Jaký je světonázor konspirátorů, podle rozsáhlé analýzy textů?  
Trio psychologů a počítačových mágů propojilo psychologii s analýzou dat při studiu tisíce článků a webových stránek, které pojednávaly o vybraných tématech. Porovnávali přitom charakter mainstreamových textů s texty zplozenými konspirátory. Stručně řečeno, konspirační texty jsou více roztěkané uvnitř a více propojené ven.
Propojení konspirací a propojení mainstreamu. Kredit: Miani et al. (2022), Science Advances.
Propojení konspirací a propojení mainstreamu. Kredit: Miani et al. (2022), Science Advances.

Konspirační výmysly jsou jako protivný hmyz, který v dnešní době bzučí lidem kolem hlavy. Abychom se s nimi důstojně srovnali, je nutné si občas obléknout ochranný oblek, vzít si holínky, rukavice, nastříkat se silným deodorantem a vytěžit nějaké poznatky o tom, jaký je vlastně svět konspirací.

Alessandro Miani. Kredit: University of Neuchâtel.
Alessandro Miani. Kredit: University of Neuchâtel.

 

Nedávno se do toho s kolegy pustil Alessandro Miani ze švýcarské University of Neuchâtel. V rámci svého rozsáhlého výzkumu analyzovali rozdíly mezi mainstreamovými a konspiračními texty. Prostudovali tisíce webových stránek, k čemuž využili technologie zpracování přirozeného jazyka. Aby výzkum ukotvili, srovnávali mainstreamové a konspirační články na stejná témata. Výsledkem jsou zajímavá zjištění o povaze konspiračního světonázoru.

 

Na obecné úrovni vyšlo najevo, že konspirační texty jsou na rozdíl od mainstreamových méně soudržné a těkají po různých tématech. Zároveň jsou mnohem více propojené s jinými texty a myšlenkami, tedy dalšími konspiracemi, které vůbec nemusejí souviset s hlavním tématem. Například konspirační teorie kolem pandemie covid-19 jsou často úzce propojené s tématem farmaceutických společností, ale i s Billem Gatesem a atentátem na prezidenta Kennedyho.

 

Logo. Kredit: University of Neuchâtel.
Logo. Kredit: University of Neuchâtel.

Tato zjištění podporují představu „konspiračního světonázoru“, podle které lidé se sklony věřit nějaké konspiraci pravděpodobně věří i mnoha dalším konspiracím, které navíc používají jako zdroj argumentace. Podle badatelů to ukazuje na intenzivní psychologickou potřebu snižovat nejistotu a úzkost, která hledá smysl tam, kde žádný není, a vede k nesmyslnému propojování těsně nesouvisejících či naprosto náhodných jevů.

 

Typické rovněž je, že se konspirátoři zaklínají svobodou slova a otevřenou debatou o konspiračních tématech. Například ve vděčném tématu konspirací – smrti princezny Diany, podle konspirátorů zinscenované nebo naopak maskující vraždu. Háček je v tom, že zároveň šmahem odmítají mainstreamové argumenty, v případě Diany obyčejnou, i když tragickou autonehodu. „Otevřená debata“ je v pojetí konspirátorů panoptikem, které vystavuje konspirační memy, aby nakazily co nejvíc dalších lidí.

 

Jak upozorňuje spoluautor studie Thomas Hills z britské University of Warwick, jejich výzkum je průlomový. Jako první zkoumali konspirace a jejich jazyk v masivním datasetu tisíců článků a webových stránek. V době, kdy konspirace zabíjejí lidi a ohrožují stabilitu států, jsou studie tohoto typu více než žádoucí. Badatelé věří, že jejich výsledky napomohou v boji proti dezinformacím, které se zhusta rodí z konspirací. Bude například možné využít je při vývoji klasifikačních algoritmů, které detekují konspirace v textech i v reálném čase.

 

Video: TeDCog seminar (February 11, 2022): Alessandro Miani

 

Literatura

Phys.org 28. 10. 2022.

Science Advances 26. 10. 2022.

Datum: 04.11.2022
Tisk článku

Související články:

Proč jsme tak hladoví po konspiračních teoriích?     Autor: Stanislav Mihulka (23.12.2014)
Ziku šíří Fantomas! Historie jednoho internetového výmyslu     Autor: Stanislav Mihulka (05.02.2016)
Milovníci konspiračních teorií mají sklony být lumpové a podvodníci     Autor: Stanislav Mihulka (28.02.2019)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz