Stejně jako v Koňské opeře: „Padouch nebo hrdina, všichni jsou jedna rodina!“

Milisekundový pulsar PSR J0337+1715 a dva bílí trpaslíci poskytují zatím nejlepší šanci ke svrhnutí silného principu ekvivalence a s ním i celé obecné relativity z trůnu. Jestlipak Einsteinův koncept vydrží?

Jednou z největších událostí konce loňského roku, ne-li dokonce tou úplně největší, bylo vypuštění čínské mise Chang’e-3, která dopravila na povrch Měsíce malé vozítko Yutu. Šlo o první měkké přistání na povrchu našeho vesmírného souseda po celých 37 letech. Čína tehdy vyhlašovala, že její lunární rover bude fungovat čtvrt roku. Po necelém měsíci a půl provozu má vozítko výrazné problémy a není jisté, zda se ještě někdy zapojí do průzkumu.

Dnes poznáme mnoho chorôb alebo lepšie povedané situácii, kedy je odôvodnené podstatné zníženie zrážanlivosti krvi. V niektorých prípadoch dočasne, v iných doživotne pre pacienta platí, že riziko krvácania zo zníženej zrážanlivosti krvi je nižšie, ako riziko nežiadúcej tvorby zrazenín v krvnom obehu. Zhodnotenie tohto rizika pre každého jednotlivého pacienta je však oveľa ťažšie, ako vypočítať priemery, štandardné odchýľky a miery rizika zo štúdii s tisíckami pacientov.

Představte si grafen tvořený atomy fosforu namísto uhlíku. To je fosforen, původně známý jako vrstevnatý černý fosfor. Jeho vlastnosti jsou pozoruhodné a budoucnost prý velmi slibná.

Od objevu grafenu, ploché, pouhé jeden atom tlusté struktury z uhlíku zkoumají vědci možnosti, jak podobný materiál vyrobit i z jiných prvků. Jedním z těch prvků je bór.

V galaxii M82, souhvězdí Velké medvědice, vybuchla supernova SN 2014J a zírá na ni celý svět. Je to nejbližší supernova typu Ia po 40 letech. Za pár dní bude viditelná i amatérskými dalekohledy!

Biologové ze svých konvenčních mikroskopů nevymáčknou lepší rozlišení, než je 200 nanometrů. Pro větší rozlišení je nutno použít drahou a komplikovanou techniku. Švýcaři ale vymysleli, jak to velmi levně obejít.

Měli by si opravit Guinessovu knihu rekordů. Nejmenším psím mrňousem není yorkshirský teriér z Polska ani čivava z Portorika, ale CTVT odněkud ze Sibiře, původem z aljašského malamuta nebo huskyho. Kromě toho, že je nejmenší, je zároveň i nejstarším, táhne mu už na jedenáct tisíc let.

Analýzy pylu v tropech jihovýchodní Asie odhalují stopy intenzivního lidského hospodaření v údajně panenských pralesích.

Rád by je u černých děr nahradil zdánlivými horizonty. Pokud uspěje, tak by vyřešil paradox ohnivé zdi, v němž se tluče kvantová mechanika s obecnou relativitou. Válka o černé díry pokračuje.

Patnáct předních vědců studujících zdravotní důsledky elektronických cigaret veřejně obvinilo EU, že v připravované legislativě o e-cigaretách hrubě dezinformuje, překrucuje a zneužívá vědu, ve snaze fakticky pohřbít užívání e-cigaret v EU na dlouhá léta.

Marsovský průzkumník, rover Opportunity slaví 10 let své činnosti na Marsu. Slušný výkon na to, že plánovaná životnost měla být 90 tamních dní.

To, že je voda na Měsíci i Marsu, už nikoho neohromuje. Je ale i na jiných tělesech Sluneční soustavy. Nejnovějším členem tohoto klubu je trpasličí planetka Ceres, která kolem Slunce obíhá v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. I na jejím povrchu se nejspíš nachází voda a uniká do volného prostoru.

Protony slunečního větru dovedou vyčarovat vodu ze silikátů kosmického prachu. Voda je ve vesmíru nejspíš úplně běžná a s ní by mohl i život.

Nová technologie využívající hydrotermální zkapalnění přemění za necelou hodinu polévku z mikrořas na kvalitní bioropu. V USA už vyrůstá zkušební továrna.

Kvasar UM287 ve vzdálenosti 10 miliard světelných let rozsvítil mračno vodíku z kousku galaktického filamentu. Díky němu můžeme poprvé doopravdy spatřit kosmickou pavučinu!

Určitě to znáte také, otevřete si láhev přiťuknete si a najednou teče pěna hrdlem ven. Tým výzkumníků z Univerzity Carlose III v Madridu se rozhodl zjistit, proč „cerveza“ pění.

Prstencovou skvrnitost tabáku rozšiřují mšice, infekci si ale řada rostlin předává prostřednictvím pylu. Původcem nákazy je vzdálený příbuzný viru HIV, který přestal být vegetariánem a napadá a množí se v tělech členovců.

Je to trestuhodné. Nicméně, Jonathan Tippet z Vancouveru staví mohutný robotický exoskelet Prosthesis pro milovníky adrenalinu. Dočkáme se v dohledné době napínavých robotických závodů?

V Mléčné dráze máme hyperrychlé hvězdy, co jsou podobné Slunci a nevyletěly z galaktického jádra. Co jim ale mohlo dát takový kopanec?

V minulém roce uplynulo 80 let od publikace klíčového článku, ve kterém Fritz Zwicky poprvé použil termín „temná hmota“. Ačkoliv v posledních deseti letech se podařilo učinit řadu klíčových objevů v této oblasti, je přesto podstata tohoto jevu stále neznámá. Je proto zajímavé si shrnout současné znalosti fenoménu, který by nám mohl otevřít cestu k nové fyzice za Standardním modelem částic a interakcí.

Vánoce byly u Schrodingerů velmi rozpačitými svátky: pod stromečkem dlouho ležela hromada dárků v krabicích, které se každý bál rozbalit. Pomoci jim může přímé měření kvantových.

13 milisekund.

Funkční magnetická rezonance bezvěrců s věřícími potvrzuje, že propojení mozkových center v teorii mysli do značné míry určuje religiozitu dotyčného.

Co může být nového na gravitační čočce? Tak úplně nového, nic. Z teorie relativity jejich existence vyplývá pro celé elektromagnetické spektrum. Jedna věc je vědět, že takový jev existuje, a druhá je ho pozorovat. V oboru gamma – tedy v tom nejenergetičtějším záření elektromagnetického spektra, které z vesmíru dovedeme zachytit, se o to postaral teleskop Fermi.

Asi každý pokročilejší kutil zná, nebo dokonce sám používá svářečku. Tento užitečný nástroj najde uplatnění i ve výrobě raket. Jen nesmíme čekat, že by se nádrže svařovaly klasickým plamenem.

Proč ne. Pokud se najde lovec, ochotný zaplatit 350 tisíc dolarů za odstřel nosorožce, který by byl stejně nejspíš brzy zastřelen. Utržené peníze půjdou především na protipytlácké hlídky.

Nejspíš neexistují a pokud někde nějaké přeci jen jsou, tak netvoří významnou část temné hmoty. Astrofyzikům to napovídá analýza výskytu neutronových hvězd v Mléčné dráze.

Být ve správný čas na správném místě, to se podařilo několika fyzikům v Číně. Při výzkumu bouřek se jim podařilo zaznamenat optické spektrum přírodního kulového blesku. Poprvé v historii - a hned dvěma kamerami.

aneb odpověď na argument: „A kdo by ti pral!“

Bismutid sodný byl s využitím Advanced Light Source Berkeleyské laboratoře konečně potvrzen jako trojrozměrný topologický Diracův polokov. Takový materiál funguje jako trojrozměrný grafen a je příslibem úžasných aplikací.

V berlínském Institutu planetárního výzkumu tvrdí, že ano. Podle jejich počítačových simulací by se ze Země bez organismů stal kompletně zatopený svět, kde by nebylo pro souš místo.

Národní bezpečnostní agentura USA zřejmě ve skutečnosti nijak závratně nepřispěla k boji proti teroristům. Její masové špiclování v USA i ve světě navíc může být kontraproduktivní.

Lidstvo modifikuje genofond rostlin od raného neolitu, kdy začali naši předci zemědělské plodiny šlechtit. Dnes umíme vnášet do genomu informaci cíleně a kromě urychlení procesu šlechtění vznikají i rostliny se zcela novými vlastnostmi, které by klasickým přístupem nezískaly. Co to znamená pro budoucnost?

Nový výrobní postup přinesl doposud nejrychlejší organické tenkovrstvé tranzistory. Blížíme se k levné a průhledné organické elektronice?

Objevitel tiktaalika Neil Shubin přiobjevil zadní část slavné fosilie s pánevním pletencem a zbytky břišních ploutví. Významně mění náš pohled na evoluci pánve a nohou při přechodu obratlovců na souš.

Alzheimerova choroba nešetří nikoho, ani prezidenty. Bohužel je i nevyléčitelná, průvodní jev demenci lze oddálit, ale jen za předpokladu, že pacient přijde včas. A právě to se podle lékařů neděje a s léčbou se začíná s tří až čtyřletým zpožděním.

Socialistická retro radioastronomická observatoř Puščino po třiceti letech spustila gigantický interferometr RadioAstron s úžasným rozlišením. Chytí červí díru?

Zapomeňte na obrovité urychlovače. V Towsonu oprášili Galilea s Newtonem a navrhují měřit odchylky vzdáleností Saturnových měsíců a jejich trojánů.

Drtivou většinu „inteligentních“ strojů museli jejich autoři, důsledným definováním předkládaného učiva „naučit co je co“ . Jde to ale i bez toho.

Robert Gwadz z National Institutes of Health v roce 2007 řekl: „Zákaz DDT mohl zabít asi 20 milionů dětí.“ V románu Michaela Crichtona „Říše strachu“ jedna z postav říká: „Zákaz DDT zabil více lidí než Hitler.“

Přesněji řečeno, zatím nejlepší kandidát na takového otesánka, objekt Thorneho-Żytkowské. Dotyčný červený veleobr sedí v Malém Magellanově oblaku, kde ho prozrazuje neobvyklé chemické složení.

Větrné a solární elektrárny mají jeden zásadní nedostatek. Vyrábějí elektřinu kdy chtějí a ne kdy to potřebujeme. Dobíjecí palivové články by jejich hendikep měly částečně kompenzovat.

Pokud by život v podzemí ledových planet dokázal vzniknout a přežívat, tak bychom ho pochopitelně mohli nalézt na mnohem větším počtu planet, než jsme si doposud mysleli.

Pro nás, kterým stačí otočit kohoutkem a za pár minut máme vody plnou vanu, je těžké se vžít do situace žen a dětí, které musí každý den několik hodin nosit vodu, aby bylo doma co pít, z čeho vařit a zbylo i na nejnutnější hygienu.

Velmi vzácné supernovy z projektu Supernova Legacy Survey SNLS 06D4eu a SNLS 07D2bv jsou superjasné a bez vodíku. Jejich záření k nám letělo 10 miliard let.

Polycyklické aromatické uhlovodíky vznikají při spalování benzínu, nafty, uhlí nebo dřeva a jsou známy svojí karcinogenní povahou. Vědci z Oregonské Státní univerzity objevili jejich mnohem horšího bratrance.

Jak buňky zjišťují zda k sobě najdou, nebo nenajdou zalíbení? Vystrčí výčnělek a vymění si tělní tekutiny. Mají se k sobě mnohem intimněji, než jak to líčí standardní biologický model.

aneb dosažení absolutní dostupnosti počítačových systémů ve stylu šedesátých let