Horká rostlinná pěna zabíjí plevel stejně dobře jako klasické herbicidy  
Klasické herbicidy odcházejí ze scény. Britská společnost Weedingtech nabízí pozoruhodnou alternativu v podobě pěny, která pokryje plevel a udrží na něm horko, které ho zničí. První experimenty ukazují, že účinnost systému Foamstream je srovnatelná s glyfosátem.
Horká pěna v akci. Kredit: Weedingtech.
Horká pěna v akci. Kredit: Weedingtech.

Éra tradičních herbicidů končí. Své si odpracovaly a udržely v kondici spoustu zahrádek, ulic i polí. Je ale nutné pohlédnout pravdě do očí. Jejich používání bývá problematické pro životní prostředí, jsou poměrně drahé a šikovné plevele si proti nim rychle vyvíjejí rezistence. To všechno by mělo umenšit smutek z jejich odchodu.

 

Logo. Kredit: Weedingtech.
Logo. Kredit: Weedingtech.

Ještě lepší je, že se objevují pozoruhodné alternativy, které by mohly vysloužilé herbicidy nahradit. Jednou z nich je technologie Foamstream britské zemědělské společnosti Weedingtech, která využívá horkou pěnu založenou na rostlinných tucích a cukrech. V současné chvíli existují dvě verze této pěny. Jedna je odvozena z pšenice, kukuřice, kokosového oleje, řepkového oleje a brambor, zatímco ta druhá vychází z olivového oleje.

 

Pěna proti plevelu. Kredit: Weedingtech.
Pěna proti plevelu. Kredit: Weedingtech.

Horká pěna se nastříká na plevel, na které poté vytvoří vrstvu izolující teplo. Tato vrstva udrží teplo v prostoru plevele dlouhou dobu. Teplo prostoupí celou rostlinou a zničí ji. Když je zkáza dokonána, pěna vyschne a je biologicky rozložitelná.

 

Systém Foamstream navazuje na dřívější snahy ničit plevele horkou vodou a párou. Tento přístup byl původně jen omezeně úspěšný. Důvodem bylo, že teplo unikalo do okolí ještě před tím, než stačilo zlikvidovat plevele. Proto se odborníci Weedingtechu uchýlili k použití pěny, která po zaschnutí udrží teplo na rostlinách plevelů.

 

Účinky horké pěny na plevel nedávno ověřil tým řecké Agricultural University of Athens, které vedl Nikolaos Antonopoulos. Systém Foamstream použili proti hořčici rolní (Sinapis arvensis) a dalším druhům, které rostla jako plevel na vybraných plochách dvou olivových hájů v jižním Řecku. Na zbývajících plochách použili jiné typy zásahu, aby ověřili, jak účinný je Foamstream. Plevele tam kosili, mulčovali, používali na ně „přírodní“ herbicid kyselinu pelargonovou, a také glyfosát, čili Roundup.

 

Na konci experimentu vyšlo najevo, že nejlépe plevel potlačila právě horká pěna Foamstreamu a také glyfosát. Jejich výkon byl zhruba stejný, přičemž Foamstream je podstatně šetrnější vůči prostředí. Výzkum pokračuje dál a vědci hodnotí, jak technologie Foamstream funguje u různých typů plevelů v různých podmínkách.

 

Video: Foamstream powered by Weedingtech - Our mission

 

Literatura

New Atlas 12. 10. 2022.

Smart Agricultural Technology 3: 100063.

Datum: 14.10.2022
Tisk článku

Související články:

Nanotrubičky novým zázračným hnojivem?     Autor: Stanislav Mihulka (28.10.2009)
V zemědělských půdách se často vyskytují koktejly reziduí pesticidů     Autor: Jakub Hofman (09.01.2018)
Ekologické Supermaso připravené buněčným zemědělstvím     Autor: Josef Pazdera (22.12.2019)



Diskuze:

Radim Polášek,2022-10-16 16:30:58

Se divím, že takový solidní autor jako pan Mihulka je podepsán pod takovým zeleným aktivistickým článkem.
Tak za prvé ničení nadzemní části plevele jakýmikoliv fyzikálními principy nikdy nenahradí totální herbicid jako je Roundup, protože podzemní část, kořeny plevele zůstává nepoškozená. Plevel, pokud to je vytrvalý plevel, tak za velice krátkou dobu využije zásobní látky uložené ve svých kořenech a velice rychle se opět obnoví. Na rozdíl od Roundupu, který se sice do rostliny dostává kontaktem listy, ale působí na celou rostlinu včetně kořenů pod zemí a jedním zásahem plevel spolehlivě zničí. Zatímco fyzikální princip ničení plevelů včetně té pěny je v podstatě prakticky srovnatelný s obyčejným posekáním toho plevelu. To už je mnohem účinnější mechanické vytrhnutí plevelu i s nějakou části kořenů a jeho uložení do nějakého zásobníku automatického stroje a jeho odvezení a jeho odvezení pryřč mimo pole a zkompostování. Které se realizuje u automatického stroje určitě s ještě mnohem menší spotřebou energie než je jeho ničení teplem, i s tou horkou pěnou.
Článek je navíc příslušně upraven, aby pro neznalce vykazovalo dopředu přeferované ekologické řešení, ta pěna, zdánlivě stejnou účinnost jako klasický způsob ničení plevele Roundupem. Hořčice je totiž jednoletá rostlina, u které jakmile se v pokročilejší fázi růstu jakýmkoliv způsobem zničí její nadzemní část, uhyne celá rostlina včetně kořenů a už se neobnoví. Na tyto rostliny tedy má ta pěna velký účinek, to je ale jen menšina plevelů. Velká část až většina plevelů, respektive nejhorší plevely jsou trvalky, na které je práve Roundup, který ničí celou rostlinu, mnohonásobně účinnější než ono zelené ničení nadzemní části rostliny. Přirozeně záleží hodně na kultuře, ve které se ošetření proti plevelům děje i na způsobu ničení těch plevelů v kultuře. V kultuře, kde jsou plevely ničeny herbicidy, převládají spíš jednoleté plevele, jejichž semena nějakým způsobem do uvedené kultury migrují z neošetřovaných rezervoárů, mezí a podobně, zatímco v kultuře neošetřované herbicidy, ale mechanicky, jako třeba byly polní kultury u nás před cca rokem 1975, kdy zemědělci herbicidy ještě neměli a plevele ničili nejvíc mechanicky zpracováním půdy před setím a zaoráváním, nejvíc škodily vytrvalé pelevely, jako pýr nebo pcháč nebo třeba podběl a podobně. Jednoleté plevely, jako hořčice, ohnice, chrpa, vlčí mák atd se daly účinně omezovat práve mechanicky.

Odpovědět


Re:

Radim Polášek,2022-10-16 16:32:15

Koukám, zapomněl jsem na nadpis: Zelený propagandistický článek.

Odpovědět

Náročnost a cena

Max Karas,2022-10-14 18:16:07

Škoda, že tam nepíší, jaká bude energetická náročnost a cena postřiku. Takhle se koupí za pár korun roundup, naředí se do jakéhokoliv postřikovače, opět klidně za pár korun, a je vystaráno. Na horkou pěnu zřejmě bude muset být nějaké speciální a drahé udělátko, určitě nebude pracovat jen na natlakování pumpičkou a také zřejmě ten roztok nebude koncentrát v malé lahvičce.

Odpovědět


Re: Náročnost a cena

Florian Stanislav,2022-10-15 01:03:17

https://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=roundup+klasik+pro+5+l
Za pár korun Roundupu bude pár kapek.
Největší balení vyjde na 400 Kč/litr, malá balení asi 600 Kč/litr. Při aplikaci 5 g/ha to vyjde třeba na 2000 Kč.
Nemluvě o tom, co jsou glyfosáty za neřád, dejte si heslo
glyfosáty zákaz v EU.
Jsou k vidění ladem nechaná pole zarostlá k podzimu pěkně do hněda ohnivou, taky lebedou. Plevel po zaorání bude klíčit postupně ještě tak 10 let. Čili včasné zahubení plevele pěnou bez kontaminace na příští léta chemické i plevelné se (z jízdy na kole kolem) jeví jako smysluplné.

Odpovědět


Re: Re: Náročnost a cena

Ladislav Truska,2022-10-15 02:37:15

prostě to bude příšerně drahé, ale kdo by si s radostí nekoupil rohlík za 15 korun, když bude vědět, že na tom poli ze kterého byla ta mouka, vyhubili plevel biologicky odbouratelnou pěnou.. a hlavně.., celý to bylo udržitelný...

Odpovědět


Re: Re: Náročnost a cena

Marek Holub,2022-10-15 07:15:57

Článek i komentář jsou krásnými exempláři ekoterorismu. Hlavními dopady zákazu Roundupu jsou neúroda, plíseň a výrazně vyšší náklady na sušení obilí, které probíhá kupodivu prostřednictvím spalování zemního plynu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Náročnost a cena

Florian Stanislav,2022-10-15 13:48:25

Píšete :"Článek i komentář jsou krásnými exempláři ekoterorismu."
Nejde o ekoterorismus, ale o COBYKDYBYSMUS.
A) Kdyby nebyl Roundup lidstvo se neživí
B) Kdyby se 1/3 potravin nevyhodila a nevyužila, tak se lidstvo uživí dobře
C) Kdyby se neprudilo s GMO, tak máme plodiny ( obilniny) výnosnější odolnější k suchu a plevelům
D) Kdyby nebyla napadena Ukrajina vyvážejí 6% světových obilnin, tak by hladomor zatím nehrozil.
E) Kdyby to bylo tak jednoduché, tak už to lidstvo vyřešilo.
F) Kdyby nedošlo u nás k vývoji (v pohraničí) orné pole -->pastvina-->jakoby pastvina--> oplocené nic, tak by se nemuselo nejlepších polích hospodařit tak intenzivně.
F) Kdyby všichni psali a diskutovali moudře, neměl byste koho poučit.
G) Dávali jsme Roundup na paseku po borovicích, kde se nemá ro vysazovat kvůli klikorohovi.
Mladé ostružiny a maliny se postříkají na podzim na list. Za 1000 Kč na to Roundup na hektar nepořídíte, kde se dalo méně, ostružiny a maliny stejně vyrazili a jsou. A musíte mít postřikovač na zádech (půjčený nebo byste si ho kvůli tomu jednorázově koupil ?).
Zdravotní rizika při práci s Rounupem asi nezpochybníte.
Vámi doporučené postřikování obilí, aby jednotně uschlo a nemuselo se tolik sušit, to chápu jako nesprávné použití Roundupu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Náročnost a cena

Marek Holub,2022-10-15 19:55:30

A) on je
B) to se brzy změní samo
C) GMO jsou skvělá věc, jen to ještě nemají úplně vychytané. Genetičtí inženýři bývají co se týče respektu k "moudrosti" přírody dost pankáči. To je pak moc zajímavé sledovat nejlépe z jiné planety. Viz genetický inženýr pan Wu Chung Netopýr
D) na to nemáme vliv
E) lidstvo vyřešilo už spoustu problémů a lidem to nijak nepomohlo
F) to by bylo určitě hezký, ale nevím, jestli se vyplatí harcovat s traktorem po kotárech. Zemědělství je podnikání a rozhoduje ekonomika. Jiná věc jsou dotace pro malé zemědělce, to je totální šílenství.
F(2)) pletete si moudrost a znalosti. Moudří se často rádi nechají poučit, pokud o něčem nic nevědí
G) tak jsem se zamyslel nad množstvím tepla potřebným pro likvidaci hektaru ostružin postupem uvedeným v článku bez ohledu na náklady na vlastní postřik a aplikaci a Roundup se mi jeví jako neuvěřitelně laciná a účinná metoda
Na zdravotní rizika máme příslušné ochranné pomůcky a glyfosát patří mezi méně rizikové látky
Co je a není správné použití by měl rozhodnout spíše zodpovědný ekonom zhodnocením ekonomických i ekologických dopadů. Mnoho přírodu skutečně značně poškozujících činností lidé opustili, nahradili či pozměnili čistě z ekonomických důvodů. Stejně tak glyfosát by byl poměrně brzy nahrazen jinou látkou, protože rostliny si na něj postupně vytvářely rezistenci. Tato potenciální látka, která by mohla být k životnímu prostředí vstřícnější než Roundup, se patrně dosti opozdí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Náročnost a cena

Radim Polášek,2022-10-16 16:47:12

Právě že zákazy Roundupu plní zelení ekologičtí aktivisté konta příslušných velkých společností vyvíjejících a produkujících agrochemikálie. Nebýt zákazu Roundupu, stal by se Roundup generickým prostředkem, který by levně produkovalo spousty chemiček, protože v posledních letech vypršela jeho patentová ochrana. Jen by se soutežilo, kdo ho dokáže vyrobit levněji a čistější. Žádné prodražování obrovskými patentovými poplatky jsoucími do kapes tuším Monsanta, které Roundup vynalezlo.
Náhrada Roundup, aby se ujala, by tak musela být mnohem levnější nebo ještě mnohem účinnější.
Jenže když ekologičtí aktivisté protlačili zákazy Roundupu, tento herbicid na trhu chybí a trh má tak hlad po jakémkoliv náhradě Roudupu, i dražší a horší. Firmy tak urychleně vyvíjejí náhrady, přirozeně taky patentované, aby jim zisk z výroby toho herbicidu nevyfoukla konkurence. Tím zas v příštích letech budou tyto velké agrochenmické firmy inkasovat obrovské částky za patenty, zatímco alternetivní výrobci, dokud patenty nevyprší, zase utřou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Náročnost a cena

Florian Stanislav,2022-10-17 18:17:38

No, v podstatě máte pravdu, ale řešení asi není nebo nebude snadné.
Podobná situace je s retardery hoření v elektronice nebo s přísadami v potravinách (látek E je asi 500). Když se prokáží nežádoucí účinky přísad, vyvine se nová, možná i horší, ale než se prokáže, že je škodlivá i ona, jede se dál.

Odpovědět


Re: Re: Náročnost a cena

Pavel 1,2022-10-17 18:11:53

Což je samozřejmě nesmysl. Roundup se dá sehnat levněji. Místo zelené z prstu vycucané propagandy si dejte heslo "Král bio je nahý".

Odpovědět


Re: Náročnost a cena

Tempo Rary,2022-10-15 15:00:58

https://cs.wikipedia.org/wiki/Roundup#Rizika

Odpovědět

pupenec

Martin Smatana,2022-10-14 16:59:19

Ako si ten zázrak poradí s pupencom alebo s pichliačom roľným a s inými trvácimi burinami? Nepredpokladám, že by bol schopný zasiahnuť ich korene.

Odpovědět


Re: pupenec

Josef Hrncirik,2022-10-14 18:44:29

Správné pořadí je: ORANGE AGENT TM nebo KŮROVEC; a po vysušení NAPALM TM.

Odpovědět


Re: pupenec

Eva M,2022-10-14 21:27:02

:) myslím, že na ty bude aplikován africký vynález - bába s motyčkou.


jinak mi to trošku připomíná známej vtip "zápach zmizel, kožich také."

dle mých zkušeností problém s plevelem spočívá v tom,že vzklíčí současně se setbou ve stejném prostoru, a roste nejméně stejně rychle

Odpovědět


Re: Re: pupenec

Josef Hrncirik,2022-10-15 09:35:48

Bába s motyčkou vesele si pozpěvující: Ó PANE MŮJ, CO V NEBI JE TVŮJ DŮM, PROČ MÁMA MÁ DALA ŽIVOT MŮJ, TĚM KATŮM MÝM, TĚM ... . je levnější a veselejší řešení než hledání auxinů provokujících rychlejší nástup plevele a umožňujících technologii bez HELL FIRE TM.

Odpovědět


Re: Re: Re: pupenec

Eva M,2022-10-16 14:47:16

jak čtu ty příspěvky, nějaká variace na "bábu s motyčkou" mi furt přijde jako nejlepší toho času dostupné řešení

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz