Černé díry jsou bizarním potomstvem obecné relativity. Ve vesmíru ale mohou být ještě podivnější monstra. Červí díry, tedy tunely skrz časoprostor, jsou oblíbenou rekvizitou science fiction. Vědcům se nepochybně líbí, ale doposud jsme s žádnou neměli tu čest. Einsteinův spolupracovník Nathan Rosen ve 30tých letech přišel s tím, že existence červích děr je přinejmenším teoreticky možná. Od té doby probíhá výzkum červích děr pomocí rovnic. V současnosti se zdá, že za jistých okolností by takovou červí dírou mohla projít hmota, zřejmě neporušená.
Zároveň je možné, že jsme červí díry už vlastně našli. Klidně to může být tak, že prakticky všechny černé díry, které pozorujeme ve vesmíru, jsou ústím červí díry. Jen je obtížné je rozeznat od klasických černých děr. Fyzici to ale samozřejmě nevzdávají. Pokud mají badatelé týmu bulharské Sofia University pravdu, tak existuje způsob, jak červí díry rozlišit. Museli bychom ale mít velké štěstí. Galin Gyulchev a jeho kolegové vytvořili zjednodušený model chřtánu červí díry, v podobě prstence zmagnetizované kapaliny.
Zároveň vyslovili různé předpoklady o tom, jak by se měla chovat hmota v blízkosti vstupu do červí díry. Částice polapené gravitačním vírem v blízkosti červí díry by měly generovat mohutná elektromagnetická pole, která by měla mít určité uspořádání. V důsledku toho by polarizované záření zahřáté hmoty u takového objektu mělo mít specifický charakter. Problém je v tom, že v případě klasických černých děr je polarizované záření velmi podobné.
Podle bulharského týmu by řešení mohl přinést šťastný objev. Pokud bychom narazili na vhodně uspořádanou gravitační čočku, kdyby se mezi černou dírou, podezřelou z toho, že jde vlastně o červí díru, a námi, nacházel vhodný hmotný objekt, který čočkuje dotyčnou černou/červí díru. Taková gravitační čočka by mohla vyjevit skutečnou podstatu čočkovaného objektu. Kromě toho existuje ještě další možnost, která je rovněž založená na ohromném štěstí. Pokud bychom nalezli černou/červí díry, jejíž záření k nám přichází ve specifickém úhlu, tak by prý rovněž mělo být možné rozlišit, co je dotyčný objekt vlastně zač.
V této oblasti je očividně nutný další výzkum, pokud jde záření objektů, jako jsou černé nebo červí díry. Mohl by nás posunout k definitivním odpovědím, abychom věděli, co vlastně ve vesmíru pozorujeme. Zároveň je jasné, červí díry nás zajímají nejen jako fantaskní fyzikální fenomén, ale také jako možná technologie pro testování napříč vesmírem. Kdo by se nechtěl podívat k jiným hvězdám nebo třeba do cizích galaxií?
Literatura
Červí díry mohou vrhat zvláštní stíny. A teleskopy by je mohly objevit
Autor: Stanislav Mihulka (18.04.2018)
Návod pro pokročilé: Jak postavit červí díru
Autor: Stanislav Mihulka (29.08.2019)
Ve vesmíru mohou být červí díry. Jak bychom je mohli najít?
Autor: Stanislav Mihulka (17.01.2021)
Diskuze:
Ferdinand Prantl,2022-11-19 22:59:22
Škvíra ve stázi
---------------
KOCOUR: (K RIMMEROVI) Co to je?
RIMMER: Je to trhlina v časoprostorovém kontinuu.
KOCOUR: (K LISTEROVI) Co to je?
LISTER: Ve stázi přestává plynout čas, takže se vracíme zpátky. Pokaždý, když je v ní nějaká škvíra, tak se uchová všechno to, kam unikla, a to je tady.
KOCOUR: (K RIMMEROVI) Co to je?
RIMMER: Ea, singularita, je to bod, ve kterém normální zákony prostoru ani času nefungují.
KOCOUR: (K LISTEROVI) Co to je?
LISTER: Dveře do minulosti.
KOCOUR: Jo, kouzelné dveře! Proč to neřeknete rovnou?
:-)
Nevím
Jan Plavec,2022-11-17 02:07:20
Pro lidstvo úžasná příležitost cestovat vesmírem. Stačí odletět k nejbližší černé díře (asi tak za miliony let) a pak šup za sekundu do jiné galaxie.
Re: Nevím
Petr Mikulášek,2022-11-17 05:30:40
Tak samozřejmě je lepší 5M let letět k červí díře a pak 1s do vedlejší galaxie s rizikem, že nevíme co to udělá, než 3M let rovnou do vedlejší galaxie a na jistotu...
Re: Nevím
Radoslav Porizek,2022-11-18 10:32:25
Najblizsiu urcite nie, ta roztrha hmotu na atomy (a asi aj tie) skor, nez sa staci aspon rozumne priblizit k horizontu udalosti.
Asi bolo potrebne doletiet az do k centra nasej galaxie, kde je supermasivna cierna diera, sde by sa mohol dat prezit prelet horizontom udalosti.
Niekde som zachytil, ze existencia cervych dier nie je uplne vylucena, ale ze ak su, tak su natolko nestabilne, ze skolabuju skor, nez nimi stihne preletiet svetlo - ani to najrychlejsie to nestihne.
Gábor Vlkolinský,2022-11-16 12:33:10
Už niekto našiel bielu dieru, ktorá by mala byť opačným koncom? Malo by ich byť približne rovako.
Re:
Petr Mikulášek,2022-11-17 08:32:42
To je pravda. Pokud je ve vesmíru něco, co požírá hvězdy a ty prochází skrz, musí být něco, co ty hvězdy ... ehm ... řekněme, že produkuje.
Re: Re:
Jirka Naxera,2022-11-17 16:54:44
Tak ono je otázka, jestli byste tu bílou díru poznal - tak jako tak by to bylo těžké, takže by kolem toho byl klasický akreční disk, hmota by padala směrem k bílému horizontu, (teď jen odhaduji, ale je to tak zajímavá že se časem podívám na řešení), ten by byl ale stejně jako u normální černé díry v absolutní budoucnosti, takže by opět zmizela z očí extrémním rudým posuvem - z pohledu vnějšího pozorovatele IMHO to samé co černá díra.
Teda - pokud je to zhruba hvězdné hmotnosti v místech, kde se nejspíš vyskytovala hvězda, tak to bílá díra nebude určitě, z principu gravitačního kolapsu.
BTW: S tou produkcí hvězd nejste tak daleko od nedávného výzkumu, s jedním ale - ta odpovídající bílá díra nemusí být v našem vesmíru. Třeba jedna z hodně divokých spekulativních evolučních hypotéz od Lee Smolina je taková, že černá díra vytváří základ nového vesmíru (v podstatě bílá díra je bigbang někde "jinde"), a tedy vesmíry a jejich parametry se vyvíjejí takovým směrem, aby v nich došlo k co největší produkci černých děr, protože tím roste pravděpodobnost náhodného vzniku inteligentního pozorovatele v nich, který si toho všimne ;)
Re:
Michal Varga,2022-11-17 18:39:40
Ked sa nad tym zamyslime obycajnym sedliackym rozumom, ak by sme mali bod v priestore, ktory by dokazal generovat hmotu (biela diera), bola by len otazka casu, kym tato hmota nadobudne dostatocnu hmotnost a skolabuje pod svojou gravitaciou do ciernej diery. To znamena ze cierna a biela diera su jeden a ten isty typ objektu (tvoriaci Einstein – Rosenov most), na vyzname (cierna / biela) zalezi len z pohladu cestovatela.
Re: Re:
Petr Mikulášek,2022-11-17 19:45:15
Nemyslím si. Pokud vezmu červí díru jako topologický problém v prostoročasu a není tm nějaký "rozdíl tlaku" nebo něco podobnýho, tak není důvod, aby se k červí díře nějaká hmota cíleně hrnula, nebo se u ní hromadila a kolabovala. Když vyrazím suk z prkna a propojím tak obě jeho strany, tak taky z jedné strany nezačne nasávat vzduch a na druhé se neudělá "bublina" s takovým tlakem, že v ní začne fúzní reakce. Takže otázak za 100 bodů je, proč by se to mělo dít ve vesmíru.
Re: Re: Re:
Jirka Naxera,2022-11-17 20:47:11
Ono je to trochu složitější, už jsem na to tady narážel výš.
Jednak se bavíme o obecné relativitě, kde pokud se nepletu (což je silně možné) veškeré topologické defekty nesou značnou energii - neboli kolem sebe zakřivují prostor a hmota do nich padá (na rozdíl od dynamiky plynů a kapalin, kde záleží na rozdílu tlaků, gravitace tu jen přitahuje.
Což je mimochodem velmi hrubě řečeno důvod, proč "to" nefunguje. Přesná řešení sice nějakou tu červí díru povolují, problém je její stabilizace - bez exotické hmoty (se zápornou energií) bejvaj nestabilní, spoustu červích děr dokonce rozbije i jakákoli částice ve vzdálením okolním prostoru (vyžadují přesně prázdný asymptoticky plochý prostor), zbytek pak rozbije i jediný foton, který tou červí dírou projde.
Případně jako v úplné extenzi Kerrovy-Newmanovy metriky nevyhnutelně narazíte na místo s nekonečným modrým posuvem, které Vás nevyhnutelně spálí, pokud před Vámi do té černé díry už něco spadlo.
Druhá věc je, když se koukáte do odtoku ve vaně, tak se díváte (plus pár nanosekund) do současnosti. Když se koukáte směrem k horizontu černé (ostatně i bílé) díry, díváte se do velmi vzdálené minulosti (foton, který vznikne na horizontu kromě toho, že má nekonečný rudý posuv, tak k Vám dorazí až za nekonečno let...), což je dost dlouhá doba na "rozředění" té padající látky (u černé díry).
Ono hypoteticky u povrchu bílé díry (pokud už by to byl objekt uvnitř nějakého vesmíru, a ne identicky bigbang toho vesmíru samotného - neřešme teď jestli vůbec může existovat) by sice asi nějaká fůze nastat mohla, spíš by tam nastalo něco mnohem zajímavějšího (tou fůzí by se stlačování nezastavilo...) asi jako celý bigbang pozpátku, jenže s obrovským rudým posuvem, navíc pokud přímo na horizontu máte nějakou exotickou fyziku, tak stejně světlo z ní nepronikne zionizovanou plasmou nad tím, která "jen" fůzuje.
Čimž se nám kruh uzavírá, když se podíváte jakýmkoli směrem dost daleko, tak něco podobného pozorujete, v optické oblasti né zase moc daleko (až když přestal být Vesmír neprůhledný), v neutrinové oblasti dost dál ale tam nemáme detektory...
Kosmologie?
Petr Mikulášek,2022-11-16 07:43:52
Někdy mám pocit, že v moderní době nahrazuje "vědy" jako astrologie. Co všechno si dokážou vymyslet, aby vyvolali pocit, že tomu rozumí...
"Existenci jeskyně považujeme za možnou. Modelovali jsme ji za pomoci vypuštěného rybníka a je pravděpodobné, že většina jezer jsou vlastně jeskyně..."
Re: Kosmologie?
Jirka Naxera,2022-11-17 18:04:41
Ono máte i nemáte pravdu. Co bych jí moderní vědě (a hlavně její popularizaci) nejvíce vytknul je to, že neuvádí naprosto jasně, o jaký druh výsledku se jedná - něco jiného je zaběhnutá věda, něco jiného je alternativní hypotéza a něco jiného je divoká spekulace, případně toy model.
Přitom nic proti žádné z uvedených oblastí, pro posun vpřed jsou potřeba všechny. Jen je potřeba to naprosto jednoznačně říci. Zkusím pár příkladů.
Vědec si na stole postaví pár trubiček, nějaké to čerpadélko, aby to bylo "in", posvítí si na to laserem, třeba tam dá nějaký piezoměnič, něčím co nejexotičtějším to napustí a celou aparaturu to zapne. A zjistí, že když tam v jedné z těch trubiček dosahuje rychlost proudění nadzvukové rychlosti, tak tam někde vznikají zvukové excitace. Inu uvědomí si, že rovnice, kterými se celý systém řídí jsou mu povědomé *) a tak napíše článek na téma experimentálního potvrzení Hawkingovy radiace v systému analogické gravitace, a jednak protože to může být pro kolegy zajímavé (svého času bylo trochu in zpochybňovat, že se černé díry opravdu vypařují) a navíc hodnocení ve vědě je bohužel založeno na principu publish or perish, tak to plácne do Arxivu, připadně i v nějakém odborném časopise s rozumným impaktem, když to vyjde.
Leč chytne se toho PR oddělení univerzity, kterým to připadá málo, a udělají z toho populární článek. Akorát že i ne-fyzik si uvědomuje, že to nezní nijak průrazně, a tak vznikne populární článek "Fyzikové postavili černou díru v laboratoři", vyvěsí to (k hrůze autorů, kteří jsou pod tím výzkumem podepsaní) na web univerzity, kde si toho všimne nějaký obvykle bulvární novinář. Všichni jsou spokojení, vystrašení neznalí lidé (tudíž bez adblocku) na ten blábol se strachem z konce světa klikají, ostatní novináři rádi článek převezmou, přecejen klik je klik ;-), často se toho chytnou i odbornější servery... A jako reakce vznikají podobné kategorie jako tohle https://www.math.columbia.edu/~woit/wordpress/?cat=8 které ale mnoho neodborných čtenářů nečte.
Na druhou stranu, říct jako že nepublikovat spekulace by také nebylo správné. Svého času jistí radioastronomové, pánove Penzias a Wilson, kteří měli přízemní problém - holubi jim sr^H^Hkáleli na anténu, a ta anténa poněkud šuměla víc, než měla. Inu po týdnech vysoce odborné vědecké práce za pomocí Jaru a kartáče se doslechli o jisté tehdy spekulativní hypotéze jakéhosi bigbangu... což jim vyneslo Nobelovku za objev reliktního záření.
Tak bychom mohli pokračovat, mnoho teorií oblíbených mezi vědci není realistických (nepopisuje náš vesmír - třeba N=4 SYM), ale mají některé vlastnosti (plná renormalizovatelnost např.), že se vyplatí v nich pracovat a zajímavé výsledky se pokusit zobecnit do realističtějších teorií. Nebo klasicky obecnou relativitu se dost často můžete učit v 1+1D prostorech, kde ještě člověk dokáže vnímat časoprostorové diagramy apod. a do běžného 3+1 musíte až tam, kde to jinak nejde (typicky třeba na elektromagnetismus tak jak ho známe potřebujete 3 prostorové rozměry.)
Nebo i když Vy počítáte třeba normální SŠ příklady, tak si to v zájmu zachování duševního zdraví zkusíte zjednodušit, pokud to jde - zvolit správnou souřadnou soustavu, případně to párkrát otočit aby byl pohyb ve směru jedné osy (přestože rovnice popisují jakýkoli směr, ale počítá se to v obecném případě dost blbě), aby to bylo nějak symetrické, ...
*) Ve skutečnosti právě proto ten experiment dělá, ale to by se nám nehodilo do vyprávění, tak to holt upřesníme až pod čarou
Re: Re: Kosmologie?
Petr Mikulášek,2022-11-17 20:07:00
Jasně, obecně to jistě platí. Ale zrovna u kosmologie je jeden problém, že se zasekli na OTR a snaží se na ni naroubovat kdejakou blbost, co je napadne. Jenom se poplácávají po ramenou a citují se navzájem. Když to "náhodou" nevyjde, tak se tam prostě hodí kosmologická konstanta, nějaká záhadná energie, nebo si vymyslí neexistující hmotu a tvrdí, že jí je ve vesmíru víc, než té normální a získají grant na průzkum "nové fyziky"...
Ohledně temných sil se spíš kloním na stranu V. Vavryčuka - https://www.youtube.com/watch?v=wyvGaFeAudw Zpackaný řešení dává větší smysl, než ten okultismus, na kterým si někteří založili živobytí.
On ten rozdíl plynutí času v závislosti na rychlosti vycházel už z STR a nedokážu si představit, že by foton cestou jenom tak ztrácel energii. A odhadnout trajektorii skupiny hvězd, kterou známe teprve pár let, považuju vzhledem k jejich oběžné době kolem galaxie a jejich rychlosti za pitomost.
Re: Re: Re: Kosmologie?
Jirka Naxera,2022-11-17 21:00:05
Ale to, o čem mluví pan Vavryčuk, není nic jiného než pouhá OTR. Přál bych mu, aby měl pravdu, ale to ukáže až čas, těch věcí, co musí sednout je spousta.
ad STR - ale on opravdu může cestou tu energii ztrácet dost snadno, však i v Newtonově mechanice když si vezmete Dopplerův jev, tak máte nádhernou ukázku jak ztratíte energii jen tak, změnou vztažné soustavy (a abysme to nekomplikovali fotonem, který není tak jednoduchým objektem jak vypadá, klidně ho můžeme nahradit kuličkou s nějakou hybností - o tu taky "přijde" jen změnou vztažné soustavy)
ad trajektorie hvězd - je úplně fuk, jestli to měříte půl minuty nebo dva roky, jednu složku rychlosti lze měřit hodně přesně (spektroskopicky), zbytek se dá (za nějakých celkem rozumných předpokladů) dopočítat.
Re: Re: Re: Re: Kosmologie?
Petr Mikulášek,2022-11-18 05:29:51
Jenže jako nezávislý divák mám čím dál silnější pocit, že kosmologie je z 10% OTR, z 20% vymýšlení co za tenzory dosadit a zbylých 70% jak to ohnout, aby to vyšlo (do toho počítám i čenichání po temných silách).
Trajektorie hvězd se zřejmě neurčuje spektroskopicky, ale okometricky. U spektra je problém s tím, že E=hf, kde frekvence závisí na nějakým lokálním čase - z našeho pohledu je foton už vygenerovaný s rudým posuvem. No a výsledný rudý posuv, jestli jsem to dobře pochopil, je součet posunu díky jiné rychlosti času při vzniku a zbylých faktorů (Doppler,...). Čas na místě vzniku je závislý na rychlosti, kterou se snažíme určit -> jednu složku toho součtu hádáme, podle všeho dominantní. Odhadneme "okamžitou" rychlost pohybu vůči nám, ale derivace délky spojnice hvězdy se Zemí asi moc vypovídací schopnost o pohybu té hvězdy v 3D prostoru nemá.A pozorování pohybu zase naráží na problém, že pokud budu mít hvězdu, která by obletěla jádro galaxie za 360 000 let, tak za rok pozorování získám 0˚0'3.6" kruhové trajektorie. A jak dlouho že máme schopnost tyhle vzdálený hvězdy sledovat? Jaká je nepřesnost měření? Dopočítat jak, s pomocí extrapolace, o které nevíme, jestli tam hodit x^2+y^2=konst. nebo nějakou exponenciální spirálu a její parametry?
Já chápu, že je blbý veřejně poplatníkům, co se jim skládají na granty říct, že původ vesmíru odvozují z pohybu hvězd a o pohybu hvězd ví kulový. A že je pro ně lepší říct si o miliardu na lepší spetrometr, aby "zpřesnili měření". Ale je otázka, jestli zrovna tohle je ten správný postup...
No a proto mám kosmologii za typ "vědy", kam se zašije někdo, kdo chce brát prachy za vymýšlení pohádek, kterým nikdo nerozumí a nikdo to po něm neověří.
Re: Re: Re: Re: Re: Kosmologie?
Jirka Naxera,2022-11-18 18:04:12
Tak trochu si nerozumíme, zkusím to malinko názorněji. Představte si takový klasický koláček galaxie, trochu nakloněný (nedíváte se úplně zezhora), a teď co se dá měřit.
Předpoklady:
1.Většina hvězd se pohybuje přibližně v rovině galaktického disku
2.Umím měřit _relativní_ rozdíl průmetu vektorů rychlostí na přímku Země-galaxie (s Vašími pochybnostmi s doplňující podmínkou, že ty dvě hvězdy musí být v přibližně stejné vzdálenosti od centra galaxie -> vyloučíme případný na teorii závislý gravitační rudý posuv)
3.Galaxie je přibližně rotačně symetrická, modulo nějaká ta ramena, příčky etc.
Pak tvrdím následující: Pokud je pohyb většiny hvězd přibližně kruhový, pak znám u každé hvězdy směr vektor pohybu, a ze spektroskopického měření jsem schopen dopočítat celý vektor pohybu.
Otázka: Umím spektroskopicky zjistit, jestli platí onen předpoklad kruhové dráhy? Odpověď: No tak změřme hvězdy v místě spojnice Země-centrum, pokud tam bude ostrá čára, tak se většina pohybuje po dráze kruhové, pokud to bude rozplizlé, tak zjevně máme složitější případ s drahami eliptickými.
Otázka: A co když to bude rozplizlé?
Odpověď: Pak to bude složitější - to nejsem už schopen spočítat trajektorii individuální hvězdy. Položme si otázku, co spočítat dokážeme? Určitě dokážene změřit statistické rozložení radiálních rychlostí. Pak v jiných místech dráhy dokážeme pro změnu změřit statistické rozložení tečných rychlostí. Pokud neuděláme zjevnou blbost (jako že jedno bude v rameni, druhé v prostoru mezi nimi apod.), tak pořád je tohle možné (opět, za nějakých velmi realistických předpokladů, jako že v rámci té elipsy mezi periastrem a apoastrem (jmenuje se to tak?) můžeme aproximovat Keplerovými zákony) matchnout na množinu eliptických drah, a z nich dopočítat samotné rotační křivky, baryonickou Tully-Fisherovu relaci apod.
A že tam rostou nepřesnosti? Jistě že rostou, měříme to, co měřit jde a co příroda dovolí. Taky měření se postupně zpřesňují a zjevně správně, když nám T-F začíná sedět i na extrémnějších galaxiích (k nelibosti částicové dark matter hypotézy).
P.S. Nejsem kosmolog. Pokud přijde odborník a řekně, že jsem vůl, že (třeba) ty hvězdy jsou na kruhových drahách, protože ...., tak budu rád a uznám že jsem vůl. ;-) Jen se snažím ¨znovuobjevit kolo, v tomto případě rekonstrukci pohybu hvězd.
Troška skepse neuškodí
Jirka Naxera,2022-11-15 18:16:09
Abychom nebyli takoví optimisté (ten vesmírný koráb a tak), tak bych si dovolil malinko zmírnit nadšení. Ono je to víceméně ve smyslu "pokud najdete na zemi lístek od loterie, bude hezké se tady na webu podívat, jestli najednou nevyhrál."
Ono je pravda, že obecná relativita dokáže překvapit tím, co je v ní všechno (alespoň matematicky) možné. Červí díry, holé singularity, uzavřené časupodobné křivky, stroje času apod. v podstatě nejsou nic proti ničemu.
Jiná otázka je, jestli se v našem Vesmíru realizují, a pak ještě jestli se vůbec realizovat mohou, to už je složitější. Například holá singularita sice není v rozporu s ničím (viz Kerrovo řešení s J > M), ale nemůže vzniknout mechanismem gravitačního kolapsem, protože se během něj vyzáří v podobě gravitačních vln. Nebo to vypadá, že warpový pohon (kromě neuvěřitelného množství energie, což je alespoň v principu překonatelný problém) vyžaduje minimálně exotickou hmotu s zápornou energií, která v našem Vesmíru neejspíš neexistuje.
Takže podobně jako s tou loterií - i když to není vyloučené, je velmi nepravděpodobné, že červí díry existují, ale pokud náhodou ano, za v článku popsaných okolností by bylo možné to experimentálně potvrdit/vyvrátit. Takže na nákup velkého množství losů (grant) to není, ale pokud se ona gravitační čočka vyskytne, bylo by škoda se podívat, jestli ten los čirou náhodou nevyhrál.
Proč by měly existovat?
D@1imi1 Hrušk@,2022-11-15 18:03:01
Hypotézy o červích dírách se většinou soustředí na to, jestli je možné, aby červí díra mohla existovat. Mě by spíš zajímalo, proč by vlastně měla vzniknout. Je spousta věcí, které fyzice neodporují a přesto neexistují. Třeba planeta z čistého zlata - teoreticky možná, ale reálně nemá jak vziknout.
Jediná trochu rozumná mně známá hypotéza je, že černé díry jsou vlastně červí díry (zůstává otázka, kam tedy vedou?). Víte někdo o jiných hypotézách, proč by měly červí díry vznikat mimo to, že bychom si je přáli?
Re: Proč by měly existovat?
Jirka Naxera,2022-11-15 18:29:12
No, Nima Arkani-Hamed pár let zpět dost propagoval ER=EPR https://en.wikipedia.org/wiki/ER_%3D_EPR navíc v mikrosvětě nejsou wormhole vůbec nic nového = koukněte třeba sem https://www.astronuklfyzika.cz/strana3.htm - ono to až tak nereálný pohled není.
Argumentace jde tak, že zatímco v našem makrosvětě jsou kvantové fluktuace zanedbatelné, když se blížíte Planckově škále, tak se současně zvedá energie a tím se zvyšuje zakřivení, až se prostoročas úplně rozpadne a začnou vznikat mikroskopické topologické defekty, které za určitých okolností mohou žít výrazně déle, než v řádu Planckova času.
Každopádně pokud se ptáte na velké červí díry a jiné defekty, tak jediná alespoň trochu realistická možnost jsou topologické defekty z doby krátce po Velkém třesku, kterých by ale ve Vesmíru (platí-li inflační hypotéza) mělo být velmi málo až žádné.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
