Potulují se v okolním vesmíru hvězdné lodě planetárních velikostí? Kredit: Shane Crotty.

Gravitační astronomie je trendy. Vědci hledali gravitační vlny velice dlouho, a když je konečně našli, tak není divu, že si je chtějí pořádně užít. Gravitační observatoře, s jistou nadsázkou, rostou jako houby po dešti. A když už je fyzici mají, mohou s nimi pátrat po zajímavých věcech, u nichž lze předpokládat, že rozvlní gravitační moře.

Luke Sellers. Kredit: UC Santa Barbara.

Tým extravagantně uvažujících fyziků, který vedl Luke Sellers z University of California Los Angeles a laboratoří Advanced Propulsion Laboratory at Applied Physics, navrhuje použít gravitační observatoř LIGO k pátrání po mimozemských hvězdoletech. Tedy po velmi masivních a rychle se pohybujících hvězdoletech.

Vědci i nadšenci jsou podle všeho stále více frustrovaní tím, že okolní vesmír je prázdný. Nejen, že je to skličující, je to přímo výsměch našim fantaziím o pestrém a kvetoucím vesmírném společenství, kde bychom si mohli vyměňovat technologie a módní výstřelky s exotickými bytostmi. Zároveň víme, že přinejmenším Mléčná dráha je plná teoreticky obyvatelných planet. V čem to tedy vězí? Jedni vymýšlejí rozmanité hypotézy pro vysvětlení Fermiho paradoxu. A druzí jsou přesvědčeni, že nepátráme správným a dostatečným způsobem.

LIGO (Hanford), náš maják v moři gravitačních vln. Kredit: Umptanum.

K nim očividně náleží i Sellersův tým. Výsledky jejich studie, která je v podobě preprintu, naznačují, že je v zásadě možné i se soudobými gravitačními observatořemi pátrat po stopách, sexy řečeno „technosignaturách“, mimozemských kosmických lodí. Musely by samozřejmě být obrovské, abychom byli schopni detekovat jejich gravitační vlny. Asi jako náš Jupiter. Ze stejného důvodu by se musely pohybovat velice rychle, asi tak jednou desetinou rychlosti světla. Sellers a spol. takovým objektům říkají RAMAcraft (Rapid And/or Massive Accelerating spacecraft), i když legendární objekt Ráma z klasického sci-fi Arthura C. Clarka byl jen válec o délce 50 km a průměru 20 km.

Zní to dost divoce. Ale naše představy o pokročilých mimozemských civilizacích jsou bezbřehé. Proč by nemohly mít takové kosmické lodě? Pokud opravdu existují a splňují výše uvedené podmínky, LIGO by mohlo detekovat jejich gravitační vlny až z úctyhodné vzdálenosti kolem 326 tisíc světelných let. To mimochodem zahrnuje nejen celou Mléčnou dráhu, ale i Velké a Malé Magellanovo mračno plus pár dalších trpasličích galaxií.

Badatelé k tomu dodávají, že by gravitační observatoře mohly detekovat i kosmické lodě s warp pohonem, pokud existují. I v takovém případě by totiž nejspíš vznikaly gravitační vlny. Zároveň je ale dobré vzít v úvahu, že tohle jsou nebezpečné otázky, které mohou vést k nebezpečným odpovědím. Co když zjistíme, že takové lodě opravdu existují a že kolem nás panuje rušný provoz? A ještě hůř, co když zjistíme, že okolní vesmír je opravdu pustý a prázdný?

Literatura

Phys.org 16. 12. 2022.

arXiv:2212.02065.