Rekonstrukce přibližného vzezření hlavy nově popsaného tyranosaurida druhu Daspletosaurus wilsoni. Všechny tři známé druhy daspletosaura jsou spolu s druhem Thanatotheristes degrootorum řazeni do společné vývojové skupiny (kladu) Daspletosaurini. Kredit: Andrej Atuchin a Badlands Dinosaur Museum.

Před pěti lety obletěla celý vědecký svět zpráva, že byl identifikován nový druh obřího teropodního dinosaura rodu Daspletosaurus.[1] Tento pozdně křídový dravec blízce příbuzný ještě slavnějšímu a většímu rodu Tyrannosaurus byl do té doby znám pouze na základě fosilií objevených na území kanadské provincie Alberty.[2] Po celých 47 let byl oficiálně znám pouze jeden druh, a to typový Daspletosaurus torosus, formálně popsaný kanadským paleontologem Dalem Russellem v roce 1970 ze sedimentů souvrství Oldman.[3] Druh Daspletosaurus horneri byl popsán v roce 2017 podle fosilií objevených o téměř tři desetiletí dříve v souvrství Two Medicine na území amerického státu Montana.[4] Konečně fosilie nového druhu Daspletosaurus wilsoni pak byly objeveny roku 2017 v horninách spadajících do geologického souvrství Judith River a tento druh byl vědeckému světu představen koncem listopadu roku 2022.[5] Typový exemplář nese označení BDM 107 a je tedy uložen ve sbírkách instituce Badlands Dinosaur Museum ve městě Dickinson na území státu Severní Dakota. Jedná se o nekompletní kostru s částečně dochovanou lebkou, objevenou v lokalitě známé jako „Jack‘s B2“, nacházející se v blízkosti městečka Glasgow (Valley County, severovýchod státu Montana). Objevitelem lokality i fosilního exempláře je jistý John Wilson, na jehož počest byl nový druh pojmenován. Daspletosaurus wilsoni se od obou dříve popsaných druhů liší a je tak samostatným druhem, ale co je podstatné – některé anatomické znaky má společné s oběma dalšími druhy. Je tak pravděpodobné, že představuje přechodnou vývojovou formu mezi těmito dvěma druhy. Stejně jako starší exempláře vykazuje například výrazné výrůstky nad očima, zatímco s pozdějšími jedinci daspletosaurů sdílí úzký tvar očnice a „kapsy“ vyplněné vzduchem v kostech lebky (a samozřejmě také extrémně silný čelistní stisk).[6]

Velikostní porovnání tří známých druhů rodu Daspletosaurus. Největší dosud objevení zástupci tohoto velkého až obřího tyranosaurida patrně dosahovali délky až 11 metrů a hmotnosti přes 4000 kilogramů. Kredit: SlvrHwk; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)

Podle autorů popisné studie představuje D. wilsoni, žijící před asi 76,5 milionu let, vývojový mezičlánek mezi starším druhem D. torosus (žijícím před 77 miliony let) a mladším druhem D. horneri (žijícím před asi 75,6 milionu let), a pomáhá nám tak utvořit si přesnější představu o vývoji evolučně vyspělých tyranosauridů. Za zmínku také stojí, že lebka typového exempláře dosahuje délky 105 cm a je tak nejdelší, jakou u dosud objevených jedinců daspletosaura známe. Dá se tedy velmi přibližně odhadnout, že tento jedinec dosahoval délky až kolem 10 metrů[7] a hmotnosti blížící se 4 tunám[8]. Dostalo se mu přezdívky Sisyphus, a to podle „sisyfovské“ práce paleontologů na odstranění osmi metrů horniny, která ukrývala dochovanou část kostry tohoto dravého dinosaura. Nápadným znakem nového druhu tyranosaurida jsou zejména výrazné zašpičatělé kostěné výrůstky nad očnicemi a jejich specifický tvar a umístění.

Především jílovcové sedimenty geologického souvrství Judith River, rozkládající se na území amerického státu Montana. V těchto 79 až 75 milionů let starých usazených horninách byly objeveny také fosilie druhu Daspletosaurus wilsoni. Kredit: Kenneth Carpenter; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)

Co je ale na novém dinosaurovi ze souvrství Judith River nejvýznamnější, je právě množství informací, které nám poskytuje o evoluci vývojově vyspělých tyranosauridů a potenciálně i o vzniku toho vůbec nejpopulárnějšího zástupce této čeledi.[9] O evolučním původu druhu Tyrannosaurus rex se totiž spekuluje už dlouhá desetiletí a přinejmenším od 90. let minulého století je jedním z nejvážnějších kandidátů na roli přímého vývojového předka tyranosaura právě daspletosaurus.[10] Pokud se totiž předkové druhu T. rex nevyvinuli ve východní Asii (což je ovšem také pravděpodobné, jelikož nejbližší příbuzní tyranosaura, zástupci rodů Tarbosaurus a Zhuchengtyrannus, jsou známí právě odtamtud)[11], jejich předkem mohl být nejspíš právě mohutný Daspletosaurus.

Problém byl ovšem dosud v tom, že paleontologové neměli k dispozici dostatečně přehledné a přesné časové určení jednotlivých exemplářů tohoto dinosauřího rodu, nebylo tedy možné stanovit s jistotou, kteří jedinci představují starší potenciální předchůdce a kteří naopak mladší vývojové potomky. Nebylo proto ani jisté, zda dosud objevené fosilie mohou představovat celou vývojovou linii o několika různých po sobě následujících druzích nebo se jedná spíše o blízce příbuzné, ale vývojově na sebe nenavazující druhy. Právě výzkum nového druhu Daspletosaurus wilsoni převážil pomyslné misky pravděpodobnosti k první variantě, protože kombinace jeho anatomických znaků jasně ukazuje na možnost, že je přechodným druhem mezi dvěma již dříve popsanými druhy rodu Daspletosaurus.

Až dosud se přitom výskyt podobných druhů tyranosauridů i jiných dinosaurů v přibližně stejné době a na stejném místě vysvětloval jako vyšší biodiverzita, tedy druhová rozmanitost dané skupiny. Přesnější datování sedimentů a objevy lépe dochovaných koster ale mohou z mnoha těchto „druhově bohatých“ skupin udělat právě onu vývojovou linii, kterou nyní odhalili autoři popisné studie u daspletosaurů.[12] Tento proces se nazývá anageneze a na rozdíl od kladogeneze, tedy vývoje příbuzných skupin, se jedná o přímý vývoj jedné linie od předků k potomstvu.[13] Obří tyranosauridi jsou tedy další z několika skupin, u nichž byl tento vývoj již doložen, a v tomto ohledu navazují na některé zástupce dobře dochovaných a ve fosilním záznamu bohatě zastoupených kachnozobých a rohatých dinosaurů.[14] A kdo ví? Možná brzy objevíme i jakousi přechodnou formu daspletosaura a tyranosaura, vedoucí vývojově přímo k samotnému králi dravých dinosaurů.

Napsáno pro weby DinosaurusBlog a OSEL.

Short Summary in English: Newly described species of giant tyrannosaurid dinosaur – Daspletosaurus wilsoni – may be a missing link in the evolution of evolutionary advanced tyrannosaurids. It supports the idea that Tyrannosaurus rex might in fact have evolved from North American daspletosaurs rather than from the Asian tyrannosaurines.

Odkazy:

https://phys.org/news/2022-11-species-tyrannosaur-daspletosaurus-wilsoni-hints.html

https://www.popsci.com/science/new-tyrannosaur-species-discovered/

https://cosmosmagazine.com/history/tyrannosaur-fossil-evolution/

https://www.iflscience.com/newly-discovered-tyrannosaur-could-be-the-missing-link-in-t-rex-s-ancestry-66422

http://dickinsonmuseumcenter.com/badlands_research-2022newtyranno/

[1] Carr, T. D.; et al. (2017). A new tyrannosaur with evidence for anagenesis and crocodile-like facial sensory system. Scientific Reports. 7: 44942.

[2] Voris, J. T.; et al. (2019). Reassessment of a juvenile Daspletosaurus from the Late Cretaceous of Alberta, Canada with implications for the identification of immature tyrannosaurids. Scientific Reports. 9: 17801.

[3] Russell, D. A. (1970). Tyrannosaurs from the Late Cretaceous of western Canada. National Museum of Natural Sciences Publications in Paleontology. 1: 1–34.

[4] Currie, P. J. (2003). Cranial anatomy of tyrannosaurids from the Late Cretaceous of Alberta (PDF). Acta Palaeontologica Polonica. 48 (2): 191-226.

[5] Warshaw, E. A.; Fowler, D. W. (2022). A transitional species of Daspletosaurus Russell, 1970 from the Judith River Formation of eastern Montana. PeerJ. 10: e14461.

[6] Sakamoto, M. (2022). Estimating bite force in extinct dinosaurs using phylogenetically predicted physiological cross-sectional areas of jaw adductor muscles. PeerJ. 10: e13731.

[7] Maltese, A. (2009). Difficult excavation and preparation of a large Daspletosaurus specimen. In: Methods In Fossil Preparation: Proceedings of the First Annual Fossil Preparation and Collections Symposium: 63-68. Brown, M. A.; Kane, J. F.; Parker, W. G. (eds.)

[8] Campione, N. E.; et al. (2014). Body mass estimation in non‐avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. 5 (9): 913-923.

[9] Voris, J. T.; et al. (2020). A new tyrannosaurine (Theropoda:Tyrannosauridae) from the Campanian Foremost Formation of Alberta, Canada, provides insight into the evolution and biogeography of tyrannosaurids. Cretaceous Research. 110: 104388.

[10] Horner, J. R.; Varricchio, D. J.; Goodwin, M. B. (1992). Marine transgressions and the evolution of Cretaceous dinosaurs. Nature. 358 (6381): 59-61.

[11] Loewen, M. A.; et al. (2013). Evans, D. C. (ed.). Tyrant Dinosaur Evolution Tracks the Rise and Fall of Late Cretaceous Oceans. PLOS ONE. 8 (11): e79420.

[12] Yun, Ch. (2021). A juvenile metatarsal of cf. Daspletosaurus torosus: implications for ontogeny in tyrannosaurid theropods. Acta Palaeontologica Romaniae. 17 (2): 15-22.

[13] Futuyma, D. J. (1987). On the role of species in anagenesis. The American Naturalist. 130 (3): 465-473.

[14] Fowler, D. W.; Freedman-Fowler, E. A. (2020). Transitional evolutionary forms in chasmosaurine ceratopsid dinosaurs: evidence from the Campanian of New Mexico. PeerJ. 8: e9251.