Jedna z verzí maskota sociální sítě Mastodon Kredit: Mastodon’s press kit, Wikimedia commons, GNU Affero General Public License

27. října, po dlouhých obchodních i soudních tahanicích podepsal magnát a investor Elon Reeve Musk kupní smlouvu a stal se novým vlastníkem sociální sítě Twitter. Stál ho 44 miliard dolarů. Okamžitě vyhodil tři nejvyšší manažery a začal propouštět zaměstnance. Jejich původní počet asi 7 500 se má zredukovat na polovinu.

Nejen kvůli této transformaci, ale také z důvodu nejasných plánovaných změn pravidel prý platformu začalo opouštět poměrně mnoho lidí, mezi nimi i vědci.

Přecházejí ke konkurenci, zejména na open-source alternativu – síť Mastodon. Tato open-source mikroblogovací platforma i když je mladá a perspektivní, nese název podle mastodonta - „amerického mamuta“ vyhynulého před více než 10 000 lety. Zatímco Twitter je centrálně řízen jedinou společností, Mastodon je decentralizovaný. Před šesti lety ho vytvořil dnes 29letý německý vývojář softwaru ruského původu Eugen Rochko (původně Jevgenij Ročko – foto, letošní rozhovor v angličtině, profil na Mastodon). Tato zatím u nás málo známá platforma zaznamenala od data prodeje Twitteru nárust o půl milionu nových uživatelů, čímž se jejich původní počet zdvojnásobil. Protože o Mastodona projevil zájem mnoho výzkumníků, časopis Nature se na výhody a nevýhody této sítě podíval z jejich úhlu pohledu, který by mohl být zajímavý i pro čtenáře Osla.

Decentralizace Mastodona znamená, že jednotlivci nebo organizace mohou nastavit server (uzel) nazývaný instance a hostovat na něm uživatele. Tyto servery často představují zeměpisná umístění nebo oblasti zájmu, přičemž každý má svůj vlastní provozní kodex, smluvní podmínky, možnosti ochrany osobních údajů a zásady moderování. Jakmile se uživatelé připojí k uzlu, mohou chatovat s ostatními, kteří jsou v něm přihlášeni, nebo publikovat do takzvaného federovaného universa (do příslušného svazku instancí) nazvaném fediverse. Zprávy odeslané do tohoto propojeného kyberprostoru jsou pak přístupné pro širší komunitu v době, kdy je uživatel přihlášen.

K zamyšlení: Twitter - obsah tweetů podle zprávy Pear Analytics - zprávy 3,6 % / spamy 3,8 % / sebepropagace 5,9 % / nesmyslné blábolení 40,1 % / konverzační tweety 37,6 % / přeposílání (Pass-along) 8,7 % Kredit: Quillaja / Bryan Burgers, Wikimedia Commons, volné dílo

Na rozdíl od Twitteru, kde jsou tweety omezeny na 280 znaků, jedna zpráva v Mastodonu – nazývaná „toot“ – může pozůstávat až z 11 000 znaků (uvádí Nature, jiné zdroje ale uvádí limit 500 znaků, lze ho však programově navýšit). Dalším rozdílem je, jak se uživatelé setkávají s obsahem. Algoritmická doporučení nabízená Twitterem se v Mastodonu nezobrazují. To, koho sledujete a co sdílíte, určuje, co sám vidíte.

Až do nynějšího přílivu nových uživatelů byla komunita „mastodonů“ malá, většinou tvořená fandy s hlubším zájmem o informační technologie - geeky. Z tohoto důvodu je charakter komunikace na Mastodonu poněkud jiný než na Twitteru. "Mastodon je opravdu pro konverzaci skvělý a zdá se, že je mnohem osobnější," říká Catherine Flicková, která se věnuje výpočetní technice a společenské odpovědnosti na De Montfort University v Leicesteru ve Velké Británii.

"Připojit se k Mastodonu je trochu jako jít po konferenci na drink," říká. "Můžete si popovídat se všemi lidmi, kteří rozumí akademické sféře a základním pravidlům rozhovorů na odborné téma." Flicková považuje konverzaci na Mastodonu, jenž umožňuje lepší selekci zájmové skupiny, za přirozenější, zatímco na Twitteru se podle ní více podobá veřejnému vystoupení, je více performativní. Také Ian Brown, zabývající se kybernetickou bezpečností v nadaci Getúlio Vargas Foundation v brazilském Rio de Janeiru, je přesvědčen, že značný počet „mastodonů“ jsou právě akademici.

Typy sociálních sítí zleva doprava: centralizovaná, federalizovaná, distribuovaná (Centralized, Federated, Distributed) Kredit: stránky Mastodon, veřejná doména, volné dílo

Větší uzavřenost diskuzních skupin na Mastodonu prý nyní vede k jistému napětí z nově příchozích, kteří si přinášejí návyky z Twitteru. Proto dlouhodobí uživatelé mají obavy o dosavadní soukromější charakter diskuzí. Noví účastníci by ho postupně mohli změnit na twitterový.

Logo sociální platformy Mastodon. Kredit: Eugen Rochko a další přispěvatelé Mastodonu, veřejná doména, volné dílo

Jenže mince má dvě strany. Tím, že Mastodon mnohem více než Twitter kategorizuje diskuze pomocí speciálních klíčových slov (hashtagů) a nevyužívá twitterová algoritmická doporučení, více selektuje tematické skupiny a stěžuje uživatelům oslovit svými příspěvky široké spektrum lidí. To mohou vědci, kteří mají zájem komunikovat svůj výzkum s velkým, nespecializovaným publikem, považovat za nepříjemné omezení. Právě možnost velké veřejné přístupnosti sdělení považuje Ian Brown za „jedno ze skutečně demokratizujících působení Twitteru a sociálních médií obecně" a nabádá vědce otvírající si účty na Mastodonu, aby ty původní na Twitteru zatím nemazali a alespoň nějakou dobu používali obě platformy. Protože ta již Muskova má bezpochyby nepoměrně větší veřejný dopad, tedy umožňuje přesvědčit širší komunitu, a nejen odborníky v dané oblasti, že právě ten váš výzkum je smysluplný. Což je z hlediska grantové podpory zejména v USA důležité. Flicková ale předpokládá, že Mastodon tento hendikep vyrovná, když k němu přejde více lidí a přeposílaní zajímavých zpráv – tootů – se rozšíří. Pro výzkumníky je důležité i to, že Mastodon zatím neumožňuje přidávat dokumenty pomocí odkazu DOI formou hashtagu. Na žádost uživatelů by se to však mohlo v dohledné době změnit.

Na závěr jeden z čerstvých diskuzních příspěvků pod videem: Arvid Doerwald před asi 4 dny napsal: „Používám Mastodona již několik let, nikdy jsem neměl účet na Twitteru. Ale nehledám velké množství sledujících, spíše mám rád informace a dobré diskuse / dialogy. Zatím nejsem zklamán.“

Ke zklamání se ale mohou dopracovat noví čeští uživatelé, kteří zatím ve svých zájmových oblastech nemusí najít dost „mastodonů“ pro komunikaci v rodném jazyce. Nicméně se znalostí angličtiny nebo němčiny může jít o velice dobrý zdroj informací a prostor pro smysluplné diskuze.

Další informace: 1/ Wikipedia, 2/ česká stránka sociální sítě Mastodon, 3/ Jak by Muskovo převzetí mohlo změnit Twitter: co si myslí vědci  (Nature), 4/ Mastodon: Co je to za sociální síť, která je označována za alternativu Twitteru? (Reuters), 5/ Elon Musk chce na Twitteru vydělávat, ne vytvořit agoru pro globální demokracii (Argument)

Video – podcast na stejné téma: Aplikace Mastodon: Alternativa Twitteru pro sociální média? Autor: Wall Street Journal

Video 2 Čím se Mastodon liší od Twitteru?

Literatura: Nature News