Omlouvám se za nejasné označení našeho území. Území se za mého života měnilo až po rozpadu Československa (31.12.1992). Co já pamatuji, tak jsme byli republika lidově demokratická, socialistická, federativní s pomlčkou i bez a nakonec Česká republika. Klementinum v centru Prahy má záznamy teplot oficiálně od 1775, pamatuje i Království české v Rakouském císařství, pak v Rakousku- Uhersku, pamatuje Československo, protektorát, Československo, které se pak stalo v názvu republikou.
Trend teplot Klementina 1770-2022.
Data teplot Klementina jsou opsány z knihy Svoboda J.: Velká kniha klimatu zemí Koruny české, 2003, Regina. Začátek řady 1770-1774 je neoficiální, 1775-2002 jsou z uvedené knihy a další postupně po jednom roce, kdy byla zveřejňována v lednu teplota za minulý rok. Zdrojová data a graf jsou tedy mírně unikátní v souboru Excelu zde. Klementinum souvislá historická data nezveřejňuje. Velmi chladná období po třicetileté válce (vrchol Malé doby ledové) je dokladován jen nepřímo, podle záznamů v Evropě bylo hodně chladno a nás jistě taky.
1674-79 Švédsko -dánská válka- Švédové přešli i s děly před Balt.
1740 mrazy 40°C v Německu . Zamrzly řeka Ebro ve Španělsku, lodě v Temži, Ziuiderské moře v Nizozemí, Baltské a Jaderské moře, záliv v Benátkách, Bospor. Ze Švédska vlci přeběhli přes led do Dánska. Graf v plné velikosti s čitelnými hodnotami zde:
| Lineární trend 2022 -1770 má rozdíl asi 10,4°C-9,1°C =1,3°C. Polynomický trend začíná 1770 asi na 10,3°C, kolem roku 1874 má minimum asi 9°C a hodnoty 10,3°C dosahuje za dalších 100 let asi 1974. Tím nezpochybňuji příčinnou souvislost mezi globálním oteplováním posledních desetiletí a nárůstem antropogenního vlivu, zvláště nárůstu ppm skleníkových plynů. |
Trend Klementinum jako tepelný ostrov 1972-202 ve srovnání s ČR 1972-2022.
Velká města mají vliv na místní klima jako přímý zdroj tepla, emisemi, změnou albeda a výparu vody. Města jsou teplejší než lesy a porosty. Z grafu lze vyvodit rychlejší nárůst teploty za 50 let v Praze zhruba o 0,5°C, než v celé ČR. Praha se zvětšila počtem obyvatel, přibylo aut a silnic, zlepšila se izolace budov, zmenšil se těžký průmysl. Netvrdím, že tepelné ostrovy jsou příčinou podstatných chyb při posuzování globálního oteplování. Spíše jsem chtěl ukázat, že vliv tepelných ostrovů lze relativně snadno eliminovat a opravit.
obr4
|
Klementinum jako tepelný ostrov proti ČR 1972-2022. Zdrojová data a graf v Excelu zde. |
Trend teploty a srážky ČR 1961-2022 a trend sucha.
Teploty v trendu 1961 byly 6,8°C, roku 2022 v trendu asi 9,0°, tedy minimálně 2°C rozdíl. Nasycené vodní páry pro danou teplotu souvisí s odparem. Zvýšení teploty o 1°C znamená asi +6% vodních par ve vzduchu navíc. Předpokládejme tedy více jak 12% odparu navíc.
Srážky v trendu 1961 byly (viz koeficient rovnice trendu) 663 mm, v roce 2022 v trendu asi 681 mm, Nárůst srážek tedy v trendu o 18 mm, to je nárůst o 2,7%.
Primitivně vypočtu rozdíl nárůstu odparu (12%) a nárůstu srážek, ( 2,7%), pak dostanu v trendu, že asi 9,3%% srážek se navíc odpaří. Závislosti mezi srážkami, teplotou, odparem a suchem tak jednoduché nebudou. Hodně záleží na odtoku vody z krajiny. Přibývají cesty, betony a stavby s rychlým odtokem. Ale v pohraničních horách a podhůří došlo k podstatnému omezení zemědělské produkce typu: dříve pole, pak pastviny, nyní pastviny bez dobytka a sečení i jen 1x ročně (= oplocené nic) . takže zachycování vody v krajině tam neklesá, naopak. Lesy z dálky vypadají jako lesy, uvnitř obrovské paseky a chybí staleté stromy. Lesní půda se ale tak snadno nedegraduje, zachycování vody (mech, tráva) spíš neklesá, odpar ze stromů spíš klesá.
Lesní hospodaření se změnilo, je na co nadávat, těžba a vyvážení těžkými stroji zanechává hluboké koleje. Lesem se hloubí obrovské stoky pro odtékání vody, aby tam mohly pracovat těžké stroje. Jenže v rovinatém lesnatém terénu, kde bydlím, to tak katastroficky nevypadá. Kůrovec lesy zatím nezdolal, stoky 2x1 m, které před 10 lety byly vyhloubeny, jsou sesunuté a do tvaru V voda se líně plouží.
Můj závěr: sucho se v posledních několika letech zastavilo, podzemní vody se dost obnovily. Teploty 2019-2021 klesaly a srážky trochu rostly. Přesně naopak k předpovědím.
Myslím si, že za zhruba 60 let ( 1961-2022) je hlavní zvýšení teploty a srážky návalové, které rychle odtečou v krajině, do které se zasahovalo. Meze moc nebyly už v 70.letech, drenážování tehdy často nesmyslné polí a luk se dost ucpalo, takže omezení zemědělské činnosti působí proti vysychání krajiny.
Vodu mají zachycovat i rybníky.
Odbahňování rybníků je dnes čekání na dotace. Zanesený a rákosím porostlý rybník zachytí méně vody jak původní hlubší. Čímkoliv zarostlý kraj, zelený ráj.
|
Graf teploty a srážky ČR 1961-2022. Zdrojová data a soubor Excelu teploty a srážky ČR 1961-2022 zde. |
Zdroje
Svoboda J.: Velká kniha klimatu zemí Koruny české, Regina, 2003
https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-teploty
https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky
Trend-1-Klementinum-teploty-1770-2022-graf-data.xlsx
Diskuze:
Výpočet ztráty energie větru z vyrobené elektřiny
Florian Stanislav,2023-01-19 19:39:49
Omlouvám se pane Johne, že začínám nové vlákno a Vaše výpočty jsem sledoval ledabyle a reagoval málo jasně.
Základní problém Vašeho výpočtu vidím v tom, že pracujete s výkonem VE Německa 60 000 MW, nikoli s vyrobenou elekřinou.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukasn-hrabek-proc-je-pro-nas-v-cesku-tak-tezke-pochopit-o-cem-je-nemecka-energiewende
Výroba elektřiny VE Německo 2019 byla 126 TWh, to je asi 25% z celkových asi 513 TWh
viz obrázek
https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/energeticky-mix.png
Budu počítat od zadu, jak jsem pak konroloval svůj výpočet.
Vezmu kvádr vzduchu v Německu šířka š= 750 km = 750 000 m, výška v = 3 000 m, hloubka h ( jako směrem k našim hranicím h = 50 km= 50 000 m.
Objem V = 1,13E+14 [m3].
Hustota vzduchu =1,25 kg/m3, pak hmotnost kvádru vzduchu bude
m = 1,41E+14 [kg].
Energie odebraná atmosféře v Německu za rok ( 2019) je 126 TWh.
1 kWh = 3,6 MJ. Pak 126 TWh je 4,54E+17 [J] za rok.
/Není to 60 000 [MW]*31557600 [s] za rok = 1,89E+18 [J] za rok. Ono nefouká optimálně pořád a občas vůbec. Odtud vyjde, že vztah mezi z max. MW a vyrobenou elektřinou je 24% využití maximálních možností./
Kinetická energie uvedeného kvádru vzduchu se počátá klasicky
W=0,5*m*v^2 =0,5*(1,41E+14)*v^2.
Tuto energii známe, předpokládáme jen, že nejvýše 50% energie větru, která projde vrtulemi, se přemění na elektřinu. Je to tedy právě ta odebraná energie kvádru pohybujího se vzduchu. Druhá polovina energie větru pokračuje dál.
W=0,5*(1,41E+14)*v^2 =4,54E+17 [J] odebráno z atmosféry.
Odtud v = 8 m/s. Proměnlivou rychlost vtru můžeme nahradit 8m/s, což je asi moc, ale v nížinách Německa fouká.
https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/76216/F3-BP-2018-Sterberova-Lenka-Mala%20vetrna%20elektrarna%20feasibility%20study.pdf?sequence=-1&isAllowed=y
graf v obr. 2.1 Výkon větrné turbiny v závislosti na rychlosti větru rychle stoupá k 10 m/s, pak mírně klesá k 23 m/s kde končí.
Když budu hodně odvážný a proložím přímku od začátku grafu při 0 m/s k 23 m/s, tak dostanu hodnotu 10 m/s.. Takže výsledek výpočtu, že rychlost větru potřebnou pro výrobu 126 TWh elektřiny za rok v Německu lze nahradit střední rychlostí 8 m/s není zase tak špatný. Vysoké rychlosti nepřispívají.
Závěr : Elektřina vyrobená v Německu odebrala z atmosféry energii větru, který odpovídá pohybu 75 km*3 km výška*50 km hloubka rychlostí 8 m/s. Odebrání této energie z atmosféry nezůstane v ní díra, ale posune se tam další vzduch, který energii zase nese. Toto energetickou 50 km hlubokou díru vzniklou za rok překoná vzduch vypočtenou střední rychlostí 8 m/s za 6 250 sekund, to je 104 minuty. Výsledek je tedy snad ochlazení, protože energie už je v drátech elekrické sítě.
Co z toho plyne? Vzduch se během roku elektrárnami malinko ochladí a možná spadne něco o kousek dřív, tedy v Německu, Čelo srážkové vlny se za rok zpozdí o 104 minuty.
Nejsem příznivcem zeleného myšlení ani zeleného nedomyšlení.
Obojí mi připadá jako ve starém vtipu. Trosečník dopádluje k ostrovu a ptá se domoroců. Máte nějakou vládu? Máme. Tak jsem proti.
Elektřinu potřebujeme. Všude je nějaké ALE.
Větrné elektrárny spotřebují na GWh vyrobené energie více betonu ( na stožáry) jak jaderná elektrárna. Vodní elektrárny se zanášejí za desetiletí pískem tvrdí trochu poplašná zpráva. Lipno i Orlík zatím vypadají dobře.
Re: Výpočet ztráty energie větru z vyrobené elektřiny
Jiří John,2023-01-20 20:24:57
Pane Floriane, reaguji na Váš komentář. Vy jen mechanicky počítáte poměr energie větru spotřebované na výrobě elektřiny k celkové energii větru. To je chybná úvaha co se týká vlivu větrníků na ovlivnění klimatu. Snažil jsem se to v původním textu popsat a je vidět, že špatně, tak se pokusím úvahu zpřesnit.
1) Vláhu, tedy déšť, k nám přináší převážně větry vanoucí od oceánu, tedy ze západu a severozápadu. Na jih a jihozápad jsou Alpy, Šumava,.. , které srážky zachycují (na horách více prší) a také je to k oceánu dále. Na východ od nás je oceán vzdálen cca 9000 km. Z východního proudění k nám proto vlhkost většinou nepřijde, i když může pršet na frontě, když u nás narazí chladné východní proudění na masu teplého vlhkého vzduchu. Ale to vyprší vlhkost, která už k nám přišla z jiných směrů.
2) Větrníky mají nastavitelné lopatky, takže již při malé rychlosti větru dávají skoro max. výkon. Při silném větru jsou odstaveny z bezpečnostních důvodů. Spotřebovávají tedy větší % z energie vánku než ze silného větru. To jsem v původním textu odhadl pro teoretický stav, kdy by všechny instalované větrníky byly v 1metrovém odstupu v jedné řadě přes celou úhlopříčku Německa. Bylo by to 75 kW na každý metr té úhlopříčky. Větrníky takto umístěné by spotřebovaly enerigii větru při jeho malé rychlosti do větší výšky (samozřejmě jen teoreticky - chtěl jsem ukázat kolik energie při jakém větru spotřebují) . Lopatky sahají do výšky 240 m a ovlivňují proudění vzduchu a tím i kondenzaci v něm obsažené páry do daleko větších výšek. Proto u nás ubývá drobných přeháněk a déšť více přichází v lijácích, po nichž voda rychle z půdy odteče a nevsákne se. Tím ubývá výparu a tím vzrůstá počet dnů s extrémním horkem v létě.
3) Většina větrníků je postavena na západ a severozápad od ČR, snižují tedy energii větru , který k nám přichází z těchto směrů.
4) Vliv změny větru na počasí/podnebí nelze brát mechanicky odečtením jen nějakého promile z celkové energie větru, která je převedena na elektřinu a prohlásit to za zanedbatelné, jak to počítáte. Na to přišel již Edward Norton Lorenz (https://cs.wikipedia.org/wiki/Mot%C3%BDl%C3%AD_efekt). Nepatrná změna podmínek v systému může způsobit nepředvídatelnou změnu, jako když nepatrnou silou špatně otočíte volantem za jízdy a způsobíte havárii. Proměnných, které ovlivňují počasí je mnoho, možná o některých souvislostech a zpětných vazbách ani nevíme.
5) Na zjištění vlivu větrníků na změnu počasí by bylo potřeba znát dlouhodobé statistiky směru a rychlostí větru, srážek (nejen absolutních spadlých mm, ale i po kolika mm kdy pršelo). Do takové studie se asi nikdo nepustí, protože zveřejnění výsledků by znamenalo pro autora konec grantů a i vědecké kariéry. Časem se pravda ukáže. Němci si dali za cíl do r. 2030 zvýšit instalovaný výkon větrníků na 115 GW, tedy na dvojnásobek současného a stále pak pokračovat až dostaví cca 7500 km páteřních přenosových sítí sever-jih a dalších cca 7000 km dalších.
6) Na konci původního textu jsou odkazy na zdroje, které napsaly větší hlavy, než je tam moje.
7) Odkazy na klementinská měření, na něž se odvolávají „experti“ na klimatické změny, je absurdní. Měřidla byla již 6x přemístěna. Vlivy lidské činnosti na teplotu v Praze jsou značné. Připomenu jen některé: počet obyvatel, z nichž každý vydává cca 100W tepla, přehrady na Vltavě (ještě v r. 1947 bylo na Vltavě mistrovství světa v rychlobruslení a led se používal až do stavby Orlické přehrady), 22 mil km, které najedou denně vozidla po Praze a každé má účinnost cca 33%. 67% energie PHM se tedy promění na teplo ihned v chladiči a těch 33% třením o vzduch a brzděním, vytápění bytů , kanceláří a továren, přeměna spotřebované elektrické energie - vše skončí jako teplo,.…
8) Nejsem „od fochu (meteorologie)“, takže se mohu mýlit, ale jsem přesvědčen, že základ mé úvahy je pravdivý. Příroda nemá ráda prázdno a tak se snížená energie větru ze západu nahradí nějakým jiným prouděním a to už tolik vláhy nenese. Těším se na Váš vysvětlující komentář.
Hezký večer. John
Re: Re: Výpočet ztráty energie větru z vyrobené elektřiny
Florian Stanislav,2023-01-21 00:57:54
Pane Johne, díky za reakci. Náš zásadní rozdíl v náhledu je v tom, že řešíte drobnosti. Při vánku se cosi děje, je větší účinnost větrníků, s tím souhlasím. Nu a co?
Klima je dáno DLOUHODOBÝM souhrnem mnoha jevů, jejich hnacím motorem je ENERGIE Slunce. I malé změny příjmu nebo vyzařování energie na obrovském povrchu Země ( větší pohlcování IR záření rostoucími skleníkovými plyny, změny albeda) vyvolávají klimatické změny.
Máme tady v jižních Čechách na mnoha místech v pohledu věže Temelína. 2000 MW elektrických a 4000 MW tepelných nad 155 m věžemi. Vysoký odpar vodních par. A změny klima v okolí prakticky žádné. Větrné elektrárny jsou mnohem víc rozptýleny, takže měření dopadů větrníků je mnohem těžší. Je tedy třeba řešit právě celkové bilance hlavně energetické.
Větrníky jsou kruhové, takže ženou vzduch nahoru i dolu.To můžeme počítat, že milion náklaďáků a dodávek o čelní ploše 10 milionů m2 u nás žene vzduch do výšky.
https://www.osel.cz/9535-vetrne-elektrarny-vcera-dnes-a-zitra.html
vrtule průměr 82 m (5278 m2) výkon 2 MW. Čili asi 2 600 m2 na 1 MW. Psal jste, že VE Německa mají výkon 60 000 MW, využití asi 24% jsem počítal minule ( tedy reálně 14 400 MW, ne 60 000 MW). Čili plocha zabraná rotujícími vrtulemi k reálnému výkonu bude 14 400 *2600 =37 440 000 m2. To je třeba 750 km x 50 m.
Jiný údaj průměr vrtule 35 m ( 960 m2´) a výkon 300 kW, pak je třeba na 1 MW asi 32 000 m2. JInak řečeno menší vrtule mají asi menší účinnost.
V České republice je průměrná intenzita slunečního záření odhadována na přibližně 300 W/m2 a úhrn energie 800–1250 kWh na m2 za rok. V Německu to bude podobně. Řekněme 1000 kWh/m2 za rok. Výroba VE Německa 2019 byla 126 TWh. To odpovídá sluneční energii ze 126 milionů m2, tedy ze 126 km2 = asi 11 x 11 km. Německo má plochu 357 000 km2. Tedy takto primárně odebraná (a někde jinde vrácená) energie na ploše 126 km2 představuje 0,035% sluneční energie na Německo.
Závěr: Energie , která se odebrala přírodě z vtru se neztratí, ale jako elektřina se stejně v konečné fázi přemění převážně na teplo. Podobně fofotvltaické elektrárny sluneční energii odeberou a jinde se vrátí energie tepelná z elektřiny.
Ad 6) Nevím na konci jakého původného textu jsou odkazy.
Ad 7) Klementinum jsem počítal za 50 let. To už přehrady byly. Nehledě na to, že zimy v Praze oteplí tekoucí voda a v létě voda vypouštěná zdola přehrady ji zase ochladí. Navíc teploty Klementina mají lokální minimum asi 1956-1970, kdy už přehrady byly. Vliv aut v Praze jsem nijak nerozporoval, doložil jsem, že teplota se v Praze zvýšila za 50 let o 0,5°C navíc proti ČR.
Závěr: Nevychází mi, že nám Německo svými větrníky ovlivní vítr, ubere srážky. Odebráním energie větru, když tak je spíš primární ochlazení v tom Německu, kde se stejně ta vyrobená energie pak rozptýlí.
Trend srážek ČR ostatně roste a teploty rovněž, viz můj článek a grafy v něm. To jsou změřené dlouhodobé celkové hodnoty = klima, ne detaily spojené s větrníky.
Podstatné příčiny se zamlčují
Jiří John,2023-01-19 10:05:35
Vše souvisí se vším. Kůrovec se suchem i s větrnými elektrárnami, i s nekompetentními politiky a řediteli firem, hledícími jen na zisk.
60 000 MW instalovaného výkonu větrných elektráren jen v Německu, v Evropě 189 229 MW [1] , zpomaluje větry přicházející k nám od Západu - to jsou ty, které přinášejí déšť. Kdyby byly německé větrníky v jedné řadě, tak by na každý metr nejdelší „úhlopříčky“ Německa připadlo 75 kW instalovaného výkonu. Výška až 240 m. Proudění od vrtulí ovlivňuje atmosféru do daleko větších výšek třením a turbulencemi. Energie větru stoupá se 3. mocninou jeho rychlosti: W = 0,5 x 1,255 x v3. Tedy pro vítr o rychlosti 4 m/s je 39,2 W/m2, pro 15 m/s 2067 W/m2, pro 20 m/s 5200 W/m2. Uvažujme tedy pruh široký 1m, pro nějž odpovídá v Německu instalovaný výkon větrníků 75 kW. Větrníky umístěné v jedné řadě by odebíraly větru celou energii při 4 m/s od povrchu země do výše 1913 m, při 15 m/s do výšky 36 m, při 20 m/s do výšky 15 m. Větrníky tedy přemění na elektřinu větší procento z vánku, než ze silného vichru. Slabé větry ze západu a severu jsou zbrzděny a s nimi i postup mraků, tedy vody. Tomu odpovídá i změna podnebí u nás. Mizí slabé deštíky a zůstávají pouze silné deště. Naštěstí lze přeměnit max. 59% energie větru na elektřinu (Betzovo číslo). Příroda nemá ráda prázdno, proto zpomalené západní proudění je nahrazeno větry z jiných směrů. Z východu k nám moc dešťových mraků nepřijde, protože oceán je tisíce kilometrů daleko, na jihu deště z velké části zachytí Alpy.
Německo plánuje do r. 2030 postavit větrné elektrárny se šestinásobkem součaného výkonu, takže vliv na klima ve státech na východ od Německa bude podstatně větší.
O vlivu větrníků na změnu klimatu se moc nepíše. Velmi silný odpor Zelených a lobby výrobců tlumí diskusi na toto téma. Jen v Německu prý větrníky zaměstnávají 250 000 lidí. Tak se zamlčují i informace o vrtulemi zabitých ptácích, netopýrech a hmyzu.[2]
Jestli nevěříte tomuto zjednodušení, tak vás možná přesvědčí studie renomované instituce v odkazu [3].
Možná i proto je v posledních létech sucho a následně horko, protože méně deště znamená méně odpařování vody, a tím i méně ochlazování povrchu země.
Rozšíření kůrovce je částečně způsobeno suchem, částečně zrušením okamžité likvidace kůrovce v „1. zónách národních parků“. Z jednoho napadeného stromu se v další generaci kůrovec rozlétne na 7 stromů. Líhnou se 3 až 4 generace za rok. Násobit umí každý... Kůrovec špatně létá, ale je roznášen větrem. Ze Šumavy fouká většinou do vnitrozemí ČR, vítr na horách mění směr vzhůru, takže kůrovec takto může cestovat na velké vzdálenosti. Obdobně „cestují“ brouci požírající borovice v USA. K „cestování“ po republice kůrovec využívá i nákladní auta a vagony, které odvážejí nesanované kůrovcové dřevo.
V posledních letech usychají desítky milionů m3 smrků ročně (loni 18 mil. m3, letos se odhaduje na 10 mil. m3). Tím se v lese zadržuje méně vody, méně se jí vypařuje, což vede ke stoupání teplot (viz skupenské teplo výparné a „malý vodní cyklus“ – stromy na horách ze vzduchu „vyčesávají“ vlhkost).
Na Šumavě za posledních 30 let uschlo cca 300 km2 lesa, při 800 m3 dřeva/ha je to tedy 25 mil. m3, ekologická i finanční ztráta je ohromná. [4]
Dnešní vlády opakují chyby z minulosti. Následky zanedbání péče o produkční les se projevily po první světové válce, kdy mnišková kalamita trvala 10 let. I po druhé světové válce byla kůrovcová kalamita. Byly následkem odvedení lesníků do války, takže o produkční les se neměl kdo starat.
Klima je složitý systém, tisíce proměnných se vzájemně ovlivňují. Ledovce v Evropě neroztály vlivem ohňů pralidí. Možná už jsou počítače, které by zvládly změny klimatu předpovědět, pokud by lidé byli schopni přesně zadat potřebná data. Malá změna jedné veličiny může ovlivnit celý systém. Obdobně jako chybné pootočení volantu za jízdy způsobí dalekosáhlé následky.
I kdyby se člověk při modelování nespletl, což je nepravděpodobné, tak by prezentaci výsledků ovlivnil lobbing zájmových skupin i geopolitika. Co kdyby se povedla „elektromobilita“ a cena ropy by klesla pod 10 USD/barel? Kdo by vydělal a kdo prodělal? Jak by to ovlivnilo svět? Možná víc než změna klimatu.
Zajímalo by mě, zda se nebudí ze snů hrůzou ministři a ochránci životního prostředí a jejich příznivci, když si vzpomenou, jak dlouhou cestu do pekla svými naivními názory zatím vydláždili.
Zdroj: https://johnjiri.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=727324
Re: Podstatné příčiny se zamlčují
Petr Nováček,2023-01-19 10:54:27
Zatím sucho problém není - déšť se sem už nedostává ze severozápadu, ale ze západ nebo jihozápadu, popřípadě odjinud.
A ropa za 10 USD nebude, protože náklady na její težbu jsou vyšší.
Re: Re: Podstatné příčiny se zamlčují
Jiří John,2023-01-19 11:23:41
Problém je, že déšť přichází od oceánu/moře. Na jih jsou Alpy a Šumava. většina deště přicházela ze SZ - přes rovinaté Německo. Zajíamvá by byla dlouhodobá statistika směrů větru v ČR.
Cenu ropy ovlivňují jednal náklady na těžbu (v S.A pár usd/barel, v Rusku několikanásobek a také poptávka.
Re: Podstatné příčiny se zamlčují
Florian Stanislav,2023-01-19 11:14:54
Děkuji za inspirujcí příspěvek.
A) Píšete :
Energie větru stoupá se 3. mocninou jeho rychlosti: W = 0,5 x 1,255 x v3
Komentář : vzorec se týká výkonu P [W/s]
https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/76216/F3-BP-2018-Sterberova-Lenka-Mala%20vetrna%20elektrarna%20feasibility%20study.pdf?sequence=-1&isAllowed=y
"Teoretický výkon Pt větrné turbíny udávaný ve wattech
[W = J /s]
S je průřez větrníku u je rychlost větru, dosadím místu u obvyklé v
"P(teoreticky) =0,5*(hustota)*S.u^3"
Tedy výkon při ploše 1 m2 bude P =(při 10°C) = 0,5* 1,25* v^3.
Pro rychlost 10 m/s vyjde P = 625 W. Při 15 m/s bude 2100 W, což souhlasí s výpočtem, který uvádíte pro 15 m/s máte 2067 W/m2. Tedy ještě jednou, zjevně myslíte výkon přepočtený na 1 m2, což se v textu poněkud ztrácí.
Nerozumím Vaší větě :
Větrníky umístěné v jedné řadě by odebíraly větru celou energii při 4 m/s od povrchu země do výše 1913 m, při 15 m/s do výšky 36 m, při 20 m/s do výšky 15 m.
Komentář: nerozumím zvláště hodnotě 1913 m, snad 1,9 m?.
Obávám se, že uvedených 59% přeměny větrné energie na elektřinu s problémem zastavení větru moc nesouvisí. Výkon P počítaný nahoře je teoretický. Jak píšete reálně je dán dalším koficientem většinou pod 0,5.
Lopatky se natáčí, optimální výkon VE je v oblasti 5-10 m/s , při velkých rychlostech prakticky výkon stagnuje, viz obr.2.1 mého uvedeného odkazu.
Uvažujme tedy, že rychlost větru do 10 m/s zpomalí na polovinu. Tedy ve Vašem uvedeném pásu 1 m výšky přes celé Německo zpomalí vítr ( převážně k nám asi na polovinu.Průřez proti větru v Německu je minimálně 2x delší, jak naše hranice, tedy vyjde čtvrtina zpomalní větru k nám při rychlostec do 10 m/s.
ALE.
To vše v pruhu vysokém 1 m pči zemi. A výška srážkových mraků je stovky metrů. Takže vliv větrníků na klima bych nepřeceňoval. Větru bání i jakákoliv zástavba. A hlavně hory, které na hranicích byly tak 300 milionů let a ještě nějakou dobu budou.
B) Souhlasím s úvahami o kůrovci a lesích.
ALE.
Kůrovec uletí 30 km v extrémních případech, kdy se zrovna rojí a fouká silný vítr. A shodli jsme se, že silný vítr ětrníky prakticky neovlivní, mají otočené lopatky.
Ale také řídké lesy nezadrží vítr --> při troše optimismu, že srážky padnou ve vnirozemí a rovnoměrnější přísun vláhy na polích nemůže nic nahradit. Ani to, že by zdravé lesy zachytily vodu, a ta jde ŘEKAMI dál jako zdroj vody.
Re: Re: Podstatné příčiny se zamlčují
Florian Stanislav,2023-01-19 11:25:22
Oprava
Komentář : vzorec se týká výkonu P [W/s]
bude
Komentář : vzorec se týká výkonu P [W]=[J/s]
Re: Re: Podstatné příčiny se zamlčují
Jiří John,2023-01-19 11:47:40
Ad A: Píši: „Větrníky umístěné v jedné řadě by odebíraly větru celou energii při 4 m/s od povrchu země do výše 1913 m, při 15 m/s do výšky 36 m, při 20 m/s do výšky 15 m. Větrníky tedy přemění na elektřinu větší procento z vánku, než ze silného vichru. Slabé větry ze západu a severu jsou zbrzděny a s nimi i postup mraků, tedy vody. Tomu odpovídá i změna podnebí u nás“.
ještě jeden pokus o vysvětlení úvahy: Čím větší rychlost větru, tím má větší energii a tím menší % energie větru je větrník schopen přeměnit na mechanickou/elektrickou práci, kterou odebere z větru a tím způsobí jeho zpomalení (větrník má ma. výkon omezen a natáčí lopatky) . Zkuste si přepočíst pro různé rychlosti větru, jako učást energie odebere. Teoreticky jsem větrníky umístil přes nejdelší úhlopříčku Německa do jedné řady (cca 800 km a vyšel výkon který uvádím. Je prokázáno, že větrník ovlivňuje desítky km za sebou – v řadě umístěné stejné větrníky mají různé výkony při sve stejném okamžiku.
Betzovo číslo (nebo reálný koef) není podstatné. Podstatné je % přeměny energie větru na elektrickou energii
Netuším, proč uvažujete o pruhu 1 m nad zemí.
Hory, lesy,…brzdící vítr jsou zde miliony let, lesů bylo dříve víc. Systém byl ustálený a nyní z něj odebíráte energii. To se musí projevit.
ČHMÚ možná má dlouhodobé tatistiky směru a rychlosti větru a srážek v jednotlivých dnech. Z toho už by bylo možné usuzovat na základě faktů.
Nejhorší na změně klimatu jsou vlny veder (teplotní dómy) a ty mohou být zpobeny právě omezením výparu po drobných deštících - viz teorie výše.
Pravda se ukáže za pár let, až Němci postaví 6x více větrníků.
Albedo
Mintaka Earthian,2023-01-18 04:50:33
Přijde mi, že se ve spojitosti s oteplováním, málo pracuje s faktorem albeda.
Sluneční záření je zdaleka hlavní zdrojem tepla povrchu Země a její atmosféry.
Dalším zdrojem v pořadí je s výrazným odstupem geotermální energie, která je v porovnání se Slunečním zářením cca desettisíckrát slabší.
Rozdíl v teplotě černého asfaltu v porovnání s bílým povrchem je přímo bolestně hmatatelný.
Bilance takové solární elektrárny, která na jednu stranu ušetří fosilní paliva a doufejme i sníží množství uvolněného CO2, ale na druhou stranu absorbuje více tepla ze Slunečního záření, nemusí být nezanedbatelný.
Odlesňování a rozšiřování pouští, nové "plastové" kontinenty v oceánech, saze na obrovských plochách v antarktidě a artktidě, to jsou, podle mě faktory globálního oteplování, které nemají dostatečnou pozornost.
I když se na tom pracuje: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-veda-saze-z-ceskych-kominu-doleti-az-do-arktidy-upozornuje-vedkyne-186636
S ohledem na tato zjištění by snaha omezit spalovací motory a vytápění domácností dřevem/uhlím/odpadky dávala větší smysl.
Možná se časem dočkáme i návratu bílých pneumatik:
https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/emise-prach-filtr-pevnych-castic-oter-pneumatiky-brzdy.A200312_161503_automoto_fdv
Utajovanie?
Radoslav Porizek,2023-01-17 23:52:45
> Klementinum souvislá historická data nezveřejňuje.
> Nenašel jsem žádnou stanici s teplotou za 50 let, všude se odvolávají na CHMI a ti píší , že si máme napsat a data spíš zdarma nebudou.
Pride mi to take zvlastne, jak sa vsade bojuje proti klimatickym zmenam, ale spristupnenie udajov o nameranych udajoch je velky problem. Podobne som sa snazil ziskat historicke udaje zo stanice na Lominckom stite. Clovek ma z toho az take konspiracne tiky o utajovani, obzvlast ked si spomenie ako Phil Jones 'stratil" povodne teplotne zaznamy meteorologickych stanic CRU po tom, ako bol vyzvany, aby ich podla zakona spristupnil verejnosti.
Rozne organizacie (NASA GISS, HadCRUT, NOAA, Japan Met., Berkeley Earth) nam ponukaju indexy vyvoja globalnej teploty, ktore ale nie su reprodukovatelne (nie su zname povodne data ani metoda vypoctu), a teda sa ich spravnost neda vedecky overit.
Universtity of Chicago ma pristupnu stranku s historickymi teplotami stanic, ktore sa inac nedaju dohladat. Su tam dostupne udaje aj z ceskych stanic:
http://climatemodels.uchicago.edu/timeseries/#JfjBBBBBBBBBBBBBB
Re: Utajovanie?
Radoslav Porizek,2023-01-17 23:57:34
A ten Lomnicky stit maju tu (ma nulovy teplotny trend) : http://climatemodels.uchicago.edu/timeseries/#Kbq
Re: Utajovanie?
Radoslav Porizek,2023-01-18 00:26:22
OPRAVA:
Z diskusie dole opravujem, historicke zazmamy teploty z Klementina su dostupne: https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/praha-klementinum
Aj ked tych 100 000 riadkov v Exceli s dennymi zaznamami mi to trochu pripomina Stoparovho pruvodce po galaxii od Douglas Adamsa.
Citat:
„Ale ty plány byly vyvěšeny…“
„Vyvěšeny? Musel jsem je nakonec jít hledat do sklepa.“
„Tam je oddělení, kde je vyvěšují.“
„S baterkou.“
„Asi byl zrovna výpadek proudu.“
„A schody zřejmě taky vypadly.“
„Podívejte se, našel jste to oznámení nebo ne?“
„Ale jo, našel. Na dně zamčené registračky, a tu vecpali na zrušený záchod a na dveře dali ceduli Pozor, leopard!.“
Re: Utajovanie?
Florian Stanislav,2023-01-18 10:37:39
Díky za odkaz
http://climatemodels.uchicago.edu/timeseries/#JfjBBBBBBBBBBBBBB
Zatím jsem mimoň. Brno/Turany nabízí asi všehny stanice Čech tehdy i v c.k. Rakousko třeba DeutchBrod ( zřejmě dnes Havl. Brod.).A řaday jsou hodně neúplné.
A vypadá to, že data končí ( asi s nějakým grantem), nejsou poslední roky.
Soubor se dá otevřít ve Wordu, ale na jako tabulka, ale asi je .csv.
Re: Re: Utajovanie?
Radoslav Porizek,2023-01-19 20:34:59
No su tam nepresnosti typu DeutchBrod a v casovej zlozke toho vela chyba. Ale je to to najlepsie, co poznam: dostupne zaznamy s meterologickych stanic z celeho sveta. Nepodarilo sa mi najst nic lepsie.
Pokial naozaj nie je dostupna taka prkotina, ako namerane udaje zo stanic pri tych astronomickych peniazoch, co sa leju do klimatickeho vyskumu a boja proti oteplovaniu, tak je to dost alarmujuce. :-/
Na rozne indexy globalnych teplot od roznych organizacii je dobra stranka: https://www.woodfortrees.org/ , grafy sa tam daju dobre upravit podla potreby uzivatela.
Trendy teplot a srážek ČR odhad vývoje.
Florian Stanislav,2023-01-17 18:51:55
Trendy teplot a srážek ČR odhad vývoje.
Trend srážek za 60 let je y = 0,262x+ 664 a trend teplot y = 0,033x + 6,813 , z dosazením za x= 60 distaneme hodnoty terndu pro rok 2022 a dosazením x= 90, tedy 30 let dopředu, dostaneme rozdíly hodnot 687,58 -679,72 =7,86 mm nárůst srážek za 30 let by byl 7,86 mm. Teploty za 30 let budou v trendu 9,783 -8,793= 1° C za dalších 30 let. 1°C navíc znamená asi o 6% víc odparu za 30 let. Není to 6 % srážek. Zvýšený odpar nepochybně sníží zásoby podzemních vod a vody v půdě.
Trend je matematický celkový způsob zpracování existujích číselných dat. Není to klimatický model, který má mnoho nastavitelných prametrů vlivů . Statistický ( matematický) trend není ale fantasmagorie, protož i on zahrnuje proměnné faktory, která mají vliv na konečný výsledek. Tyto proměnné faktory zůsobí změny hodnot, se kterýmitrend počítá dopředu ovšem ve smyslu, že váha těchto faktorů se měnit nebude.
A odhadnout , jak se tyto faktory měnit budou přináší široká rozmezí v modelech označované jako minimální, střední a maximální.
Průměrný průtok (m3/s) po státní hranici Labe 308 m3/s, Morava 109 m3/s, Odra 62 m3/s, celkem 479 m3/s, 15116090400 m3 za rok, to je na plochu 88 870 km2 průměrně 192 mm ( 28% z 680 mmm) srážek odteče. V základním odhadu méně jak 1/3 odteče. Tedy 2/3 se odpaří. Je tu ještě voda podtzemní , voda půdní a ve vegetaci. Považovat ji za konstatní je hodně odvážné, ale podzemní a půdní voda se neakumuluje, skoro jistě poklesá. Případné přebytky této vody musí odtéct jako spodní voda do řek nebo se odpařit z půdy. Takže 2/3 ze 6 % odparu navíc za celkem 30 let je 4% srážek, to je asi 27 mm srážek z 680 mm. Zjednodušeně se odpaří navíc 27mm/30 let = asi 1 mm navíc za rok. Nezdá se to moc, ale orná půda zaujímá 37,5 % celkového půdního fondu, tj. 2 958 603 ha. Na vyrovnání tohoto 1 mm výparu by bylo třeba = 29,6 milionů m3 vody ročně rovnoměrně dodat na pole. To je objem 5 rybníků Rožmberk. Nebo průtok Labe v Děčíně za 100 sekund.
Výpočty:
Regresní rovnice srážek. y = 0,262x+ 664 679,7 682,3 687,6 [ mm]
Regrasní rovnice teploty y = 0,033x + 6,81 8,8 9,1 9,,8 [°C ]
Za 30 let tedy teplota vzrostě o 1°C a srážky o 7,9 mm.
Re: Trendy teplot a srážek ČR odhad vývoje.
Florian Stanislav,2023-01-17 19:32:34
Výpočty:
trochu se rozhodily mezery nyní x=60, za 10 let x=70, za 30 let x= 90.
679,7 682,3 687,6 [ mm]
Regresní rovnice srážek. y = 0,262x+ 664
8,8 9,1 9,,8 [°C ]
Regresní rovnice teploty y = 0,033x + 6,81
Za 30 let tedy teplota vzrostě o 1°C a srážky o 7,9 mm.
Výpar se tedy za 30 let zvýší o 27 mm a srážek přibyde o 8 mm. Rozdíl 0,63 mm za rok.
Na orné půdě to tedy přesněji bude o asi 19 milionů m3 vody chybět 3 rybníky Rožmberk..asi 1 munita zastavení průněrného Labe v Děčíně.
V době sucha déle , průtoky řek jsou menší jak orůměr.
Rychlost geologických změn
Mojmir Kosco,2023-01-17 09:36:18
Poměrně často čtu, že par set let není z geologického nic moc a současné přímé měření teploty dejme tomu za posledních 150 let, nelze použit k dlouhodobé předpovědi ,zejména z důvodu krátkodobosti , hustoty měřících míst a jednotnosti metody měření a že relevantní jsou až po I ale spíš po II světové.... nepřímé (ledová jádra ,paleobotanika a tak mají zase jiné problémy.
1. Rychlost změn muže být i v řádu 100 let , buď z jasnějších důvodů (konec dinosaurů)nebo nejasných (dokonce z odkazem na člověka ) konec poslední doby ledové.
2. Po II. světové všechny praktické obory spojené z lesnictvím a zemědělstvím, pomalu v průběhu 20-30 let z důvodu nikoli akademických ,ale praktických začaly šlechtit, v prvním sledu na produkci (bodlo vzhledem k populaci,ale okamžitě v závěsu na nedostatek ,nebo slanost vody j na sucho (a to bodlo taky ). A přinejmenším od 70let u nás lesní fakulty čím dál víc řvou ,že smrk není terno....
Ovšem se závěre článku tj . že výpar vody souvisí s teplotou je nezpochybytelný ---
,
Břidličný plyn
D@1imi1 Hrušk@,2023-01-16 17:42:24
Dobrý den, mám dotaz, který souvisí s článkem jen nepřímo. Před týdnem tu na Oslu ve videu dne byl rozhovor s českým aktivistou bojujícím proti břidličnému plynu, který tvrdil, že úniky metanu do atmosféry při těžbě z břidlic tvoří 12%, což je o řád víc, než byly nějaké oficiálně udávané hodnoty. Při takto velkých únicích metanu by těžba břidličného plynu probíhající jen na území USA během 15 let oteplila klima o 1,5°C.
Je zde někdo s tímto tématem blíže obeznámený, zda jde o přehánění nebo o věrohodné informace? Pokud by to byla pravda, byl by CO2 marginální problém.
Re: Břidličný plyn
D@1imi1 Hrušk@,2023-01-16 17:43:23
Zapomněl jsem to video:
https://www.youtube.com/watch?v=EcWhb-MAhCY
Re: Břidličný plyn
Miyuki Pateru,2023-01-17 13:26:42
Ono i u běžné těžby a přepravy plynu je ztráta kolem 10% při přepravě ve formě CNG o dost víc
Takže hodně ze současného trendu může být odklon od "špatného" uhlí k "dobrému" plynu
Když v ekvivalentu je ten plyn o dost horší než uhlí. To má ale zase spousta jiných problémů.
Re: Re: Břidličný plyn
D@1imi1 Hrušk@,2023-01-18 01:16:50
10% je dost, čekal bych maximálně jednotky procent. Nicméně u těch břidlic by údajně 12% mělo připadat jen na těžbu, další manipulaci nepočítaje. Zajímal by mě i ten přínos CH4 v celkovém nárůstu teplot. To číslo ve videu 1,5°C za 15 let jen z US frakovací těžby zní šíleně. Zda by se nakonec neukázalo, že plyn je pro klima výrazně horší než uhlí.
Vy to všichni nechápete!
Ivan Polák,2023-01-16 14:09:23
Stačí přeci se zaměřit na jednu jedinou složku klimatu - CO2 - zrušit jakoukoliv možnost jeho emisí do ovzduší a rázem bude ráj na zemi, teploty stabilní jako doma topení s termostatem, atd.atd....
oteplování
Petr Nováček,2023-01-16 12:28:44
Takže v Praze se otepluje o půl stupně více než v průměru ČR. Nicméně i jinde v ČR jsou větší města typu Brno, Ostrava, ... které jsou započítány v průměru, takže vliv tepelného ostrova měst bude větší než jen 0,5 stupně. Navíc fouká vítr a teplo z města rozfouká do krajiny. Pro porovnání by bylo lepší vzít nějaké meteostanice daleko od sídel.
Zajímavé je, že ČR se otepluje o 0,37 stupně za dekádu, což je o hodně více než celosvětových 0,134 stupně za dekádu. ČR se otepluje 2,75 krát rychleji.
https://i0.wp.com/wattsupwiththat.com/wp-content/uploads/2023/01/image-12.png?ssl=1
Například podle této studie mohou městské tepelné ostrovy za 50% oteplení:
https://www.netzerowatch.com/urban-heat-island-effect-caused-50-of-warming-in-china/
Takže otázkou je jakou část oteplení má na svědomí CO2 a jako část oteplení mají na svědomí městské tepelné ostrovy a všeobecná změna krajiny, hlavně její odrazivosti, kdy se méně energie odrazí zpět do vesmíru a vlivem tmavších povrchů se přemění na teplo.
Re: oteplování
Florian Stanislav,2023-01-16 13:20:13
Oteplování v Číně není náš případ, emise a města tam rostou nejvíc na světě a kde jsou meteorogické stanice, to nevím. Globální otelování nebude o 50% vlivu z tepelných ostrovů, tají ledovce horské Himálaje a Arktidy plovoucí led.
U nás
Nejvyšší postavení a nejrozsáhlejší pozorovací program má síť 38 profesionálních meteorologických stanic, z nichž část, celkem 6 stanic, je pod správou Armády ČR. Rozsáhlá klimatologická měření poskytuje síť 179 dobrovolnických klimatologických stanic, z nichž většina, 140 stanic, je plně nebo částečně automatizována.
Chtěl jsem článkem říci, že větší nárůst teplot ve velkých městech lze snadno doložit časovými řadami a případně eliminovat proti stanicím mimo velká města. Neříkám, že to klimatologové počítají takto, ale počítat umí.
Re: oteplování
Florian Stanislav,2023-01-16 20:48:17
Nenašel jsem žádnou stanici s teplotou za 50 let, všude se odvolávají na CHMI a ti píší , že si máme napsat a data spíš zdarma nebudou. CHMI historii eviduje na internetu od 1961. Amatérské stanice jsou často až po roce 2000.
Graf teploty ČR 1972- 2022 můj začíná zhruba v trendu na 7,1°C končí na 9,0°C za 50 let, tedy 1,9/50 = 0,038°C/rok= 0,38°C/10 let, což souhlasí s vaším 0,37°C/10 let.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD
" Očekává se, že oteplování bude větší nad pevninou[29] než nad oceány a nejvýraznější bude v Arktidě"
Můj názor :
oceány jsou stabilizátor teploty Země, hlubokomořské proudy jdou při dně a mají jen několik °C.
viz
https://www.esa.int/Space_in_Member_States/Czech_Republic/Je_globalni_oteplovani_skryte_pod_vodou
Arktida se opeluje 4x rychleji ( úbytek sněhu a ledu a změna albeda)
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/arktida-se-oteplila-temer-ctyrikrat-rychleji-nez-zbytek-svet/r~8f5bf114199d11eda873ac1f6b220ee8/
"Výzkum ukázal, že Arktida se jedno desetiletí oteplí v průměru o 0,75 stupně Celsia, což je téměř čtyřikrát rychleji než zbytek planety."
Komentář : řekněme tedy 0,75/ necelé 4 = asi 0,18°C za dekádu, což je 2x méně jak ČR ( vypočteno z 50 let, na délce období taky záleží). Otepluje se čím dál tím rychleji
Re: Re: oteplování
Viktor Šedivý,2023-01-16 23:24:03
Ano, na délce období záleží. A 50 let je v tomto ohledu sakra krátké období z kterého cokoli vyvozovat je přinejmenším odvážné.
Vzhledem k tomu, že se klima mění pod různými vlivy v cyklech s periodou až desítek tisíc let, je časová řada několika desítek let taková ... jepičí.
pochybná analýza
Petr Petr,2023-01-16 11:21:08
Předně:
Denní data ze stanice Praha Klementinum jsou dostupná zde
https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/praha-klementinum
To, že od roku 1972 vzrostla teplota v Praze více než v ČR, není hodnota tepelného ostrova. A co před tím datem? Nelze to tak snadno stanovit, jak myslíte...
Odpar a srážky:
Pokud by byla v trendu bilance 9 % ročně (průměr za 60 let 4,5 %), tak se již kumulativně odpařily skoro 2 m sloupce vody. Kde se berou? Srážky v ČR a odpar v ČR je celkem vyrovnaný (i podle modelů) a to i do budoucna. Přeshraniční výměnu (různou pro tyto věci) je taky třeba brát v zřetel...
Re: pochybná analýza
Florian Stanislav,2023-01-16 13:10:24
Píšete denní data, pro klkima jsou třeba roční za mnoho desetiletí a ta ve Vašem odkazu nejsou. jen v souhrnech, ne jednotlivé roky.
Píšete :Pokud by byla v trendu bilance 9 % ročně (průměr za 60 let 4,5 %), tak se již kumulativně odpařily skoro 2 m sloupce vody:
Komentář :Rozdíl výparu ( z gafu a s mnoha výhradami) je 9,3 % za období 1961-2022, tedy asi 0,155 % změny odparu za rok.
Píšete :"že od roku 1972 vzrostla teplota v Praze více než v ČR, není hodnota tepelného ostrova. A co před tím datem?"
Komnetář : před tímto datem 1972 tepelný ostrov jistě byl, řeší se 0,5°C navíc za 50 let proti ČR.Jestli máte starší data k ČR, nic V8m nevrání to využít.
Re: Re: pochybná analýza
Petr Petr,2023-01-16 13:32:30
V tom odkazu jsou denní data Klementina od roku 1775. Data jsou v Excelu, tak pokud chcete roční, tak si udělejte průměry...
Srážky se zvedají o 0,05 % za rok. Za 60 let tedy o 3 % (současné roky, každý rok o 3 % více než v letech před 60ti lety). Podobně hypoteticky odpar. Bilance je tedy, že roční je nyní o 9,3 % procenta vyšší než před 60ti lety. Ale před 30ti lety byla bilance o 4,65 % větší. Sečtu-li kumulativně všechny ty procenta bilancí za 60 let, tak mám 140 % roční bilance. To je jistě přes metr sloupce vody, který tu nikdy nebyl...
To je jednoduché: "Když máte víc dat, tak je využijte. Já to udělal od 1972. Byť je to špatně..."
Re: Re: Re: pochybná analýza
Florian Stanislav,2023-01-16 14:47:56
Píšete :"V tom odkazu jsou denní data Klementina od roku 1775. Data jsou v Excelu, tak pokud chcete roční, tak si udělejte průměry..."
Díky. Data denní jsou do konce roku 2021, takže poslední rok 2022 stejně je třeba někde lovit. Tabulka Excelu má asi 90 000 řádků. Stačí udělat 247 krát průměr z 365 nebo 366 dní a je to. A mám to, co už jsem měl.
Píšete :"Sečtu-li kumulativně všechny ty procenta bilancí za 60 let, tak mám 140 % roční bilance. "
Komentář: v mém článku je :"Primitivně vypočtu rozdíl nárůstu odparu (12%) a nárůstu srážek, ( 2,7%), pak dostanu v trendu, že asi 9,3% srážek se navíc odpaří. "
Odpaří se za 60 let celkem 9,3% vody navíc. takže nevím, co ještě sčítáte, když už to sečtené je. Srážky roční se pohybují kolem 670 mm, takže 9,3% z toho dolů je 62 mm, rozdíl za 60 let, zhruba 1 mm za rok.
No a Vám vyšlo 280% za rok, bude ještě nějaká oprava?
Re: Re: Re: Re: pochybná analýza
Petr Petr,2023-01-17 07:06:23
Jenže vy jste tvrdil (a to i po upozornění), že tam data nejsou, což není pravda. Rok 2022 se tam přidá brzy ("operativní data").
Podle dat
https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky
(kde také ještě není celý rok 2022)
je v letech 1961-2021 pro ČR trend srážek nárůst +0,42 mm ročních srážek za rok.
(beru-li měsíční data - ale beru-li vaše roční data pro 1961-2021 tak je to +0,35 mm ročních srážek za rok - jde o statistické chyby, protože tento trend je statisticky nevýznamný...)
Tedy v jednotlivých letech je to nad rok 1961 více srážek:
1961 ... 0 mm
1962 ... 0,42 mm
1963 ... 0,84 mm
...
2020 ... 24,78 mm
2021 ... 25,2 mm
A teď to kumulativně.
(což zřejmě nechápete, ale v době covidových statistik by už mělo být každému jasné)
Za roky 1961 až 2021 napadlo kumulativně (celkem) více srážek o 768,6 mm.
(součet všech těch hodnot pro jednotlivé roky uvedené výše)
Oproti stavu, jako kdyby každý rok v letech 1961-2021 bylo jako v 1961.
Pro váš trend je to 640,5 mm srážek kumulativně navíc.
Váš hypotetický nárůst ročního odparu 12 % je tedy 4,44x toho vašeho nárůstu srážek. Tedy kumulativně 640,5 mm * 4,44x = 2846,7 mm odparu navíc v letech 1961-2021.
Kumulativní bilance je tedy 2846 mm - 640 mm = 2206 mm. Kde se ale mohl navíc odpařit takový sloupec vody?
Taková nerovnováha, kterou popisujete je nereálná. Jde o příliš primitivní model. Například na povrchu je sucho a nic se neodpařuje. Voda je v půdě, kde je jiná teplota, atp.
Dále už reagovat nebudu, ať si píšete, co chcete...
klima
Josef Nýč,2023-01-16 11:16:00
Děkuji za článek. I po přečtení historických záznámů je jasná jedna věc. Lidé si zvykli na jistou stálost počasí. Jen to platí dočasně. Vlivů ovlivňujících počasí je neskutečné množství. Ale lidskou činností nejvíce je to zabetonování ploch a v menší míře činnost strojů v krajině - např. orba napříč - ne tedy na vrstevnici a těžké stroje v lesích. Dále monokultury na velkých plochách a likvidace mezí, tůní a slepých ramen. A tak panika, které já říkám zelený úžeh (jsem pro přírodu možná víc jak zelení fanatici), přispívá k přehlížení mnoha jevů. Už v minulosti lidé věděli, že není možné, aby se člověk spoléhal na jednu podstatu. V minulosti pestrost krajiny i zemědělství přispěla k přežití katastrof a též jen částečná globalisace. Atd.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
