Pohled z Mezinárodní vesmírné stanice ISS na Zemi a Slunce. Snímek byl pořízen pomocí objektivu typu rybí oko připojeného k elektronické kameře. Kredit: NASA

Je čtvrtý den nového roku. Samozřejmě neplatí to celosvětově. Někde u protinožců již nyní přibývají hodiny dne pátého. Nový rok však lidé odlišných kultur a náboženství slaví podle svých historických kalendářů, i když ten náš, gregoriánský, se stal celosvětovým standardem, na který se vztahuje i mezinárodní norma ISO 8601. Bezpochyby jedna z nejdůležitějších dohod v  globalizovaném světě. Nicméně tradice jsou tradice, a tak se z příchodu nového roku lidé v různých koutech světa radují v dobu lišící se nejen v hodinách, jak se postupně posouvá časovými pásmy Silvestrovská půlnoc, ale rozcházející se s oficiálním celosvětovým kalendářem na dny, týdny i měsíce.

Například podle juliánského kalendáře ho 14. ledna slaví mnozí věřící východní pravoslavné církve. Nejznámější odchylkou je čínský Nový rok, který je pohyblivý, protože je určen astronomicky – začíná, až na výjimky, v druhý měsíční nov po zimním slunovratu. Nejen v Číně letošní 15denní novoroční oslavy propuknou 22. ledna, v první den roku zajíce. Tibeťané podle svého, také na Měsíc a zimní slunovrat vázaného tradičního letopočtu, si na Nový rok musí počkat ještě 49 dnů.

Bod, ve kterém je planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Nejvzdálenější bod je afélium. Země je nejblíže k Slunci začátkem ledna, když je na severní polokouli zima. Letos je to dnes, 4. ledna. Kredit: NOAA/NASA

Ano, pro nás, obyvatele severní zemské polokoule, je zimní slunovrat, opředen dávnou mystikou, z pochopitelných důvodů důležitý. Nicméně se náš nejrozšířenější kalendář o týden rozešel s tímto dnem, od něhož začne postupně ubývat temnoty zimních nocí.

Tajemná, zeleně zářící kometa C/2022 E3 (ZTF) by měla být koncem ledna a začátkem února viditelná pouhým okem. Kredit: Hisayoshi Sato/NASA/YouTube Další hezký snímek komety zde

Naše Země ale těm, kteří hledají záminku na opožděné novoroční přání, nabízí dnes ještě jednu možnost kreativní výmluvy. Jako každá z planet se i ta naše na své mírně eliptické oběžné dráze k Slunci přibližuje, aby se pak od něho vzdálila. A právě dnes se Země nachází k naší mateřské hvězdě nejblíže, v takzvaném periheliu, kdy centra obou těles se dostanou do vzdálenosti 147 098 925 km. Naopak, nejdál – v aféliu – pak budou 6. července, ve vzdálenosti 152 093 251 km.

Jestli jste tedy nestihli někomu popřát přímo na Nový rok, můžete využít dnešní den k přání šťastné a úspěšné okružní cesty kolem Slunce s jeho září v duši.

A pokud věříte na nebeská znamení a k přání by se vám šikla nějaká ta padající hvězda, vězte, že jste v dnešní noc promeškali maximum meteorického roje Kvadrantíd. Což ale neznamená, že hledění do jasné noční oblohy směrem východo-severo-východním dlouho před zítřejším rozbřeskem by mělo být bezvýsledné. Rušivý, do úplňku (7. ledna) dorůstající Měsíc se bude přesouvat k opačnému, západnímu horizontu. Nicméně počasí meteory pojištěným přáním pravděpodobně vstřícné nebude.

Leden však astronomům, zvídavým nadšencům, ale i mystifikujícím hvězdozpytům připravil další, méně obvyklou událost – „zelenou“ kometu C/2022 E3 (ZTF). Tato dlouhoperiodická tajemná vlasatice byla objevena jen nedávno, 2. března 2022. Nyní prolétá souhvězdím Severní koruny. Směřuje ke Slunci, k němuž se nejvíce přiblíží 12. ledna a k Zemi pak o tři týdny později, 2. února. Protože tou dobou by měla být slabě viditelná i volným okem, jistě se k ní s podrobnějšími informacemi včas vrátíme.

Video: Co nabízí noční obloha v lednu? Tipy na pozorování od NASA Kredit: NASA Jet Propulsion Laboratory

Zdroj: Time and Date