Pokud je možné říct o sebevražedném dronu, že je „cool,“ tak si to určitě zaslouží Point Blank od izraelské společnosti Israel Aerospace Industries (IAI). Už jenom to jméno, které původně pochází z francouzské terminologie lučištníků a lze ho volně přeložit třeba jako „přímo na komoru.“ Jde o pokročilý sebevražedný dron zkřížený s řízenou střelou, s kolmým startem (a případně i přistáním), který je možné vypustit z ruky, a který na první pohled zaujme designem z Hvězdných válek.
Israel Aerospace Industries nedávno oficiálně představili Point Blank veřejnosti a zároveň ohlásili velký a dlouhodobý kontrakt s americkým Pentagonem, konkrétně s Irregular Warfare Technical Support Directorate (IWTSD).
V rámci kontraktu bude dokončen vývoj tohoto sebevražedného dronu a Pentagon dostane od IAI prototypy, které nesou přiléhavé označení ROC-X. Testovat je budou americké speciální jednotky, kterým by se určitě hodil na jejich obtížné mise.
Elektroopticky a GPS naváděný Point Blank by měl být snadno přenosný. Měří cca 90 cm a jeho hmotnost je asi 7 kg. Operátor si ho přinese na bojiště, kde ho může vypustit ze země nebo i z ruky. Předností dronu Point Blank je, že ho lze v případě potřeby vyzvednout, pokud nedojde k explozi a pak použít znovu. Dron má k dispozici manuální i automatické režimy letu.
Point Blank operuje do výšky 460 metrů, přičemž vydrží ve vzduchu až 18 minut a dosahuje rychlosti až 290 km/h. Podle vyjádření IAI zasahuje nepohyblivé i pohyblivé cíle s vysokou přesností. Dron má stealth prvky, které snižují jeho akustickou i termální stopu. To ho předurčuje k misím, v nichž je nutné se důkladně skrývat před protivníkem. Dron může provádět průzkum a snímat okolí kamerami nebo zaútočit, přičemž výzbroj dronu Point Blank představuje bojová hlavice o váze 2 kg.
Dron je navržený tak, aby ho mohly využívat malé pozemní taktické týmy a současné i větší jednotky zhruba o velikosti praporu. Point Blank jim poskytne snadno přenosnou a vysoce přesnou palebnou podporu, kterou je možné využít proti rozmanitým cílům. IAI počítá s tím, že se drony Point Blank uplatní nejen v pozemních, ale i v námořních operacích.
Video: Point Blank 2022
Video: POINT BLANK – a hand-launched electro-optical guided missile
Literatura
Evoluce dronu: Turecký cvičný cíl Simsek se vyvinul na sebevražedný dron
Autor: Stanislav Mihulka (09.05.2021)
Američtí mariňáci nacvičují s létajícími hejnovými granáty Drone40
Autor: Stanislav Mihulka (16.07.2021)
Izraelský dron LANIUS je důmyslný zabiják pro městský boj
Autor: Stanislav Mihulka (17.11.2022)
Diskuze:
Je úžasné ..
Pop Ulides,2023-01-24 21:24:40
..jaké další a další nové způsoby lidé nadšeně vyvíjejí k zabíjení vlastního druhu.
Výbuch
D@1imi1 Hrušk@,2023-01-24 16:19:33
V tom videu asi nepůjde o 2kg hlavici, jak se píše v článku. Ta by s tím vanem zacvičila trochu jinak.
Re: Výbuch
Jirka Naxera,2023-01-24 17:48:09
Tak jestli se jedna o kumulativni HEAT nalozku s pomerne uzkym jetem, tak by to i sedelo. NLAW ma hlavici 1.8kg a venku taky zrovna moc paseky nenatropi (a pokud ano, tak via sekundarni vybuchy munice v zasazenem tanku)
Re: Re: Výbuch
D@1imi1 Hrušk@,2023-01-24 18:47:27
Ten jet je sice klíčový k probití pancíře, ale kolik procent energie z výbuchu se do něj přenese? Čistě selskou logikou předpokládám, že to nemůže být ani 50% vzhledem k tomu, že kovová vložka nepokrývá ani 50% povrchu trhaviny. A ještě navíc vnitřního povrchu, zatímco tlak jde cestou nejmenšího odporu - tedy hlavně ven.
Tomu vanu to ani nevytlouklo okna, ani není vidět, že by něco vylétlo z druhé strany následkem jetu.
Re: Re: Re: Výbuch
Jirka Naxera,2023-01-29 02:02:33
Hmm. Dal jste mi zajimavy podnet k zamysleni a hlavne k vykachneni zdroju (takze jestli me v brzke dobe prepadne URNA pro podezreni na terorismus, mate me na svedomi ;-) )
Na jednu stranu s povrchem mate pravdu, na stranu druhou, velmi bych se divil, kdyby moderni hlavice byly tak neefektivni na vyuziti energie naloze. Spis bych ocekaval (ostatne podobne jako v "modernim" pres pul stoleti staren designu implozivniho mechanismu jadernych zbrani) nekolikabodovy zapal na povrchu a velmi peclive vedeni razove vlny exploze.
Tlak jako takovy IMHO bude vedlejsi, (HE pokud se nepletu se vyznacuji nadzvukovym sirenim exploze v materialu) jediny podstatny bude zakon zachovani hybnosti. Fakt jsem zvedavej, jestli na to tema pujde najit neco konkretniho. Radsi pres tor ;-)
Nicmene s Vami souhlasim (po dalsim kouknuti na video), ze se nejspis jednalo o cvicnou hlavici.
Re: smutné
D@1imi1 Hrušk@,2023-01-24 16:05:57
Pro mě je smutné spíš to, že západ nemá přiměřenou odpověď proti levným, přesto smrtícím dronům nepřítele. Narozdíl od tanků nebo stíhaček, není u dronů tak důležitá kvalita, ale spíše kvantita. Sestřelit dron může být několikrát dražší než ten dron samotný. A v případě nasazení velkého množství dronů je účinná PVO hodně tvrdý a hodně nákladný oříšek.
Odpovědí by mohlo být přečíslení protivníka masivnější výrobou autonomních zbraní, ale masivní, levná výroba čehokoliv jde mnohem lépe Číně než západu, protože jsme na tuto schopnost v minulosti zrezignovali.
Na ukrajinském bojišti v případě větších mašinek se už jasně prosazují turecké a iránské lowcosty. No a nechtěl bych vidět, jak by to vypadalo, kdyby Rusům začala dodávat v masových množstvích svoje drony Čína.
Re: Re: smutné
Jirka Naxera,2023-01-24 17:41:21
Tak nastesti jinak zastarale Gepardy se v Ukrajine ukazuji jako velmi vhodna zbran prave pro tohle vyuziti.
ad Rusko a levne drony z Ciny - nedelam si iluze o kvalitach tamniho dodavatelskeho retezce, rekl bych ze jedina vec, proc jich uz nemaji desetitisice je jednak zkostnatelost armady (a neochota nekoho podepsat nakup "hracek"), a druhak, na rozdil od dodavky "dospelych" zbrani, by se tu do ceny tezko schovavala luxusni jachta.
Re: Re: Re: smutné
D@1imi1 Hrušk@,2023-01-24 18:34:42
K těm Gepardům - ono je to řešení jen částečné zejména kvůli malému dostřelu. S teoretickým dostřelem toho systému bych moc nepočítal, protože malý dron může manévrovat. Zasáhnout manévrující dron už ve vzdálenosti jednoho kilometru půjde stěží. Případně se může dron chránit letem nízko nad terénem. Na spolehlivé pokrytí velké plochy by těch Gepardů musely být tisíce a to už je zase o té schopnosti masové výroby.
Dále neznám přesnou cenu cenu 35mm náboje, ale nedivil bych se, kdyby pár kusů stálo tolik, jako jeden malý sebevražedný dron.
A nakonec použití PVO vždy nese riziko vedlejších škod. Ve městech spíš jistotu než riziko. Dostat drony nad území města by znamenalo, že nějaké škody budou tak jako tak.
Zkrátka my jsme si v NATO zvykli, že máme technologickou nadřazenost a díky tomu nás nikdo nemůže vážně ohrozit, ale drony pomalu mění pravidla hry, protože začíná být důležitá spíš kvantita.
O efektivním fungování ruské armády si nedělám iluze stejně jako Vy. Ale co by se stalo třeba v případě napadení Tajvanu, raději nechci domýšlet.
Re: Re: Re: Re: smutné
Vojtěch Kocián,2023-01-25 08:00:47
Proti středně velkým dronům jako ty Íránské by dobře fungovaly vrtulové stíhačky z druhé světové. Samozřejmě za předpokladu, že protivník kromě dronů nemá i vzdušnou nadvládu. Při sériové výrobě byly relativně levné, nevyžadovaly moc dlouhý výcvik pilotů ani pozemního personálu a byly snadno opravitelné. Oproti Gepardům řeší problém s malým dostřelem, protože mají dostatečnou rychlost na pokrytí velké oblasti. Pozemní hlavňová PVO se hodí jen k ochraně bodových cílů.
V současnosti by neměl být zásadní problém vyrobit vrtulový stíhací dron s automatickým zaměřováním, který by byl menší než ty staré stíhačky, protože by nemusel nést pilota a nemusel by mít takový dolet. Jako munice by bohatě stačila klasická .50 BMG a dal by se omezeně použít i proti lehkým pozemním cílům. Docela se divím, že se nic podobného zatím neobjevilo, když o hrozbě velkého množství malých dronů se mluví už dlouho.
Re: Re: Re: Re: Re: smutné
D@1imi1 Hrušk@,2023-01-25 10:54:25
...zkrátka proti dronům používat stíhací drony. Což by asi mělo jít i v menším rozměru - proti malým dronům malá "stíhátka".
Re: Re: smutné
Pavel 1,2023-01-24 22:56:04
"Západ" samozřejmě má přiměřenou odpověď. I Ukrajinci jsou schopni sestřelit přibližně 70 % dronů z jednoho náletu. O možnostech Západu nemluvě. Přičemž hromadný nálet jednou za týden nesvědčí o "masové výrobě" ale o zoufalé snaze naškrabat dostatečný počet iránských dronů (rozvojová země zásobuje zemi, které se donedávna chlubila svým "špičkovým" zbrojním průmylslem) a starých sovětských střel ve snaze v jednom místě zahltit obranu.
Re: Re: Re: smutné
Oldřich Vašíček st.,2023-01-25 07:53:33
I válka je o ekonomice. Kolik to stojí? Jaké jsou náklady útočníka vs obránce. Pěkně je to vidět i v Izraeli. Iron Dome je pěkná a účinná obrana. Jen cena jedné rakety několikanásobně převyšuje útočící zbraň.
To samozřejmě neznamená, že by se nemělo bránit. Jen by to chtělo něco s podstatně levnějším provozem. Viz laserové zbraně. Na drony není potřeba MW výkony. A je vidět slušný posun ve vývoji.
Je to opět o vyvážení velikost kanónu vs odolnost pancíře.
Re: Re: Re: Re: smutné
Pavel 1,2023-01-25 12:39:24
To nikdo nerozporuje. To jen ukazuje, že "Západ má odpověď".
Re: Re: Re: Re: smutné
Ivo Hlavůněk,2023-01-25 21:38:26
Ve válce se počítají náklady jinak než v míru. Ne porovnání, kolik co stojí, ale koho nebo co to ochrání.
Re: Re: Re: Re: Re: smutné
D@1imi1 Hrušk@,2023-01-25 22:22:05
Nepočítat náklady si v asymetrickém konfliktu dovolit můžete. V boji rovnocenných stran už hůře a v opotřebovávací válce vůbec. Ta poslední varianta se teď odehrává na Ukrajině a kdyby za nimi nestály západní ekonomiky, které jsou mnohonásobně větší než ta ruská, dlouho by se Ukrajinci neudrželi. I tak musejí šetřit např. dělostřeleckou municí, protože dodávky nejsou neomezené.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: smutné
Jirka Naxera,2023-01-29 02:12:40
Tak i v asymetrickem konfliktu musite pocitat s naklady. Vezmete si Izrael - arabas vyrobi jednoduchou raketu z plynove bomby za $100, jedna raketa do Iron Dome je za $100k - a jsem si jist, ze tam uzivane reseni (vybombardovani osady, ze ktere se strilelo, byt "humanne" - obvykle jim pred bombardovanim davaj 10minut vedet, aby zmizeli) by zadnemu jinemu statu na svete neproslo.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
