Odhaduje se, že na planetě Zemi existuje 1031 virů. Jsou všudypřítomné a umíme s nimi vycházet nebo se jich účinně zbavovat. Až na extrémně malý zlomek z nich, jež mohou proklouznout a způsobit nám těžkosti. Nejčastější cestou nakažení je vdechnutí nebo dotek. Zajímavé je, jak málo účinná a toxická jsou ve srovnání s antibiotiky antivirotika, možná také proto, že se v našem genomu nacházejí početné kopie endogenních retrovirů.
Viry, které nejsou nevinné a mohou škodit, způsobují například nemoc z nachlazení, ušní infekce, příušnice, a hlavně celou paletu infekcí dýchacího ústrojí. Virózy nelze léčit antibiotiky, léčba je většinou symptomatická. A nejlepší léčbou je domácí odpočinek. Ze zkušenosti víme, že lze obranyschopnosti našeho těla velmi pomoci. Bez pilulek.
-
Klid na lůžku je základ, ale lehké aerobní cvičení je výhodou. Nesmí se jednat o těžkou a dlouhodobou fyzickou zátěž, která je imunosupresivní. Lehké cvičení lze doplnit v zimě dobře oblečenému dítěti krátkým válením ve sněhu. Vliv nabitých iontů na vločkách sněhu je téměř zázračný. Mimo ovlivnění imunity se malému sněhulákovi zlepší nálada (stimulace tvorby serotoninu) a také prokrvení/prokysličení tkání.
-
Uvádí se dostatečný přívod tekutin, který by měl nahradit jejich ztráty při horečce a též by se mělo dosáhnout snížení viskozity hlenu. Jenže u několika studií bylo prokázáno, že u dětí s infekcí dýchacích cest dochází ke zvýšené sekreci antidiuretického hormonu a tato sekrece roste úměrně s rozsahem postižení plicního parenchymu. Za této situace může vést nadměrné podávání tekutin k hyponatremii a přetížení organismu tekutinami. To se projevuje podrážděností, zmateností, letargií, až kómatem a křečemi. Omezení příjmu tekutin tak může být rozumným přístupem, a to přednostně u závažnějších stavů.
-
Velmi zajímavé úspěchy v terapii plicních onemocnění má ve své praxi německý pneumolog, alergolog a internista Dr. Michael Barczok. Ve své knize a článcích vysvětluje, jak obtížné je pro naše plíce překonat gravitaci a viskózní hlen dopravit z dýchacích cest ven. Nadměrné podávání expektorancií a mukolytik často zhorší stav pacienta, protože se hlen stává příliš tekutým a volně teče níže do dolních cest dýchacích, kde může způsobit těžké pneumonie. Přitom stačí pacienta položit tak, aby měl mírně hlavu a trup níže, než dolní končetiny, ležel volně, aby se mohl neomezeně protahovat, a během krátké doby dochází ke znatelné úlevě.
-
Pronace. Pronační poloha snižuje riziko plicního poškození při infekci. V poloze na břiše dochází k provzdušnění dorzálních (dříve nevzdušných) plicních oblastí a k znovuotevření alveolů. Tím dochází ke zvětšení plochy umožňující výměnu krevních plynů. Pronační poloha zvyšuje zároveň celkovou thorakální poddajnost a také váha srdce působí v pronační poloze přednostně na sternum a ne na plíce. Poloha na břiše by měla být indikována i u dospělých pacientů na ventilaci. Doslova zachraňuje životy. Pronační poloha několikrát denně a i ve spánku je jedním z nejlepších opatření pro zlepšení okysličení tkání.
-
Dostatek spánku, intenzívní přirozené nebo umělé modré světlo ve dne a tma v noci.
-
Upřímný soucit a pohodové mezilidské stavy nemoc nevyléčí, ale zmírní její průběh a urychlí zotavení.
Zdroje
doi: 10.1136/bmj.38028.627593.BE
doi: 10.1097/JES.0b013e3181b7b57b
https://lungenexperte.info/buch-luft-nach-oben/
https://www.webmd.com/balance/features/negative-ions-create-positive-vibes
Co mají společného pouťové balonky a infekce koronaviry?
Autor: Milan Krajíček (24.11.2020)
Bakterie na pomoc s nemocí COVID19. Překvapivé souvislosti
Autor: Milan Krajíček (16.01.2021)
Jak je to s poruchou srážlivosti krve u infekce COVID-19 nebo po očkování?
Autor: Milan Krajíček (20.10.2021)
Dvě špatné zprávy pro inhibitory protonové pumpy
Autor: Milan Krajíček (06.11.2021)
Diskuze: