Logo soustavy SI. Kredit: Randomwangran.

Pokud máte rádi exotické předpony nebo prostě extravagantní slova, můžete slavit. V Paříži se opět po 4 letech sešla Generální konference pro míry a váhy (CGPM, Conférence Générale des Poids et Mesures), která momentálně sdružuje 64 členských zemí a 36 pozorovatelských zemí. Tentokrát po dvacáté sedmé. Obvykle se tam dějí zajímavé věci, ale letos to bylo velké.

Většina světa používá soustavu SI. Kredit: Goran tek-en.

Zástupci zmíněných zemí totiž odhlasovali zavedení dvou dvojic předpon pro Mezinárodní soustavu jednotek SI. Novými předponami se stávají ronto (10^-27, jedna kvadriliardtina, zkratka „r“), quecto (10^-30, jedna kvintiliontina, zkratka „q“) pro podíly a ronna (10²⁷, jedna kvadriliarda, zkratka „R“), quetta (10³⁰, jeden kvintilion, zkratka „Q“) pro násobky. Na první pohled jde sice o výrazy, které jako by vypadly z Tolkienova Silmarillionu, ale inspirací ve skutečnosti byly mnohem méně vzrušující latinské a řecké výrazy pro číslovky.

Zámek Versailles je pro tuto akci jako stvořený. Kredit: ToucanWings.

Generální konference pro míry a váhy se schází ve slavném zámku Versailles pravidelně, od roku 1960 obvykle každé 4 roky. Zavedení nových předpon je ale výjimečná událost. Naposledy k tomu došlo v roce 1991, kdy se k předponám soustavy SI připojily zepto, yocto, zetta a yotta.

Jako obvykle v podobných případech mají změny své příznivce i odpůrce. Tábor příznivců zavedení nových předpon vedli badatelé britské National Physical Laboratory, kteří pochopitelně neskrývají radost z úspěchu. Jak uvádí Richard Brown, který vede metrologii National Physical Laboratory, dnešní svět je hladový po údajích a zetta s yottou už prostě nestačí. Yottabyty podle něj melou z posledního, takže bylo nutné zavést nové předpony. Na opačném konci spektra soustavy SI zase podle Browna uvítají nové předpony třeba kvantoví fyzici.

Proč tolik povyku kolem předpon? Jak říká Brown, je to velmi užitečná pomůcka, která nám zjednodušuje vyjadřování o světě a tím i svět samotný. Jako příklad uvádí, že naše Země váží přibližně 6 ronnagramů, tedy 6 Rg, zatímco plynný obr Jupiter asi 2 quettagramy, čili 2 Qg. Zní to exoticky, ale také malebně. Určitě si zvykneme. Nic jiného nám ostatně ani nezbyde. Lidé nejspíš budou novým předponami fascinováni a pořádně je provětrají. Směle do toho!

Literatura

Phys.org 18. 11. 2022.