Terminátor uprchl z vězení. Kredit: Wang et al. (2023), Matter.

Těžko říct, jestli Cameron se Schwarzeneggerem v roce 1984 při natáčení prvního Terminátora tušili, jak hluboce jejich tvorba ovlivní svět 21. století. Každopádně se to stalo. Někteří lidé se tak bojí oživlého systému Skynetu, že mají sklon ho vidět v každé dnešní umělé inteligence nebo třeba kalkulačce. A jiní čerpají z fantazie tvůrců série o terminátorech inspiraci k vědeckému výzkumu, která je podle všeho slušně plodná.

Carmel Majidi. Kredit: Carnegie Mellon University.

Carmel Majidi z americké Carnegie Mellon University se svými spolupracovníky se očividně shlédl ve druhém dílu (Terminátor 2: Den zúčtování) z roku 1991, především pokud jde o ikonickou scénu s pokročilým terminátorem T-1000, který při pronásledování Sáry Connorové díky konstrukci z kapalného kovu protéká mříží. Majidi a spol. řešili klasické dilema tvůrců robotů, podle něhož jsou roboti buď pevní, odolní a silní, ale nikoliv ohební anebo naopak měkcí a ohební, ale ne až tak silní a odolní.

Nakonec vytvořili rafinovaný kompromis. Postavili jednoduché figuríny robotů, které v sobě spojují výhody obou světů, tedy pevných a měkkých součástí. Jejich odlitky robotů, kteří nápadně připomínají LEGO figurky, jsou z hmoty, která se vyznačuje magnetoaktivním fázovým přechodem (MPTM, Magnetoactive phase transitional matter). Znamená to, že dotyčná hmota se může přepínat mezi pevným a kapalným skupenstvím působením magnetického pole.

Logo. Kredit: Carnegie Mellon University.

Klíčovou ingrediencí nového materiálu je galium, čili kov s velmi nízkou teplotou tání, která se blíží pokojové teplotě (29,7 °C). V galiu jsou přimíchané magnetické nanočástice z neodymu, železa a bóru. Za normálních okolností, tedy pokud například nejde o saunu, jsou roboti z materiálu MPTM pěkně pevní.

Na první pohled figurky nevypadají příliš hbitě, ale lze je rozpohybovat působením magnetu. Při intenzivnějším působení magnetického pole se nanočástice zahřejí a od nich i celý objekt se v důsledku toho změní na víceméně kapalný objekt. V takovém stavu může třeba pohodlně protéct mříží. Když magnetické pole přestane působit a nanočástice se zklidní, materiál MPTM vychladne a opět vstoupí do pevného skupenství. Terminátor T-1000 by byl na robotické figurky jistě pyšný.

"Roboti" Majidiho týmu toho dovedou ještě mnohem víc. Mohou překonávat rozmanité překážky, například plazením, přeskakováním, šplháním nebo odtlačováním. Dokonce se mohou rozdělit na dva kusy, které operují samostatně a poté se opět spojí do jediného robota. Dokáží zapojit LEDku do elektronického obvodu anebo odstraňovat objekty z modelu žaludku. Experimenty prokázaly, že nová technologie funguje. Teď by mohly přijít zajímavé aplikace v řadě odvětví.

Video: Phase-changing metal robot

Literatura

New Atlas 30. 1. 2023.

Matter online 25. 1. 2023.