HAARP číhá na planetky. Kredit: Michael Kleiman / US Air Force.

Projekt High-frequency Active Auroral Research Program čili HAARP původně vznikl na Aljašce kvůli výzkumu ionosféry a jejího možného využití v rámci rádiové komunikace a průzkumu. Financovali ho U.S. Air Force, U.S. Navy a DARPA, společně s University of Alaska Fairbanks, takže to byl spíše vojenský projekt. Od roku 2015 provozuje HAARP už jen zmíněná univerzita.

Úspěšný zásah planetky Dimorphos sondou mise DART. Kredit: CTIO/NOIRLab/SOAR/NSF/AURA/T. Kareta (Lowell Observatory), M. Knight (US Naval Academy); Image processing: T.A. Rector (University of Alaska Anchorage/NSF's NOIRLab), M. Zamani & D. de Martin (NSF's NOIRLab).

Teď se objevila fascinující možnost, že se HAARP stane obranným systémem. Samozřejmě úplně jinak, než jak si to představují konspirační bláboly. HAARP bude bránit Zemi proti otravným planetkám. Před pár dny se uskutečnil pozoruhodný experiment, jehož cíle je prověřit potenciál systému HAARP v tomto směru.

HAARP vypálil svazek rádiových signálů o dlouhých vlnových délkách na malou planetku, která míjela Zemi ve vzdálenosti odpovídající zhruba dvěma vzdálenostem mezi Zemí a Měsícem. Záměrem operátorů HAARP přitom je, aby díky tomu získali data o vnitřní struktuře planetky, která jsou důležitá pro případný obranný zákrok.

Logo. Kredit: University of Alaska Fairbanks.

Většina programů zaměřených na pozorování planetek v blízkosti Země, spoléhá na oblast viditelného záření, jako třeba Center for Near Earth Object Studies (CNEOS) americké NASA, nebo krátké rádiové vlny, jako rovněž americká síť Deep Space Network. Přinášejí cenná data, ale „vidí“ jen na povrch planetek, nikoliv do jejich nitra.

Projekt HAARP má ojedinělou schopnost vysílat dlouhovlnné rádiové signály, které mohou proniknout do nitra objektu a získat informaci o jeho vnitřní struktuře. V případě planetek jde o kriticky významné poznatky, které v případě ohrožení Země umožní vyladit detaily pro zákrok planetární obrany.

V tomto případě HAARP vypálil rádiové vlny na planetku 2010 XC15, jejíž velikost je zhruba 152 metrů. Není příliš velká, ale představuje dobrý cvičný cíl. Projekt HAARP se tímto experimentem připojuje k americké misi DART, která si letos v září vyzkoušela náraz do planetky, a misi OSIRIS-REx, která v roce 2020 odebrala substrát planetky Bennu. Planetka 2010 XC15 v dohledné době nepředstavuje pro Zemi hrozbu. Ale až jednou nějaká planetka Zemi ohrozí, HAARP bude připraven prozkoumat její vnitřní strukturu. Výsledky uvedeného experimentu budou zveřejněny v příštích měsících. Držme jim palce.

Video: HAARP Open House 2022

Literatura

New Atlas 30. 12. 2022.