Lidé často vnímají evropský neolit jako idylku, kde první farmáři mezi sebou utěšeně a hlavně mírumilovně spolupracovali. Ráj na Zemi. Podle nové studie týmu evropských badatelů, které vedla Linda Fibigerová z britské University of Edinburgh, to tak nebylo ani náhodou. Naopak se zdá, že Evropou v neolitu tekla krev a hlomozily zbraně.
Jak k tomu Fibigerová a spol. došli? Prozkoumali kosterní pozůstatky více než 2 300 neolitických farmářů, které byly objeveny na cca 180 lokalitách na území severní a západní Evropy, zhruba před 8 až 4 tisíci let. Bioarcheologové nakonec zjistili, že více než jeden z deseti těchto nalezených dávných neolitiků nesl na těle stopy po zásahu zbraní. To je vysoké číslo.
Podle výsledků analýz nebyla Evropa v průběhu neolitu příliš milým místem. Násilí a války byly na denním pořádku a běžně docházelo k násilné destrukci celých komunit. Badatelé jsou rovněž přesvědčeni, že zavádění zemědělství, tedy pěstování plodin a chovu dobytka, jako nového životního stylu, který nahradil do té doby převládající lov a sběr, položilo základy formalizovaného válčení, jak ho dnes známe. Do té doby měly válečné střety mezi lidmi spíše podobu vyřizování účtů mezi dvěma gangy, jak to dodnes vidíme u našich bratranců šimpanzů.
Tým Fibigerové využil metody bioarcheologie při zkoumání lidských pozůstatků v řadě evropských zemí, především v Dánsku, Francii, Německu, Španělsku, Švédsku a Velké Británii. Výběr zemí byl daný především tím, že se tam nacházejí velké soubory lokalit a nálezů z období neolitu v Evropě i v rámci celého světa. V rámci výzkumu se jim podařilo zmapovat neolitické násilí v této části světa.
Badatelé zjistili, že objevené stopy násilí představují především masivní údery do lebky oběti. Tvoří podstatnou část poranění u pohřbených z období neolitu. Kromě toho objevili i několik zranění po zásahu ostrým objektem, zřejmě hrotem šípu. V některých případech šlo o masové pohřby lidí se závažnými zraněními od zbraní, které odpovídají hromadnému střetu.
Jak uvádí Fibigerová, lidské kosti představují přímý a nejméně ovlivněný zdroj informací o dávném násilí. Zároveň se podle ní v posledních letech dramaticky zvýšily naše schopnosti rozpoznat těžká nebo fatální zranění od rozlámání kostí, k němuž došlo až po smrti pohřbeného člověka.
Proč byl ale evropský neolit tak násilný? Další člen týmu autorů studie, Martin Smith z britské Bournemouth University, se domnívá, že příčinou byla změna ekonomických základů tehdejších společností při přechodu na zemědělství. Farmaření přineslo nerovnost. Lidé, kteří se cítili jako méně úspěšní, se tehdy pouštěli do nájezdů a násilných akcí. Byla to pro ně alternativní strategie pro dosažení alespoň nějakého úspěchu, byť spojená s velkým rizikem. Budiž to poučením pro dnešek.
Video: Bioarcheologické přístupy ke studiu násilí v prehistorii
Literatura
Vyrostla naše civilizace z krve lidských obětí?
Autor: Stanislav Mihulka (05.04.2016)
Brutální válku šimpanzů v Gombe poháněla touha po moci, ambice a žárlivost
Autor: Stanislav Mihulka (23.04.2018)
Násilníci mají početnější rodiny
Autor: Josef Pazdera (13.08.2018)
Nečekejte, že psychopaté se věkem změní k lepšímu
Autor: Dagmar Gregorová (25.05.2022)
Válčení tvaruje uspořádání lidských společností
Autor: Stanislav Mihulka (06.07.2022)
Diskuze:
Off topic - fotbalová hřiště, fábie
František Kroupa,2023-01-29 12:11:17
Článek oc pěkný, ale chvilku mi trvalo, než jsem si v hlavě srovnal, co to znamená "více než 1 z 10 pohřbených lidí". Takhle se přece v češtině nevyjadřujeme, a v odborné už vůbec ne. Kolik to je, více než 1 z 10? Dva, tři, čtyři nebo snad sedm či deset?
S koltem přišla rovnost mezi lidmi,
Richard Vacek,2023-01-27 16:55:42
kdy už nerozhodovala fyzická síla. A s atomovou bombou přišla rovnost mezi státy.
Re: S koltem přišla rovnost mezi lidmi,
Mintaka Earthian,2023-01-27 19:41:00
Neviděl bych to tak jednoznačně.
U náhodných střetnutí a přepadů dává kolt větší šanci útočníkům. V delších konfliktech zvyšuje více šance obráncům. V obou případech, ale záleží nejen na tom koltu, ale i na dovednosti ho správně použít.
S těmi atomovkami je to také krapet složitější.
Za výrazný faktor bezpečí považuji nastolení takových podmínek, aby se agrese jednoznačně nevyplatila.
Re: Re: S koltem přišla rovnost mezi lidmi,
Pavel Ondrejovic,2023-01-27 21:48:33
samozrejme nemozno brat aforizmus doslovne.
len tak na okraj:
- rozdiel medzi lukom a koltom je podla mna primarne v tom, ze stat sa pouzitelnym lucisnikom je narocnejsi proces ako stat sa pouzitelnym strelcom. To je zhruba to, co ten aforizmus vravi, ze pomerne lahko mozem byt nebezpecny, ked mam kolt.
- Severna Korea, Ukrajina ... take dva najokatejsie priklady toho, ze atomovky by sa ich ziaden stat dobrovolne vzdat a naopak, mal by napnut vsetku silu k tomu, aby ich mal.
Re: Re: S koltem přišla rovnost mezi lidmi,
David 6r,2023-01-31 13:41:02
Takže to chce krok zpět a opět Volt do každé rodiny.
Re: S koltem přišla rovnost mezi lidmi,
Petr Nováček,2023-01-28 14:42:15
V současné liberální demokracii se podobně jako za Hitlera nebo komunistů zbraně zakazují. Takže sice existuje kolt, ale v mnoha státech ho nemůžete vlastnit a nosit.
Atomovka je dobrá na obranu - na Severní Koreu si nikdo netroufne. V případě Ukrajiny je to složitější. Rusko chce získat Ukrajinu co nejméně poškozenou, ale ukrajinci se brání, takže to není možné. Nicméně pokud by ukrajinci se zbraněmi NATO Rusko porazili, tak pravděpodobně německé tanky znovu pojedou na Moskvu a to už je případ, kdy by rusové atomovky použili.
Re: Re: S koltem přišla rovnost mezi lidmi,
Roman Sobotka,2023-01-28 18:16:29
Je to off topic, ale ackoli se drzeni zbrani obecne zprisnuje (cehoz nejsem fanousek), lide v zapadni demokraciich (s vyjimkou UK) + statech Stredni a Jizni Ameriky maji porad nejvetsi svobody v drzeni zbrani. Naopak, v Cine, Iranu nebo Belorusku je pro obcana legalni vlastnictvi koltu vyloucene, v Rusku prakticky nemozne.
Ze by Ukrajina uplne vytlacila rusy ze sveho uzemi je nepravdepodobne, ze zapadni pomoci
mohou byt schopni ohrozovat pozemni spojeni rusu v Zaporozi a pod Chersonem a, kdyz se hodne zadari, ziskat jeste neco zpet. Ale i kdyby nakrasno Ukrajina vyhrala a rusove museli vyklidit, co zabrali, predstava, ze ukrajinci vyrazi bez letectva a s nejakou hrstkou Leopardu na Moskvu, je ve vsi ucte blabol. Rusove s velkym 'Z' na tricku tomu realne neveri, ale je tim kazdopadne mozne strasit duchodce v zemich EU (o to hadam jde..). Putina a ruske jestrabi by to kazdopadne hodne potesilo, protoze konecne by meli svoji druhou Velkou vlasteneckou, uplnou mobilizaci, totalni valecny prumysl atd. A Ukrajina by nedostala ze zapadu uz ani dolar.
migrace
Vinkler Slavomil,2023-01-27 11:19:16
Podle autorů Krause a Trappe "Zrození Evropanů" byly 3 vlny migrace zemědělců.
První z Anatolie celkem nenásilná asi v před 8000 lety (s lineární keramikou) a pak dvě z pontické oblasti před Uralu (Ariové), před cca 5500 lety (jámové kultury) a 4580 lety (se zvoncovou keramikou), KTERÉ BYLY V ZÁSADĚ VEDENY MLADÝMI MUŽI a byly násilné.
Re: migrace
Florian Stanislav,2023-01-27 20:09:44
Dobrý příspěvek.
Kniha K. Spindler : Muž z ledovce
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1998/cislo-10/konrad-spindler-muz-z-ledovce.html
Pokud si pamatuji, tak popisuje i archeologický nález neolitický někde v podhůří Alp, kde bylo přes 10 nálezů, lebky rozbité úderem nejspíš kyjem. Nejsou mezi zavražděnými jsou málo mladé ženy a vůbec ne nejmenší děti. Naznačuje, že šlo o boje mezi sousedními rodovými skupinami, zabili muže v sousední skupině a ovládli ji.
Dává to do souvislostí s tím, že malé děti si osvojili a tím se osvěžil genetický kód. A samozřejmě se bojovalo i o nejlepší místa pastvin a políček.
Původní důkazy o domestikaci koně pocházejí z eurasijských stepí roku asi 3 500 př. n. l., kde je lidé využívali pro transport, zemědělské práce a válečné potřeby.
Osel jako tažné zvíře předchízel domestifikaci koní..
Re: Re: migrace
Vinkler Slavomil,2023-01-28 10:54:46
Dle výše uvedené knihy zemědělci z Anatolie koně moc neužívali. Invaze jámové kultury probíhala ze začátku na botajských koních jejichž potomek je převalák. Zajímavé je, později zkrotili a rozšířili po celé Evropě a i celé Asii evropského koně, tj. další invaze včetně všech asijských tažení byli už evropští koně.
Re: Re: migrace
Vinkler Slavomil,2023-01-28 11:05:06
Já teda moc angličtině nerozumím. Ale myslím, že ta paní ve svém příspěvku hovoří o pohřbech hlavně žen a dětí s poškozenými hlavami. Ale bude to asi z jiného období. Jinak z výše uvedené knihy vyplývá, že z invaze jámové kultury (indoevropanů?) nějak nejsou pohřby, jen velké mohyly. Že by nepohřbívali a nechali padlé na bojišti?
Pohřby žehem
Ondřej Glac,2023-01-27 08:23:32
Možná by stálo za to do té statistiky přidat i pohřby žehem. Pokud byly u některých komunit častější, pak ten výsledek může být zkreslený. Řekněme třeba tak, že komunity žijící v poklidu své zemřelé dlouhodobě spalovaly, zatímco při válce nebylo možné provést pohřby tak, jak by bylo za možné za mírových období. Může hrát roli také to, zda byl pohřeb žehem častější u komunit válčících, nebo poklidných.
Jinak mě docela překvapil ten předpoklad poklidného až idylického neolitu. V Čechách se s ním tak často nesetkávám, své tu odvedl Eduard Štorch. Možná je anglosaský svět stále hodně ovlivněn antikou a její představou zlatého věku (doufám, že mě nesežere Kratochvíl; ale jestli tu o tom už nepsal, tak si na tohle téma rád přečtu něco od znalce).
bohužel
Josef Nýč,2023-01-27 01:24:47
další naivní představa je pryč - předchozí příspěvek je přesný... a je to stále dokola
D@1imi1 Hrušk@,2023-01-27 00:39:08
Na základě jakého čeho kdo předpokládal, že by se v neolitické Evropě neválčilo? Kmenové války jsou zdokumentované u domorodců na všech kontinentech (snad s výjimkou Austrálie?). Proč by to v Evropě mělo být jinak?
Re:
D@1imi1 Hrušk@,2023-01-27 02:02:52
Tak i v Austrálii:
https://en.wikipedia.org/wiki/Australian_frontier_wars#Traditional_Aboriginal_warfare
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
