Když vědci zjistili, že žijeme ve vesmíru, jehož parametry jsou jakoby přesně nastavené tak, abychom v něm mohli žít, tak kvůli tomu z nějakého důvodu mnozí lidé nemohou spát. Na první pohled nevinná trivialita, že se vyskytujeme ve vesmíru, v němž se vyskytovat můžeme, vyvolává nezřízené fantazie. Přitom existuje sympatická představa, podle které existuje velké množství, možná nekonečno velmi rozmanitých vesmírů, v nichž základní konstanty a parametry nabývají rozličných hodnot. Náš vesmír se shodou okolností strefil do parametrů, které jsou pro naši existenci příznivé.
Mnohovesmír se ale nelíbí každému. Poněkud excentrický britský vědec Melvin Vopson z University of Portsmouth je „informační“ fyzik. Časoprostor a hmota podle tohoto konceptu nejsou základní fyzikální jevy, ale jevy emergentní. Vyvěrají z bitů informace, podobně jako teplota vzniká z kolektivního chování atomů. Od těchto úvah je blízko k hypotéze simulace, s níž v roce 2003 přišel britský vizionář z Oxford University Nick Bostrom. Podle něj je možné, že vesmír je nesmírně dokonalá simulace, kterou je takřka nemožné rozlišit od reálné reality. Seth Lloyd z amerického institutu MIT si v roce 2002 přisadil, že vesmír by mohl být gigantickým kvantovým počítačem.
Co podle příznivců simulovaného vesmíru naznačuje, že žijeme v simulaci? Realita je podle nich vlastně pixelovaná, protože je tvořená elementárními částicemi. Vesmír je podle nich vyloženě matematický, plný rovnic, čísel a geometrických vzorů. Fyzikální zákony jim připomínají řádky počítačového programu. Maximální možná rychlost, tedy rychlost světla, by prý mohla být projevem technických parametrů simulace, například rychlostní limit jejího „procesoru“. Podobně jim zpomalení času u černé díry připomíná zpomalení přetíženého procesoru.
Největší podporu hypotézy simulace její příznivci obvykle nacházejí ve kvantové mechanice. Jednoduše řečeno, kvantové jevy jsou podle nich tak „divné“ a „nereálné“ prostě proto, že reálné nejsou. Schrödingerova kočka podle nich není ani mrtvá, ani živá, ale je simulovaná.
Všechno to jsou spíše jen takové domněnky. Vopson jde dál a navrhuje postup, jak hypotézu o simulovaném vesmíru ověřit pěkně po vědecku, čili pokusit se ji falzifikovat. Vychází přitom z nedávno navrženého principu ekvivalence hmoty, energie a informace (M/E/I, mass/energy/information equivalence). Z této představy vyplývá, že bity informace musejí mít sice velmi malou, ale nenulovou hmotnost. A to je něco, po čem je podle Vopsona možné pátrat.
Vopson se domnívá, že informace je vlastně další formou hmoty ve vesmíru. Letos na jaře publikoval experimentální protokol, který navrhuje pro testování zmíněného principu ekvivalence M/E/I. Navrhovaný experiment, prý zcela zvládnutelný soudobými technologiemi, zahrnuje anihilaci částic a příslušných antičástic s následnou analýzou fotonů, jejichž frekvence by mohly osvětlit, jak je to s principem M/E/I.
Fyzik John Barrow z britské Cambridge University zase před lety tvrdil, že se v simulaci musejí hromadit chyby, které si občas vyžádají korekci, což by se projevilo zvláštními náhlými změnami v předivu fyziky. Proto navrhoval, že bychom měli monitorovat hodnoty fyzikálních konstant.
Upřímně řečeno, hypotéza simulace dnes nemá zrovna ustláno na růžích. Vopson a další sympatizanti působí spíše dojmem podivínů a o simulovaný vesmír se zajímají spíše senzacechtivá média než seriózní vědecké časopisy. Uvidíme, kam se to časem vyvine.
Video: Information as the Fifth State of Matter | Future Technology & Science News 134
Literatura
Fyzici tvrdí, že rozhodně nežijeme ve vesmírném simulátoru. Anebo žijeme?
Autor: Stanislav Mihulka (07.10.2017)
Mohla by hypotéza Simulace anihilovat celý vesmír?
Autor: Stanislav Mihulka (13.08.2019)
Kolik bitů informace obsahuje viditelný vesmír?
Autor: Stanislav Mihulka (21.10.2021)
Diskuze:
Budhismus
Am Am,2022-11-29 00:50:32
Učení budhismu otevřeně říká, že tento smysly vnímatelný svět je jen iluze, něco jako projekce,
které lidé věří prostě jen proto, že ji fyzicky vnímají tělesnými smysly.
Asi jako kdybychom třeba hráli VR počítačovou hru a měli na sobě oblek, který by dokázal oheň / bodnutí / kopanec ve hře fyzicky zprostředkovat
(zatím VR vybavení umí obvykle jen zvuk, obraz a základní pohyby (např. simulace pohybů kabiny stíhacího letounu)).
Kdybychom na sobě měli při počítačové hře oblek, který by dokonale simuloval přenos věcí a dějů v promítané hře, a někdo nám dal po nasazení VR obleku injekci, po které bychom zapomněli, že jsme si nějaký VR oblek nasazovali, automaticky bychom projekci reálně uvěřili, díky tomu věrnému přenesení vjemů z projekce.
Budhismus skrze speciální meditace dokáže člověka uvést do stavu, kdy tu existenci projekce dokáže uvidět/vnímat.
Možná i jako film Matrix, ale tam se mi nelíbilo, že hlavní hrdina se z projekce probudí do jiného světa, který ale nepůsobí nijak lépe než ten jeho původní, takže to nepůsobí příliš moc smysluplně. Konec konců byl to film pro pobavení filmových diváků, který musel mít nějakou akci a zápletku.
Ale je to zpravidla velmi náročné snažení na celý život, tedy ne tak snadné jako koukat do mikroskopu.
V Tibetu v některých budhistickcýh školám mají na jogíny zajímavé testy pro ověření, že v meditacích dostatečně a správně pokročili:
- Jogím musí meditovat nahý za mrazu ve sněhu několik hodin, aniž by umrzl či i jen promrzl. Je to důkaz, že se dokázal vědomím dostat dostatečně mimo projekci; smyslové věci z projekce na něj v meditaci nemají reálný vliv.
- Jogín musí být schopen vysvětlit vytvoření vesmíru a světa obecně bez toho, aniž by k tomu potřeboval boha (ve smyslu myšlenky kreatismu). (Což však neznamená popření Boha; ono procitnutí z projekce je v podstatě cesta k Bohu, akorát v Bohu v jiném pojetí než nějaká mocná bytost, která vytváří vesmíry.)
Věda a Bůh není ve skutečnosti v rozporu. Věřím, že vědci vědeckým výzkumem jednou dojdou ke stejným závěrům jako ti praktikující jogíni.
Více Wiki: Budhismus, popř. Květoslav Minařík - Přímá Stezka.
Dámy a pánové,
Tomáš Vals,2022-11-26 11:07:28
jedna z nejlepších diskusí, které jsem četl, a to kompletně až do konce.
Měl bych dotaz:
Mozek zpracovává informace o okolí, které mu zprostředkovává tělo pomocí smyslů...
Smysly máme omezené jak do počtu, tak do rozsahu, navíc každý jedinec má jejich škálu různou. Z toho vyplývá, že vnímáme jen část reality, a to ještě každý jinak. Schopnost abstrakce je tedy dána schopnostmi smyslů dodat mozku informace, jak co do kvality, tak i kvantity.
Co bychom si mysleli o realitě, např. mít čich vlka, oči kočky, atp.? Nevypadaly by naše teorie poněkud jinak?
článek je esoterika
Jan Fikacek,2022-11-25 04:25:39
1) Žijeme v simulaci, tedy někdo svět stvořil. Pro to nesvědčí absolutně nic. To je jen náboženství.
2) Má být tak dokonalá, že je nerozeznatelná od reality. Když žijeme jen v simulaci, která není realitou, pak realitu vůbec neznáme. Jak můžeme pak tvrdit, že je něco je jako realita. To je nesmysl.
Kdo žije v simulaci?
František Luft,2022-11-23 20:51:22
My všichni? Když s někým mluvím tak ten je reálný a místnost okolo je simulace, včetně těch židlí na nichž sedíme? Vysvětlí mi to někdo? Chápal bych možnost, že vše co vnímám je simulace, která se zobrazuje mně. Potom bych asi neřekl, že "my žijeme v simulaci" protože kromě mého vědomí už nemusí být nikdo další, lidi, o niž vím jsou simulace. Tvrzení vůči čtenářům, že možná žijeme v simulaci již předpokládá čtenáři existují a tedy že v simulaci nežijeme. Chápete ten rozpor?
Re: Kdo žije v simulaci?
Z Z,2022-11-23 21:30:59
Je to "myslené" tak, že programom v simulácii si ty (tvoje "vedomie"), aj ostatné osoby, aj stoličky, aj všetko ostatné.
A ty (tvoje vedomie) nie je nijako "nadradené" iným objektom v simulácii.
Podobne, ak zamietneme predstavu simulácie, nie je tvoje telo zložené z iného druhu častíc ako iné objekty - pokiaľ nejde o nejaké náboženské predstavy "duše" a pod.
Re: Re: Kdo žije v simulaci?
Jirka Naxera,2022-11-24 09:15:48
Těch možností je víc, může to být tak, že jediné existující vědomí v tomhle Vesmíru jsem já a vy všichni jste jen simulace (zní to jako po cestě do Bohnic, ale je to naprosto logické - já si uvědomuji sám sebe že jsem skutečný (ať už to znamená cokoli), ale neexistuje způsob, jak o tom přesvědčit kohokoli dalšího, vždycky si můžeme představit něco, co se chová přesně stejně), nebo druhá varianta, my všichni jsme ufouni v nějakém ufouním VR, kde simulace řeší všechno včetně naší vzájemné interakce.
A nebo prostě není rozdíl mezi "simulovaným" a "skutečným" vědomím, a to co je vědomí je univerzální vlastností dostatečně komplikovaných systémů (což ale vede ke spoustě paradoxů). Jenže ono i většina teorií vědomí vede k paradoxům taky, takže spíš ono staré "vím že nic nevím".
Re: Re: Re: Kdo žije v simulaci?
Jirka Naxera,2022-11-24 09:44:06
Edit: A nebo cynicka hypoteza, tohle co je kolem nas je simulace, ktera plni funkci veznice, a my museli provest neco opravdu hodne oskliveho (usuzuji podle poctu politiku, ktere tahle simulace obsahuje)
Re: Re: Re: Kdo žije v simulaci?
Z Z,2022-11-24 11:36:50
Veru, čo je "reálne" alebo "skutočné"?
Ak by bolo vytvorená umelá inteligencia v počítačovej simulácii, prejavujúca sa inteligenčnejšie ako človek, bola by "skutočná"?
Ak by tvrdila, že sa cíti ešte "skutočnejšie" ako František Luft, lebo si napr. uvedomuje samu seba stále, no František Luft si sám seba v spánku neuvedomuje alebo len "slabo"?
A že František Luft je len zastaralý pomalý biologický stroj-živočích...
Re: Re: Re: Re: Kdo žije v simulaci?
František Luft,2022-11-24 21:04:17
Fyzikové předpokládají že za známými přírodními zákony jsou ještě nějaké hlubší principy (teorie "všeho"). A dá se říct, že tyto hlubší principy realizují nám známou fyziku a celou naší "simulaci". Když to berete tak že všichni jsme tou simulací, jak jste mi odpovídal. Takže otázka jestli jsme v simulaci by byla triviálně zodpovězena.
Re: Re: Re: Re: Re: Kdo žije v simulaci?
Z Z,2022-11-24 22:57:54
Tzv. "teória všetkého", ak bude existovať, bude len teóriou zjednocujúcou viaceré, dnes oddelené teórie, nie teóriou naozaj "všetkého".
Ani nejakým "hlbším princípom", len lepším poznaním prírodných zákonov, dokiaľ nebudú objavené javy, ktoré ani táto teória nevysvetlí.
Nemali by sa do toho zamaskovávať nejaké ezoterické či náboženské predstavy.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdo žije v simulaci?
František Luft,2022-11-25 22:54:35
Nerozumíte tomu co jsem chtěl říct. Přečtěte si moji reakci ještě jednou a vynechte tu závorku kde je "teorie všeho", když to odvádí vaši pozornost od pochopení myšlenky
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdo žije v simulaci?
Z Z,2022-11-26 00:14:18
"Fyzikové předpokládají"
Ktorí konkrétni fyzici niečo také tvrdia či predpokladajú?
Fyzikom je jasné, že objavené prírodné zákony nie sú úplné
a budú sa v budúcnosti dopĺňať a meniť.
"Hlbšie princípy" - čo by to malo byť?
Nejaké tajomné ezoterické predstavy?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdo žije v simulaci?
František Luft,2022-11-26 00:49:14
Hlubší principy - viz slovníkové heslo "redukcionizmus". Hlubší zákonitosti máme vrozené předpokládat a hledat a zatím se stále nalézaly ... Stále jste se ještě nedostal k tomu, co jsem chtěl říct
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdo žije v simulaci?
Jirka Naxera,2022-11-26 03:15:28
Zkusím Vám pomoci - netřeba se uchylovat k redukcionismu, ona Teorie Všeho zcela prokazatelně existuje čistě z definice (je to ta teorie, která správně popisuje veškerou fyziku). Co je problémem je, že jí neznáme, a je otevřenou otázkou, jestli jí je možné (jednoznačně) objevit.
Důkaz je poměrně jednoduchý, víme naprosto jednoznačně, že současné nejlepší teorie jsou pouze přibližné (fyzikové když je řeč o Standardním modelu a obecné relativitě mluví o efektivních teoriích, nízkoenergetických limitách apod.), přičemž Obecná teorie relativity platí jen v případě dostatečně nízké křivosti a velkých rozměrů, Standardní model částic a interakcí pro změnu platí jen při dostatečně nízkých energiích.
Nám to úplně stačí, míst, kde by se obě teoriie potkávaly v celém Vesmíru moc není, a pokud jsou, tak jsou nedostupné (ani zakřivení na horizontu hvězdné černé díry není dostatečné, aby se jakkoli pozorovatelně projevovaly kvantové efekty, a jakýkoli nám známý kvantový systém je pro změnu příliž lehký, než aby více než zanedbatelně zakřivoval časoprostor), stejně tak když si pomůžete částicovou fyzikou, tak na dostatečně energetickou srážku, aby se začaala projevovat obecná relativita (nejmenší možná černá díra odpovídá Planckově hmotnosti, pokud jí lokalizujete v Planckově objemu = srážka dvou nekompozitních energetických částic) potřebujete urychlovač galaktické velikosti.
+ ty teorie tak, jak jsou nejdou, sloučit do jedné, a pokud ano, tak nejednoznačně. Sice sem tam nějaký protagonista nějaké té BSM fyziky prohlásí, že jeho teorie popisuje vše, ale obvykle tu jistotu nabourá jednoduchá otázka stylu, jak vypadá časupodobná singularita, nebo pokud by G a h byly mnohem vyšší tak, aby to bylo měřitelné, co se stane s gravitačním polem, když máte částici ve dvou místech současně a pak po pozorování se její vlnová funkce skokově změní...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdo žije v simulaci?
František Luft,2022-11-26 10:39:44
Ale můj příspěvek, ta myšlenka se netýká teorie všeho a říkám to už po třetí :)
O teorii všeho se bavte s někým jiným. Jestli se snažíte "mě pomoci" tak jste mimo. Mějte se
:-)
Jiří Veselý,2022-11-23 11:22:31
Kolik slov je třeba napsat, když se rozhodneme, že nemáme k dispozici slovo Bůh... :-)
Re: :-)
Jirka Naxera,2022-11-23 11:49:35
...které samo je naprosto prázdným pojmem, dokuď nedefinujeme velmi přesně, co jím máme na mysli?
Pavel Baranek,2022-11-23 10:44:04
Možná nám leží pod nosem maličkost, která by mohl být nepřímým důkazem, že jsme opravdu součástí počítačové simulace.
Když programátor píše nějakou simulaci, třeba hru, z důvodu limitovaného výkonu počítače neprovádí výpočty tam, kam se hráč nedívá.
Kvantová fyzika nemilosrdně pracuje s osobou pozorovatele - hráče a bez něj jakoby kvantové děje (a možná i ty v makrosvětě) neměly smysl/neexistovaly. Vlastně to skoro vypadá podobně - kam se nedíváme, tam to neexistuje...
Re:
Jirka Naxera,2022-11-23 12:12:33
Počkejte, a tím si pomůžete jak? {ponechme stranou, že ten pozorovatel tam tak nutný není, alespoň vědomý}.
Resp chcete říct, že pro kvantový počítač simulující Vesmír, je jednodušší kompletně simulovat a plně dekódovat až do přesné predikce funkci lidského mozku, jen aby věděl, kde musí počítat přesně, protože možná nemusíte simulovat to, kam se nikdo nedívá, ale ve chvíli, kdy se někdo podívá, tak musíte konzistentně dopočítat zpětně celou minulost (která se ale může vylučovat s podobně dopočítanou minulostí někde jinde)?
Re: Re:
Pavel Baranek,2022-11-24 22:06:50
Pokud by byl počítačovou simulací, pak by to vážně mohlo běžet jako ve hře existuje jen to, na co se dívá vědomý pozorovatel. Pro nevědomého pozorovatele negeneruji, tek je součástí generovaných rekvizit... Pak samozřejmě vyvstává otázka, jestli vědomý pozorovatel není zase jen generovaná rekvizita... :-D
Re: Re: Re:
Jirka Naxera,2022-11-25 12:38:21
"Ja" generovany nejsem, to vim. Vy to (alespon predpokladam) vite take, ze Vy generovany nejste. Takze asi se shodneme ze aleson jeden pozorovatel je nejak skutecny.
Pak tu mame nastesti par teoretickych vysledku - treba https://en.wikipedia.org/wiki/Halting_problem rika, ze neni rozhodnutelne, jestli obecny program skonci nebo ne *), ktere nam naznacuji, ze analyza mozku vedomeho pozorovatele, za ucelem predikce co bude pozorovat, je vypocetne slozitejsi nez samotna simulace. A pokud nebudete predikovat, co ma "za lubem", nebyl by problem navrhnout experiment takovy, aby pri omezenem dopocitavani doslo s vysokou pravdepodobnosti ke sporu.
Navic, nas Vesmir jako celek je mozne uspesne simulovat kvantovym pocitacem o velikosti naseho Vesmiru - ono se i da v pohode rict, ze nas Vesmir je kvantovym pocitacem, cimz se nam rozdil real/simulace efektivne smaze uplne.
*) Neresim problem, ze teorie kolem Turingovych stroju se v nasem Vesmiru nerealizuje (ony teoreticke vysledky jsou primo zavisle na nekonecnu, ktere je tam at uz explicitne, nebo implicitne nejak obsazeno (v pripade dukazu halting problemu v podobe nekonecne pasky Turingova stroje)), protoze to problem ve finale neni - sice pokud se zbavime nekonecen, lze vzdycky pouzit v konecnem case brute-force pristup, ale komplexita roste tak rychle, ze jsme tam, kde jsme byli.
Re: Re: Re: Re:
Z Z,2022-11-25 20:01:29
"Ja" generovany nejsem, to vim.
Nie, neviete.
aleson jeden pozorovatel je nejak skutecny.
Ako definujete "skutočného" pozorovateľa?
Z vašich subjektívnych pocitov skutočnosti
či existencie nevyplýva nič také, o čom píšete.
Re: Re: Re: Re: Re:
Jirka Naxera,2022-11-26 03:40:54
Ale vím. Vím to, protože vnímám sám sebe. Ano, ten problém je v tom, že to nedokážu nijak definovat, stejně jako nedokážu posoudit, jestli nějaký jiný systém má vědomí (ano, přesně to, které nedokážu definovat), nebo jen simuluje, že ho má.
Trochu mě v tom uklidňuje to, že asi nejlepší známý model https://iep.utm.edu/integrated-information-theory-of-consciousness/ má dost vážné vlastní problémy (viz Aaronson objections tamtéž, nebo mnohem podrobněji na Scottově blogu) hraničící s "dokonce to není ani špatně".
Můj osobní pohled na to je takový, že pojmy jako "skutečnost/simulace, fundamentální/dualita" nedávají žádný fyzikální smysl, pokud fungují, tak jen proto, že jsou vágně definované, a pokud se pokusíte o jednoznačnou formální definici, tak pokud se už podaří, tak dojdete ke sporům.
Co se týče pohledu filozofického, tam myslím ještě nenastal vhodný čas, ať už na jednu stranu z pohledu neurověd které i přes velmi působivé pokroky jsou pořád jen na začátku cesty (jak funguje paměť? Jak do ní něco přímo zapsat?), tak z pohledu legalizace nyní zakázaných bylinek, které by diskusi na toto téma i přes nedostatek tvrdých fakt poněkud usnadnila. ;-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Z Z,2022-11-26 12:36:19
"Vím to, protože vnímám sám sebe.
A prečo by nemohla vnímať samú seba aj "generovaná" bytosť v simulácii či umelá inteligencia fungujúca v počítači či existujúca na nejakom "hmotnejšom" princípe?
Vás by mohla tá bytosť vnímať ako len zhluk atómov v priestore, ktorý v hlbokom spánku či bezvedomí vlastne neexistuje a ani o sebe nemôže tvrdiť, že "vníma sám seba"
Vypnutie simulácie
Pavel Gašperík,2022-11-23 10:10:49
Neviete poradiť , ako v simulácii vypnuť ked bolí zub ???
Re: Vypnutie simulácie
Pavol Hudák,2022-11-23 10:17:34
Je nutne iniciovat proceduru Zubar s agresivnym podprogramom penazenka.
Re: Vypnutie simulácie
Mintaka Earthian,2022-11-24 17:44:48
Vypnout se to dá mnoha způsoby.
Mnohá řešení by vám ale nejspíš nevyhovovala.
Někomu pomůže meditační poznání, co že to ta bolest vlastně je a někdo při tom dosáhne i na to, "ji vypnout", nebo ji přijme jako užitečný nástroj a už ji ani vypnout nechce.
Jako první pomoc, než se dostanete k zubaři či na pohotovost, můžete zkusit cucat hřebíček (Syzygium aromaticum).
" bity informace musejí mít sice velmi malou, ale nenulovou hmotnost"
Eva M,2022-11-23 10:00:33
:o) jak by vypadal bit informace, pokud by někde nebylo NIC, tj. uniformní nepřepínatelný neměnitelný stav?
Simulace - no, proč ne. Ale poznat se to nedá.
:) leda že by -- viz předchozí článek "plazma se nechová,jak by mělo"?
Pavol Hudák,2022-11-23 08:51:06
Mnohovesmir je nezmysel. Vesmir ma prave take vlastnosti, ake boli vyhodne pri jeho vzniku, inak vzniknut nemohol. Uplne rovnako, ako ked v chemii vznikaju chemicke vazby iba vtedy, ak je to energeticky ci entropicky vyhodne(tj nekonecne mnozstvo nevyhodnych zlucenin nevznikne). Funguje to tak na vsetkych urovniach existencie, preco by ta najnizsia mala byt vynimka?
A tiez ako je pisane v clanku, mi to pripada ako to co povazujeme za elementarne castice a kvantovu mechaniku, nieje ta posledna vrstva. Ta posledna vstva musi davat logicky zmysel a to kvantova mechanika nedava.
Re:
Aleš Mikulenčák,2022-11-23 10:41:54
Trochu budu oponovat. Při určitém úhlu pohledu je Mnohovesmír realita. Protože každá živoucí bytost uvědomující si své okolí jej vnímá trošičku odlišně. Tyhle všechny "osobní vesmíry" jsou implementovány do jednoho "vševesmíru". Navíc, kdo určuje co je náš vesmír a co už ne?
Co se týče analogie z chemií,tam bych to trochu opravil a místo slova "výhodné" bych použil výraz "možné".
Pokud budu psát k tématu, tak opět je to o úhlu pohledu. Dokonalá simulace (jakou by náš vesmír měl být) a skutečná realita používají stejné "přírodní" zákony,takže v podstatě stejný "software". Takovou simulaci nelze odlišit od reality a může se za ní pokládat. Když vezmeme v potaz co bylo dle současné teorie na začátku a v co se to vyvinulo, je jasné že všemu velí informace.
Re:
Milan 2 Svoboda,2022-11-23 11:04:27
Nikdo ovšem netvrdí, že ty jiné konkrétní vestmíry v rámci mnohovesmírů jsou funkční pro život, jak jej známe. Dokonce nemusí být funkční pro život ani v jiné podobě. Dokonce to chápu tak, že mohou mít takové parametry "své" fyziky a chemie, že ani nemohou vzniknou hvězdy či planety.
Zajímavá myšlenka by byla pouze to, zda (pokud tedy opravdu existují) se mohou parametry kombinovat zcela libovolně nebo veškeré parametry vzájemně provázané (tj. když bude například rychlost světla dvojnásobná, tak zda existuje jen jedna varianta možného fungování daného vesmíru nebo zda i při té dvojnásobné rychlosti světla existuje ještě nekonečně mnoho variant s touto rychlostí světla, ale vzájemně různými mechanikami všeho ostatního). A takto by se v otázkách dalo pokračovat. Tedy zda to nekonečně mnoho variant představuje nadneseně řečeno opravdu neomezené varianty nebo určitý interval (ať již nějak uzavřený nebo otevřený).
Re: Re:
Jirka Naxera,2022-11-23 12:06:24
Dlužno si přiznat, že multiversum tak, jak ho známe nejvíce, mělo zlatou éru zejména coby oslí můstek ze situace "máme postulovanou úžasnou teorii, která má nulovou prediktivní sílu, a nejen že neznáme jak vypadá ale jen 5 jejích limit, tak ani v ní nejsme schopni zreplikovat vakum našeho Vesmíru, tak nás zachrání multiversum s antropickým principem, prostě prohlásíme že jsme jací jsme, protože jinak bychom nebyli.".
A právě pro tohle multiverzum lze říci, že je to teorie z ignorance. Však zkuste jít zpět tomu, co píšete. Protože nevíme (a možná nebudeme vědět nikdy), jaký je mechanismus pod tím, tak nemůžeme vyloučit všechny možnosti, jak popisujete. Až sem ano.
Ale to, že neznáme Teorii Všecho (případně její dynamiku) neznamená, že neexistuje - a rozhodně to nedokazuje, že takové možnosti se vůbec mohou realizovat, tím méně že se opravdu realizují. Ostatně přesně to samé popisujete v druhém odstavci. Správná odpověď je "prostě nevíme" a odpovědnost přenést na filosofy.
(Jistě, tohle se týká specificky třeba stringového multiverza vzniklého z věčné inflace, přitom samotný pojem muultiversum je širší - https://studycorgi.com/the-four-levels-of-the-multiverse-by-max-tegmark/ )
Repetálek Kuzma,2022-11-23 08:11:28
Pokud je realita, že elektron projde oběma štěrbinami co je pak měření, matrix? Co naměří třeba netopýr, svůj matrix? Kolik je takových existencí ve vesmíru, které vidí ten svůj matrix?
Re:
Pavol Hudák,2022-11-23 08:55:27
Meranim sa mysli akakolvek interakcia castic. Je uplne jedno ci to meriame pristrojom, alebo tam pustime trocha vzduchu. Meranie ludskym pristrojom nema nijak vacsi vplyv.
Re: Re:
Repetálek Kuzma,2022-11-23 09:05:58
Ale bez té interakce já nejsem schopen ten vesmír vnímat takže si vyrábím svůj matrix. Přece nikdo nevnímá svět kvantově.
Re: Re: Re:
Pavol Hudák,2022-11-23 09:21:51
V makroskopickom svete sa pohladom svet nemeni. Mesiac tam je ci sa nanho niekto pozera. Doma mam tlacenku v chladnicke, ci som doma a pozeram na nu, alebo som v praci. Makroskopicky svet nieje kvantovy, nedokazeme sa teleportovat, presuvat rychlostou svetla, ani plynut prostredim bez akehokolvek trenia.
A proto
Mojmir Kosco,2022-11-23 07:39:18
Přesunout finance z fyzikálních věd na teologické fakulty.Hned máme vysvětlenou superexpanzi ,neexistenci temné hmoty a energie...
Zase chyba
Jirka Naxera,2022-11-23 06:24:32
No možná by teorie o simulacích měly více ustláno na růžích, kdyby neobsahovaly nepřesnosti, kterých si všimne i taková lama, jako moje maličkost.
cit.
Hence, one could design an experiment to measure the mass change inflicted by a temperature change to the body mass m. Since the physical mass of the material under test does not change with the temperature (assuming solid materials are thermally and chemically stable), the detected mass change can only be related to the information mass change, providing a direct confirmation of the proposed information conjectures.
Když ohřeju kilo mědi o 100K, dodám jí docela dost energie, konkrétně 38300J, což odpovídá zvýšení hmotnosti o W/c^2 = 4.2E-13 kg - no nevím, moc to sice není, ale je to jen o necelé dva řády pod postulovanou změnou hmotnosti, takže by se hodilo ten vliv zmínit. Sice je to vůči popsané hypotéze zanedbatelné, ale pokud by se nepotvrdila, byla by to nehezká systematické chyba, která by se při dostatečné přesnosti vyskytla u null hypotézy,...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
