Za loňský rok došlo opět k poklesu počtu nově popsaných taxonů neptačích dinosaurů, přesto jich stále bylo více než třicet. Zatímco za rok 2020 bylo představeno vědeckému světu 46 nových rodů a k tomu 2 nové druhy od již dříve popsaných rodů, v roce 2021 to bylo 39 rodů a 2 druhy. V loňském roce sestupný trend pokračoval, a to s celkovým počtem 33 nových rodů a jednoho nového druhu. Oproti stále rekordnímu roku 2010, během kterého bylo popsáno více než šest desítek nových rodů, už jsme tedy vloni byli prakticky téměř jen na polovině celkového počtu nově popsaných dinosauřích druhů. Zajímavé je, že mezi jednotlivými státy tentokrát jasně dominovala Argentina (9 nových druhů), která mezi čtrnácti zeměmi pomyslně „porazila“ i Čínu (7) a Spojené státy americké (5). Následovala Brazílie a Mongolsko s dvojicí nových druhů, zatímco ostatní země už přispěly do součtu pouze jedním novým druhem (podle abecedy Japonsko, Jihoafrická republika, Kolumbie, Německo, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Uzbekistán a Zimbabwe). Mezi kontinenty tentokrát těsně „zvítězila“ Jižní Amerika před Asií, a to v poměru 12 ku 11 novým druhům. Mezi třemi periodami opět výrazně převládá křída, a to s více než 82 % všech nově objevených druhů (28 z 34).
Zatímco tedy nejvíc nových druhů pochází z nejdelší a geologicky nejmladší křídové periody (28; 82,4 % z celkového počtu), z jury byly v loňském roce popsány 4 druhy (11,8 %) a z triasu jsou to tentokrát pouze 2 druhy (5,9 %). Stejně jako prakticky v celé poslední době bylo i vloni popsáno více plazopánvých než ptakopánvých dinosaurů, a to konkrétně v poměru 21 ku 13 (61,8 % ku 38,2 %). Z jednotlivých vývojových skupin dinosaurů i vloni dominovali teropodi s 12 novými druhy (35,3 %), za nimi jsou s menším odstupem sauropodomorfové s 9 novými druhy (26,5 %) a s dalším odstupem pak ornitopodi se šesti novými druhy (17,6 %). Až za nimi se nacházejí „obrnění“ tyreoforové se čtyřmi (11,8 %) a marginocefalové se dvěma druhy (5,9 %). Jeden druh tentokrát připadá na zástupce kladu Neornithischia (2,9 %), nespadajícího do žádné z výše uvedených vývojových skupin (je jím severoamerický thescelosaurid druhu Nevadadromeus schmitti). Zatím nejisté je zařazení kachnozobého dinosaura druhu Malefica deckerti z amerického Texasu, jehož definitivní popisná studie by měla vyjít až v průběhu letošního roku. Zároveň také nebyly započítány značně kontroverzní domnělé dva nové druhy rodu Tyrannosaurus, a to T. imperator a T. regina. Následuje stručný přehled dalších základních statistických údajů.
Celkový počet nových rodů: 33 (+ 1 nový druh již známého a dříve popsaného rodu, a to severoamerický tyranosauridní teropod Daspletosaurus wilsoni)[1].
Pořadí dle počátečních písmen: M (5); P (4); D, I, N (3); B, T, Y (2); A, C, E, G, H, J, K, O, R, S (1).
(Prvním v abecedním pořadí je španělský titanosaurní sauropod Abditosaurus kuehnei[2], posledním čínský makronarijní sauropod Yuzhoulong qurenensis[3].)
Pořadí zemí podle počtu vloni popsaných druhů: 1. Argentina (9) – 26,5 % z celkového počtu nových rodů); 2. Čína (7) – 20,6 %; 3. USA (5) – 14,7 %; 4. Brazílie a Mongolsko (2) – 5,9 %; 6. až 14. Japonsko, Jihoafrická republika, Kolumbie, Německo, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Uzbekistán a Zimbabwe (1) – 2,9 %.
Pořadí kontinentů podle počtu nově popsaných druhů: 1) Jižní Amerika (12) – 35,3 %; 2) Asie (11) – 32,4 %; 3) Severní Amerika (5) – 14,7 %; 5) Evropa (4) – 11,8 %; 6) Afrika (2) – 5,9 %.
Druhy podle geologických period: Trias – 2 (5,9 %), Jura – 4 (11,8 %), Křída – 28 (82,4 %).
Zastoupení dle hlavních systematických skupin: Ptakopánví – 13 (38,2 %) x Plazopánví – 21 (61,8 %).
Konkrétněji: 1) Teropodi (12) 35,3 %; 2) Sauropodomorfové (9) 26,5 %; 3) Ornitopodi (6) 17,6 %; 4) Tyreofoři (4) 11,8 %; 5) Marginocefalové (2) 5,9 %; 6) Neornithischia (1) 2,9 %.
Nejdelší rodové jméno: Paralitherizinosaurus (21 písmen), therizinosaurní teropodní dinosaurus z pozdní křídy Japonska. Celé vědecké jméno zní Paralitherizinosaurus japonicus.[4]
Nejkratší rodové jméno: Maip (4 písmena), megaraptoridní teropodní dinosaurus z pozdní křídy Argentiny. Celé vědecké jméno zní Maip macrothorax.[5]
Největší popsaný druh: Nejisté, protože přesné rozměry některých sauropodů nejsou známé. Pravděpodobně však může jít o druh Abditosaurus kuehnei z pozdní křídy Španělska (geologické souvrství Conquès (skupina Tremp), stáří asi 70,5 milionu let). Tento sauropod dorůstal do délky kolem 17,5 metru a mohl vážit přibližně 14 tun, jednalo se tedy spíše o menší až středně velký druh sauropodního dinosaura. Největším popsaným teropodním dinosaurem je pak argentinský karcharodontosaurid Meraxes gigas.[6]
Nejmenší popsaný druh: Pravděpodobně halškaraptorinní dromeosaurid druhu Natovenator polydontus, žijící v době před 72 až 71 miliony let na území současného jižního Mongolska (geologické souvrství Barun Goyot). Tělesná délky objeveného exempláře dosahovala přibližně 50 až 60 cm.[7]
Geologicky nejstarší popsaný druh: Mbiresaurus raathi (bazální sauropodomorf ze Zimbabwe) – počátek pozdního triasu, souvrství Pebbly Arkose (věk karn asi před 237 až 228 miliony let).[8]
Geologicky nejmladší rod: Huallasaurus australis (saurolofinní hadrosaurid z Argentiny)[9] nebo Transylvanosaurus platycephalus (rhabdodontidní ornitopod)[10] – konec pozdní křídy, souvrství Los Alamitos a Pui Beds, resp. (věk maastricht, před 72 až 66 miliony let).
Napsáno pro weby DinosaurusBlog a OSEL.
Short Summary in English: During the year 2022, 33 new genera and 1 new species of non-avian dinosaurs were described. This time Argentina was in the lead with 9 new species, followed by China (7) and USA (5). Among continents South America was the most prolific with 12 new species, followed closely by Asia (11), then North America (5) and Europe (4), while Africa was the last one with 2 new species. Majority of new species were (traditionally) Cretaceous in age (28), while only 4 of them were Jurassic and 2 were of Triassic age.
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/2022_in_archosaur_paleontology
[1] Warshaw, E. A.; Fowler, D. W. (2022). A transitional species of Daspletosaurus Russell, 1970 from the Judith River Formation of eastern Montana. PeerJ. 10. e14461.
[2] Vila, B.; et al. (2022). A titanosaurian sauropod with Gondwanan affinities in the latest Cretaceous of Europe. Nature Ecology & Evolution. 6 (3): 288–296.
[3] Dai, H.; et al. (2022). New macronarian from the Middle Jurassic of Chongqing, China: phylogenetic and biogeographic implications for neosauropod dinosaur evolution. Royal Society Open Science. 9 (11). 220794.
[4] Kobayashi, Y.; et al. (2022). New therizinosaurid dinosaur from the marine Osoushinai Formation (Upper Cretaceous, Japan) provides insight for function and evolution of therizinosaur claws. Scientific Reports. 12 (7207).
[5] Rolando, A. M. A.; et al. (2022). A large Megaraptoridae (Theropoda: Coelurosauria) from Upper Cretaceous (Maastrichtian) of Patagonia, Argentina. Scientific Reports. 12 (1): 6318.
[6] Canale, J. I.; et al. (2022). New giant carnivorous dinosaur reveals convergent evolutionary trends in theropod arm reduction. Current Biology. 32 (14): 3195–3202.e5.
[7] Lee, S.; et al. (2022). A non-avian dinosaur with a streamlined body exhibits potential adaptations for swimming. Communications Biology. 5 (1185).
[8] Griffin, C. T.; et al. (2022). Africa’s oldest dinosaurs reveal early suppression of dinosaur distribution. Nature. 609 (7926): 313–319.
[9] Rozadilla, S.; et al. (2022). A new hadrosaurid (Dinosauria: Ornithischia) from the Late Cretaceous of northern Patagonia and the radiation of South American hadrosaurids. Journal of Systematic Palaeontology. 19 (17): 1207–1235.
[10] Augustin, F. J.; et al. (2022). A new ornithopod dinosaur, Transylvanosaurus platycephalus gen. et sp. nov. (Dinosauria: Ornithischia), from the Upper Cretaceous of the Haţeg Basin, Romania. Journal of Vertebrate Paleontology: e2133610.
Diskuze:
