Kvůli výzkumu komety žaluje NASA  
Na moskevský městský soud byla doručena unikátní žaloba. Astroložka Marina Bajová se domnívá, že americká kosmická agentura NASA omezuje její práva. Ve svém moskevském bytě se připravuje na soud kvůli události, ke které dojde letos v červenci ve vzdálenosti 430 miliónů kilometrů od Země.

4. července 2005 se oddělí od americké kosmické sondy Deep Impact měděný projektil, který se cíleně srazí s kometou Tempel 1 a vyhloubí na jejím povrchu kráter o velikosti fotbalového hřiště. Na zeměkouli to bude chápáno jako kosmický pozdrav ke Dni nezávislosti, ve vesmíru pak vědci provedou dálkovou spektrální analýzu vyvrženého materiálu.
  
Podle astroložky Mariny Bajové odborníci z NASA dostatečně neprokázali, že po nárazu nebude kometa zničena a ani nebude změněna její dráha tak, aby se nesrazila se Zemí.
 
Kvůli tomu Marinu bolí hlava a nespí. Její morální újma je ještě znásobena faktem, že kometa Tempel 1 je jí velice drahá, protože je s ní údajně spojen počátek romantického vztahu její babičky a dědečka.

Marina Bajová řekla: "V době občanské války byl můj dědeček komisařem Semjona Buďonného. Byl to velice vzdělaný člověk, inženýr. Jednou, když se potkali, ukázal mu tuto kometu a vyprávěl, že se objevuje pravidelně po určité době. A je zajímavé, že od té doby se vždy po 66 měsících odehrávají v naší rodině nějaké důležité události."

Avšak v celé této historce je jedna důležitá "nepřesnost". V letech občanské války (1918 - 1921) ani jeden astronom na celém světě tuto kometu nepozoroval. Po svém objevu v roce 1867 se na dobu 93 let ztratila. Prošla v blízkosti Jupitera, který zněmil její dráhu.

Advokát Mariny Bajové považuje tuto misi a postup NASA za protiprávní. Alexander Molochov (advokát) tvrdí: "Smysl kosmického práva, které bylo podle našeho názoru v tomto případě evidentně porušeno, spočívá v tom, že každou akci v kosmickém prostoru v okolí Země je bezpodmínečně nutné odsouhlasit všemi stranami - účastníky této dohody. Podle našich informací tato akce nebyla konzultovala s kompetentními státními orgány Ruské federace ani s Rosaviakosmosem (Ruskou kosmickou agenturou)."
  
Ruští vědci v americkém projektu žádný problém nevidí, i když podle akademika Nikolaj Bočkareva by to řešili jinak. V blízkosti komet existuje daleko větší pravděpodobnost srážky s meteority. Navíc dráhy komety se mohou velice rychle změnit vlivem gravitace dalších těles. Bočkarev dodává: "Jiná situace by nastala, kdyby se použily klasické bomby. Sice kometa Tempel by bezpochyby na Zem nespadla, ale bylo by to neetické a proti tomu by se muselo protestovat velmi aktivně. Jednalo by se o přímé porušení kosmického práva."


Konstruktéři projektu Deep Impakt nepředpokládali, že tento experiment vyvolá u části obyvatel Ruska tak nepřátelské reakce. Ludmila Kolokolova, pozorovatelka v rámci projektu Deep Impact, k tomu řekla: "Toto je projekt - zcela v rámci mezinárodního práva. Vědělo se o něm velmi dávno. První konference, na které byl projekt představen, se zúčastnilo mnoho našich a všichni tleskali."

Žalobkyně Marina Bajová požaduje na NASA zrušení srážky sondy s kometou a finanční kompenzaci za morální újmu ve výši 267 miliónů dolarů (tj. cena celého projektu). Pokud neuspěje v Moskvě u ruských soudů, je se svými advokáty připravena bojovat s NASA přímo v USA.


Výzkum komety Tempel sondou Deep Impact

Dne 12. ledna 2005 na mysu Canaveral (Florida) začala půlroční pouť sondy Deep Impact ("Drtivý dopad") ke kometě Tempel 1, ležící ve vzdálenosti 257,5 miliónů km od Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Setkání s kometou je naplánované na 4. července 2005. V té době bude kometa ve vzdálenosti 133,6 miliónů km od Země. Při blízkém průletu kolem komety sonda uvolní měděný projektil (Impactor) o hmotnosti 372 kg, který se s kometou srazí rychlostí 37.000 km/h.

"Nevíme, čím jsou komety tvořeny a nevíme, jak jsou pevné. Mohly by být jemné a prachové jako mísa kukuřičných lupínků, ale mohly by být jako betonový chodník. Při konstrukci projektilu jsme museli vzít v úvahu obě možnosti," řekl Jay Melosh z Arizonské university v Tucsonu a vědecký pracovník projektu.

 

Zvětšit obrázek
Střetnutí s kometou je naplánované na 4. července 2005. V té době bude kometa ve vzdálenosti 133,6 miliónů km od Země. Při blízkém průletu kolem komety sonda uvolní měděný projektil (Impactor) o hmotnosti 372 kg, který se s kometou srazí rychlostí 37.000 km/h.

Přesná velikost a tvar kometárního jádro nejsou známy. Předpokládá se, že jádro má v průměru 6 km a je protáhlé. "Deep Impact bude první misí, která odkryje horní vrstvu povrchu komety a pronikne blíže k jádru," řekl Tom Morgan, vědecký pracovník projektu.

Jak bude kometa Tempel reagovat na dopad projektilu je zatím velká neznámá. Velikost kráteru zatím odborníci nedovedou odhadnout. "Očekáváme kráter 90 m v průměru a 30 m hluboký, ale mohl by být i o velikosti fotbalového stadionu a hluboký jako sedmiposchoďový dům", řekl Michael A"Hearn z Univerzity v Marylandu. Ale současně upozorňuje, že někteří si myslí, že projektil povrch jen naruší, ale nevytvoří hluboký kráter.

Prolétající mateřská část sondy bude celý tento jev fotografovat a sbírat další vědecká data, která se k Zemi dostanou prostřednictvím sítě sledovacích stanic DSN (Deep Space Network - globální systém určený pro komunikaci s blízkými i vzdálenými sondami NASA). Náraz a jeho důsledky budou sledovat kromě mateřské sondy Deep Impact také dalekohledy na oběžné dráze Země (HST, Chandra a Spitzer) a pozemské observatoře. Dopad, který nastane na osvětlené straně komety, by mohl být pozorovatelný dalekohledy na západním pobřeží USA, Havajských ostrovech, východní Austrálii a jižní části Tichého oceánu v 6:00 UT (8:00 SELČ).

Deep Impact je velmi náročná mise, jejímž cílem je odhalit složení komety z vyvrženého i odkrytého materiálu. "Proč rozumět kometám? Proč studovat komety vůbec? Komety jsou tvořeny původním materiálem naší sluneční soustavy a jsou z materiálu, ze kterého byly vytvořeny všechny planety a Slunce," řekl Andy Dantzler, ředitel oddělení NASA pro výzkum sluneční soustavy. Komety existují od počátku naší sluneční soustavy. Vědci předpokládají, že uvnitř těchto nebeských poutníků jsou stejné chemické sloučeniny, které jsou základními stavebními kameny, které umožnily vznik života na Zemi.

Mají komety a naše planeta něco společného? Na některé otázky by mise Deep Impact mohla odpovědět.

Zdroj:
http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=12849
http://www.nasa.gov/mission_pages/deepimpact/main/index.html
http://www.spaceflightnow.com/delta/d311/

Datum: 04.05.2005 15:06
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz