Re: Méně pitné vody v důsledku oteplování?

Hans Voralberg,2022-12-29 17:01:46

Nejsem autor, ale pokusím se odpovědět. S rostoucí teplotou sice pozorujeme rychlejší výpar a vydatnější srážky, ale ty vydatnější srážky jsou zase sporadičtější, ne že je jich více.
Dále dochází k tomu, že sice v průměru na Zemi naprší více vody, ale ne tam, kde ji potřebujeme. Zjednodušeně - v subarktické oblasti naprší hodně, ale třeba v Evropě, zejm. středomoří, je stážek nedostatek, totéž v Jižní Africe, Austrálii, atd.
Dále vzhledem k tomu, že retenční schopnost půdy je kvůli zemědělství výrazně nižší, než byla v minulosti, dojde k tomu, že voda z krajiny rychle odtéká, nenaplní se přírodní podzemní zásobníky a tím pádem máme menší zásoby pitné vody. (k tomu se ještě přidává znečištění dešťové vody exhalacemi, znečištění podzemních vod průsaky zeměděl. hnojiv, pesticidů a pod.)
Je tp velmi komplexní téma a globální oteplování není jediný nepříznivý faktor, ale je to jeden z těch zásadních. Takže tvrzení pana Mihulky bych bral jako správné, byť zjednodušené.

Odpovědět

Re: Re: Méně pitné vody v důsledku oteplování?

Tomas Hacek,2023-01-01 00:54:42

Nevim presne o ostatnim, ale s Autralii jste 15 let "too late" :-)
Ano, mate pravdu ze pred cca 15 lety bylo par let obdobi kdy byl v Australii problem s vodou, prehrady byly na 40%, muselo se setrit a klimapanikari meli kazdodenni orgie.
Jenze pak se to nejak zvrtlo... Zaclo prset, prehrady se zaplnily a poslednich 10 let ma Australie opacny problem s obrovskymi desti a zaplavami. Orgie skoncily a klimaalarmiste pracne hledaji jak tu jejich viru napasovat na tento novy fenomen. Verim ze jsou schopni a jsem presvedcen ze po mnoha a mnoha dotacich urcite na neco prijdou. :-D

Odpovědět

Re: Re: Re: Méně pitné vody v důsledku oteplování?

Hans Voralberg,2023-01-02 07:44:19

Na to není třeba žadných velkých dotací. Jen si pořídit skripta a přečst si něco o klimatologii, paleoklimatologii, matematice, fyzice... a pochopit pojmy jako odchylka nebo trend.
I když většině nechumelistů by stačilo pochopit rozdíl mezi podnebím a počasím. To se učí tuším ve třetí třídě.

Odpovědět

Re: Méně pitné vody v důsledku oteplování?

D@1imi1 Hrušk@,2022-12-29 17:09:16

Takhle generalizované jako v článku je to zavádějící a také mě to bilo do očí. Někde vody přibyde, jinde ubyde.

Ale s tím větším výparem je to dvojsečné. Zvětší se jak výpar z oceánů, tak výpar z pevniny. Většina lidí nepije dešťovku, ale povrchovou nebo podzemní vodu. A její zásoby se budou o to hůře obnovovat, o co bude větší výpar z pevniny.
Navíc větší vlhkost neznamená automaticky také větší srážky. Například v Dubaji je roční průměrná vlhkost vzduchu 60% což je celkem dost, přitom tam prakticky neprší a pitnou vodu vyrábéjí odsolováním. Pro srovnání v Česku máme průměrnou vlhkost asi 70%.

Odpovědět

Re: Méně pitné vody v důsledku oteplování?

Richard Vacek,2022-12-30 14:50:20

Před klimaalarmismem se ještě běžně učilo, že doby ledové se vyznačovaly malými srážkami, zatímco doby meziledové bohatými srážkami. Dokonce je toto střídání suchých a vlhkých period vidět v krajině. Ale dnes není myslitelné, aby s oteplením přicházelo něco pozitivního.
A úplná katastrofa by byla, kdyby oteplení znamenalo více pozitiv, než negativ (i když v minulosti to tak bylo a proto máme například označení "středověké klimatické optimim" s jeho kladným vlivem na člověka).

Odpovědět

Re: Re: Méně pitné vody v důsledku oteplování?

Hans Voralberg,2023-01-02 07:34:28

Jakékoli optimum je optimální jen "od do". My už jsme dávno mimo teplotní rozsah středověkého klimatického optima.

https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A9_klimatick%C3%A9_optimum#/media/Soubor:2000+_year_global_temperature_including_Medieval_Warm_Period_and_Little_Ice_Age_-_Ed_Hawkins_cs.svg

Odpovědět

Re: Pitná?

Petr Galipoli,2022-12-29 13:47:32

Máte pravdu. Takto získanou destilku je nutné obohatit o minerály. Lze ji použít na zalévání, praní a splachování. Ne na pití.

Odpovědět

Re: Princip? : "...Jako BÚCH jenž s kalichy se snáší s vodou na líchy. ..."

Josef Hrncirik,2022-12-29 14:27:04

Rómové na berňáku DC s týmem odborníků americké University of Illinois Urbana-Champaign (UIUC) jen pro účely boje proti dańovým únikům globálně zmapovali na stojato toky vodní páry nad okeány, které by po dobití mohly využívat systémy, co budou v průmyslovém měřítku těžit vodní páru nad povrchem oceánu a kondenzovat ji do podoby perfektně pitné vody. Normal vaporware.
Inovativní je inthegrace po vertikálních přírůstcích 100 m a určení vlivu globálního oteplení na brutto výnosy.

Odpovědět

Re: Re: Princip? : "...Jako BÚCH jenž s kalichy se snáší s vodou na líchy. ..."

D@1imi1 Hrušk@,2022-12-29 15:07:50

Tady nabývá vaporware nového významu

Odpovědět

Suchý humor z berňáku DC:

Josef Hrncirik,2022-12-29 16:38:29

"... a blín jako BÚCH jenž touží stvořit nová slova jako BUCH jenž musí tvořit vždycky znova hněta z svého dechu nové kalichy snášeje se s vodou oblak na líchy ..."

Odpovědět

Re: Stejně přes kopírák vyřešili i elektromobilitu

Josef Hrncirik,2022-12-29 20:22:46

Financial feasibility.
Having established that there is and will be sufcient ?! moisture in the atmosphere column above oceans near the coastal regions, particularly surrounding the water-stressed regions of the globe, we now address the question of the fnancial feasibility of the construction of such an infrastructure.
Since no such structures exist, we do not ask what it will cost to construct such an infrastructure, but what cost model will make building and operating it feasible. In other words, can we characterize the upper bound of cost structure to be competitive with the current technologies assuming that the marginal cost of water doesn’t increase?

We assume that the cost of building a facility for collection and condensation of atmospheric vapor is U.S. $600 million, approximately that of building a large cruise ship or an oil rig.
We further assume that the facility is amortized ?! over a 30-year period with a current interest rate of 3.75%.
We also assume a present-day operational cost of $175,000 per day with an infation?(! TO napsali schválně!) rate of 2.06%, the average in the USA over the past 20 years.
Assuming that 500,000 people beneft ?! from such a facility, the annual cost to build is 67 dollars per benefciary ?! and the annual cost to both build and operate the facility is $241 per benefciary ?! (See Table S2 in the supplementary material and the associated Excel fle ?! in the online supplementary material for the details of the calculation). In terms of the volume of water, this results in an annual cost of $2.20 per 1000 liters of water which is competitive with the production cost of the desalination plants. However, even afer several decades of technological improvement ?!, desalination plants have environmental efects associated with waste disposal. Te desalination process produces a residual that is signifcantly warmer and saltier than that of the input. Tis residual is released into the sea, where it increases the salinity level and becomes detrimental to the marine ecology 28,29. In contrast, we believe that the process outlined here to capture water vapor that evaporates naturally over the ocean, transport and condense it to produce liquid water will have no signifcant environmental impacts in terms of byproduct generation.

Take it easy!

Odpovědět

Re: Re: Stejně přes kopírák vyřešili i elektromobilitu

D@1imi1 Hrušk@,2022-12-29 21:32:22

Zajímavé. No pokud počítali relativně poctivě, tak náklady 2,2 dolary na kubík zní férově. Kdyby si nevzali nějakou přemrštěnou přirážku za distribuci, šlo by tou vodou střídmě mrhat i na zalévání. Úvěr na 30 let s úrokem 3,75% při inflaci 2,06% už tolik férově nezní - například vůči jaderným elektrárnám. Pochybuji, že by na nějakou dali úvěr s takovými parametry, když není předem jasné, co bude za pár let zelené. Takový úrok dostane mladý člověk na 80% odhadní ceny bytu, což je proti fabrice na vodu velmi likvidní nemovitost. A musí ho mít důkladně pojištěný.

Odpovědět

Re: Re: Re: Jawohl, EU woohl to jistí majetkem a zaplatí i s ne Křesťanskou úžerou.

Josef Hrncirik,2022-12-29 21:57:39

Platí § MAGA: Boj proti inflaci (fšem).

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Jawohl, EU wool to jistí majetkem a zaplatí i s ne Křesťanskou úžerou.

Josef Hrncirik,2023-01-04 10:28:30

Rómští agenti z DC s pitnou vodou před čórkou aspoň provedli náznak maskiročnoj bilancii vadý.
K tomu nedospěli agenti S.A.W.E.R. z ČVUT, kteří na EXPO Dubai vařili ze vzduchu pivo Platan. Tento nápoj Prorok musulmannům přísně zakázal kvůli snížení kadence i potence a tak s ním zalévali i bez filtraci přes ledviny Zelený Strom U Ambassady. Pivo bylo ze vzduchu U Stromu chytáno pomocí sorbentu, energetická náročnost tohoto energetického nápoje neudána ani pro pobavení.

Elektromobilita byla založena na tvrzení, že F. účinnost Lion je 100% a že tisk dolarů bude podložen embargy, ratingy a sabotážemi.
Pokusy o maskirovku energetické a materiálové bilance nebyly žádné, protože ani elektrifikace železniční dopravy není dobrý byznys jako zbrojení, na které se finance vždy natisknou.

Net Zero — Honba za nemožným 28. 12. 2022
Pobízeny OSN a množstvím radikálních environmentalistických organizací, mnohé industrializované země deklarovaly, že jejich politickým cílem je stahovat z provozu použití fosilních paliv (ropa, zemní plyn a uhlí) a nahradit je celo-elektrickými energetickými systémy poháněnými obnovitelnou energií. Bohužel většina lidí v těchto zemích nerozumí rozsahu fyzikálních, ekonomických a sociálních změn, které budou způsobeny tímto přechodem. Přidávajíce k nesmírnosti této výzvy, mnoho vlád deklarovalo, že toho musí být dosaženo v téměř všech zemích do roku 2050, tedy pouze 27 let od nynějška. Tento cíl je tak zvaná “dekarbonizace” nebo “net-zero”.

Mnoho prominentních expertů se pokoušelo analyzovat z makro-ekonomické perspektivy shora-dolu náklady na dosažení cíle net-zero. Až donedávna nicméně nikdo nepodnikl analýzu zdola-nahoru, která by se snažila modelovat uskutečnitelnost dosažení potřebných fyzikálních změn – produkce minerálů, kontrukce elektráren, zařízení na ukládání elektřiny a související přenosová a distribuční infrastruktura. Jinými slovy, je net-zero vůbec možné?

Koncem roku 2021 skupina vedená Simonem Michaux z Geological Survey of Finland produkovala 1000-stránkové “Zhodnocení navýšení kapacity potřebné pro alternativní energetické systémy pro kompletní nahrazení fosilních paliv” [1]. Zaměřením studie je téměř výhradně zjišťování velikosti fyzikálních podmínek dekarbonizace. Protože data jsou ubohá nebo nedostupná pro mnoho regionů, model používal kalkulace založené na použití energie v roce 2018 pouze v USA, v Evropském Svazu a v Číně.

Důležité nálezy

Globální flotila v roce 2019 dosahovala počtu asi 1,416 miliardy silničních vozidel. Z toho pouze 7,2 milionu bylo elektrických vozidel (EV). Tedy pouze 0,51% flotily silničních vozidel byly EV a 99,49% globální flotily bylo “teprve k nahrazení”. Počet vozidel je mnohem vyšší, než bylo odhadováno předchozími studiemi. Slouží k podtržení velikosti úkolu elektrifikovat světovou flotilu povrchových vozidel. Po 15 letech velkých dotací a zvyšování regulačních podmínek snažících se propagovat EV, pouze půl procenta světových silničních vozidel je plně elektrických.

V roce 2018, 84,7% světové primární energetické spotřeby bylo naplňováno fosilními palivy, zatímco obnovitelné zdroje (solární, větrné, geotermální a biopaliva) zahrnovaly pouze 4,05% a jaderná energie 10,1%.

Celková dodatečná kapacita generování elektrické energie z ne-fosilních paliv, která by byla potřebná na kompletní dekarbonizaci, je kolem 37 671 terawatthodin (TWh). Dodatečných 221 594 nových elektráren by muselo být postaveno na zajištění energetických potřeb dekarbonizovaného světa. Průměrně přes 8 200 elektráren ročně by muselo být stavěno příštích 27 let. V Evropě a v Severní Americe to většinou trvá přinejlepším 12 až 15 let naplánovat, získat povolení a postavit novou elektrárnu, a 20 až 30 let pro jaderné elektrárny.

Aby se to dalo do kontextu, celková globální flotila v roce 2018 byla pouze 46 423 elektráren. Na vyřešení potřeby energie pro kompletní dekarbonizaci, téměř pětinásobek elektráren, než je v provozu nyní, by muselo být postaveno, a to vše by bylo potřeba uskutečnit za 27 let. Pouze v USA by bylo potřeba téměř 16 000 nových elektráren.

Převést všechna současná silniční vozidla na krátké vzdálenosti (tedy 1,39 miliardy vozidel) na elektrická by vyžadovalo 65,19 TWh baterií (282,6 milionů tun lithiových baterií), a dalších 6 158,4 TWh elektřiny ročně z přenosové sítě na nabíjení těchto baterií.

Studie předpokládala, že silniční vozidla pro dálkovou dopravu, drážní systém a mořská plavidla by byla poháněna vodíkovými palivovými články. Žádná taková dnes nejsou.

V hybridním scénáři, použitém na zjednodušení výsledků, dalších 958,6 TWh elektrické energie z ne-fosilních paliv by bylo potřebných pro náhradu energie z fosilních paliv, vytápění budov a výrobu oceli. V celkovém součtu roční kapacity ne-fosilních elektrických zdrojů k přidání ke globální přenosové soustavě, jak poznamenáno dříve, byla spočítána na “ohromujících” 37 670,6 TWh. Doufáme, že se nyní hlasitě smějete, jako i my jsme strávili dlouhý čas …

Hojení těchto nemožných absurdit.

282,6 milionů tun lithia pouze pro pohánění 1,39 miliardy silničních vozidel na krátké vzdálenosti přesahuje současné globální zásoby lithia. Navíc každá z těch 1,39 miliardy baterií by měla užitečnou životnost pouze 8 až 10 let, podle odhadů Mezinárodní Energetické Agentury (IEA). Takže 8-10 let po výrobě by byly potřeba nové baterie na výměnu. Recyklování, pokud je možné, bude narážet na významné technické náklady a výzvy pro životní prostředí. Není dost kobaltu v současných rezervách na uspokojení této potřeby. Navíc, tyto odhady ignorují potřebu lithia, niklu a kobaltu na uspokojení dalších průmyslových potřeb těchto minerálů.

Potom je tu problém s úložnými bateriemi. Elektrická energie generovaná ze solárních a větrných zdrojů je velmi nesouvislá v poskytovaných objemech, jednak v 24-hodinovém cyklu, a v sezónním kontextu (tedy sezóny špičky produkce solární a větrné energie jsou odlišné od sezón špičky energetické spotřeby). Následně, vyrovnávací úložiště energie je potřebné, pokud by tyto systémy generování energie měly být používány ve velkém a jako velké procento celkové energetické kapacity. V roce 2018, pumpované úložiště připojené k vodním elektrárnám zodpovídalo za 98% celkové úložné kapacity energie, a jsou geografické limity, kolik pumpovaného úložiště může být přidáno. Advokáti dekarbonizace podporovali ideu, že na banky lithiových baterií by mohlo být spoléháno pro většinu dodatečné úložní kapacity.

Nicméně v tom je nesmírný problém. Kapacita úložiště v bateriích na zmírnění přerušované dodávky na 24-hodinovém základě by byla 2,82 milionů tun. Mnohem víc by bylo potřeba na ochranu před sezónními deficity. Donedávna největší lithiové bateriové úložiště na světě byla Hornsdale 100 MW (nebo 100 MWh?) stanice v Austrálii, postavená za cenu 90 milionů australských doladů ($80 kanadských dolarů). Celková kapacita úložiště pro poskytnutí čtyř-týdenního nárazníku světu (tedy přibližně polovina toho, co by bylo potřeba na většině severní polokoule) by byla 573,4 TWh. Toto by vyžadovalo 5,7 milionu stanic velikosti Hornsdale, a hmotnost lithiových baterií by byla 2,5 miliardy tun. Tedy v celkovém součtu 2,78 miliard tun lithia by bylo potřeba na vyřešení problému s přerušovaností. Toto představuje pěti-násobek globálních rezerv niklu, 11-násobek globálních rezerv kobaltu v roce 2018, a čtyř-násobek globálních lithiových rezerv.

Více porozumění může být získáno ohledně limitací, tvořených současnými dostupnými zásobami minerálů, porovnáním hmotnosti minerálů, potřebných na výrobu všech těch potřebných lithiových baterií, se současnou (2018) úrovní roční produkce těchto minerálů. Sumarizoval jsem to v Tabulce 1.

Roční produkce klíčových minerálů, potřebných na jednu generaci baterií pro vozidla

Kov Potřebná hmotnost (miliony tun) Potřebné roky
Měď 48.0 2.3
Hliník 24.0 0.4
Nikl 42.9 18.7
Kobalt 7.9 56.3
Lithium 6.1 72.1
Grafit 62.2 66.8
Zdroj: Geological Survey of Finland

Tabulka 1 naznačuje, že obzvláště v případě niklu, kobaltu, lithia a grafitu, roky potřebné ke globální produkci vysoce převyšují, co by bylo potřebné pro výrobu jedné generace baterií pro zcela elektrifikovanou flotilu globálních povrchových vozidel.

Jak dlouho by trvalo radikálně zvětšit produkci? Proces prozkoumání a rozpracování minerálních zdrojů nesleduje žádné fixní nebo předvídatelné načasování. Když jsou zdroje nalezeny, další čas je potřebný na vybudování dolů a rozšíření kapacity existujících dolů, kde je to možné. Typicky v Severní Americe, postup od objevu minerálů k první důlní produkci trvá nejméně 15 let, ale může to trvat mnohem déle, pokud je opozice od environmentalistů, domorodců a dalších organizací zdržena soudy kvůli politickým rozhodnutím. I jen tyto úvahy vrhají pochybnosti na důvěryhodnost současných časových rozvrhů “net-zero”.

Jeden scénář zkoumal proveditelnost náhrady všech současných použití ropných produktů palivy z biomasy (tedy bioethanol a biodiesel). Toto je někdy nabízeno jako cesta na prudkou redukci emisí skleníkových plynů z letecké dopravy, protože hmotnost a velikost baterií činí elektrifikaci komerčních letadel neuskutečnitelnou. Odhadovaná potřeba orné půdy pro produkci biomasy potřebné v roce 2018 by byla přes 40 milionů čtverečních kilometrů. Toto je více než tři a půl násobek stávajícího světového využití půdy pro pěstování plodin. Další potřebná země, pokud by bylo možné změnit ji na produkci plodin, by vyústila k téměř kompletní deforestaci zbývajících lesů na Zemi. Zjevně by nebylo dost země k dispozici pro pěstování potravin. Jednoduše nahradit globální zdroje benzínu palivy z biomasy by vyžadovalo 16 milionů čtverečních kilometrů půdy. To je desetinásobek orné půdy ve Spojených Státech. Nahradit pouze současné palivo pro letadla biopalivy by vyžadovalo 831 000 čtverečních kilometrů půdy, nebo asi dvojnásobek množství orné půdy v Kanadě.

Advokáti dekarbonizace přikládají relativně málo, pokud nějakou, pozornosti důsledkům postupného zastavování použití petrochemických hnojiv, herbicidů a pesticidů. Přibližně 9% globální potřeby zemního plynu je používáno na výrobu čpavku (amoniaku) pro průmyslovou výrobu hnojiv, která je poté kritická pro globální produkci potravin. Autoři studie Geological Survey of Finland uvádí, že “nebyli schopni citovat žádnou uskutečnitelnou náhradu pro použití zemního plynu pro produkci petrochemických hnojiv”. Rozmarně doporučovali použití organického farmaření. Nicméně, bez moderních hnojiv by dekarbonizace snížila produkci potravin více než o 50% a miliardy lidí by zemřeli hlady.

Finální souhrn referátu zahrnuje následující vyjádření:

“Zásadní závěr je, že náhrada systémů poháněných fosilními palivy (ropa, plyn a uhlí) použitím obnovitelných technologií, jako jsou solární panely a větrné turbíny, není možná pro globální lidskou populaci v pouhých několika dekádách. Prostě není čas ani zdroje to učinit. Co může nastat je zásadní redukce společenské poptávky po všech zdrojích všech druhů. Toto implikuje velmi odlišnou společenskou smlouvu a velmi odlišný systém vládnutí místo toho, který je tu dnes.”

Komentář

Tento referát obsahuje studnici faktických informací o fyzikálních požadavcích na produkci energetických zdrojů a implikace snah změnit současný globální energetický systém. Čísla jsou poněkud ohromující a často tak velká, že jsou nepochopitelná pro průměrného člověka. Referát také přidává cenný detail k našemu porozumění uskutečnitelnosti dekarbonizace během pár dekád, ačkoliv se zastavuje těsně před přiznáním očividného – dekarbonizace do roku 2050 je naprosto nemožná. Ve skutečnosti, požadavky plné globální dekarbonizace na světové minerální rezervy může být tak enormní, že je nemožná v jakémkoliv časovém rámci.

Přístup zdola-nahoru, použitý v tomto referátu, zatímco poskytuje důležité vhledy, ale také vynechává většinu toho, co je získáno ze studií shora-dolu. Například absence jakýchkoliv komentářů o ekonomických a politických omezeních, která ovlivňují dekarbonizaci, je zásadní závada tohoto referátu. Důležité otázky překypují. Je možné ignorovat důsledky vládních pokusů zbavení zákazníků spolehlivých a dostupných zdrojů energie? Podporovala by veřejnost v zemích s demokratickou vládou přechod na centrálně-plánovaný a mimořádně dotěrný politický systém? V zásadě, jak je možno obhajovat politiku, která ukládá enormní náklady, neposkytuje žádné “klimatické” výhody a vyčerpává minerální zdroje Země nepředstavitelným tempem? Kdo ponese náklady – náklady vnucení použití neekonomických zdrojů energie, ztrátu příjmů zemím, které produkují fosilní paliiva, následky vyčerpávání zdrojů, ztrátu přístupu k letectví pro dopravu cestujících a nákladů, a tak dále a tak dále? Proč bychom měli připustit, že miliardy musí zemřít hlady, abychom “zachránili planetu”?

Kulhající závěry studie, že potřebujeme “odlišnou společenskou smlouvu a systém vládnutí, než je tu dnes” je tence zahalené schvalování anti-růstového manifestu inspirovaného totalitou, které jsme slýchali zároveň od užitečných idiotů jako Greta Thunberg, a od více sofistikovaných a mocných reprezentantů jako Světové Ekonomické Fórum (WEF). I když dokumentují praktickou nemožnost “net-zero”, advokáti dekarbonizace se připravují na horor jejích pravděpodobných důsledků.

Komentář překladatele:

Článek navíc opomíjí zmínit zdroje dalších minerálů jako kovy vzácných zemin, potřebné na výrobu solárních panelů a větrníků, jejich neekologickou produkci i likvidaci a jejich recyklace a tím způsobené další náklady na životní prostředí …

Inu, když je něco nemožné, tak to prostě nejde… Nebo možná je za všemi těmi jejich rádoby-klimatickými lžemi, kromě podvodnické snahy okrást obyvatele “zdaněním” pod falešnou záminkou tohoto škodlivého omezování CO2, ještě něco víc? Kdyby snížili dopravu stonásobně, a také produkci a dopravu potravin, třeba stonásobným snížením populace, tak by jim ty počty vyšly? Ale to by se spíš politici přepočítali, že by jim to prošlo…

[1] https://tupa.gtk.fi/raportti/arkisto/42_2021.pdf

Robert Lyman a Dr. Jay Lehr, Vydáno 21.12.2022 na PA Pundits – International, překlad P.A.Semi 28.12.2022

Odpovědět