Britské ministerstvo obrany oznámilo, že úspěšně otestovali první britský vysokoenergetický LDEW (Long-range laser directed energy weapon), čili laserovou zbraň dalekého dosahu, kterou báječně pojmenovali DragonFire, tedy Dračí oheň. Test proběhl 17. října v prostoru testovacího vědeckého areálu Porton Down v jihoanglickém hrabství Wiltshire, nedaleko slavného Stonehenge. Porton Down přitom získal věhlas již za 1. světové války díky testování chemických zbraní.
Test byl v režii britských vojenských vývojářů Defence Science and Technology Laboratory (Dstl). Jde o součást série testů, jejichž cílem je názorně předvést, že Velká Británie již překonala technologické překážky vývoje domácích vysokoenergetických laserových zbraní.
První pilotní test se uskutečnil letos v červenci. Byl zaměřený na schopnost laserového systému zaměřit a zasáhnout cíl ve vzduchu a na moři. Nový říjnový test zahrnoval palbu Dračího ohně na cíle v různé vzdálenosti.
Hlavním cílem bylo demonstrovat, že systém bezpečně ovládá a zaměřuje vysokoenergetický laserový paprsek na cíl, a to s velkou přesností. Další na řadě jsou testy palby na realistické cíle a posun technologie do podoby praktického zbraňového systému.
Dračí oheň vyvíjí seskupení DragonFire Consortium s rozpočtem 100 milionů liber. Konsorcium tvoří společnosti MBDA Missile Systems, která je zodpovědná za celý projekt a vyvíjí systém pokročilého velení, ovládání a také zpracování obrazu, dále pak Leonardo, která má na starost systém směrování laserového paprsku, především jeho koncentrování a zaměřování, s kompenzací atmosférických podmínek, a také společnost QinetiQ, která vyvíjí samotný 50 kW pevnolátkový laser.
Britská vláda má velký zájem o vývoj bojových laserů a podobných vysokoenergetických zbraní. Jsou účinné proti komplikovaným cílům, jako jsou drony nebo rakety, zasahují doslova rychlostí světla a nepotřebují munici, kromě dodávky elektrické energie. Díky tomu podstatně zjednodušují logistiku vojenských operací.
Video: DragonFire | Next Generation Laser | Dstl
Literatura
US Army vyvíjí nejvýkonnější laserovou zbraň: Bojový femtosekundový laser
Autor: Stanislav Mihulka (25.02.2021)
Izraelský Rafael úspěšně otestoval laserový obranný systém Iron Beam
Autor: Stanislav Mihulka (22.04.2022)
Americká armáda dostala s předstihem 300 kW bojový laser
Autor: Stanislav Mihulka (19.09.2022)
Diskuze:
Realita
Martin Jahoda,2022-11-12 22:50:12
V průmyslu i ve vojenských laserech se dnes používají polovodičové lasery. Výsledný paprsek je složen z mnoha menších zdrojů.
Nicméně již před několika lety jsem viděl video z izraelského laserového systému, který sestřeloval projektily vystřelené z minometu. Systém ozařoval letící projektil asi 1-2 sekundy, pak projektil explodoval.
Obrana proti laseru
Petr Hasman,2022-11-10 23:17:39
Od začátku výskytu laserových zbraní mě trápí jedna myšlenka: Kdy už konečně někdo přijde na to, že z fyzikálního hlediska je laserový paprsek obyčejné světlo. Co takhle odrazit jej zrcadlem? Nebo koutovým odrážečem, to by laserový paprsek dopadl zpět na útočníka. Je mě jasné, že já obyčejný elektroinženýr se nemohu plést stratégům do řemesla. Ale kdyby mě někdo konečně vysvětlil, kde je v mé úvaze chyba, došel bych konečně klidu.
Re: Obrana proti laseru
Florian Stanislav,2022-11-11 00:23:04
Jako technik máte patrně zkušenosti s lasery pro měření vzdálenosti, jejich výkon je v řádu 10 milionkrát menší jak uvedené zbraně.
Paprsek laseru je velmi úzký, trvá neparné zlomky sekundy, přenáší velký výkon, přenesená energie je poměrně malá, ale soustředěná na nepatnou plochu a velmi krátkou dobu, energie se tedy nemůže v zasaženém tělese rozptýlit, materiál se roztaví, vypaří, exploduje zasažené místo. To znamená, že i když se odrazí na zrcadlové ploše 99% , tak 1% zničí zrcadlovou plochu. Zrcadlo je na hladké ploše velmi tenká vrstva stříbra ( t.t.962 °C). Jemný prášek stříbra (i většiny kovů vysrážených z roztoku ) má černou barvu, dokladem toho je černobílá fotografie. Hliníkové střechy mají odrazivost asi 60-80% .Teplota tání hliníku je 660°C. Nátěry laser spálí.
Prudké odpaření způsobí explozi působící všemi směry tedy i mechanicky směr dovnitř. Odraz světla energetického laseru zpět je tedy v kontaktu s (jakýmkoliv) materiálem nemožný a zasáhnout zpět útočníka už vůbec nemožné.
Laserové zaměřovače založené na odrazu nízkoenergetického laseru měly už i naše tanky T-55 v 80 -tých letech. Prostě laserové měření vzdáleností je jiná kategorie energie přenesené laserem. Ruční laserový měřič vzdálenosti do 40 m má výkon menší než 1 mW, DragonFire má výkon 50 kW ( 50 milionkrát větší výkon). Proti dronům a raketám jde o zničení jejich elektroniky uvnitř, ne plnou mechanickou destrukci.
Soustředěné paprsky laserů a imploze kuliček paliva jsou cesta k termojaderné syntéze.
Re: Obrana proti laseru
D@1imi1 Hrušk@,2022-11-11 00:25:47
Úvaha podle mě opomíjí základní věc - že koutový odražeč sice pošle část laserového paprsku zpátky, ale ke zdroji se nevrátí dostatečné množství záření, aby laser poškodilo. Laser není dokonale kohoerentní už u zdroje a po odrazu koutovým odražečem se koherence ještě výrazně sníží. Potom musí paprsek urazit ještě vzdálenst zpátky ke zdroji. Dochází také k rozptylu atmosférou a v neposlední řadě by ten koutový odražeč musel být poměrně velký, aby zachytil celou plochu průřezu paprsku. Asi by muselo jít o jednoúčelový dron - nosič koutového odražeče.
A pokud by někdo takovou taktiku začal úspěšně používat, šlo by proti ní zavézt jednoduchou ochranu - prostě by ten laser nejprve vyslal mikrosekundový pulz a pokud by se pulz vrátil v příliš velké intenzitě, zaznamenal by to nějaký detektor a systém by už na tento konkrétní cíl nemířil.
Re: Obrana proti laseru
Vojta Ondříček,2022-11-11 07:45:20
Mám podobné pochybnosti o účinnosti tohoto systému, ovšem avizovaný ničící účinek této zbraně v praxi hovoří jinak.
Laserový paprsek má obrovskou výhodu v rychlosti (světelné) v přenosu energie. Vyleštěný hliník na tělese případného cíle může mít ale reflexní konstantu blížící se k 1 (absorbční konstantu k 0).
A cíl se nadto pohybuje vysokou rychlostí a v možná kilometrové vzdálenosti. Nedovedu si představit mechaniku naváděcího systému laseru, který by sledoval pohyblivý cíl v reálném čase s takovou přesností, aby ten laserový flek byl na jednom místě tělesa dostatečně dlouhou dobu potřebnou na propálení vnějšího krytu a poškození funkčně nezbytné součástky uvnitř. Se vzdáleností k cíli roste pochopitelně i rozptyl paprsku, takže na tělese cíle to nebude "tečka" jako u mašin na řezání kovů v nějaké fabrice.
Zkrátka uvidíme, jestli se tahle zbraň dostane do praxe a jakou bude mít účinnost. Výkon laseru 50kW není sám o sobě nikterak oslňující, jestli se nepodaří ho držet "na místě" aspoň po desítku sekund na ploše pod 1m čtvereční.
O smrtících paprscích snil před stovkou let i Tesla, ovšem jednalo se o mikrovlnné zdroje se značným rozptylem. "Nikdy neříkej nikdy" - se praví a tato poučka má permanentní platnost.
Re: Re: Obrana proti laseru
Vojtěch Kocián,2022-11-11 09:09:49
Žádný materiál nemá extrémní odrazivost ve všech vlnových délkách. Třeba pro infra se hliník nehodí a používá se zlato. Navíc jde o vojenskou techniku, u které nelze předpokládat dokonalé vyleštění po celé ploše. Trocha špíny a už se dané místo rychle ohřívá. Další věc je, že není nutné poškodit tělo cíle, ale stačí senzory, řídící/stabilizační plochy, oči pilotů. A ano, není to tečka, paprsek se rozptýlí i na ten metr čtvereční, ale zkuste uchladit 50 kW na čtverečním metru po dobu několika sekund v rámci něčeho, co musí být dost lehké na to, aby to létalo a ještě neslo užitečný náklad.
Samozřejmě to není neporazitelná zbraň. Stačí si počkat na hustší mlhu a navigovat pomocí radaru. V takovém případě bude třeba laser zálohovat raketovým systémem. Taky to nemá moc velký dostřel, není možné střílet mimo vizuální dohled nebo za nepříznivého počasí, při kterém by se mohl laser poškodit vlastním výstřelem (trocha písku nebo vody v aparatuře bude problém).
Re: Re: Re: Obrana proti laseru
D@1imi1 Hrušk@,2022-11-11 11:23:30
Před třemi týdny tu byl článek o automatickém kanonu Rapidfire použitelném proti různým cílům včetně dronů. Někdo se v diskusi pozastavoval nad tím, že přece stačí proti takovému kanonu nasadit rychle manévrující dron. Myslím, že laserové obranné systémy by se výborně doplňovaly s těmi kanónovými. Kanóny jsou efektivnější díky větší ničivé síle a při špatném počasí, lasery se zase můžou postarat o rychle manévrující drony a střely.
Navíc jestli to chápu dobře, všechny tyto v současnoti vyvíjené laserové zbraně jsou spíše "Proof of concept". Nevím, že by už někdo tyto obranné systémy testoval v reálných bojových podmínkách (nebo alespoň simulovaných). Nebylo by příliš metodické zavrhnout nějakou nevyzkoušenou technologii jenom proto, že se od stolu zdá, že by mohla být nepraktická. Prostě nalejou se do toho výzkumu nějaké prachy, zjistí se, jestli by to bylo v praxi použitelné a buď se to uchytí a nebo opustí.
Další výhoda takového výzkumu spočívá v tom, že i protivník může podobné laserové zbraně vyvíjet. A když takovou zbraň budete mít jako první, můžete jako první začít vyvíjet i protizbraně a protitaktiku.
Re: Re: Re: Obrana proti laseru
Miyuki Pateru,2022-11-11 11:26:37
Když to srovnáme třeba se svařováním laserem
Pro nerezovou ocel (nechce se mi hledat její odrazivost ve srovnání s hliníkem) je potřeba cca 1kW na mm tloušťky materiálu, při 2m za minutu, kdyby se paprsek zastavil, tak během zlomku sekundy propálí díru
Všechny ty drony i rakety mají opravdu tenké kovové pláště a nebo jsou rovnou z plastu
Třeba takovou vrtuli bude stačit jenom trochu ohřát aby se zdeformovala do stavu, kdy už není k ničemu.
Nehledě na to, že na zničení třeba kamery stačí opravdu záblesk i třeba jenom odražený.
Re: Re: Re: Re: Obrana proti laseru
Jirka Naxera,2022-11-11 13:29:18
To je dnes, kdy s tím drony nepočítají, navíc laser na nerez pokud se nepletu potřebujete docela malý bod a do toho ještě pálit dusíkem (a co jsem to nedávno stručně hledal (pro případ vlastní výroby domácí řezačky) tak cca. 300W je naprosté minimum), nevím jestli se podaří na tu dálku dostatečná hustota energie.
Chtělo by to určitě reálný výzkum, ale když si cucám z prstu, tak celkem tenký leštěný plech na dronu (alespoň zepředu) s vhodnou barvou, co se při přehřátí odpaří bez začouzení spodku by nemuselo být špatný začátek. Hliníková vrtule se také používala v modelářství ještě před érou plastů. Kamera může být problém, ale po oslepení zbývá inerciální donavedení na cíl (předpokládejme, že GPS je rušené).
Na druhou stranu, tohle je věc drahých vojenských dronů (na které se vyplatí použít i klasickou PVO a obránce to finančně nezruinuje), na improvizované od číňana za pár drobných, které jsou asi největší současný use case pro laserové zbraně, to bude účinné pořád.
ad. koutový odražeč - nemyslím, že by to mohlo jakkoli poškodit útočníkův laser, ale dost bych si nebyl jistý s očima posádky.
Re: Re: Re: Re: Re: Obrana proti laseru
D@1imi1 Hrušk@,2022-11-11 14:28:35
Samostmívací svářečské kukly reagují na zdroj světla ztmavením s rychlostí 50 nanosekund. V dnešní době nejde o nic high-tech a brýle s podobnou funkcí by mohly posádce k ochraně zraku stačit. Používání silných laserů nese riziko pro oči vždy, takže by si je posádka stejně musela nějak chránit.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obrana proti laseru
D@1imi1 Hrušk@,2022-11-11 16:05:38
*pardon, ta rychlost samostmívání v mikrosekundách.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obrana proti laseru
Jirka Naxera,2022-11-11 18:52:46
Vím, ale jsou tam dvě ale. Jednak samostmívačka se chytá už když ten oblouk vytahujete, takže první náraz, než se stihne ztmavnout úplně ještě obvykle není do plnéhho výkonu oblouku (a potom druhá věc, že za vhodného sluníčka pohnete hlavou a už si blikne), ale to není nepřekonatelný problém, stačí kdyby měla posádka brýle-laserovky a je skoro vyřešeno.
Samospasitelné to taky není (mě se jednou podařilo dostat zboku pod brýle odraz 5W laseru už nevím od čeho na pár desítek milisekund když mi vypadl z ruky a jako nic moc, ta skvrna nemizela víc než rok, takže vím na vlastní očí že to fakt není legrace), ale v porovnání s Íránským dronem s půl metrákem trhaviny asi akceptovatelné riziko.
Spíš si nejsem jistý, jak moc to jde zabezpečit, aby všichni okolo ty brejle měli nasazené. U jedné lodě asi s problémy (zvláště při nečekaném útoku) ano, u více vojenských lodí mnohem hůře, ale při ochraně civilních objektů mi to připadá dost nereálné.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
