George Church z Harvardu je cenami ověnčený genetik, kterému se přezdívá Otec genomiky. Na rozdíl od řady svých kolegů je nejen odborně schopný, ale také akční. Je to takový ten typ, který není jen zaměstnáván ve výzkumných institutech a spinoffech, ale také je (spolu)zakládá, jako například dnes již proslulý Wyss Institute for Biologically Inspired Engineering.
Church se významně podílel na rozvoji pokročilých metod čtení genomů, stál u zrodu a rozvoje syntetické biologie a nekonvenční biologové ho mají v oblibě kvůli projektům s oživováním fosilií. Jestli se na svět vrátí mamuti nebo podobná stvoření, Church v tom nejspíš bude mít prsty.
Tenhle člověk ale není jen vědec s neobvykle velkým přesahem do praktického života a do médií. Je to známý snílek, trochu provokatér a vizionář. Mimo jiné je členem Consortium of Space Genetics, kde podle všeho přišel do styku s vábením kosmického prostoru.
Teď, jak se zdá, zašel ještě dál. V pozoruhodné, řekněme mezioborové studii „Picogram-Scale Interstellar Probes via Bioinspired Engineering“, která určitě stojí za přečtení, navrhuje použít k průzkumu blízkého sousedství Sluneční soustavy biologicky inspirované nano- nebo spíše pikogramové sondy.
Jde o mikroskopické strojky, které jsou podobné buňkám živých organismů. Podle Churchových představ by mohly doletět vesmírem k exoplanetám, případně exoměsícům či dalším podobným tělesům, kde by přistály, replikovaly by se tam a byly by schopné vytvořit komunikační strukturu, která by se spojila se Zemí. Využily by přitom minerály v oblasti přistání. Church navrhuje různé varianty, přičemž jednou z nich je pikogramová sonda s nepatrnou plachtičkou. Takové sondy by putovaly ve směru gravitace zvolené hvězdy. Záře hvězdy by je zbrzdila a gravitace nasměrovala k okolním nezářícím tělesům.
Church nezapře své biologické kořeny. Vychází z toho, že typické buňky jsou pikogramové biologické stroje, které zvládají složité procesy, přičemž jim postačí jen jednoduché chemické látky, vhodné parametry prostředí a zdroj energie. Podobně by měly fungovat jeho pikogramové mezihvězdné sondy. Chris Mckay, editor časopisu Astrobiology, k tomu dodává, že záběrem astrobiologie až doposud byly téměř výhradně tělesa Sluneční soustavy. Už je podle něj na čase náš zájem rozšířit na další planetární systémy.
Video: Xenium in situ | George Church on the future of biology
Video: George Church - The Future of Humanity | Xapiens Symposium
Video: JCI’s Conversations with Giants in Medicine: George Church
Literatura
Poprask kolem hledání matky pro neandrtálce
Autor: Stanislav Mihulka (25.01.2013)
Tajná schůzka na Harvardu: Budeme syntetizovat lidské genomy?
Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2016)
Nejmenší satelity ve vesmíru jsou prvním krokem na cestě ke hvězdám
Autor: Stanislav Mihulka (29.07.2017)
Startup Colossal plánuje oživit mamuta genetickým editorem CRISPR
Autor: Stanislav Mihulka (16.09.2021)
Diskuze: