Zázrak v Kiruně. Kredit: LKAB.

Švédská státní těžební společnost LKAB v těchto dnech ohlásila zásadní objev. Vystopovali ložisko bohaté na prvky vzácných zemin, které je největší svého druhu, jaké kdy bylo nalezeno v Evropě. Je tam více než milion tun oxidů těchto velmi žádaných chemických prvků. Přínos tohoto objevu je neocenitelný, nejen pro rozvoj udržitelné energetiky, ale hlavně kvůli geopolitické nezávislosti. Koho by zajímala nějaká dekarbonizace, když by žil v čínské satrapii?

Odborníci se již pustili do průzkumu tohoto zázračného místa, které je teď známé jako ložisko Per Geijer. Nachází se hned vedle legendárního dolu v Kiruně, za polárním kruhem na severu Švédska. Tento důl je podle odborníků největší a nejmodernější podpovrchový důl na železnou rudu na světě.

Logo. Kredit: LKAB.

Ač to zní zcela neuvěřitelně, navzdory jejich ohromné, takřka životní důležitosti, se prvky vzácných zemin v Evropě komerčně v současnosti netěží vůbec nikde. Nula, nic. V globálním měřítku dominuje v těžebním průmyslu vzácných zemin Čína, která produkuje asi 61 procent vzácných zemin. Nemluvě o tom, jak mají zaťaté spáry do zpracovatelských řetězců. Daleko na druhém místě se krčí Spojené státy s 15 procenty. To je značné geopolitické riziko.

V Mendělejevově tabulce máme celkem 17 prvků vzácných zemin, čili skandium, yttrium a všechny lanthanoidy. Jejich vlastnosti jsou pochopitelně do jisté míry různé a některé jsou pro nás užitečnější než jiné, ale obecně jsou velmi žádané kvůli pozoruhodným magnetickým a elektrickým vlastnostem.

Ložisko Per Geijer. Kredit: LKAB.

V současnosti se na výsluní hřeje především neodym (Nd), který je zásadní surovinou pro materiál na momentálně nejsilnější prakticky používané permanentní magnety, kam se přidává společně se železem a bórem (Nd₂Fe₁₄B). Neodymové magnety unesou více než tisícinásobek své hmotnosti a je po nich ohromná poptávka. Používají se především v elektromotorech.

Neodym a ostatní vzácné zeminy jsou pro udržitelnou energetiku doslova nepostradatelné, strategické, přinejmenším při dnešní úrovni technologií. Pro představu, odborníci odhadují, že každá nabíjitelná EV baterie, tedy baterie do elektromobilu, spotřebuje zhruba 1 kilogram vzácných zemin. U každé větrné turbíny je to přibližně 600 kilogramů. Bez vzácných zemin přitom žádné elektromobily ani větrné turbíny nebudou, pokud nedojde k zásadním technologickým změnám.

Společnost LKAB hodlá ložisko Per Geijer těžit co nejdříve. Zároveň ale upozorňují, že jsou svázáni tak komplikovanými předpisy a požadavky před zahájením těžby, že by se první vzácné zeminy z tohoto naleziště mohly dostat na trh nejdříve za 10-15 let. Což je nepřijatelné. Rozumná ochrana prostředí je samozřejmě na místě. Nejsme v 19. století. Krajina kolem Kiruny je kouzelná, autor tohoto textu ji před časem osobně navštívil a byl fascinován. Přesto, tohle je pro Evropu, tedy i pro nás, otázkou života a smrti. Podle toho by měly vypadat i priority a úsilí ve hledání kompromisů, například pokud jde o časovou náročnost úředních procesů.

Zároveň bude velmi zajímavé a důležité sledovat dění kolem této budoucí těžby. Především pokud jde o Čínu. Největší známé ložisko vzácných zemin na světě je Bayan Obo ve Vnitřním Mongolsku, tedy na severu Číny. Údajně tam mají asi 40 milionů tun. Právě Číně nově objevené ložisko Per Geijer dramaticky kříží plány na světovou dominanci.

Čína již nějakou dobu vede masivní dezinformační kampaně s falešnými účty na sociálních sítích, které jsou zvláštní tím, že nejde o politiku či zdraví. Cílí na průmyslové firmy, vesměs v oblasti těžby a zpracování vzácných zemin. V převleku za místní občany a aktivisty západních zemí útočí například na kanadské těžaře Appia Rare Earths & Uranium Corp nebo americké společnosti Lynas Rare Earths Ltd. a USA Rare Earth. Doposud naštěstí nebyli příliš úspěšní, ale Čína teprve začala a zapojení domácích užitečných idiotů samozřejmě nelze nikdy úplně vyloučit.

Video: LKAB Visitor Centre

Literatura

New Atlas 12. 1. 2023.

Washington Post 28. 6. 2022.

Lithium,vzácné zeminy