Re:

Václav Dvořák,2023-01-01 00:59:34

Nejspíš by záleželo na složení, u kovového tělesa bych o tom pochyboval... co jsem sledova, tak nějaké simulace existují, záleží jakým směrem vytryskne hmota a energie. Exploze s větší energií(náloží) vycházela někdy jako méně efektivní, ale tam šlo o změny směru tělesa, ne jeho zničení (= rozstřelení na menší tělesa).

Odpovědět

Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-01 01:38:09

Ono taky nedává moc smysl asteroid rozbíjet. Jednak by to asi bylo těžší a zadruhé by část úlomků stejně ohrozila Zemi. To by dávalo smysl snad jen v případě že by asteroid byl už jen desítky tisíc kilometrů od Země a na odklon by nebyl čas. Ale to by nebyl čas ani zavrtat tu bombu 50m pod povrch.

Odpovědět

Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-01 02:09:14

A ještě k tomu možnému zničení - pokud by šlo o 152m asteroid jako v experimentu, nejspíš by ho ta 100Mt bomba kompletně vypařila. Vnější vrstvy by to možná "pouze" prudce rozmetalo. I kdyby byl kovový. Byl by to absurdní overkill. Žádná taková bomba v arzenálech ani nikdy nebyla. Nejsilnější sovětská bomba - Car, by tuto sílu měla, jen kdyby měla plášť z uranu místo z olova. Ale vážila by skoro 30 tun. Trochu nepraktické. Většina hlavic v arzenálech má energii v řádu desítek až stovek kilotun.

Jinak hmotnost asteroidu samozřejmě roste se třetí mocninou rozměru, takže u kilometrové planetky už by ta 100Mt bomba byla asi potřeba...

Odpovědět

Re: Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-01 02:34:36

Pokud by asteroid byl koulí o průměru 152m ze železa a niklu o hustotě 8g/cm3, pak by na každý kilogram asteroidu připadala energie odpovídají 7 kilogramům TNT.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re:

Jirka Naxera,2023-01-01 10:41:57

Bojim se, ze fyzika by zde byla mnohem slozitejsi (a nepratelstejsi). Zkusim odhadnout, co by se stalo.
1.Nad povrchem by explodovala bomba. Jsme ve vakuu, takze se klasicky fireball (kde je nepruhledny zionizovany vzduch na nabezne hrane) nekona, misto toho se rozleti plazma do vsech smeru za doprovodu urychlenych castic
2.Na povrch asteroidu dopadnou prvne gamafotony. To nejspise povede prudkemu zahrati povrchu, jeho ionizaci a okamzitemu odpareni. Na jednu stranu to zpusobi razovou vlnu, ktera se bude sirit asteroidem (takze je sance, ze ho pripadne natukne a rozpadne se na casti), avsak nad povrchem je ted nepruhledna vrstva plazmy, ktera ho izoluje od dalsiho zahrivani.
3.Po nejake dobe na povrch dopadnou zbytky bomby. To patrne povede k odpareni casti povrchu (netroufam si odhadnout jak moc), dalsim razovym vlnam v materialu planetky a hlavne predani hybnosti.

Takze za me asi pozitivni by bylo, ze by se planetce predala pomerne vysoka hybnosti (zvysena o reaktivni silu od te odparene casti), dost negativni by bylo, pokud by se podarilo planetku rozlamat na mensi, ale porad prilis velke kusy

Berte to jako ciste nekvalifikovany odhad

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-01 11:20:08

Já jsem vycházel primárně z toho dotazu od Daniela Slováka, který se ptal, zda by tu planetku šlo rozbít výbuchem 50m pod povrchem. Velikost planetky z nějakého důvodu nezmínil, tak jsem "vzal" tu 152m z článku. A "udělal" jsem ji kovovou, což byla myšlenka pana Dvořáka. Ve skutečnosti je celý příklad přitažený za vlasy:
1. Planetky zpravidla nebývají z kovu, ale bývají to nesoudržné hromady suti
2. Nenapadají mě prostředky, jak dostat Car bombu včas na takovou planetku a zavrtat ji 50m hluboko. Ta bomba by byla moc těžká, tlustá a vrtání příliš pomalé
3. Beztak by 100Mt byl absurdní overkill na takovou planetku

Ale kdyby k takovým podmínkám už došlo, několik desítek metrů kolem bomby by to podle mě odpařilo, vnější vrstvy planetky spíše rozmetalo. Možná tak prudce, že by se ten kov stejně přeměnil rázovou vlnou na plazmu podobně jako v kumulativní náloži.

Také jen nekvalifikovaný odhad.
Ale před pár lety mě zaujalo vysokoryvhlostní video jaderného testu, kde bomba byla umístěna na betonovém pilíři. Zajímavé bylo, že účinky výbuchu se šířily tím betonem rychleji, než zpočátku rostla koule plazmatu. Vysvětloval jsem si to tak, že si nejspíš touto rychlostí částice v "betonovém" plazmatu předávají rentgenové fotony. Jestli to video najdu, dám sem odkaz.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Jirka Naxera,2023-01-01 11:52:08

Jasne, jestli tu bombu zakopete, pak to bude zajimavejsi, to jsem prehlednul.
Jinak zkusim odhadnout (uz je to dlouho, co jsem neco cetl na tema jadernych vybuchu, takze takova hra trefim-netrefim), bude to souviset s rychlosti zvuku ve vzduchu versus betonu. Nojo, nasel jsem to, jestli neznate kouknete :-) http://www.nuclearweaponarchive.org/Nwfaq/Nfaq5.html#nfaq5.3 Taky si to jdu precist.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-01 12:25:24

Hmm tak jsem to video stejně nenašel a nechci mistifikovat. Mohl jsem si to prostě jen blbě zapamatovat. Na několika "věžových" testech je sice vidět výtrysk plazmatu kolmo dolů, ale stožár je montovaný, kovový a u toho výtrysku není zřejmé, že by vznikl zahřátím toho pilíře a ne z něčeho, co bezprostředně obalovalo tu bombu. A jsou tam i výtrysky jinými směry než dolů ve směru toho stožáru.

Jedno video např. zde:
https://m.youtube.com/watch?v=GkF7Dyg-S9E
Nebo zde:
https://m.youtube.com/watch?v=pgT6qQlXTsE

Hlavně u toho druhého videa to působí, jako by se ta energie šířila po trubkách. Ale může to klam a chybná interpretace.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Jirka Naxera,2023-01-01 12:42:51

Tohle jsem nekde uz videl :-) A uz jsem nehezky zapomel, co to zpusobovalo. Zkusim to najit, vim presne jak vypadal ten ilustracni obrazek u toho, ale uz nevim kde...

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Jirka Naxera,2023-01-01 12:57:27

Hmm, nevim, dosel jsem na tohle https://www.osti.gov/biblio/6849066 a https://www.osti.gov/biblio/5245574 ale jak se dostat k textu nevim, zkusim Library Genesis...

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Jirka Naxera,2023-01-01 13:03:23

Nasel! http://www.nuclearweaponarchive.org/Usa/Tests/Tumblers.html dejte ctrl-f na "Rope Tricks"

The cause of the "rope trick" is the absorption of thermal radiation from the fireball by the rope. The fireball is still extremely hot (surface temperature around 20,000 degrees K at this point, some three and a half times hotter than the surface of the sun; at the center it may be more than ten times hotter) and radiates a tremendous amount of energy as visible light (intensity over 100 times greater than the sun) to which air is (surprise!) completely transparent. The rope is not transparent however, and the section of rope extending from the fireball surface gets rapidly heated to very high temperatures. The luminous vaporized rope rapidly expands and forms a spike-shaped extension of the fireball. Malik observed that if the rope was painted black spike formation was enhanced, and if it was painted with reflective paint or wrapped in aluminum foil no spikes were observed.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-01 14:30:51

Zajímavé :-) Takže to, co je vidět kolem té konstrukce stožáru, je vlastně jen odpařená barva...

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Jirka Naxera,2023-01-01 15:13:28

Rekl bych, ze nejen barva, kdyz to nema prilis leskly povrch, tak naprosto stejne to muze byt i vyparena ocel (zvlast, kdyz je to trochu zrzave od rzi, takze se to stihne prehrat driv, nez k tomu dojde samotny fireball).
V podstate pres kopirak ve slabsi mire ten samy jev, jaky se pouziva pri odpaleni vodikove exploze https://en.wikipedia.org/wiki/Radiation_implosion#The_implosion_process_in_nuclear_weapons

Kazdopadne to vypada nadherne :)

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Josef Hrncirik,2023-01-05 08:27:09

Aspoń ně kdo bude poť(ď)ešen pohledem z blízka.
Kolik fšak stojí planetární ochrana a nutný raket ýring?

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Daniel Slovák,2023-01-01 18:42:02

Zabudol som napísať predpoklad veľkosti asteroidu 1 km. K zavrtaniu pod povrch : už dnes existuje bomba GBU 57 ktorá sa voľným pádom dokáže prebiť 70 m skaly...má 13 ton, z toho plášť 11 ton...2 tony nálož je dosť priestoru na min. 1 MT bombu...pokiaľ by sme rovnaké miesto zasiahli viac krát, prebili by sme sa až do stredu asteroidu...

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Jirka Naxera,2023-01-01 19:22:35

Dost by mě zajímala použitelnost takového postupu v podmínkách zanedbatelné gravitace toho šutru, díru by do dozajista vyrazilo, ale bylo by otázkou, co by se s ní dělo dál - určitě by se rychle neslehl prach jako v případě zemního penetrátoru, dost bych se bál scénáře fragmentace na obrovské úlomky které by tam do sebe pomalu vzájemně narážely pořádně dlouho. (jinak řečeno, byla by šachta až do středu, jenže zasypaná do sebe narážejícími megašutráky)

Navíc roztrhání planetky by znamenalo jen to, že část jejích úlomků by naprosto neřízeně a nepředpověditelně zasáhne Zemi na jistotu, tady mi opravdu pokud už nukleární exploze, tak dává smysl exploze nad povrchem, která by mohla té planetce dát dostatečný šťouchanec aby se Zemi prostě vyhnula.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Josef Hrncirik,2023-01-05 08:36:34

Prachy jsi a v prachy se obracíš dukud neslehneš (šlehne To s tebó).
Jaká je 2. komická pro šutr 1 km durchmesser?

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-01 19:38:07

Na internetu jsem našel hodnotu 61m obyčejného železobetonu nebo 40m středně tvrdé skály.

První otázka je, jak by si hlavice poradila s přetížením při dopadu. Pokročilé vodíkové bomby mají složité vnitřní uspořádání s prakticky dutými vrstvami, ale těžkým jádrem které spojuje se zbytkem například jen nějaký pěnový polymer. A posunutí jednotlivých součástí vůči sobě byť třeba jen o pár mm může znamenat selhání nebo přinejmenším výrazné snížení energie exploze.
Hlavice z konvenční trhaviny snese hodně, má ji každý dělostřelecký granát, ale jaderná hlavice není jen hromada beztvaré hmoty. Existovaly sice i jaderné dělostřelecké náboje, které musely zvládnout přetížení při výstřelu, ale ty měly tomu uzpůsobenou koncepci a nejsilnější, který znám, měl energii jen 15kt TNT při hmotnosti 390kg.

Druhá, podstatnější otázka je, proč vlastně tu planetku chtít rozbíjet na kusy. Znamenalo by to, že místo jednoho obrovského problému se na Zemi bude řítit hromada menších, ale pořád ještě dost velkých problémů. Přitom když se k té planetce dostanete v dostatečném předstihu, stačí ji odklonit třeba jen o desetinu stupně z původního kurzu, aby spolehlivě minula Zemi.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Daniel Slovák,2023-01-01 23:58:19

Máte pravdu. H-bomba ma mnoho mäkkých častí(Pu239, U238, Be, LiH ) ktoré by taký dopad neznozniesli, aj keby plášť odolal. Ale zase odpálenie na povrchu, vo vakuu by veľký asteroid len opálilo. Vyzerá to tak že proti dalšiemu Xicxulubu neurobíme nič.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-02 00:34:38

Já bych naopak řekl, že letošní úspěch mise DART prokázal, že s asteroidy dokážeme hýbat. Dokonce více, než se čekalo. Asteroid nepotřebujeme rozbíjet, stačí ho relativně málo urychlit, aby nás minul. Xicxulub je jiný level, s tím bychom asi zatím nic nezmohli, ale zároveň je to dost nepravděpodobný scénář. A proti kilometrové planetce bychom časem něco zvládnout mohli. Základ je o planetce vědět včas a mít v pohotovosti vhodné raketové nosiče. V obou oblastech máme rezervy, ale nic fundamentálního nám nebrání na nich zapracovat.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Jirka Naxera,2023-01-02 17:11:15

Taky myslim, ze i to opaleni na povrchu je uplne dostatecne, kdyz se provede vcas. Naopak, ozehnuti povrchu (at uz vodikovkou, nebo asi lepe silnym laserem, coz by teoreticky slo i ze Zeme) z povrchu dokaze udelat primitivni raketovy motor.
Docela se tesim na dalsi experimenty, konecne se mozna jednou veci pouzivane obvykle k vrazdeni budou zkouset pouzivat naopak na zachranu zivotu.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Josef Hrncirik,2023-01-05 08:48:31

Stačí v dost statečném předstihu několik tisíc neprodaných vozů Tesla.
Pozná HAARP včas, zda v planetce není 3. záložní velitelství PLA (Formosa).

Odpovědět

Re: Re: Samotná energie nestačí.

Josef Hrncirik,2023-01-05 20:10:26

Cíl ji musí přijmout ve vrchovaté míře plnými doušky. Vysoký atmosferický či ještě hůře kosmický výbuch ji však z Bůh Darma promrhá na pouhé zvýšení entropie Vesmíru.
Poseidon, to je ale jiná.
Energie je předána velmi dostupnému místnímu mediu dobré hustoty při optimální rychlosti a každý dostane od Hybatele řádný prvotní impuls.

Odpovědět

Re:

Josef Hrncirik,2023-01-05 09:26:15

Pro trhací práce je utěsnění rozhodující. Jinak energii odnáší jen volně expandující plyn a ha ha užitečná práce či šťouch impulzu jsou směšně malé. Náraz plynu do holeně nebo lbi bolí mnohem méně mež průnik Ta trysku a tluku z kumulativní vložky.

Odpovědět

Re: Dlhe vlny prejdu cez ionosferu?

František Kroupa,2022-12-31 16:43:03

Dvě poznämky:
1) Pozor na pojem "high frequency". V daném kontextu znamená "krátké vlny", tj. 3-30 MHz. HAARP vysílá v rozsahu 2,8-10 MHz, viz wiki.
2) Dle wiki má HAARP skutečně schopnost nejen generovat velmi dlouhé (VLF, 3-30 kHz), ale i extrémně dlouhé vlny (0,1 Hz), u VLF se to děje "modulovaným ohřevem AE, (auroral electrojet)".

Odpovědět

Re: Re: Dlhe vlny prejdu cez ionosferu?

Radoslav Porizek,2023-01-01 17:02:24

Dakujem za informacie.

Stale mi ale jasne, ktore frekvencie boli pouzite na skumanie planetky a do akej miery ich pohlcuje ionosfera. Myslim, ze spominancyh 3-30 MHz je prave rozsah, ktory ionosfera odraza (a prave preto sa pouziva na skumanie ionosfery).

Odpovědět

Re: Re: Re: Dlhe vlny prejdu cez ionosferu?

Z Z,2023-01-01 19:51:25

V článku sa spomínajú "dlouhovlnné rádiové signály" teda nízkofrekvenčné a František Kroupa vám napísal,
že HAARP dokáže vygenerovať aj el. mag. žiarenie s oveľa nižšou frekvenciou než uvádzate, rádovo v kHz, či aj len v Hz.
Teda bolo asi logicky použité žiarenie s nižšou frekvenciou, ktoré ionosféra málo ovplyvní.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Dlhe vlny prejdu cez ionosferu?

František Kroupa,2023-01-02 16:25:37

Fundovanou odpověď by asi poskytl specialista na inosféru, třeba z Astronomického ústavu Akademie věd. Z informací na wikipedii i jinde jsem si odnesl asi toto: HAARP pracuje pouze v uvedeném krátkovlnném pásmu (2,8-10 MHz), přesněji pouze v některých jeho segmentech. Vysílá se výkonem 3,6 MW, trvale nebo v pulsech, svisle vzhůru, což způsobuje "dočasnou excitaci omezené oblasti ionosféry", a asi i její ohřev, pokud slovo "heating" ve wiki větě "... radio waves by modulated heating of the auroral electrojet," ohřev, tj.zvýšení teploty, skutečně znamená. Jedná se zejména o vrstvu E ionosféry (100-130 km od Země), dobře známou radioamatérům, ale i jiné (D-F1/F2, asi 70-300 km; ev. i dále), Tím pádem lze ovlivňovat čili měnit proudění elektronů ("electrojet") no a když se mění proud, vzniká elektromagnetické pole, že, neboli se generují ony velmi nízké kmitočty.
Vlastní vysílač HAARPu (říkají mu IRI - Ionospheric Research Instrument) je v různé vzdálenosti obklopen hejnem VKV a UKV radiolokátorů a dalších přístrojů, které zjišťují, co vlastně HAARP (IRI) v ionosféře napáchal. Soudím, že právě takto lze byl "vypálen svazek radiových signálů" k předmětné planetce a zejména zachycena a vyhodnocena odezva od ní.

https://hmn.wiki/cs/Electrojet
https://en.wikipedia.org/wiki/Electrojet
https://en.wikipedia.org/wiki/High-frequency_Active_Auroral_Research_Program

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Dlhe vlny prejdu cez ionosferu?

Radoslav Porizek,2023-01-02 20:52:12

1.) Atmosfera prepusta radiove vlnove dlzky zhruba v oblasti 5 MHz az 30 GHz a potom viditelne a infracervene svetlo:
https://img1.wikia.nocookie.net/__cb20071104233556/psychology/images/8/83/Atmospheric_electromagnetic_transmittance_or_opacity.jpg

Nizsie frekvencie su teda mimo hru. Aby to preslo atmosferou, musi to byt vo vyssich frekvenciach zhruba v oblasti 5-10 MHz.

2.) Aby sa z odrazu radiovych vln dala analyzovat struktura objektu velkosti 150 metrov, musi byt vlnova dlzka (radovo) mensia, a teda frekvencia vyrazne vacsia ako 2 MHz.

-------------
1.) + 2.) : bez ohladu na to, ake frekvenciami vie HAARP ionosferu rozvibrovat, k planetke musi dorazit signal rozumnej vlnovej dlzky, aby sa z jeho odrazu dalo nieco vycitat, a odrazeny signal musi prejst naspat cez atmosferu, aby ho mohli zachytit detektory. Takze mi to vychadza zhruba na oblast tych 5-10 GHz (skor tych 10 GHz).

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dlhe vlny prejdu cez ionosferu?

Josef Hrncirik,2023-01-05 09:32:39

Určo je lepčí daleko hled či li tele skot, dyž tma

Odpovědět

Re:

Ivo Lyčka,2022-12-31 17:23:14

High Frequency Active Auroral Research Program

Odpovědět

Re: :)

Eva M,2022-12-31 11:46:39

Slovutní pánové,
Obdržela jsem zprávu od svého nedostižného vzoru, paní Vidlákové, hospodyně Neviditelné univerzity.
Jak se zdá, na Zeměploše vypukla ptačí chřipka.

Paní Vidláková s tím má starosti, protože, jak píše:
“arcekancléř mosí dostat na snídaňu méchané vejca, ináč by mňa promněníl v ropocho. Je to to same mák a hóbe z teho, enem se válejó a slopajó mačkadleco, mlovet da dá enem s hentým Mrakoplašom a ten jako decke řeká utyct. To néni pro slépke. Slopla sem si take, a kókám do teho hexa – a vedim, u vás take hentá chřepka ptákó, ale naštěsťé mate henté vjedce a ne tlopo vožraléch mákó, tož prosim, poraďte….”


Chtěla jsem paní Vídlákovou poučit o poznatcích moderní vědy, jako je imunita, inkubační doba, karanténa, virulence, dezinfekce, vakcinace, ochranná lhůta, stabiilita viru, ochranné protilátky, cirkulace patogenu – prostě všecky ty užitečné pojmy, které na vás bafnou na wikipedii – a koukám, nic k tomu nevidím, akorát jakýchsi ¾ milionu zkafilerovaných slepic, které nakazil(y) „se“…………… tož já nevím, co odepsat…..

Ale určitě to u nás díky našim špičkovým vědcům dopadne líp, než kdyby to tu vedla parta ožralých mágů, že jo?

Odpovědět

Re: Re: :)

Jirka Naxera,2022-12-31 17:03:04

Upřímně řečeno, svět Zeměplochy mi přijde mnohem přijatelnější než náš, a kdybych si mohl vybrat, tak katedra silnoproudé magie (kde, kromě zajímavého výzkumu, neprobíhá jinde běžný způsob kariérního posunu) je jasná volba. :)

Přeji taky hezký nový rok, žádné infekce, žádné války, žádné politiky a jiné přírodní katastrofy.

Odpovědět

Re: Re: Re: :)

Eva M,2022-12-31 17:33:27

:) Děkuji - a Vám téhož... tedy vlastně nám všem!


/ta podceněná kauza s těmi slepicemi mne celkem štve...o té ještě uslyšíme... :) na rozdíl od Apofise, patrně/

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: :)

Jirka Naxera,2023-01-01 19:24:05

Oook!

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: :)

Eva M,2023-01-04 11:47:25

/že se k tomu ještě vracím
https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/drubezarna-brod-nad-tichou-tachovsko-ptaci-chripka-slepice.A230104_102406_plzen-zpravy_vb

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/ptaci-chripka-chov-nakaza-drubez-veterinarni-sprava-opatreni.A230103_153543_ekonomika_ihal

opravdu si nemyslím, že nejaktuálnější "obrana" je nutna před planetkou..../

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: :)

Eva M,2023-01-04 11:49:39

PS Jak je to v tomto případě s imunitou po prodělání nákazy?
a s vylučováním viru po úzdravě?
s "přežitím" viru v prostředí?
atd?

Odpovědět