc než známých.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
