Prvními Evropany druhu Homo sapiens byli podle všeho neandrtálci (Homo sapiens neanderthalensis). Nejstarší nálezy typických neandrtálců jsou staré přes 1,3 miliónu let. Nejvíc neandrtálců kupodivu žilo v poslední době ledové před 74 000 lety. Před přibližně 40 000 lety náhle neandrtálci mizí a jejich místo v Evropě zaujímají naši pradědečkové, kromaňonci (Homo sapiens sapiens).
Pro tuto výměnu lidských druhů existují dva scénáře. Podle první, řekněme frivolní představy byli neandrtálci pozvolna nahrazováni kromaňonci, přičemž se oba typy lidí spolu vesele křížili. Druhý, řekněme genocidní scénář popisuje příchod moderních kromaňonců, kteří nějaký čas žili v sousedství neandrtálců, sexuálně se s nimi nestýkali a nakonec je úplně vytlačili. Nejmladší kosti neandrtálců nejsou zase tak staré a tak z nich šlo izolovat neandrtálčí mitochondriální DNA. Studie porovnávající mitochondriální DNA neandrtálců a současných lidí naznačují, že se neandrtálci s našimi předky sexuálně nestýkali. Použitelných fosilií neandrtálců ale není zrovna moc a i z dalších důvodů bylo zatím možné toliko vyloučit, že by neandrtálci přispěli do našeho genomu více než jednou čtvrtinou. Na druhou stranu, populace kromaňonců a neandrtálců žily vedle sebe přes 12 500 let, času na občasné zálety bylo rozhodně dost.
Mathias Currat a Laurent Excoffier vytvořili model vývoje genetické struktury našich předků při různých vstupních podmínkách. V něm simulovali rozličné, nám známé parametry oné doby. Zahrnuli aktuální znalosti o výskytu, hustotě a dynamice populací kromaňonců a neandrtálců, změnách jejich rozšíření a vzájemné konkurenci o zdroje. Simulace ukázaly, že pokud by neandrtálci randili s kromaňonci po tisíce let jejich vzájemného soužití, musel by být genetický příspěvek neandrtálců do našeho genomu skutečně obrovský. Překvapivě se ukázalo, že dokonce vzhledem k tehdejší nízké populační hustotě a malé velikosti populací kromaňonců by se v naší DNA výrazně projevilo i nepatrné míšení s neandrtálci.
Nezbývá než spolu s autory studie učinit závěr, že podle všeho mezi kromaňonci a neandrtálci ke styku prakticky nedocházelo.
Není to až tak překvapující, neměli bychom podceňovat vkus kromaňonců při výběru sexuálních partnerů. Většinu z nás za normálních okolností šimpanzi nepřitahují, přestože k nim máme velmi blízko (i když ne tak blízko, jako k neandrtálcům) a potomek takové lásky by dejme tomu mohl být i životaschopný. Neandrtálci byli pravděpodobně v lecčem hodně lidští, to však ještě neznamená, že by je kromaňonci nedokázali spolehlivě rozpoznat a zadržet své sexuální choutky. Po neandrtálcích nakonec nezbylo vůbec nic, ani geny.
Pramen: PLoS Biology 2(12): e421.
Neandrtálské retroviry nalezeny v našem genomu
Autor: Stanislav Mihulka (19.11.2013)
Jak neandertálci osídlovali ostrovy?
Autor: Dagmar Gregorová (03.03.2012)
Naše DNA si pamatuje styky s neandrtálci
Autor: Dagmar Gregorová (22.04.2010)
Nahrubo přečtený neandrtálec
Autor: Jaroslav Petr (17.02.2009)
Rychlý vývoj neandrtálských dětí
Autor: Jaroslav Petr (09.12.2007)
Diskuze: