Mezinárodní tým pod vedením Andrese Gambiniho z University of Queensland vytvořil v laboratorních podmínkách první oslí embryo. Oplození in vitro není nijak žhavá novinka a to dokonce ani v humánní medicíně, kde slouží k léčbě neplodnosti. První dítě ze zkumavky se narodilo v Británii už roce 1978 a první české dítě ze zkumavky oslavilo nedávno čtyřicáté narozeniny. U hospodářských zvířat se rutinně používá oplození ve zkumavce u skotu. Jedno z prvních telat ze zkumavky se narodilo zásluhou Antonína Pavloka z dnešního Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově počátkem 80. let minulého století.
S oplozením ve zkumavce u lichokopytníků jsou však potíže. Zatímco při oplození ve zkumavce u prasete se vědci perou s mnohočetným průnikem spermií do vajíčka, tak u koní, zeber či oslů se spermiím do vajíčka vůbec nechce. Na vině jsou zřejmě špatné podmínky pro spermie. Teprve nedávno se podařilo americkému týmu pod vedením Katrin Hinrichsové z University of Pennsylvania vyvinout protokol pro inkubaci spermií hřebců, který zajistil v laboratorních podmínkách průnik spermií do necelé poloviny vajíček. Z experimentu se narodila tři hříbata. Výsledky amerického týmu zveřejnil vědecký časopis Biology of Reproduction.
O tom si může nechat Gambini se svým týmem jenom zdát. Oslí spermie do vajíček nelezou a neoplodní je. Nezbývá, než využít techniky známé jako intracytoplazmatická injekce spermie (ICSI). Při ní se nabere jediná spermie do tenké kapiláry a vpíchne se do vajíčka. Vše se odehraje pod mikroskopem s pomocí složité techniky. Ke slovu přijdou mikromanipulátory a mikroinjektory. Oplození in vitro u oslů je mnohem obtížnější než u koní. Úspěšnost se pohybuje kolem 5 až 10 procent. ICSI koní je úspěšná asi ze 30 procent.
Na prvního oslíka ze zkumavky si ale musíme ještě počkat. První oslí embryo, které pochází z ohroženého evropského katalánského osla označovaného v Katalánsku jako "ruc català" nebo také "guarà", bylo zamraženo speciálním postupem a je uloženo v tekutém dusíku. Momentálně se pro něj hledá vhodná náhradní matka. S přenosem embrya vědci čekají na období oslí říje. Jestli je embryo skutečně tak kvalitní, jak tvrdí Gambini a spol., a vyvine se po přenosu v oslíka, ukáže čas. Výsledky výzkumu Gambiniho týmu zveřejnil vědecký časopis Theriogenology.
Podle Gambiniho se otevírá možnost pomoci oslům vytvořením genetické banky embryí. Katalánští osli přežívají v několika stovkách kusů a hrozí jim příbuzenská plemenitba, s kterou jde ruku v ruce řada problémů.
„Populace oslů jsou ohroženější, než si lidé uvědomují. Sedm z osmadvaceti evropských oslích plemen je v kritickém stavu a dvacet je ohrožených. Divoké druhy oslů jsou rovněž ve velmi složité situaci," říká Andres Gambini. „Příčinou úbytku domácích oslů jsou krádeže a nelegální porážky, ubývající pastviny. Lidé osly stále méně využívají. Velké obavy panují o divoké osly na celém světě kvůli ‚ejiao‘ klíčové složce tradičních čínských léků vyráběných z kolagenu oslích kůží."
Dr. Gambini se dříve věnoval oplození in vitro a klonování koní a zeber. Jeho tým má v současné době uskladněných v tekutém dusíku deset zmrazených zebřích embryí, včetně klonů.
Čtrnáct dní a dost?
Autor: Jaroslav Petr (22.03.2021)
Když jde spermie na vandr
Autor: Jan Nevoral (30.07.2022)
Diskuze: