Předpony soustavy SI se rozrostly: Přicházejí ronto, quecto, ronna a quetta  
Ve Versailles se sešla 27. Generální konference pro míry a váhy. Tentokrát se pořádně odvázali a po více než 30 letech zavedli nové předpony soustavy SI. Svou předponu získala jedna kvadriliardtina, jedna kvintiliontina, jedna kvadriliarda a jeden kvintilion. Už jste slyšeli, že Země váží asi 6 ronnagramů (6 Rg)?
Logo soustavy SI. Kredit: Randomwangran.
Logo soustavy SI. Kredit: Randomwangran.

Pokud máte rádi exotické předpony nebo prostě extravagantní slova, můžete slavit. V Paříži se opět po 4 letech sešla Generální konference pro míry a váhy (CGPM, Conférence Générale des Poids et Mesures), která momentálně sdružuje 64 členských zemí a 36 pozorovatelských zemí. Tentokrát po dvacáté sedmé. Obvykle se tam dějí zajímavé věci, ale letos to bylo velké.

 

Většina světa používá soustavu SI. Kredit: Goran tek-en.
Většina světa používá soustavu SI. Kredit: Goran tek-en.

Zástupci zmíněných zemí totiž odhlasovali zavedení dvou dvojic předpon pro Mezinárodní soustavu jednotek SI. Novými předponami se stávají ronto (10-27, jedna kvadriliardtina, zkratka „r“), quecto (10-30, jedna kvintiliontina, zkratka „q“) pro podíly a ronna (1027, jedna kvadriliarda, zkratka „R“), quetta (1030, jeden kvintilion, zkratka „Q“) pro násobky. Na první pohled jde sice o výrazy, které jako by vypadly z Tolkienova Silmarillionu, ale inspirací ve skutečnosti byly mnohem méně vzrušující latinské a řecké výrazy pro číslovky.

 

Zámek Versailles je pro tuto akci jako stvořený. Kredit: ToucanWings.
Zámek Versailles je pro tuto akci jako stvořený. Kredit: ToucanWings.

Generální konference pro míry a váhy se schází ve slavném zámku Versailles pravidelně, od roku 1960 obvykle každé 4 roky. Zavedení nových předpon je ale výjimečná událost. Naposledy k tomu došlo v roce 1991, kdy se k předponám soustavy SI připojily zepto, yocto, zetta a yotta.

 

Jako obvykle v podobných případech mají změny své příznivce i odpůrce. Tábor příznivců zavedení nových předpon vedli badatelé britské National Physical Laboratory, kteří pochopitelně neskrývají radost z úspěchu. Jak uvádí Richard Brown, který vede metrologii National Physical Laboratory, dnešní svět je hladový po údajích a zetta s yottou už prostě nestačí. Yottabyty podle něj melou z posledního, takže bylo nutné zavést nové předpony. Na opačném konci spektra soustavy SI zase podle Browna uvítají nové předpony třeba kvantoví fyzici.

 

Proč tolik povyku kolem předpon? Jak říká Brown, je to velmi užitečná pomůcka, která nám zjednodušuje vyjadřování o světě a tím i svět samotný. Jako příklad uvádí, že naše Země váží přibližně 6 ronnagramů, tedy 6 Rg, zatímco plynný obr Jupiter asi 2 quettagramy, čili 2 Qg. Zní to exoticky, ale také malebně. Určitě si zvykneme. Nic jiného nám ostatně ani nezbyde. Lidé nejspíš budou novým předponami fascinováni a pořádně je provětrají. Směle do toho!

 

Literatura

Phys.org 18. 11. 2022.

Datum: 20.11.2022
Tisk článku

Související články:

S novými atomovými hodinami půjde měřit vlnění časoprostoru     Autor: Stanislav Mihulka (02.12.2018)
Ultrapřesné atomové hodiny měří obecnou relativitu v měřítku milimetrů     Autor: Stanislav Mihulka (23.10.2021)
Fyzici poprvé kvantově provázali optické atomové hodiny     Autor: Stanislav Mihulka (12.09.2022)



Diskuze:

Predpony v informatike

Z Z,2022-11-23 21:48:39

Ako je to s novými predponami v informatike, majú aj svoju "binárnu" verziu?
Podľa Wikipédie existujú predpony:
Kibi Ki = 2 na 10
Mebi Mi = 2 na 20
Gibi Gi = 2 na 30
Tebi Ti = 2 na 40
Pebi Pi = 2 na 50
Exbi Ei = 2 na 60
Zebi Zi = 2 na 70
Yobi Yi = 2 na 80

Odpovědět

Pepa Vondrák,2022-11-21 10:46:18

Také nesouhlasím. Zrovna jsem se díval na ty předpony v souvislosti s výkonem počítačů. Teďka mají nějakých 500petaflops a když se začínaly dělat tyhle žebříčky někdy v osmdesátých letech měly výkony v megaflopsech. Tedy výkon vzrostl miliardkrát. Takže ve výhledu na dalších 40 let je další miliardkrát vyšší výkon a to je předpona yotta. A právě jsem si řikal, že asi vytvoří novou předponu než aby potupně psali 5000yottaflops. A hle ... když tu najednou ... prostor k růstu, ronna a quetta flopsy :-)

Odpovědět


Re:

Pepa Vondrák,2022-11-21 10:46:54

to je re: na "blbost k ničemu"

Odpovědět

Inflacia

Radoslav Porizek,2022-11-21 09:34:37

Mame inflaciu, je potreba vacsich nasobkov na vyjadrovanie cien... ;)

Odpovědět

Blbost k ničemu

Tomáš Černák,2022-11-21 02:42:01

Je to blbost k ničemu. Od tera nahoru a nano dolů se už používají předpony leda tak v marketingu. Vědci i technicky zdatní lidé používají exponenty, protože nikdo normální si nepamatuje v podstatě nic neříkající pojmy, které se navíc složitě matematicky převádějí (zejména ty za desetinou čárkou). Exponent je jasný, dekadický a lze s ním rovnou matematicky pracovat.

A technicky nezdatní lidé nepoužívají nic, protože běžně nezvládnou přenos kilogramů na tuny nebo litry na kubické metry. Takovým nepomůžu ani ty exponenty. Těch je mimochodem drtivá většina.

Odpovědět


Re: Blbost k ničemu

Vojta Ondříček,2022-11-21 04:52:33

Nesouhlasím.
Pro lidi mající denně co do činění s těmito velikostmi to bude ulehčení. Pravda, že si běžný občan vystačí s dekagramy a centilitry, výraz nano je sice známý, ale ne každý dokáže posoudit jeho velikost.

Odpovědět


Re: Blbost k ničemu

Radoslav Porizek,2022-11-21 09:27:44

Tiez nesuhlasim.

Ak vedec pouziva nejaky zapis velmi casto, bude si symbol pamatat a nebude sa zdrzovat zapisovanim 5 znakov exponentu tam, kde staci jediny znak.
Snaha o zkracovanie zapisu je pre vedu typicke, vid. napr. Einsteinova sumacna konvencia ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Einsteinova_konvence )

Podla mna otazka skor je, ci sa niekde maju sancu vyuzivat az take vysoke nasobky.

Odpovědět


Re: Blbost k ničemu

Vladimír Wagner,2022-11-21 12:44:59

Nemáte pravdu, jako člověk, který prakticky ve vědě (i v její popularizaci) pracuji, vám mohu dát řadu příkladů, kdy se používají i další předpony. Například v jaderné fyzice spektroskopii se používají pikosekundy a femtosekundy (časové rozlišení detektorů), stejně tak je to v oblasti laserů. Rozměry jader se popisují v jednotkách femtometrů, což je přesně oblast jejich velikostí. Účinné průřezy velmi řídkých jevů na LHC se popisují v zeptobarnech. Energie kosmického záření s extrémní energií jsou až v oblastech peta, exa a zettaelektronvoltů. Běžně se používají peta a exabyty.

Odpovědět


Re: Re: Blbost k ničemu

Vojta Lejsek,2022-11-21 14:28:39

...a to barn už je 100 čtverečních femtometrů, tedy zeptobarny jsou daleko mimo možnosti i těch v současnosti zavaedených předpon.

Odpovědět


Re: Re: Blbost k ničemu

Florian Stanislav,2022-11-21 17:21:49

Já myslím, že americký billion ( = miliarda) a evropský bilion už mnoho let skotačí chybně interpretované v rádoby vědecko-populárních článcích.
Zavedením a hlavně používáním a jednoznačných násobných předpon se dá předejít mnoha chybám. Podobně třeba 2 000 000 (2E+6) a další mnohem větší, je často problém v e-mailech a diskuzích těžké napsat s exponentem ( vznikne zde 2*106).
Takže si myslím, že jednoznačné násobné a zmenšující přípony jsou přínosem. Věda si s tím poradí, když nové přopony bude potřebovat a ostatní si časem zvyknou.
Ono přestavit si gigatuny, pétagramy (Pg) nebo pikosekundy není jednoduché, ale často jde o změnu těchto veličin.

Odpovědět


Re: Re: Re: Blbost k ničemu

Vojtěch Běhunčík,2022-11-24 19:43:40

Většina světa používá soustavu SI, ale imperiální jednotky (včetně amerického billonu) přetrvají, pokud bude impérium existovat. Lidé jsou velmi konzervativní. Proto mám několik svinovacích metrů s dvojím značením - metrické a imperiální ...
V emailech a diskuzích záleží na formuláři webové stránky, co umožní. Zpravidla odmítne (ostré závorky "menší než", "větší než"), protože označují HTML tagy.
Neměl by ale být problém napsat 2 000 000 jako 2x10^6.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Blbost k ničemu

Vojtěch Běhunčík,2022-11-24 19:44:17

Ano, ty dva znaky odmítl ...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz