Zralé oslí vajíčko připravené k oplození metodou ICSI. Vajíčko je drženo ve stabilní poloze pipetou (vlevo) a spermie je do něj injikována tenkou kapilárou (vpravo). Průměr vajíčka je něco málo přes desetinu milimetru. Kredit: Andres Gambini

Mezinárodní tým pod vedením Andrese Gambiniho z University of Queensland vytvořil v laboratorních podmínkách první oslí embryo. Oplození in vitro není nijak žhavá novinka a to dokonce ani v humánní medicíně, kde slouží k léčbě neplodnosti. První dítě ze zkumavky se narodilo v Británii už roce 1978 a první české dítě ze zkumavky oslavilo nedávno čtyřicáté narozeniny. U hospodářských zvířat se rutinně používá oplození ve zkumavce u skotu. Jedno z prvních telat ze zkumavky se narodilo zásluhou Antonína Pavloka z dnešního Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově počátkem 80. let minulého století.

Dr. Andres Gambini,

Kredit: University of Queensland

S oplozením ve zkumavce u lichokopytníků jsou však potíže. Zatímco při oplození ve zkumavce u prasete se vědci perou s mnohočetným průnikem spermií do vajíčka, tak u koní, zeber či oslů se spermiím do vajíčka vůbec nechce. Na vině jsou zřejmě špatné podmínky pro spermie. Teprve nedávno se podařilo americkému týmu pod vedením Katrin Hinrichsové z University of Pennsylvania vyvinout protokol pro inkubaci spermií hřebců, který zajistil v laboratorních podmínkách průnik spermií do necelé poloviny vajíček. Z experimentu se narodila tři hříbata. Výsledky amerického týmu zveřejnil vědecký časopis Biology of Reproduction.

Trojice hříbat narozená na University of Pennsylvania po klasickém oplození in vitro, kdy hřebčí spermie samy proniknou do vajíčka klisny a oplodní ho. Kredit: Matheus Felix/Penn Vet

O tom si může nechat Gambini se svým týmem jenom zdát. Oslí spermie do vajíček nelezou a neoplodní je. Nezbývá, než využít techniky známé jako intracytoplazmatická injekce spermie (ICSI). Při ní se nabere jediná spermie do tenké kapiláry a vpíchne se do vajíčka. Vše se odehraje pod mikroskopem s pomocí složité techniky. Ke slovu přijdou mikromanipulátory a mikroinjektory. Oplození in vitro u oslů je mnohem obtížnější než u koní. Úspěšnost se pohybuje kolem 5 až 10 procent. ICSI koní je úspěšná asi ze 30 procent.

Katalánský osel je typický svým černým zbarvením. Je považován za symbol Katalánska, ale patří k ohroženým oslím plemenům. Přežívá v několika stovkách kusů. Zdroj: WikiMedia

Na prvního oslíka ze zkumavky si ale musíme ještě počkat. První oslí embryo, které pochází z ohroženého evropského katalánského osla označovaného v Katalánsku jako "ruc català" nebo také "guarà", bylo zamraženo speciálním postupem a je uloženo v tekutém dusíku. Momentálně se pro něj hledá vhodná náhradní matka. S přenosem embrya vědci čekají na období oslí říje. Jestli je embryo skutečně tak kvalitní, jak tvrdí Gambini a spol., a vyvine se po přenosu v oslíka, ukáže čas. Výsledky výzkumu Gambiniho týmu zveřejnil vědecký časopis Theriogenology.

Podle Gambiniho se otevírá možnost pomoci oslům vytvořením genetické banky embryí. Katalánští osli přežívají v několika stovkách kusů a hrozí jim příbuzenská plemenitba, s kterou jde ruku v ruce řada problémů.

„Populace oslů jsou ohroženější, než si lidé uvědomují. Sedm z osmadvaceti evropských oslích plemen je v kritickém stavu a dvacet je ohrožených. Divoké druhy oslů jsou rovněž ve velmi složité situaci," říká Andres Gambini. „Příčinou úbytku domácích oslů jsou krádeže a nelegální porážky, ubývající pastviny. Lidé osly stále méně využívají. Velké obavy panují o divoké osly na celém světě kvůli ‚ejiao‘ klíčové složce tradičních čínských léků vyráběných z kolagenu oslích kůží."

Dr. Gambini se dříve věnoval oplození in vitro a klonování koní a zeber. Jeho tým má v současné době uskladněných v tekutém dusíku deset zmrazených zebřích embryí, včetně klonů.